Tedy… když naučíte oko odfiltrovat paneláky. Ale jestli se vám to povede, uvidíte spoustu zeleně, báječné procházky a občas i nějakou zábavu.

Když už jsem začala léčebnou - festival "Mezi ploty" je docela známý a mohu potvrdit, že bývá obsazený velmi slušně. Kromě toho, že celým sídlištěm tepe hudba (dva dny v roce je to příjemné), jej poznáte taky podle počtu mladých lidí, poněkud vyděšeně bloudících po sídlišti (většinou se na cestu do blázince stydí zeptat). Na těch řečech o hluchnutí mladé generace něco bude, já bych to tedy po sluchu našla.

Když je v areálu klid, můžete tam jít na procházku. Je to velikánský, krásně stinný a klidný park. Pokud nejste pacient a jste akčnější typ, můžete tu skvěle jezdit na inlajnech. Pokud dáte přednost lavičkám, je jich tu spousta a nabízejí moc příjemné posezení, zejména potom, co z nich ometete brouky, smíříte se s tím, že další várka vám bude padat na hlavu ze stromů a ještě další vylezou zpod lavičky.

Zpátky do Bohnic. Na městskou čtvrt mají úžasné okolí. Vlastně sedí na vysoké terase nad Vltavou, obklopeny skalami a lesy na příkrých svazích. Tam se začátkem léta pasou ovce a kozy pod dohledem obecního, co to povídám, botanickozahradního pasáka. Kdo chce, může se na ně jít podívat, ale nekrmit - odflákly by spásání, a to je nutné, aby stráně nezarůstaly křovím.

Jedním lesem se dá sejít k psímu útulku v Zámcích, už z dálky vás k němu naviguje psí štěkot. Každou chvíli někomu radíme, jak tam zajet, a máme radost, že snad další pejsek potká svého správného páníčka. Od psince můžete pokračovat třeba přívozem přes Vltavu pod zříceninu Baba.

Zdůrazňuji to slůvko pod, protože Baba stojí na stejně vysoké a příkré skále jako Bohnice, takže, pokud byste si na ni chtěli zaběhnout, je to možné, ale docela do kopce. Mimochodem vždycky jsem byla přesvědčena, že je to zřícenina umělá, postavená pro potěšení oka C. a K. následníka trůnu v 19. století. S úžasem jsem se před časem dočetla, že to taky může být ruina viničního domku nebo kaple…

Komu se nechce do kopce, nebo by se raději projel na kole, může se vydat podle vody k dalšímu přívozu do Roztok (chodíme tam v květnu na autoveterány a pak se vytahujeme, jaké skvosty jsme viděli) a dál Tichým údolím Zdeňky Braunerové až na Kozí hřbety.

V dalším bohnickém lesíku s malou třešňovkou jsou krásné výhledy na Hrad a na Petřín, takové inverzní, díváte se z druhé strany, než se to obvykle fotografuje. A po cestě mezi třetím lesíkem a vinicí seběhnete za dvacet minut k ZOO. O té se tu už psalo a kromě chvály, které není nikdy dost, už není co dodat. Leda že vždycky, když tam vidím někoho se psem, přemýšlím, jestli ho třeba virtuálně neznám.

Spousta pozemků patří tady v Bohnicích botanické zahradě a ona se o ně docela pěkně stará (viz kozy výše). Třeba teď v létě v lese a na louce nad zahradou probíhá výstava soch a různých objektů studentů UMPRUM. Samotná botanická zahrada je krásná od jara do zimy (v zimě je přístupná gratis). A lákadlo pro ty, co Prahu moc neznají - je odtud krásný výhled na město a navíc popsaný! Nachází se blízko vinárny, která prodává víno z vlastní vinice. Jo a hospoda U koníčků, co jsem tu o ní kdysi psala, je asi deset minut pěšky odtud, směrem do Stromovky. Prosím vás, co byste ještě chtěli??