Tito největší žijící savci – kytovci, prohánějící se světovými oceány jsou snad pro každého kdo se s nimi kdy potkal, nezapomenutelným zážitkem. Zážitek, který se slovy jen těžko popisuje. To proto, že jde o zážitek takřka spirituální. Zvlášť tehdy, kdy k setkání dojde takřka na dosah ruky v malém nafukovacím člunu Zodiak. Když se tak vedle vás ve vodě náhle objeví ohromná masa velrybího těla, které se pomalu obrací na bok a potom na vás mžourne okem velkým jako obědový talíř, a zíráte tak z oka do oka zjevně zvědavé velrybě, aspoň tak jak vy sami na ni, tak vás napadají všelijaké myšlenky.

To zvíře o vás ví, je nadmíru opatrné, mírné a také zvědavé. Jen jemným plácnutím ocasní ploutve by taková velryba mohla člun převrátit, ale neučiní to, i když jinde v okolí plácá ocasem o sto šest. Je to krotký a mírumilovný gigant. Když po vynoření vydechne, tak vás ovane mlžina sraženého dechu těžko popsatelného, zvláštního, ne nepříjemného pachu. S ostatními ve člunu jsme se později shodli, že nás ovládl zvláštní pocit sounáležitosti a vzájemnosti s tou obludou. Něco jako že k sobě patříme. To vše za ticha a jediného slova.

Keporkak | foto: Fritz Geller-Grimm, wikimedia

U pobřeží okolo Sydney můžete nejčastěji potkat humpback whale - Megaptera novaeangliae, česky keporkak a nebo plejtvák dlouhoploutvý (odkaz zde). Tito drobečci jsou hojní i kolem ostatních břehů Klokánie a dvakrát do roka táhnou kolem pobřeží Sydney. Tedy oni táhnou od dubna do prosince, ale ve dvou etapách.

Od dubna do poloviny srpna táhnou na sever rodit mláďata a pářit se ve vodách Korálového moře. Plují bez přestávek, pouze se vynořují k nadechnutí, rychlostí 5 – 9 km/hod. Využívají pobřežní mořský proud směřující na sever. Tento proud se zpravidla nalézá zhruba 5,5 km od pobřeží, kde je možno velryby pozorovat. Někdy se proud přiblíží až těsně ke břehům a potom se stává, že na krátkou dobu velryby zavítají až do vjezdu do sydneyského zálivu. Tak se stává populárním pozorování velryb ze sydneyských útesů. Ovšem komerčních kocábek nabízející „whale watching“, tedy pozorování velryb, je zde v sezoně tahu hafo k najmutí.

Od poloviny srpna do půli prosince ty stejné velryby táhnou zpět na jih, vrací se do antarktických vod, kde přes léto nachází hojnou potravu. Tah na jih je pro ně obtížnější, musí se vyhnout pobřežnímu mořskému proudu proudícímu k severu a tak obvykle plují 20 – 30 km od pobřeží a pomaleji.

Zajímavé je, že matky s novorozeňaty během začátku října do poloviny prosince plují na jih velice blízko pobřeží a často se zastavují v chráněných místech v zálivech a poblíž pláží k odpočinku a kojení novorozenců.

Mimo keporkaků zde ještě cestují i velryby jižní - Eubalaena australis (odkaz zde), které se však chovají odlišně. V zimních měsících se jižní velryby pohybují podél pobřeží na sever a hledají vhodná místa k páření a také chráněná místa pro maminy s novorozeňaty k odpočinku a kojení. Takže jižní velryby vplouvají do zátok a přístavů, kde zůstávají několik dnů, než potom pomalu plují na sever a nebo později zpět na jih. Těchto není tolik jako keporkaků, ale díky tomu, že se pohybují pomaleji a zůstávají na chráněných místech i několik dnů, jsou lehčeji k vidění. V minulosti tyto byly až pod sydneyským mostem a v Botany Bay, nebo odpočívající jen metry od populárních sydneyských pláží. Zde vkládám moje povídání z jedné takové události, co tehdy vyšlo v Neviditelném Psovi.

Zanořující se keporkak | foto: Terry Howard, wikimedia

Velrybí zprávy.

Fčera se konečně podařilo příslušníkům NPWS určit, že Alex je Alex a žádné množení nebude. Velryba je vlastně kluk puberťák, který si VELMI zvědavě prohlíží pobřeží a davy obdivovatelů na něm. Taky se jaxepatří předvádí, jak to jenom kluci v pubertě umí. Získal si tím velkou přízeň obdivovatelů a také médyjí. Záběry jeho skoků a jiných skopičin neschází v žádných novinách a televizních zprávách.

Odborníci, a přijeli i z Kanady a USA, nás ujišťují, že dorostenec je maximálně relaxovaný, zdravý a „normální“. Jak to tak mohou, s jistotou jim vlastní, tvrdit nevím, když sami nejsou velrybou. Asi to s nimi je jako s psychiatry a psychology, kteří se lidem snaží namluvit co jsou, co si myslí a jak se cítí i když v podstatě vědí starou Belu. Jen se DOMNÍVAJÍ a na základě odborných znalostí DOHADUJÍ. A tak jejich dohady a také těch co mluví o velrybě mohou být pravdě VELMI vzdáleny. Lidé však rádi slyší dobré zprávy, i když jsou šáleni, byť i nevědomky. Proto zanechám pochybností a Alexovi popřeji ještě mnoho bezpečných mil plavby vodami nejen sydneyskými ale celého Pacifiku.

Bon voyage, Alexi!

George Švehla. 25/8/1999

Paměť jak elefant.

Velryba Alex, která je vlastně velrybí dorostenec, baví obyvatele Sydney už deset dní svými kousky nedaleko břehů četných pláží. Stala se náplní denních zpráv jak v novinách, tak v rozhlase a televizi.

Jaxem už dříve psal, tak nejprve se odborníci dohadovali, jestli to je velryba a nebo velrybák. Když se jim po čase podařilo zjistit pohlaví, tak se se zvídavostí jim vlastní začali zajímat, proč se tento puberťák cítí ve vodách okolo Sydney tak dobře.

Před šesti lety, nedaleko severních sydneyských pláží, se velrybí mamině stejného druhu narodilo velrybátko. Z události existují video záznamy a experti z NPWS právě teď studují a porovnávají staré záběry s novými. Podle vnějších znaků a tvarů skvrn se snaží určit, jestli jde o tehdejší mládě a nebo ne. Je tu možnost, že jde o návrat „ztraceného syna“. Pak by ovšem i velryby měly paměť jak elefant. Navíc by to vysvětlovalo, proč se náš návštěvník ve zdejších vodách cítí tak fajn. Vždyť doma je přece jenom doma, že ano. I pro velryby.

George Švehla 27/8/1999

Tady je co se o Alexovi psalo zde: http://members.ozemail.com.au/~russo/public_html/whales/whales.html

Jinak ovšem podél zdejšího pobřeží proplouvá dalších 9 druhů velryb, i když v nižších počtech. Pro zájemce je zde jejich seznam a odkazy na informace a fotky. Ne o všech jsem našel informace na CZ Wikipedii a tak následují i odkazy na Wikipedii anglickou, která je zpravidla obsáhlejší a na obrázky bohatší.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Plejtv%C3%A1k_obrovsk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatka_drav%C3%A1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Plejtv%C3%A1k_Bryde%C5%AFv

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vorva%C5%88_obrovsk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kulohlavec_%C4%8Dern%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Plejtv%C3%A1k_my%C5%A1ok

https://cs.wikipedia.org/wiki/Plejtv%C3%A1k_ji%C5%BEn%C3%AD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Plejtv%C3%A1k_sejval

Antarctic or Southern Minke whales – Balaenoptera bonaerensis – Plejtvák Jižní,

Bryde’s whales - Balaenoptera brydei - Plejtvák Brydeův,

False killer whales - Pseudorca crassidens – Kosatka černá,

Killer whales - Orcinus orca – Kosatka dravá,

Pilot whales - Globicephala melas – Kulohlavec černý,

Blue whales - Balaenoptera musculus - Plejtvák obrovský,

Fin whales - Balaenoptera physalus – Plejtvák Myšok,

Sei whales – Balaenoptera borealis – Plejtvák Sejval,

Sperm whales - Physeter macrocephalus – Vorvani obrovští,

Vorvani obrovští moc ke spatření podél pobřeží nejsou, cestují sice také podél něj, ale zhruba 40 km daleko v oceánu.

https://en.wikipedia.org/wiki/Southern_right_whale

Protože to jsou všecko savci a nikoliv ryby, tak bych k nim měl přidat i delfíny, kterých se ve zdejších vodách prohání několik druhů.

Zde jsou čtyři přehršle fotek velryb ve vodách v okolí Sydney, odkaz je tady.

Psáno 3/6/2018