Xerxová 14.11.2009 11:38

krásný slůňovatý den

už když jsem ráno vstávala, tak na mě koukal srpek měsíce z jasné oblohy. A pak se probudilo slůňo a od té doby hřeje a svítí na zcela modrém nebi

A kotel už nekape , takže snad budeme mít klidnější víkend (já nejde ani v pondělí do školy ), než to včera večer vypadalo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Maťa 14.11.2009 9:51

Ela

kone sú moja srdcová záležitosť, lebo som poznala bližšie jedného úžasného klusáka. Díky, Ela.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 14.11.2009 9:45

Kone me teticky

Mila Elo,tak malo se pise na Zviretniku o konich. Kdyz uz nahodou ano, tak je to vzdy pekne psani. Tvuj clanek jsem si pozorne precetl, protoze kone mam rad a se jich i bojim.Clanek je vyborny po odborne strance a libi se mi i zaver, z ktereho je tak krasne videt, jak mas kone rada. Diky Elo!

Hned take privolal vzpominku na vypraveni me tety, selky, ktera vlastnila dva nadherne cerne hrebce. Pry to byli nejkrasnejsi kone, siroko daleko. Teta byla selka na urovni, vystudovala v Chrudimi "Stredni zemedelskou skolu" ( asi jsem popletl nazev) a s hrdosti rikala, ze ma maturitu z "Hnojarny". Nemyslela to vubec hanlive.

Po komunistickem prevratu ji zachranilo pred vystehovanim z chalupy potvrzeni "partyzana",takto, jejiho spoluzaka, kteremu u maturity napovidala. Za valky si partyzan prisel pro sadlo, spek a nejakou klobasu, proste pro komodity, nutne k uspesnemu vedeni boje s fasisty. Dal na to tete potvrzeni. Dlouho ji ale nechranilo. Zabavili ji stejne pole a louky a posleze si prisli i pro kone, do nove zakladajiciho se JZD .

Jmenem pracujiciho lidu, vyzval predseda tetu, aby vyvedla kone.Ja vam mam vyvadet me kone?! Podivila se teta. Vezmete si je, mastal je otevrena. Ale ouha, kone k sobe jezedakynepustili. "Tak si s nima delejte co chcete", zarval vzteklej predseda, dobre ale vedel, ze teta uz nema zadne krmeni a  ma kone tak rada, ze by je nenechala chcipnout hlady.Teta si otevrela vecer ze zoufalstvi flasku. Popijela a premyslela. Jeste byla noc , kdyz si uvazala satek, vyvedla kone a odvedla je o nekolik kilometru dal, kde je slavnostne darovala Statnimu statku.

Reditelem byl spoluzak, "partyzan". Kdyz k napovede u maturity, klobasam a speku dostal jeste nadherne kone,byl prej stestim bez sebe, povidala Teta. Mela uz dalsi potvrzeni , na ktere by predseda JZD kratkej. Pred lety jsem ji vezl na hrbitov za strejdou, Chtela natocit jeste jednu konev. Zalila hrob toho predsedy JZD. Nikdo uz sem z familie  za nim nechodi WWW. A co ja si na nem ted vezmu?!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 14.11.2009 8:22

Mávám usilovně z Modřan

a přeju všem krásný den!

Článek o koníčcích pokladových si musím nechat na pak; než přijede Matylda , musím nakoupit, protože po Matyldě přijedou tchýňovi .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 14.11.2009 7:09

hezkou sobotu

hezkou sobotu všem Zvířetníkůma zvířátkům , těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej

Elo - parádní povídání o živé kulturní památce  . Byla jsem kdysi ve Slatiňanech, polovička byl před pár lety na exkurzi v národním hřebčíně v Kladrubech (tenkrát přivezl spoustu krásných fotek chovných hřebců i malých koňátek).

A protože černý koně jsou nejkrásnější , tak vraná klabonosá potvůrka u mě vždy povede nad známějším kladruských běloušem

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 14.11.2009 6:53

Dobré ránko!

No to je nádhera! Mně ty klabonosy vždycky fascinovaly ( Asi rodinné zatížení) A dík za vše, co jsem nevěděla. Jsou to nádherní koně!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

HanaW 14.11.2009 3:52

Elo, to je strasne zajimavy

A hlavne jsem nevedela, ze chudaci kone byli temer na vyhynuti. Jakoby za neco mohli. Neuveritelna historie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bětuláskovo! 14.11.2009 2:24

Obzvláštní shoda.

Dnes, vlastně tedy včera, třináctého, se konalo v Kladrubech rozloučení se správcem Jirkou Černým, obětí té autonehody, co jste asi všichni zaregistrovali. Kočičí strejda bratr se u mne stavil právě cestou z pohřbu (krásný a dojemný, bílé šestispřeží prej, pokud bratr moc neplakal a koně se mu nerozemžili) a vím, kdo tam mluvil a i kdo tam mluvit spíš neměl, no nic, to jsou osobní slatiňanské vazby anebo vazby Slatiňany-Kladruby, jsou halt složité, tím to uzavřeme.

Až když mi vešel brácha do dveří, uvědomila jsem si, že asi tak v mých deseti letech jsem strávila několik letních dní u Jirky v sadu, má švagrová se přátelila s jeho ženou. To sou věci. To je zvláštní, co jednomu vypadne z paměti. Já si o Jirkovi pamatovala, že nám opakovaně šel jako nezávislý na kandidátku, opakovaně byl zvolen, a že mi o něm starostka říkala, že když o nikoho, o Jiřího zdravý úsudek se opřít může pokaždé.

Promiňte mi ten vstup, promiň mi, autorko. Kdyby dnešní chvála a obdiv kladrubáků popadala kouskama i k Jiřímu, bylo by to tak asi správně a dobře a kdyby ještě žil, asi bych mu na tenhle článek poslala avízo. Děkuji.

Našim krásným kladrubským koním přeju, aby přežili a vytrvali dál, aby si jich lidé vážili, pečovali o ně, aby je laici poznali aspoň jak já, když jsem se jednou přimotala do stáda vysoce březích klisen - a nevěděla jsem najednou, kudy kam šlápnout, abych něco nepokazila. :-))

No a teď si to jdu v klidu přečíst, protože nejdřív jsem potřebovala chrlit. Jirko, je mi to líto!

• reagovat
• nahlásit příspěvek