26.4.2024 | Svátek má Oto


ARCHITEKTURA: Pražská ZOO

6.12.2005

ZOO 1Tak jsem se konečně po několika letech dostal do pražské ZOO, byla to vlastně náhoda, doprovázeli jsme tam dcerku našeho známého. Dojem to byl vesměs pozitivní a to uplynuly jen tři roky od povodně, jež dolní část parku zatopila (podobně, jako blízkou Stromovku - viz zde). Přibyly nové pavilony, ale architekti tu vesměs neexhibují, nýbrž se snaží vytvořit příjemné prostředí zvířatům a samozřejmě i návštěvníkům. Proto tu nejsou patrné demonstrace různých architektonických trendů, stavby tu prostě a jednoduše slouží. Z toho důvodu ani nebudu uvádět jména autorů.

Pražská ZOO má oproti kolegyním z jiných metropolí výhodu v nádherném prostředí, kde je navíc stále ještě jistá rezerva, ač už park expandoval přes silnici na severu, tam je velký výběh pro různé kopytníky.

Hlavně si ale cením toho, že se tu podařilo rozbít tu tak u nás typickou atmosféru, že návštěvník kulturní instituce je vlastně nežádoucí vetřelec, který překáží exponátům (potenciálně je chce zničit) i dozorcům, kteří mu musí dávat rázně najevo, kdo je tu pánem. Na podporu tohoto pak využívají různé známé pomůcky: šipky, zákazy, pohrůžky, bariéry, ba i důrazný slovní pokyn, pokud náhodou zabloudíte tam, kde nejste žádoucí. ZOO 4

Takovýto pocit dnes v ZOO nemáte. Trasu si volíte sami, máte tu i nové vstupy a východy, perfektní zázemí, doslova eldorádo dětských hřišť, různých opičích stezek, prolézaček a dalších atrakcí. Vítáni jsou dokonce psi, které ovšem dle pokynů přikurtujete na vymezená "parkoviště" tam, kde je to potřeba, aby nerušili zvířata. 

Na mnoha místech se dokonce prolínají cesty "exponátů" - tedy zvířat - a návštěvníků. Chodbou pavilonu se promenují třeba netopýři, kteří vyletují ze své kóje, jinde procházíte stezkou mezi vodními ptáky a podobně.

Moc se mi líbí minifarma s domácími zvířaty, které ovšem mnohé děti z města vidí zblízka poprvé. Tady si je dokonce mohou sami nakrmit. Oceňuji i vtipné detaily, jako informační systém s mnoha zajímavostmi o životě zvířat, misky s vodou pro psy, prodejny vkusných suvenýrů a samozřejmě kongeniální design grafika Michala Cihláře, který tu pracuje viditelně s velkou chutí. Jeho "linorytový design" je podobným fenoménem, jako třeba byly kdysi comicsy Kájy* Saudka nebo Reisenauerův Respekt.

A co mi v ZOO zatím chybí? Skoro nevím. Ošklivé jsou boudy stanic lanovky, které by asi měly dostat méně brutální kabát. To je ovšem pozůstatek z minulé éry. Jinak jsem spokojen. Jen kdyby ještě fungovala pěší cesta do ZOO přes Stromovku a Trójský ostrov, s funkční zastávkou v opravené Šlechtově restauraci! To je ovšem asi jen sen. ZOO 6

Obrázky opět dodá Jiří Wagner, já v odpoledním ponurém přítmí fotit nemohl a užití blesku je jedna z mála věcí, které se v parku nesmí, což je ovšem tentokrát velmi správné.

A vaše postřehy?

*Kája - podle vz. "předseda", "bez předsedy", tedy bez "Kájy"

Archiv rubriky Architektura až do r. 1998