16.12.2018 | Svátek má Albína


ARCHITEKTURA: Sto let muzea v knize

20.8.2013

Jan Kotěra

Kotěrovo hradecké muzeum považuji za snad nejvýznamnější stavbu první poloviny dvacátého století na našem území, neboť osobitě reaguje na nejnovější trendy tehdejší doby. Nyní vychází kniha, která se budovou zabývá podrobně.

Minulý týden jsem na této stránce psal o publikaci, která představuje čtenáři jednu z významných meziválečných staveb u nás – Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Královských Vinohradech. Není to jediný objekt, kterému byla věnována kvalitní monografie. Té se nyní dočkalo i vrcholné dílo zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry (1871-1923). Velkoformátová publikace Budova muzea v Hradci Králové 1909-1913 vychází v roce devadesátého výročí Kotěrovy smrti (připomněli jsme ho i na stránkách NP) a stého výročí dokončení jeho nejslavnější stavby. Nejen odborná veřejnost tak konečně dostává do rukou práci, která zevrubně představuje osobnost tvůrce, vznik projektu i celý proces výstavby. Činí tak čtivou formou a nezapomíná ani na desítky firem, bez jejichž účasti by dílo nemohlo vzniknout. Autory textů jsou Ladislav Zikmund-Lender a Jiří Zikmund, svými statěmi přispěli také Vladimír Šlapeta, Václav Jandáček a Lukáš Nozar. Publikace je nabitá cennými archívními snímky, reprodukcemi originálních plánů i současnou dokumentací muzea od Miroslava Beneše. A bylo co fotografovat – vždyť budova prošla v minulých letech kvalitní rekonstrukcí, včetně vzácně dochovaného interiérového zařízení.

Kotěra vytvořil na břehu Labe Gesamtkunstwerk, tedy autorské dílo od celku až po každý sebemenší detail. Obdivovat tak můžeme nejen průčelí z režného zdiva s množstvím originálních cihelných vazeb, nýbrž i praktický nábytek, kovové kryty radiátorů, kašny, lampy, vytlačené geometrické ornamenty v omítce, tapety i četné technické prvky. Stejně cenné jsou i práce jeho přátel výtvarníků: Suchardovy obří keramické plastiky nad portálem, Kyselovy vitráže nebo Preislerovy mozaiky nad schodištěm.

V knize najdeme i celou řadu dalších příběhů. Původně se například tématem výstavby městského muzea zabýval Jan Koula, ale jeho tradicionalistický návrh z konce devatenáctého století zůstal naštěstí jenom na papíře. Podobně nerealizovány byly záměry na rozšíření již stojícího muzea z období první republiky. Jakkoli návrhy Josefa Gočára i Jana Rejchla respektovaly Kotěrovu stavbu, výsledek by nebyl dobrý.

První skici budovy vznikají někdy na pomezí let 1905 a 1906. O rok později již dostává definitivní tvar, jak dokládá série studií, skic i sádrových modelů. Muzeum má železobetonovou konstrukci, asymetricky řešený monumentální vstup, za nímž se nachází prostorný vestibul a hlavní schodiště. Křídla mají ploché střechy se světlíky, přisvětlujícími výstavní sály. Nad schodištěm pak stavba vrcholí věžovou nástavbou. Kromě výstavních prostor se v muzeu nachází i víceúčelový sál. Vše je podřízeno funkci, nic tu není zbytečné, v tom autor následuje svého učitele Otto Wagnera z vídeňské umělecké akademie. Jde ale ještě dále a hledá inspiraci i ve tvorbě svých dalších favoritů – amerického vizionáře Franka Lloyda Wrighta nebo Holanďana Hendrika Petruse Berlageho, tvůrce amsterdamské Burzy, kterou Kotěra nesmírně obdivoval. Ve východočeském městě, řízeném osvíceným Františkem Ulrichem, tak roste první skutečně moderní muzejní budova u nás, zbavená historizujícího balastu i secesních ozdob. V knize tak můžeme potupně sledovat vývoj projektu i samotné stavby a seznámíme se i se specialisty, kteří přispěli svým dílem – od Kotěrových pražských žáků, dohlížejících na průběh prací, až po nejrůznější firmy, které prováděly jednotlivé dílčí úkony. Kotěra byl perfekcionista, a tak si jistě zažily své. Kdysi jsem pročítal korespondenci mezi ním, sochařem Stanislavem Suchardou – tvůrcem keramických plastik - a prováděcí firmou Rako. Bylo to docela drama – glazování soch dle architektových představ se dlouho nedařilo, barvy vycházely jinak. Problémy ale následovaly i v době nedávné, kdy mráz alegorické postavy těžce poškodil a bylo třeba je opatrně rozebrat a znovu sestavit. To už se ale týká poslední kapitoly, která popisuje rekonstrukci stavby, jež by si dle mého názoru zasloužila statut památky UNESCO (spolu s dalšími královéhradeckými díly Jana Kotěry a jeho žáků).

Knihu Budova muzea v Hradci Králové 1909-1913 vydalo nakladatelství Garamon za přispění Státního fondu kultury a města Hradec Králové v decentní grafické úpravě Ondřeje Šulce.

LN, 17. 8. 2013, obrázky z knihy Budova muzea v HK

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.