19.1.2019 | Svátek má Doubravka


ARCHITEKTURA: Berlín 1 – Einsteinova věž

3.7.2018

Minule (viz zde) jsem tu psal o naší výpravě s JL tourist po moderní architektuře s cílem v Berlíně. U Berlína leží Postupim a tam jsme se byli podívat na Einsteinovu věž. Dnes si tedy prohlédneme podivuhodnou stavbu, jejíž idea se zrodila právě před sto lety a která se na počátku dvacátých let stala ikonou architektonického expresionismu. Lze ji však také označit za příklad organické architektury, tedy jakéhosi předchůdce projektů a staveb Jana Kaplického nebo Zahy Hadid.

Einsteinturm 1

Stavba věže nepřímo souvisí s významnou institucí, kterou je Berlínská observatoř (Berlin Sternwarte). Její historie sahá až do počátku XVIII. století a souvisí se jmény jako Gottfried Leibnitz, Alexander von Humboldt nebo architekt Karl Friedrich Schinkel, který vystavěl v Berlíně první funkční observatoř, dokončenou v roce 1835, z níž byla o jedenáct let později objevena planeta Neptun. Na sklonku XIX. století již rušné místo nebylo pro pozorování noční oblohy vhodné, a tak vznikl nový velkorysý areál v Postupimi – Babelsbergu, dokončený krátce před první světovou válkou dle projektu architektů Thüra a Brüstleina. Další výzkumné území se objevilo již v polovině XIX. století asi dva kilometry odtud na návrší Telegraphenberg. Architekt Paul Emanuel Spieker tu vystavěl různé pavilony a observatoře ze žlutých a červených cihel v parkově upraveném prostředí. Dnes je zde Vědecký park Alberta Einsteina (Wissenschaftpark Albert Einstein), kde působí několik postupimských vědeckých institucí. A právě tady byla na počátku dvacátých let minulého století vystavěna věž s teleskopem a laboratoří, která měla sloužit k ověření Einsteinovy všeobecné teorie relativity. Autorem pozoruhodného architektonického návrhu byl mladý architekt Erich Mendelsohn (1887-1953), teleskop sestrojil astronom Erwin Finlay-Freundlich.

Erich Mendelsohn

Erich Mendelsohn

Mendelsohn se svým mladým asistentem – a později rovněž světoznámým architektem Richardem Neutrou - dali stavbě nezvyklý dynamický tvar, takže připomíná abstraktní plastiku. Stavělo se krátce po válce, kdy byl nedostatek kvalitních materiálů, a tak zčásti betonová a zčásti cihelná omítaná stavba trpěla různými neduhy a musela být autorem již v roce 1924 rekonstruována. Einstein tehdy spatřil věž poprvé a lapidárně prý k její formě pronesl jediné slovo: „Organic.“

Einsteinturm 2

Dynamické formy se staly pro Mendelsohnovu tvorbu charakteristické. Olštýnský rodák postavil v tomto stylu v Německu v meziválečném období několik obchodních domů. Některé byly později v průběhu druhé světové války zničeny, jiné se zachovaly, například přestavba Mossehausu v Berlíně, Schockenův obchodní dům v Chemnitz a Petersdorff Haus v tehdy pruské a dnes polské Vratislavi. Další – Bachnerův - stojí dodnes v Ostravě, bohužel v nepříliš dobrém stavu. V Praze máme také jednu mendelsohnovskou stavbu, ta však vznikla v meziválečném studiu Kotěrova žáka a pražského Němce Adolfa Foehra. Jde o Brandejsův obchodní dům na nároží Provaznické a Havířské ulice na Starém Městě. Ve dvacátých letech pracoval Mendelsohn krátce taky v sovětském Rusku, kde navrhl továrnu Rudý prapor (stojí tam dodnes), a po nástupu Hitlera k moci se usadil v Londýně, kde měl společný ateliér s architektem rusko-židovského původu Serge Chermayeffem. Společně navrhli např. elegantní De La Warr Pavilion v Sussexu nebo Cohenův dům v londýnské Chelsea. Působil rovněž v Palestině, kde byl dle jeho návrhu postaven dům pro významného vědce a později prvního izraelského prezidenta Chaima Weizmanna (stavba je dnes v Izraeli národní kulturní památkou a je přístupná veřejnosti) a řada staveb v Jeruzalémě nebo Haifě. Další projekty vznikaly v Londýně a v USA, kde pak působil od roku 1941 jako profesor Kalifornské univerzity v Berkeley. V Kalifornii navrhoval nemocnice, obytné domy a synagogy. Dnes je Erich Mendelsohn řazen k nejvýznamnějším architektům první poloviny dvacátého století.

Einsteinturm 4
Einsteinturm 3

Rané Mendelsohnovo dílo Einsteinturm v Postupimi bylo v devadesátých letech rekonstruováno a slouží stále jako observatoř s laboratoří. Není ale problém je navštívit. Einsteinův vědecký park je otevřen veřejnosti a po patnácti minutách chůze mezi jednotlivými vědeckými ústavy se dostaneme až k samotné věži. Ty, kteří ji znají z obrázků ve světových encyklopediích moderní architektury, asi překvapí její drobné měřítko. Nejde o velkou stavbu, ale její tvar i takřka sochařsky tvarované detaily jsou velmi působivé.

Viz též LN, 23. 6. 2018

Foto autor a archív

Pozn.: Dnes, tedy v úterý 3. 7., v 18 hodin zahajujme v Galerii 1 na rohu Štěpánské ulice a ulice V Jámě v Praze 1 výstavu Pražský hrad od TGM k Václavu Havlovi, kterou pořádá Ars metropolis s MČ Praha 1. Srdečně zvu.

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.