25.4.2019 | Svátek má Marek


ASTRONOMIE: Všechny planety a první jarní úplněk

1.3.2019

aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2019

Měsíc se na své cestě oblohou v březnu před našima očima setká se všemi planetami viditelnými bez dalekohledu. Počátkem března jsou planety dokonce viditelné během jediné noci.

Trojice planet na ranní obloze

Na samotném začátku března najdeme Měsíc v červáncích na ranní obloze nízko nad jihovýchodním obzorem ve společnosti Saturnu a Venuše. Opodál, nad jihem, v tu dobu uvidíme také Jupiter. Z pěti planet pozorovatelných prostým okem, bez pomoci dalekohledu, tedy můžeme tři vidět na ranní obloze – nejméně do konce března. Pak se Venuše ztratí ve sluneční záři a znovu se objeví, tentokrát na večerní obloze, až na podzim.

topo03_19 1

2. 3. 2019 - Měsíc spolu se Saturnem a Venuší ráno na jihovýchodě. (www.stellarium.org)

Totéž, co Venuše, ale mnohem rychleji, předvede Měsíc. Po ranní návštěvě mezi planetami se ztratí v červáncích a projde mezi Sluncem a Zemí. Nov nastává 6. března 2019 v 17:03 SEČ. Poté se objeví na večerní obloze v podobě dorůstajícího srpku. Dne 7. března se nízko nad západním obzorem ocitne pouhý den starý Měsíc v blízkosti Merkuru. Úkaz však bude na světlé obloze prakticky nepozorovatelný – období viditelnosti Merkuru na večerní obloze totiž právě končí. Také Merkur zmizí v červáncích a znovu se s ním setkáme až v červnu.

topo03_19 2

7. 3. 2019 - konjunkce den starého Měsíce a Merkuru ve večerních červáncích nízko nad západním obzorem. (www.stellarium.org)

Dvě večerní planety

V prvním březnovém týdnu ale ještě můžeme Merkur nad západním obzorem zahlédnout a o něco výše a jižněji najdeme také Mars. Pětice planet viditelných očima je tak kompletní. Dorůstající Měsíc se pak 11. března večer setká právě s Marsem, v následujících dvou dnech pak s hvězdokupou Plejády a oranžovou hvězdou Aldebaran ze souhvězdí Býka.

topo03_19 3

11. 3. 2019 - dorůstající Měsíc mezi Marsem, Plejádami a Aldebaranem v souhvězdí Býka. (www.stellarium.org)

topo03_19 4

12. 3. 2019 - dorůstající Měsíc mezi Marsem, Plejádami a Aldebaranem v souhvězdí Býka. (www.stellarium.org)

topo03_19 5

13. 3. 2019 - dorůstající Měsíc mezi Marsem, Plejádami a Aldebaranem v souhvězdí Býka. (www.stellarium.org)

První jarní úplněk

Po první čtvrti, která nastává 14. března v 11:27 SEČ, následuje první jarní úplněk. Připadá na 21. března ve 2:43 SEČ. Astronomické jaro letos začíná jen o tři a tři čtvrtě hodiny dříve – tedy 20. března 2019 ve 22:58 SEČ. Tady by bylo na místě zbystřit. Velikonoce jsou ještě daleko – přijdou letos až koncem dubna, jen pár dní před nejzazším možným termínem. Jenže Velikonoční neděle má být první nedělí, jež nastane po prvním jarním úplňku. A když tedy první jarní úplněk nastává 21. března, proč není neděle velikonoční 24. března?

Řešení si nechám do příštího blogu. Nepochybuji, že řada čtenářů je zná, třeba se tady rozproudí zajímavá diskuse. Napovím jen, že to souvisí s tím, proč pravoslavní křesťané mají Velikonoce většinou jindy než katolíci, a tudíž i s bludem, který se o začátku jara učí děti ve školách už čtyři století.

Nechme ale politiky a vraťme se k dění na obloze. Měsíc couvající do poslední čtvrti mine Antares, nejjasnější hvězdu souhvězdí Štíra, a planetu Jupiter. Vytvoří při tom živý obraz, který budeme moci sledovat mezi 25. a 27. březnem, vždy ve druhé polovině noci. Ona poslední čtvrt nastane 28. března v 5:09 SEČ.

topo03_19 6

26. 3. 2019 - Měsíc ve společnosti Jupiteru a hvězdy Antares ze Štíra. (www.stellarium.org)

Měsíc se pak 29. března, podruhé v tomto kalendářním měsíci, přiblíží k Saturnu, jejž ovšem Venuše už definitivně opustila. Ač nerad, skončím toto povídání o dění na obloze zase politikou. Poslední březnový den opět spácháme ten nesmysl s šibováním ručiček a displejů hodin. Ve dvě hodiny ráno tomu najednou začneme říkat tři hodiny letního času. S létem to celé ovšem nemá nic společného, to je ještě daleko. A navíc s tím podivně ujetým čašem budeme nuceni vydržet až do poloviny podzimu. Krycí název „letní“ ve spojení se zcela zavádějícím označením normálního středoevropského času za „zimní“ ovšem nyní slouží k manipulaci s masami.

Ve skutečnosti se u nás to, co bychom mohli nazvat zimním časem, tedy posun hodin v zimním období oproti normálnímu plynutí času, které je dané otáčením Země, v němž žádné skoky vpřed a vzad neexistují, nikdy nepoužívalo. To divné spojení se (jistě zcela náhodou) vynořilo až v poslední době, kdy se konečně začalo vážně diskutovat o tom, že se, aspoň v Evropě a aspoň v této věci, konečně blbnout přestane.

Už aby to bylo. A už aby bylo konečně taky to léto.

*****************************
Za hranicí vesmíru
Od počátku věků se lidé snažili zjistit a popsat to, co se skrývá v nezmapovaných koutech světa. Zvědavost a touha po poznání nás táhne kupředu i dnes a nutí nás ptát se: „Proč?“ Díky ní jsme založili různé vědní disciplíny, které nás dovedly od geocentrického systému k heliocentrickému, od teorie statického vesmíru k velkému třesku a nyní nám ukazují cestu až za horizont viditelného vesmíru. Více informací zde nebo rovnou v tomto videu:

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy



Diskuse


Š. Hašek
10:14
1.3.2019

počet příspěvků: 1, poslední 1.3.2019 10:14









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.