Dnes má svátek Anna, a jelikož se tak jmenovala i Ježíškova babička přeslicová a současně má Anna v referátu i kus počasí, podívám se na ni trochu blíž.

Jako první mě napadá, že osobně neznám snad žádnou Annu, které by se opravdu Anna říkalo. Vždycky je to Anička nebo Andulka, káravým nebo posměvačeným hlasem se občas nese Andulo nebo Ančo. Další domácí podoby, jaké uvádí slovník – třeba Anina, Anuška – z osobní zkušenosti neznám. Zato Nána, ta to dopracovala k velké popularitě.

Zarazilo mě, že i u Anny existuje zdrobnělina mužského rodu – například Andulák, a rozhodně tím není míněn opeřenec. Já vám nevím, tohle pomužšťování ženských jmen mi nějak nejde pod nos, ale určitě musí něco znamenat – v dětství a zamlada jsem se s tím vůbec nesetkala, zato v posledních letech je to hodně oblíbený způsob oslovení, a je považován za důvěrný, mazlivý až milostný. Jak říkám, je to nějaké znamení čehosi.

Podle statistik patří Anna stále k nejoblíbenějším jménům, u nás se tak jmenuje víc než 150 000 žen. Oblíbenost dokládá i řada královen toho jména u nás i po celém světě – na kolik si vzpomenete? A jak na hradě, tak v podhradí – Aničkami se to v pohádkách jen hemží.

Anna znamená „líbezná, milá“. Po vlně veder jí to určitě neupřeme – vždyť začala vytoužená chladna zrána.

Sluší se Annám k svátku popřát. A jelikož ze stejného uzlíčku vzešlo i jméno Hana, dovolím si dnes popřát i jim.

Takže milé Anny a Hany, které sem zavítáte: vzpomeňte na všechny úžasné a silné osobnosti toho jména, jste ve skvělé společnosti. Přeji jen to nejlepší.

Hezkou sobotu a neděli všem. 

Jo a dnešní vípák je samozřejmě opět otevřený pokecník o všem a ke všemu, co vás napadne a budete se chtít o to podělit.

Při ruce jsem měla knihu Miloslavy Knappové: Jak se bude vaše dítě jmenovat? a kalendář s vykřičníkem, abych nezapomněla popřát.