Rovněž nemíním nakousnout křesťanské očekávání symbolického znovuzrození Vykupitele, které se také s blížícími Vánocemi jaksi stupňuje, aby vyvrcholilo slavnostní půlnoční mší svatou. Hodlám vás seznámit s tím, kterak nám v Austrálii blízkost Vánoc ohlašuje naše okolní australská příroda.

Ano, v srdci Evropy, severní Americe a také ovšem i Asii, příroda příchod Vánoc ohlašuje také, ale jaksi jinak, doslova naopak. Příroda se ukládá ke spánku a na Vánoce na první pohled spí, i když to není tak docela pravda. Avšak u klokanů je, jak jistě víte, všechno naopak. Zde probíhá krásné australské jaro, aby Vánoce pak byly ve vrcholném létě a nezřídka za teplot přes 40°C.

Ostatně i teploty klokaního pozdního jara se zde letos tuží. O víkendu 14. a 15. listopadu bylo v Adelaidě, hlavním městě Jižní Austrálie, 42 a 43°C. Ve stínu a chládku, vážení. To víme zaručeně od kamarádů, kteří se tam zúčastnili svatby. Tato se konala na přání těch, co se brali na pláži. Tedy žádný stín a na sluníčku se svatebčané úspěšně rozpouštěli ve vlastní šťávě, zvláště ti páni, kteří byli neprozřetelně oděni do černého obleku s vestou. Žádná chladná bríza od vody, vzdoušek klidný a rozpálený písek sálal jako pec a pálil i přes podrážky bot. Takže slibovat si věrnost a lásku v prostředí kde je kolem 50°C, na to se tak honem nezapomene. Třeba, když byla svatba jako v pekle, bude manželství jako v nebi.

Pro změnu, ve čtvrtek, 19. listopadu měli ve stejném městě 47°C a vyhlášeno katastrofické nebezpečí ohňů. To je podle fungl nové stupnice co se zde používá k označování nebezpečí ohňů. No, a aby snad řeč nestála, tak i tady u nás se začíná okolní vzduch přihřívat. 19. listopadu jsme měli ve stínu 38°C, aby se nám přes noc ochladilo na 27°C, což bylo v 5 hodin ráno následujícího dne. Ovšem v 11 hodin dopoledne bylo opět 38°C a odpoledne po 14 hodině to bylo skoro 41. Katastrofické nebezpečí ohňů bylo pro změnu vyhlášeno i u nás. Bude-li to tak pokračovat i dále, tak budeme mít o Vánocích pořádně zatopeno.

To, že budou Vánoce asi za dva měsíce a nebo šest týdnů nám ohlašuje lípa co máme před domkem. Strom rozkvete, omamně voní a v jeho koruně to bzučí jako v úle pracovitými včelkami. Zavoláme kamarádům a nastane sklizeň lipového květu na tak dobrý lipový čaj, obzvláště v zimě když jednomu teče z nosu a chrmle jako puklý hrnec.

Jen o trochu později a blíže Vánoc rozkvetou keře kalisténií, co máme na ulici, svými nádhernými rudými květy. To už také nádherně kvetou keře bouganvilie které rostou v každé druhé zahradě a co svými nádhernými vodopády květů spadají přes ploty. Že jsou Vánoce už za čtyři týdny, víme podle překrásně kvetoucích stromů Jacaranda, kterých je v okolí spousta. Jejich modrofialově kvetoucí koruny zdobí okolní krajinu. Není to pastva jen pro oči, ale i pro včelky, kterých jsou v korunách statisíce.

Také velký keř frenchipani, (frenčipány) kterému se v Česku říká plumérie, se obaluje listy a vyráží první omamně vonící květy. Akorát tu schází ty Havajanky, co z těchto květů splétají girlandy které věší návštěvníkům Havaje kol krku. Ostatně by neškodila kol krku i ta Havajanka, ale to bych si musel vzpomenout co s ní a jak.

Ovšem nejspolehlivějším zvěstovatelem blížících se Vánoc je Vánoční keř, tady zvaný "Christmas bush". Ten oznamuje blížící se Vánoce na etapy. Asi pět týdnů před Vánocemi rozkvete drobnými kvítky krémové barvy, aby mu asi tři týdny před Vánocemi začaly kvést kvítky větší, tmavě růžové a někdy až červené barvy. Že jsou Vánoce za dveřmi, víme, když je tento keř doslova obalen těmito druhými kvítky a teploty se pohybují kolem 40°C.

Vypadá to na to, že Vánoce jsou nedaleko. Na vánočním keři co máme v předzahrádce začínají rašit první růžovočervené květy. Je tedy na čase začít uvažovat co komu pod australský vánoční stromeček... Obr: 1 - lípa, 2 - bouganvilie, 3 - jacaranda, 4 - vánoční keř s růžovými květy

Další fotky najdete zde