Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ROZHLEDNÍK: Zmrtvýchvstání národního pokladu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Rpuť 15.11.2009 17:35Re: Brkoslááááv asi néééé Tady je pár nádhernejch fotek brkoslavů: http://www.naturfoto.cz/brkoslav-severni-fotografie-421.html Docházím k názoru, že brkoslav to nebude. Na ocásku chybí ta typická žlutá a skvrna pod ocasem je rezatá, nikoli červená. A tvar taky odpovídá něčemu strakapoudovitému. |
|
|
johana 15.11.2009 18:10Re: Brkoslááááv asi néééé Tak jsem to také přehodnotila. Napřed mi přišlo, že na datlovitého ptáka to má malý zobák, ale to je asi dáno perspektivou,. A pokud platí vámi uváděná velikost, odvolávám brkoslava a posouvám černý proužek pod oko, což společně s tvarem ocasu dává strakapouda velkého. Nicméně stojím si za tím asi tak stejně, jako předtím za brkoslavem |
|
|
johana 15.11.2009 18:12Re: Brkoslááááv asi néééé koukám, že mám pomalé prsty a příslušenství! |
|
|
Rpuť 15.11.2009 17:59Re: Brkoslááááv asi néééé Jj - je to zřejmě strakapoud velký, mimořádně pěkný a zdravý exemplář. Škoda, že si nesednul nějak fotogeničtějc... http://www.biolib.cz/cz/image/id25249/ |
|
|
Xerxová 15.11.2009 18:08Re: Brkoslááááv asi néééé jo - je to strakapoud. Já se nechala zpočátku unést tvým tvrzením, že strakapoud to není a nic jiného tak velkého červený flekanec pod ocasem nemá... A vím, že ti brkoslavové jsou tam sytě rezaví až červení a tak jsem to hned odeslala... Nemám být zbrklá... vždyť je to přece datlík jak vyšitý |
|
|
Jakub S. 15.11.2009 20:06Re: Brkoslááááv asi néééé A já bysem si slušně dovolil říct, že pro mě to je spíš strakapúd... |
|
|
Xerxová 15.11.2009 20:55Re: Brkoslááááv asi néééé oud |
|
|
Xerxová 15.11.2009 6:53hezkou neděli hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům Dočetla jsem si včerejší diskuzi, podívala se na krásné fotky od Alex a jdu něco dělat |
|
|
Rpuť 15.11.2009 6:47Dobré nedělní ránko! ...(Incident) Rozpoutal kanadský ministr dopravy John Baird, který ze svého domu v Torontu účastníkovi večírku zaslal SMS zprávu, v níž napsal, že „Thatcherová je mrtvá“. Zvěst se poté mezi poslanci, kteří si vzájemně přeposílali, začala bleskové šířit. Událost vyvrcholila tím, že kancelář kanadského premiéra zavolala do Buckinghamského paláce a také do Downing Street, sídla britského ministerského předsedy, se žádostí o potvrzení smrti Thatcherové. Vysvětlení je prosté: SMS zpráva ministra dopravy hovořila o smrti jeho 16leté kočky pojmenované po dnes 84leté „Železné lady“. (Novinky) |
|
|
ika 15.11.2009 12:57Re: Dobré nedělní ránko! Krásné, jak malé nedorozumění dokáže rozhýbat události, sahající přes půl zemměkoule. Díky, velmi mě to pobavilo |
|
|
Jakub S. 15.11.2009 13:04Jasně, tentokrát zábavička. Jenže... To není v historii neobvyklé - efekt laviny. A pak už je naprosto jedno, jak a proč a kvůli čemu co začalo. Lavina jede a smete všechno. Každá maličkost může být záminkou k čemukoliv. |
|
|
ika 15.11.2009 13:29Re: Jasně, tentokrát zábavička. Jenže... To samozřejmě je druhá stránka věci. Omylný je každý, to si samozřejmě uvědomuji. Ale připouštět si to moc nechci, protože to by byla cesta k depresím. V tom asi musí být člověk trochu fatalista. A já jsem z vlastního rozhodnutí optimista, protože se s tím stejně nedá nic dělat a žije se tak líp. A tohle byl přímo rozkošný omyl |
|
|
sempervivum 16.11.2009 13:08Re: Dobré nedělní ránko! Kočka Lady Thatcher byla ročník 1993. Předpokládám, že pan ministr ještě nebyl ministr, když k nim přišlaa vybrala si jméno. Jen s podporou takové kočičí šlectičny se vůbec mohl stát ministrem. |
|
|
Bětuláskovo! 15.11.2009 0:29Tak jsem si nejen krásně početla a vytahala z hloubi kůry plno historek a vzpomínek na toulky slatiňanskou třešňovkou a očumování koníků. Třeba jak asi v sedmi letech, bájvočko, jsem jako malá Světluška (ano, ano, stihla jsem kousek Junáka) spadla při sběru kaštanů do bahna a ve stájích mne oplachovali hadicí - což neměli dělat, protože jsem z toho děsně nastydla a pamatuji si, jak naše vedoucí přišla k nám, mámě se děsně omlouvala a přinesla bonboniéru, chudinka. Nebo, jak jsem tak před 15 lety bájvočko zorganizovala pro kolegy exkurs (protekce u byvšího kastelána) - zámek byl sice studenej, protože byl počátek února, ale proběhli jsme ho v bundách, zato ve stájích jsme se ohřáli, protože jsou opravdu bytelné a teď jsem si vybavila, jak jsme stáli právě u březích klisen a za námi bylo pod okny naskladněné do kupy seno a na něm chrupaly dvě kočky bílomourky. Odvážnější z výpravy tedy drbali po klabonosých nosech budoucí mámy a zbabělejší si aspoň mohli podrbat kočku. ;.) Žrádelní debata včerejší mne dohnala k tomu, že, prosimich, tady bylo knedlozelo dneska!, no fakt, a eště zbylo pro kočičího strejdu, kdyby se chtěl konečně stavit s tím kablíkem a přetahat fotky z Kočetie listopadové. :-)) Páč jsem si dlabala jak v hopsůdce u gurmána, vzala před hodinou za své i původně plánovaná dietní kočičí sobota. Jelikož mi holky přišly všechny tři ALE TAK ZOUFALE pocivět na talíř, nezbylo, než uvařit kousek filátka. A tak si tu teď mastný vousy utíráme všechny, já kapesníčkem, holky tlapkama. Akorát mám furt potíž s maltsoftem, připravila jsem na dno misek pár cenťáků pasty a než jsem se otočila, Babeta ji zas vylízala předem. Takže ta se nejen neztratí a nezakecá, ale ani nezakucká. |
|
|
ika 15.11.2009 2:00Re: Tak jsem si nejen krásně početla Ale fuj, milá Bětulásková. To se dělá, psát v této hodině o jídle! Já dostala takovou hříšnou chuť na vepřo knedlo. A nemám. A nemám ani v mrazáku. Koně miluju, ale naměla jsem nikdy příležitos, dostat se s nimi do bližšího styku. Pouze když nám známý oral políčko na brambory. A to jsme se vždycky moc kamarádili. Ale můj nejhezčí zážitek s koněm byl, když v lese, okolo kterého jsem chodila z kanclu na počítač (to bylo ještě v éře velkých počítačů, před PC) stahovali s koněm pokácené dřevo. Byl to takový menší sporý koník s dlouhou hřívou a rousy na nohách (nevím zda se tomu u koní tak říká). Pochopitelně jsem mu každý den nosila v kapse kostky cukru. Po pár dnech, když mě uviděl, začal bojkotovat práci a okamžitě zamířil k silnici, i když měl čekat, až mu připojí další kmen. Po nějaké době po tom, co práci v lese dodělali, jsem šla okolo samoobsluhy a milý koník tam stál přivázaný a čekal na pánečka, až si nakoupí. Když jsem k němu přišla, tak mi začal strkat čumák do té kapsy, odkud jsem mu vždycky dávala cukr a nemohl pochopit, že tam tentokrát žádný není a celou mě při tom uslintal. Jsou to hrozně milá zvířata. Ale já se tu vykecávám a ani jsem nepoděkovala Ele za krásný a móóóc zajímavý článek. Většinu věcí jsem nevěděla, takže byl pro mě velmi poučný. Jsou prostě nádherní |
Mám na zítřek rajskou, ale ta taky docela de.
Díky.|
|
verahost 15.11.2009 11:24Re: Tak jsem si nejen krásně početla Namočená Světluška mi připomíná zážitek starý 50 let! Tenkrát jsem vyjímečně zimní prázdniny netrávila na horách, ale u babičky ve Slatiňanech. S kamarádkou jsme pravidelně chodily sáňkovat na cestu, která začíná na kopečku u vrátek do zámecké obory a končí na břehu mlýnského náhonu. Mělo to v sobě dost adrenalinu, ale vždycka jsme stihly zastavit nebo zatočit podél náhonu do bezpečí. Až jednou se obyvatelka domku uprostřed kopce rozhodla, že našemu řádění učiní přítrž a nasypala nám na cestu popel. Když na něj rozjeté saně vlítly, udělaly několikrát hodiny a řítily se pozadu dál. My jsme sice brzdily, co to dalo, ale s polovičním úspěchem. Zastavily jsme se s mohutným trhnutím na kameni na hraně náhonu, kamarádka sedící za mnou perfektním saltem vzad opustila saně a přistála v náhonu v hloubce pode mnou . Tenkrát jsme samozřejmě nenosily šusťákové bundy, tak jsem ji tahala ven v nasáklém vlněném kabátku. Abych jí pomohla, posadila jsem ji na saně a táhla klusem domů, čímž jsem jí způsobila vážné zdravotní komplikace. Místo co by se pohybem zahřála,, na saních takhle modrala a viditelně obrůstala ledem. Tak to je jedna nekoňská vzpomínka na Slatiňany. |
|
|
Alex 14.11.2009 22:24Ahojky Elo, na Zvířetník jsem se dostala teprve nyní. Díky za krásný článek. Slatiňany s jeho černými poklady jsem navštívila několikrát, stejně jako hipologické muzeum.Samozřejmě,že jsem ještě i před Listopadem navštěvovala každý druhý rok slavné Jezdecké dny v Kladrubech, které následně obnovila bývalá ředitelka Lenka Gotthardová. Vždy je to krásná přehlídka skvělých koní. Dnes jsem měla tak trošku také "koňský" den. Někde jsem se dočetla,že ve Slavkově u Brna se pojede Hubertova jízda, a protože bylo krásně, tak jsem se tam odpoledne vypravila i s maminkou. Fotky z této události se mi už podařilo stihnout dát na Rajče. Máte-li zájem, podívejte se! |
|
|
Zdena b.p. 14.11.2009 23:21Re: Ahojky Elo, Jé Alex, to muselo být krásné odpoledne. |
|
|
ika 15.11.2009 13:40Re: Ahojky Elo, S dovolením se přilípnu. Krásé odpoledne a krásné fotky, mají atmosféru. Moc hezky jsem si pokoukala. |
|
|
Matylda 14.11.2009 22:23Moc zajímavé povídání díky. Dneska mám za sebou náročný den v Praze, ale stálo to za to! Vyřídila jsem u Vave vše potřebné a vyzvedla si NÁDHERNÝ adventní věnec od Bláži. Proč se Bláža živí něčím jiným mi není známo, protože v tomhle je profesionálka. |
|
|
Olčava 14.11.2009 22:45Re: Moc zajímavé povídání jejda, tak to mě mrzí, že jsem tam nebyla, vsadím se, že za mé přítomnosti by ty peníze byly ještě hříšnější (ale balík látek by byl taky větší) |
|
|
Bláža 15.11.2009 8:52Re: Moc zajímavé povídání Matyldo, děkuji za pochvalu. Mám opravdovou radost, že se ti věnec líbí! |
|
|
Han 14.11.2009 21:38Jen doplním: Linie hřebců vraníků Sacramoso a Napoleone je správně, jen dodám, že hřebci Sacramoso byli dva. Jeden se narodil 1795 v salzburském hřebčíně Ries. Druhý 1800 v arcibiskupském hřebčíně v Olomouci a to je linie která trvá do dnes. Ale to není pro podstatu článku jinak výborně napsaného důležité. Děkuji za něj. |
|
|
YGA 14.11.2009 20:37Milá Elo, tvůj článek je moc dobrý - kdesi v hlavě jsem měla tyto vědomosti zasuté, ale ty jsi je oživila a výrazně doplnila. Díky. Jsem hrdá na tuto naši živou národní památku - vždyť by to byl věčný hřích, kdyby se zrovna české koně ztratili v propadlišti dějin! Doufám, že se k nim jednou budou Češi chovat stejně, jako se Vídeňané chovají ke "svým" lipicánům. |
|
|
Ela 14.11.2009 20:21Na doplnění Ahoj všichni, když už jsem dneska výjimečně tady a nakukuju, tak můžu aspoň pozdravit a dopsat pár slov na vysvětlenou. Černým kladrubákům jsem propadla na jaře 2003, když jsme jely s Míšou do Slatiňan vyřizovat papíry pro všechny naše koně (ve Slatiňanech vedou evidenci koní v ČR). Při té příležitosti jsme si prohlídly hřebčín, muzeum, výběhy, stáje a já jsem naprosto té černé nádheře propadla; od okamžitého nákupu nového kamaráda mě odradila jen cena mnou vyhlédnutého exkluzívního fešáka 30 tisíc euro ( ano, čtete dobře). Propadla jim i Míša s Petrem, takže se předloni objevila na statku první dvě černá děvčata - Solo Cornelie ( linie Romke) a Sacramoso Elista. Postupně přibyly další fešandy - Solo Estilla, Solo Elva, Solo Ezotara a Solo Xahira. Jde o zemský chov, protože letos přibyl plemenný hřebec Fanda, teda on to není žádnej Fanda, on je to Sacramoso Favina XLIX, a chtěli jsme ho hlavně proto, aby měl dětičky s zejména Elistou, a zachovala se tak její vzácná krevní linie po Sacramoso. On už má spoustu moc úspěšných dětí. Jak jsem už psala Dede, k činnosti vedoucí k rozmnožování mají všichni kladný vztah, ale dětičky zatím nečekáme žádné, což nás v případě Elisty teda dost mrzí; snad se zadaří příští rok. Na fotkách jsou tedy samí "naši" , resp. Míšini koně, ve výběhu a v kruhovce, na první fotografii je právě Elista, na další se s děvčaty všichni projíždíme u Újezda, ve výběhu je úžasný Fanoušek, myslím, že ta jeho hlava nenechá nikoho na pochybách, že je to pan hřebec. On byl m.j. taky reprezentant v zápřahových soutěžích. To, že je 7 černých kladrubáků na statku spolu se všemi našimi valachy, je prostě splněný sen. Děvčata jsou opravdu aristokratky - jen tak něco jim pod nos nejde, a s každým se nebaví. V lednu na statku dokonce natáčela televize, hlavní hvězda byla Elva. No a já jsem si udělala spoustu rešerší, protože jsem chtěla svým kolegům vysvětlit, co že to chováme, a pak mi přišlo, že jen tak ten materiál vyhodit by bylo škoda. |
|
|
aida 14.11.2009 20:36Re: Na doplnění To je moc pěkné. Je vidět, že jste si s článkem dala práci; možná by Vás mohlo zajímat tohle?Ta statistika je překvapivá (v dobrém), aspoň pro mě. Přišla jsem na to náhodou. Už od rána jsem totiž vzpomínala, jak se probůh jmenuje ten hřebčín, kde SK taky chovají a kde se konala jedna námi organizovaná akce v rámci předsednictví. Před chvílí jsem si vzpomněla. |
|
|
Zdena b.p. 14.11.2009 21:50Re: Na doplnění Aido, je to na několika řádcích vypsané úžasné úsilí lidí, kteří se nevzdali. Jen, na posledním řádku ta klisna v USA... Tak mne napadá, jak ji tam asi dostali. Ta si musela užít cestování. |
|
|
Rpuť 14.11.2009 20:43Re: Na doplnění JOJ - přávidím |
|
|
Zdena b.p. 14.11.2009 21:47Re: Na doplnění Elo, to je tak optimistické čtení i pro mimoně, jako jsem já. Díky, že jsi mi umožnila kouknout. Jsou to překrásná zvířata. Já mám v okolí spíš možnost kouknout na dostihové (závodiště v Lysé nad Labem je vlastně za třetím dubem), ale tihle jsou úžasní. A byli vydupáni z trosek. Úžasná zpráva. Díky. |
|
|
EvaŽ 15.11.2009 13:11Re: Na doplnění Díky, opravdu by byla škoda ten materiál vyhodit. O bělouších strokladrubského plemene se leccos ví, vraníci jsou daleko méně známí. Navíc mate, že se rodí všichni černí a bělouš postupně vyběluje. Moc pěkné. |
