21.11.2019 | Svátek má Albert


AUSTRÁLIE: Techničák.

29.10.2019

Nedávno si Dede na Facebooku stěžovala, jak to je komplikované s technickým průkazem vozu, tedy auta a nikoliv žebřiňáku. Tehdy to bylo snažší, co bylo třeba, to opravil hospodář sám a nebo místní kovář či kolář. Dovolím si zde nabídnout verzi „techničáku“, jaký se praktikuje u klokanů jen s nepatrnými obměnami, co jsme zde, a to je už 51 let.

Začnu asi „řidičákem“, protože to jaksi patří k sobě. V době našeho přibytí mezi klokany představoval řidičák modře potištěný papír velikosti A5, kde bylo uvedeno vaše jméno a adresa a kde se skvěl váš vlastnoruční podpis. To bylo vše, žádná fotka, přesto tento papír sloužil jako průkaz totožnosti. Takže nebyl problém si řidičák vypůjčit, ale jaksi se to nedělalo, byla jiná doba a lidi byli jaksi lidštější a slušnější, věřili si navzájem, a i když se podvádělo, tak jen velmi zřídka. O tento řidičák bylo nutno každý rok žádat, ten papír velice trpěl a brzy se obnosil, a za malý pakatel byl žadateli na základě předešlého řidičáku vystaven nový na další rok. Jinak byly řidičáky, podobně jako v CZ, na motorky, náklaďáky, autobusy a podobně.

Úměrně s tím, jak se kvalita společnosti počala horšit, byly zavedeny řidičáky v podobě a velikosti platební karty, s fotkou a vybaveny i hologramy, aby šly jen těžko falšovat. Byly také zavedeny trestné body, 6 bodů na rok a veškeré údaje byly uloženy v nové počítačové databázi, včetně vaší řidičské historie. To jsem se dověděl, když jsem v letech 1976 – 1986 vedl hordu dospívajících skautů, kterým se zde říká „Venturers“, tedy dobrodruzi a nebo odvážní. V rámci naší tehdejší činnosti byla i návštěva policejní stanice, které se zde lidově říká „cop shop“, kde nám ukázali vězení, podzemní střelnici, tělocvičnu a počítačové centrum, kde nám předvedli tehdy malý zázrak. Po udání čísla mého řidičáku se neukázalo, jen kdo jsem a kde bydlím, ale i kdy a kde jsem se dopustil dopravního přestupku od roku jedna, ale i kdy jsem přibyl do Klokánie, všechny moje adresy, kde jsem kdy v Klokánii přebýval, jména dětí a manželky, SPZ všech dopravních prostředků mimo bicyklu, které jsem u klokanů vlastnil a jejich historie včetně technického stavu a další. Prostě Velký bratr – Big Brother názorně v reálném životě, ukázka Orwellova 1984.

A nyní snad k „techničáku“. Ten se zde váže na „registraci“ dopravního prostředku, která se každoročně musí obnovovat a která není levná. Tato představuje i vydání SPZ. Proces je následný. Vše je propojeno přes centrální databázi a tak nemůže být vydána registrace bez předchozí technické kontroly daného vozidla a jeho způsobilosti se pohybovat po veřejné silnici. Taktéž není registrace vydána, dokud není zaplacena pojistka povinného ručení. Celá tato sranda stojí řadového motoristu kolem AUD 1000 každý rok.

Z toho technická kontrola, kterou může dělat většina autoopraven, 41 AUD, povinné ručení, které je zde zvané „Green slip“, protože jeho formulář míval zelenou barvu, zrovna jako ten od technické kontroly byl „pink slip“, neb měl barvu růžovou. Ten zelený, tedy povinné ručení stojí kolem 500 AUD na rok a dříve jste mívali jako doklad papír o velikosti A4 se zeleným tiskem a potvrzením o zaplacení na daný rok. T

akže jste mívali v peněžence 4 papíry. Modrý řidičák, zelený - povinné ručení, růžový zastupoval techničák a bílý, který byl osvědčením o registraci, která dnes, podle auta a místa, kde je registrováno, obnáší bratru kolem 500 AUD. Dříve k osvědčení registrace sloužila i nálepka, která se ročně obnovovala a byla nalepena na vnitřní straně skla auta, tak aby byla zvenčí dobře čitelná.

Dnes se děje vše elektronicky a vše je vázáno na váš řidičák s fotkou, velikosti kreditky. Jeho obnova s novou fotkou stojí 60 AUD na rok, ale dnes je možno si jej koupit na 3, 5 anebo 10 let, za 138, 188, a nebo 348 AUD. Penzisti mají jak řidičák, tak i registraci gratis, platí jen povinné ručení a technickou kontrolu. Zato ovšem penzisti po 75 letech věku musí každý rok předložit osvědčení způsobilosti řídit od optika a lékaře. Je to dosti obsažný formulář k vyplnění od výše zmíněných. Ano a po 85 letech věku musí každoročně složit zkoušku z předpisů i praktické jízdy. Tato praktická zkouška stojí 450 AUD.

To všecko proto, aby se ti staří dědci a báby nemotali mladým řidičům do cesty. Jezdí obvykle jaksi ležérněji, času mají dost, kochají se krajinou a jízdu si užívají. Na rychlé reflexy už dávno zapomněli a ne vše, co se pohybuje po silnici, stačí v tom kvaltu registrovat. Takže langsam, langsam, milí přátelé. (Pro ty, co zapomněli německy, tak to je zvolna či pomalu.)

A tak penzista nejdříve projde prohlídkami, kdy je uznán schopným řízení, potom zaplatí – elektronicky – povinné ručení a zajede k nejbližšímu automechanikovi, co dělá technickou kontrolu, a projde li vozidlo a je schopné provozu, tak vše jde elektronicky na centrální server a vozidlo je automaticky registrováno. Žádné papírování. Technická kontrola – techničák a povinné ručení jsou vázány na registraci a tu osvědčuje SPZ.

Takže pouze řidičák o velikosti kreditky a SPZ na vozidle jsou veškeré doklady, které jsou třeba k legálnímu provozu. Když si řidič sedne do jiného vozidla, tak nemá starost, zda má veškeré doklady, vozidlo obvykle SPZ má a řidič svůj řidičák taky, pokud ho ovšem nezapomene doma.

Když je vozidlo zastaveno policí, tak dotaz ohledně SPZ, který policista pošle na centrální server telefonem anebo přes počítač, co mají v autě, mu řekne o autě vše, co potřebuje, včetně vlastníka. Takže když policista na příklad zjistí, že vozidlo je neregistrované, tak už dále neujede ani krok a majitel dostane mastnou pokutu.

Psáno 20/09/2019.