V podstatě od raného mládí mne trápí vnitřní hemoroidy. Dříve jsem to přikládala tomu, že jsem trpěla hojně na zácpu. Postupem let zácpa odezněla, ale hemoroidy zůstaly. A tak běžely roky, až padla kosa na kámen a došlo na vyšetření zvané kolonoskopie.

Měla jsem určitou představu, o co se jedná, a rozhodně to pro mne nebyl takový strašák jako obdobné vyšetření, prováděné podobně, s tím rozdílem, že probíhá shora dolů (gastroskopie) a vy musíte „hadici“ spolknout, zatímco mé vyšetření postupovalo zdola vzhůru…

Z vlastní zkušenosti mohu napsat, že více nepříjemná než samotná procedura byla pro mne příprava na ni. Pro čtenáře, kteří na tohle vyšetření nemuseli – v lékárně si zakoupíte pytlíčky s prostředkem, který rozpuštěný ve vodě v celkovém množství 4 l musíte vypít v rozmezí cca 12 hodin před nástupem na zákrok. Zároveň je třeba několik dní před zákrokem vyloučit z jídelníčku potraviny, které zanechávají ve střevech zbytky (ovoce se slupkami, luštěniny… nebo i mastná masa, uzeniny, atp.) Je to nutné pro to, aby se střeva pokud možno co nejvíce vyprázdnila a byla „čistá“. Prášek obsahuje makrogol, síran sodný, chlorid sodný, chlorid draselný, kyselinu askorbovou a natrium.

Chutná to slanosladce a vzhledem k tomu, že mám i jinak problém vypít více tekutin, tak už to množství je pro mne těžko zvládnutelné. A ta chuť je hnusná – copak první hrnek, ten zvládnete, lijete do krku, snažíte se „neochutnávat“. Ale s každým dalším už víte, jak to bude chutnat a chce se vám do toho míň a míň. Za jednu, dvě hodinky už běháte pravidelně na wc…

A pak přijde den „D“, vlastní zákrok. Dostavíte se do čekárny, zavolají vás z ordinace a v předpokoji si nejprve odložíte od pasu dolů a dostanete takové jednorázové „bombarďáky“, vzadu mají ponechaný nesešitý otvor. Takže si alespoň nepřijdete úplně odhalení 😊.

Pak přejdete do ordinace, kde se položíte na vyšetřovací stůl nejprve na levý bok. Máte možnost nechat si dát injekci a dostat se tak do lehčího stavu „oblbnutí“; nebo po dobu vyšetření dýchat rajský plyn. Lékař zavede kolonoskop a na obrazovce se mu ukazuje postupně vnitřek střeva. Délka vyšetření závisí na anatomickém uspořádání střeva, kvalitě vyprázdnění… Během vyšetření je do střeva vháněn buď vzduch, voda nebo oxid uhličitý – můžete tak mít nepříjemný pocit tlaku, ale dá se tomu pomoci klidným dýcháním.

To, jak přístroj – jde de facto o delší měkkou hadičku, odhaduji o průměru cca 0,5 cm – postupuje dál střevem, je trochu nepříjemné, ale zase ne bolestivé (tedy domnívám se, že pokud má člověk střevo relativně v pořádku, i s těmi drobnými vnitřními hemoroidy, je to nebolestivé. Ale jak to snáší člověk, pokud má střevo nemocné, narušené, nebo více zakroucené – to si nejsem jistá).

V průběhu vyšetření se ještě přetáčíte na záda a na pravý bok. Celé to trvá (tedy uvádím za sebe) kolem 20 minut. Poté vás sestřička doprovodí do předpokoje, kdy jsou lehátka oddělená závěsy a tam si odpočinete, podle toho, jak se cítíte v pořádku, můžete se obléct a cca nejdříve po půlhodině odejít s doprovodem domů. Výsledek vyšetření dostanete s sebou do ruky.

Závěrem, asi bych tohle vyšetření doporučila všem, kteří mají problémy s vyprazdňováním, zácpami, popř. i přítomností krve „v odpadu“. Není to úplně příjemné, ale za klid v duši to stojí!