20.9.2018 | Svátek má Oleg


ARCHITEKTURA: Ještě jednou Kotěra

31.12.2013

Jan Kotěra

Končí rok Jana Kotěry. Významný český architekt a pedagog se narodil v Brně dne 18. prosince 1871 a zemřel před devadesáti lety 17. dubna 1923. K výročí úmrtí jsem na jaře připomněl dobové texty jeho žáků s a spolupracovníků (viz zde).

O Kotěrově díle i nejvýznamnější stavbě – muzeu v Hradci Králové, jsem v této rubrice psal několikrát, naposledy zde. Zbývá tedy připomenout tvorbu alespoň několika jeho nejvýznamnějších žáků, aby bylo patrné, jak významný byl Kotěrův přínos pedagogický. Kotěra od svých 27 let vedl třináct let ateliér na Uměleckoprůmyslové škole, který už v roce 1904 důkladně představil v knížečce Práce mé a mých žáků (o jeho příslovečné skromnosti svědčí fakt, že v ní dominují návrhy studentů). K jeho absolventům patřili například Otakar Novotný, Josef Gočár, tvůrce Ořechovky Jaroslav Vondrák, František Kavalír, asi nejplodnější architekt té doby Adolf Foehr, František Janda, bratři Mayerové, Jaroslav Rössler, Antonín Pfeiffer, Čeněk Vořech, František Vahala, či Vilém Kvasnička. Ti všichni se prosadili jako významní reprezentanti secese, moderny a někteří i meziválečných architektonických směrů.

Krejcar - paviloon

Krejcar - Olympic

Ještě impozantnější z hlediska vývoje avantgardní architektury je však přehlídka Kotěrových žáků ze speciálky, kterou pro něj v roce 1910 zřídila Akademie výtvarných umění (na Kotěrovu žádost byl pak na jeho místo na Umprum povolán z Vídně Jože Plečnik - jeho o rok mladší kolega z vídeňských studií u prof. Otto Wagnera). Téměř každé jméno ze seznamu absolventů je dnes pojmem (před Vánoci jsem připomněl třeba Vojtěcha Vanického - zde), dnes bych chtěl upozornit alespoň na pětici těch nejvýznamnějších.

Jaromír Krejcar (1895-1949) bývá označován za nejnadanějšího žáka Jana Kotěry, už jeho školní studie předznamenaly vývoj naší avantgardní scény. K vrcholným dílům patří palác Olympic z poloviny dvacátých let, prototyp moderní multifunkční konstruktivistické budovy, která dokazuje, že jí i přes racionální pojetí nechybí mašinistická poetika. Krejcarův pařížský pavilon ČSR na světové výstavě v Paříži 1937 je pak jakýsi signál do budoucna – ne nadarmo se představitelé současného stylu high-tech odvolávají na tuto budovu ze skla a oceli jako na archetyp své tvorby. Bohuslav Fuchs (1895-1972) zase bývá označován za brněnského Le Corbusiera. I to sedí: Zejména v moravské metropoli vytvořil řadu funkcionalistických staveb evropské úrovně. Jeho hotel Avion s proslulou kavárnou patří mezi ně. K příkladům organické architektury patří zase Fuchsovo koupaliště Zelená žába v Trenčianských Teplicích (obě stavby jsou bohužel v bídném stavu a na kvalitní rekonstrukci již léta čekají). Škoda, že se nepodařilo dotáhnout do cíle Fuchsův nadčasový vítězný návrh na dostavbu Národního divadla v Praze. Ryzím funkcionalistou byl i Adolf Benš (1894-1982), autor dvou moderních dominant Prahy: budovy Elektrických (později Dopravních) podniků v Holešovicích-Bubnech, navrženou podle Le Corbusierových zásad, i kdysi nejmodernějšího letištního terminálu v Ruzyni. Budova EP s keramickým pláštěm je skvostnou architekturou, která bohužel zeje už pár let prázdnotou, přitom jsou tu místa pro obchody, kavárny, výstavní sály, nechybí kulturní centrum. Letiště – dnes už tzv. staré – naštěstí stále slouží svému původnímu účelu. Kamil Roškot (1886-1945) byl osobitým zjevem na naší scéně: mistr monumentálních kompozic, jak dokazují nejen jeho výstavní pavilony v Brně, Miláně, Chicagu nebo New Yorku (dnes už bohužel vesměs zničené), ale i jeho komornější práce – divadlo v Ústí nad Orlicí nebo hrobka českých králů v katedrále sv. Víta. Konečně pražský židovský architekt Ernst Mühlstein (1893-1968) byl autorem funkcionalistických vil, činžáků i obchodních paláců nejvyšší úrovně, jak o tom svědčí jeho rodinné domy v Praze-Troji, Náchodě, nebo Cortině d´Ampezzo, či obchodní dům Te-Ta v centru metropole. Po válce působil v Austrálii, kde se podílel na návrhu monumentálního památníku obětem druhé světové války v Melbourne.

Roškot - hrobka

Mühlstein - TeTa

Kotěra se ovšem úspěchu svých posluchačů z AVU už nedožil. Nebýt jeho laskavosti a tolerance, na niž jeho žáci často vzpomínali, byla by však jejich cesta podstatně složitější. Kotěrovu tvorbu připomíná až do 19. ledna komorní výstava v jednom z jeho raných děl – Trmalově vile v Praze-Strašnicích.

LN, 21.12.2013

Na závěr přeji čtenářům Neviditelného psa hezký rok 2014

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.