24.9.2021 | Svátek má Jaromír


ROZHLEDNÍK: Zvýšení výživného pro nezletilé děti

2.6.2009

 

K tématu samotnému mě jednak přivedla záplava rozsudků o zvýšení výživného mých klientů, které jsem loni musela přečíst a rozhodnout se, co s nimi, a jednak dotaz na jedné internetové diskusi, kde se nějaká osoba domáhala formuláře na zvýšení výživného. Chytila jsem se za hlavu a začala svými skoky po kanceláři napodobovat kura domácího, což mi vydrželo až do té doby, než jsem si uvědomila, že jde vlastně o řízení před soudem, tedy o velmi specializovanou právní problematiku, a té osobě jenom zatím nikdo nevysvětlil, že k zahájení řízení před soudem slouží žaloba, nikoliv formulář. Takže budeme vysvětlovat – a začínáme definicí pojmu výživné.

Výživné je označení pro finanční částku, kterou povinná osoba zajišťuje (buď zcela nebo částečně) výživu oprávněné osoby, případně uspokojuje její další životní potřeby. Výživným se tak rozumí uspokojování všech životních potřeb toho, komu má být poskytováno. Výživou dítěte je míněno opatřování všech životních potřeb pro jeho všestranný rozvoj po stránce fyzické a duševní. Právo na výživu nezletilého dítěte vzniká dítěti narozením (§ 7 odst. 1 ObčZ).

Podle zákona o rodině oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů, a dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů (§ 85 odst. 2 zákona o rodině). Při určení rozsahu vyživovací povinnosti přihlíží soud k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje (§ 85 odst. 3 věta prvá zákona o rodině). V případě posouzení majetkových poměrů rodičů je přitom vždy nutné přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům, ale i k celkové sumě jejich movitého a nemovitého majetku a životní úrovni.

Vyživovací povinnost rodičů k dítěti trvá po celou dobu, po kterou není dítě schopno samo se živit. Není tedy limitována dosažením jeho zletilosti, může zaniknout před dosažením zletilosti, i daleko po ní. Podle ust. § 99 zákona o rodině změní-li se poměry, může soud i bez návrhu změnit dohody a soudní rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti. To je ovšem teorie, v praxi k drtivé většině zahájení řízení o zvýšení výživného před soudem dochází na návrh jednoho z rodičů, evtl. z podnětu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dojde-li ke zrušení nebo snížení tohoto výživného za minulou dobu, spotřebované výživné se nevrací. Nejde-li o výživné pro nezletilé děti, může dojít ke změně nebo ke zrušení pouze na návrh.

Úprava výživného se děje vždy podle stavu, který je zde v době vydání rozhodnutí soudu. Může dojít ke změně potřeb oprávněného, zejména v souvislosti s fyzickým dospíváním, školní docházkou, zdravotním stavem, apod., ale může nastat i změna v možnostech povinného, zejména zvýšením nebo poklesem příjmů, změnou počtu vyživovacích povinností apod.; musí však jít o změnu závažnou a trvalejšího rázu, nikoliv přechodnou, jakou je např. pobyt v lázních. Pouze změna závažnějšího rázu pak odůvodňuje závěr, že jsou dány podmínky pro nové rozhodnutí o vyživovací povinnosti, podložené změnou poměrů. V opačném případě by šlo o nepřípustný zásah do pravomocného soudního rozhodnutí, kterým jsou vázáni účastníci i soud. V každém jednotlivém případě je proto třeba znovu na základě úplně provedeného dokazování zjistit u účastníků řízení aktuální výši příjmů, konkrétní osobní a majetkové poměry, míru jejich potřeb, danou povahou práce, životním stylem, zdravotním stavem apod.

Při rozhodování o změně dosavadního rozhodnutí soudu o výživném je přitom vždy třeba vyjít z celé dosavadní spisové dokumentace, vztahující se k řízení, v němž bylo vydání předchozí rozhodnutí o výživném. Pouze při porovnání poměrů, za nichž bylo vydáno předchozí rozhodnutí, a těch poměrů, které jsou aktuální v době rozhodování o návrhu na zvýšení výživného, lze učinit kvalifikovaný závěr o tom, zda jsou dány předpoklady pro změnu rozhodnutí soudu o výživném, tj. že výživné stanovené předchozím rozhodnutím již neodpovídá změněným poměrům, a tak jak na straně oprávněného dítěte, tak na straně povinného rodiče.

Ze zákona o rodině nelze dovodit povinnost rodiče poskytovat kromě měsíčního výživného na nezletilé dítě ještě další jednorázový příspěvek na úhradu některých osobních potřeb dítěte, účelem výživného je však úhrada nejen průběžně se vyskytujících tj. běžných potřeb dítěte, ale všech nákladů potřebných pro jeho všestranný vývoj. Tomu je přizpůsobena i splatnost výživného ve formě pravidelných opakujících se plnění v jednotlivých obdobích, i když nelze vyloučit rozdílnost odůvodněných potřeb nezletilého dítěte v jejich průběhu.

Podle ust. § 97 odst. 1 zákona o rodině se výživné platí v pravidelných opakujících se částkách, které jsou splatné vždy na měsíc dopředu. Při rozhodování soudu o výživném podle zákonných kritérií je třeba uvažovat též ty potřeby, vyskytující se nepravidelně za delší období (např. na prázdninové pobyty dítěte). Uvedené potřeby však nemohou být důvodem změny stanovené splatnosti výživného, např. v tom smyslu, že by oprávněný mohl požadovat při očekávání výskytu zvýšených potřeb výživné za více období najednou, byť by to vyžadovala mimořádná situace.

Zákon o rodině neupravuje ukládání jednorázového dalšího příspěvku na výživu dítěte a povinnost rodiče přispívat na potřeby svého dítěte nad rámec stanoveného výživného nelze dovodit ani ze zásady úměrnosti životní úrovně dítěte životní úrovni jeho rodičů. K této zásadě jsou soudy povinny přihlížet při určování výživného podle hledisek vyjádřených v ust. § 85 odst. 2,3 a § 96 odst. 1 zákona o rodině, a pokud to schopnosti a možnosti povinného rodiče umožňují, stanoví výživné tak, aby mohly být uspokojeny též další potřeby dítěte, je-li to prospěšné jeho všestrannému vývoji. Ke změně rozsahu vyživovací povinnosti lze přistoupit jen za splnění předpokladů dle § 99 odst. 1 zákona o rodině a § 163 občanského soudního řádu, tj. změní-li se zásadním způsobem poměry.

Návrh na zahájení řízení o zvýšení výživného se podává u okresního soudu, v jehož obvodu má dítě bydliště a současně jehož místní příslušnost již byla založena předcházejícím rozhodnutím ve věci. Návrh se podává ve třech vyhotoveních, kdy jedno vyhotovení je určeno soudu, jedno druhému rodiči, a zbývající opatrovníkovi – orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jehož soud ustanovil, aby v řízení zastupoval zájmy nezletilého dítěte. Řízení je osvobozeno od soudních poplatků. Návrh musí obsahovat:

  • označení soudu, jemuž je určen
  • označení účastníků řízení, tj. matky, otce a dítěte, o jehož poměrech se jedná (návrh může být podán i jen ohledně jednoho dítěte společných rodičů)
  • všechny rozhodné skutečnosti, tj. jakým způsobem došlo ke zvýšení potřeb nezletilého, a to v souvislosti s
  • docházkou dítěte do předškolního či školního zařízení
  • akcemi organizovanými školou
  • mimoškolní aktivitou dítěte
  • zdravotním stavem dítěte

Uváděné výdaje je vhodné doložit doklady o zaplacení, zejména pokud jde o školní a mimoškolní zájmovou činnost. Dále navrhovatel uvede, jaké jsou jeho příjmy a majetkové poměry, zejména pak změny, k nimž došlo v době od předchozí úpravy výživného, např. že došlo k uzavření manželství a narození dalšího dítěte. Pokud jsou navrhovateli známy příjmy, zaměstnání a majetkové poměry povinného rodiče, je vhodné je také do návrhu uvést. Soud je sice při svém rozhodování podle ust. § 96 odst. 1 zákona o rodině povinen obstarat všechny relevantní podklady pro správné určení výše výživného pro dítě, v řízení je však třeba vystupovat aktivně a známé skutečnosti soudu označit. Dále je vhodné do návrhu uvést, zda se povinný rodič nějakým způsobem podílí na mimořádných výdajích dítěte mimo běžné výživné, či zda mu poskytuje dárky.

Na závěr návrhu je třeba uvést tzv. žalobní petit, tj. čeho se navrhovatel domáhá. V daném případě jde o zvýšení výživného, které pro nezletilé děti lze požadovat až tři roky zpětně, je tedy třeba uvést, od jaké doby je zvýšení navrhováno. Rozhodování, o jakou konkrétní částku má být výživné zvýšeno, je možné v případě rozhodování o nezletilých dětech ponechat zcela na úvaze soudu, zpravidla však bývá částka navrhovatelem uváděna. Soud však není tímto návrhem vázán a může určit výživné pro nezletilé dítě i vyšší, než je navrhovatelem žádáno.

Při hodnocení majetkových poměrů rodiče je nutno přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům, ale i celkové sumě movitého a nemovitého majetku a ke způsobu jeho života. Rodič, který má příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů, je povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti, potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle zvláštních právních předpisů. Nesplní-li rodič tuto povinnost, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí patnáctinásobek částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb tohoto rodiče podle zákona o životním minimu.

Odůvodněné potřeby dítěte vycházejí jak z potřeb dítěte, tak i z možností povinného. Z tohoto důvodu se v žádném případě nekryjí s nějakým životním či existenčním minimem, tedy ne pouze strava a oblečení, ale i výdaje na vzdělání, zájmy, koníčky, sport apod. Tam, kde to majetkové poměry povinného rodiče připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor zabezpečujících zejména přípravu na budoucí povolání. Možnost zajistit budoucnost dítěte formou úspor při stávajících možnostech povinného rodiče se využívá zejména v případech, kdy není jistota, že povinný rodič bude schopen plnit vyživovací povinnost v odpovídající výši po celou dobu trvání jeho vyživovací povinnosti.

Zásadně je výživné placeno v pravidelných opětujících se částkách, je však možné, aby soud uložil povinnému složit na výživné splatné v budoucnu předem určitou částku. Soud tedy určí, jakou měsíční částkou má povinný přispívat na výživu dítěte, a současně však určí, na jaké období do budoucna má být výživné předem složeno na soudem určený účet. Z tohoto účtu pak bude příslušný peněžní ústav vyplácet oprávněnému na výživné soudem přesně určenou částku.

Seznam použité literatury a judikatury:

Zvýšení výživného pro nezletilé děti, JUDr. Romana Lužná, Právo a rodina č. 12/2008

Zák. č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů

Holub M., Nová H. Zákon o rodině a předpisy souvisící. Komentář, 8. vydání, Linde Praha a. s.

Rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 376/2000

Bureš, Drápal, Krčmář a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl 7.vydání Praha : C.H. Beck 2006

Holub M. a kol. Vzory smluv a podání. 6. vydání, Linde Praha a.s. 2001

Příklad:

NÁVRH NA ZVÝŠENÍ VÝŽIVNÉHO PRO NEZLETILÉ DÍTĚ

(§ 99 odst. 1 zák. o rod., § 163 odst. 1 o. s. ř.)

Okresnímu soudu

v Berouně

Wágnerovo nám. 1249

Beroun

Do P,Nc

Věc: péče o nezl. Jiřího Kosa, nar. 8. 4. 1991, bytem Beroun, Slezská 1

Matka:        Marie Kosová, bytem Beroun, Slezská 14

Otec:          Jan Kos, bytem Beroun, Slezská 14

Návrh matky na zvýšení výživného

I.

Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 18. 6. 1996 č.j. P 124/94 – 45 bylo naposledy upraveno výživné pro nezl. Jiřího tak, že otci bylo uloženo přispívat na výživu nezletilého částkou 850 Kč měsíčně.

Důkaz:   shora uvedený rozsudek

II.

Výživné bylo stanoveno v době, kdy nezletilý byl v předškolním věku. Nyní je žákem 4. třídy základní školy a rozsah jeho potřeb značně stoupl, a to nejen v souvislosti s přibývajícím věkem, ale i s jeho mimoškolní a sportovní činností. Otec před rokem změnil zaměstnání, pracuje nyní u soukromé firmy a předpokládám, že jeho příjem se oproti době předchozího rozhodování o výživném zvýšil. Já pracuji stále u stejného zaměstnavatele, můj příjem se v podstatě nezměnil.

Důkaz:  

  • výslech rodičů nezletilého
  • zprávy o příjmech rodičů
  • potvrzení jazykové školy a plaveckého oddílu o zaplacení kurzů pro nezletilého v r. 1998

III.

Vzhledem ke změně poměrů na straně nezletilého i jeho rodičů navrhuji, aby soud vydal tento

rozsudek:

Výživné stanovené otci na nezl. Jiřího rozsudkem okresního soudu v Berouně ze dne 18. 6. 1996 č.j. P 124/94-45 částkou 850 Kč měsíčně se počínaje dnem 1. 9. 2000 zvyšuje na částku 1100 Kč měsíčně, kterou je otec povinen platit k rukám matky vždy do 10. dne v měsíci předem.

Nedoplatek na zvýšeném výživném za dobu od 1. 9. 2000 do 31. 1. 2001 ve výši 1250 Kč je otec povinen zaplatit do 30 dnů od právní moci rozsudku.

V Berouně dne 26. ledna 2001

Marie Kosová

Konec příkladu

Ela







KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !