Nedávno Lika připomněla, že náš listopad není stejný měsíc jako chorvatský
listopad. Tak jsem si připomněla názvy ostatních měsíců v chorvatštině.
Chorvatštinou celkem vládnu, začala jsem pátrat, jakého původu ty názvy
jsou.

U českých názvů jsem si sice většinou tipla správně, ale ne vždycky.

Při svém pátrání jsem narazila na všelijaké zajímavosti.

Latinkou píšící jsme spolu s Chorvaty a Poláky jedni ze Slovanů s vlastními
názvy měsíců.

Cyrilikou píšící k nám patří ještě Bělorusové a Ukrajinci (s cyrilikou –
azbukou už mám poněkud problém...).

Co je ale ještě zajímavější, ve všech těchto slovanských jazycích úplně
všichni máme „listopad“ (11. měsíc), akorát Chorvati ho mají dřív (10.
měsíc).

Tabulka názvů měsíců

Posunutých měsíců mezi češtinou a chorvatštinou je víc.
Zřejmě je to důsledek rozprchnutí Slovanů v dávných časech ze společné
pravlasti do různých klimatických končin, od Jadranu a Černého moře až k
Baltu. Přírodní jevy nastávaly někde dříve, někde později, a tak se stejnými
názvy začala označovat různá časová období.

Čeština
Výklad původu názvů se leckdy liší, já jsem si vybrala tyhle:

Leden je dnes podstatné jméno, ale původně to bylo přídavné jméno jmenné, a
samozřejmě to bylo od mrazů a ledu:

Leden 2005, Praha-Smíchov

 Únor, praskají ledy a unořují se pod vodu (i když víme, že led na vodě
plave...):

Únor 2018, Praha-Smíchov

Březen, raší břízy:

Březen 2018, Praha-Smíchov

Duben, raší duby:

Duben 2013, Praha-Smíchov

Květen, dříve máj, Jungmann roku 1805 použil květen:

Květen 2005, Praha-Smíchov

Červen, červená se první ovoce:

Červen 2007, Praha-Smíchov

Červenec, červenání ovoce pokračuje:

Červenec 2013, Praha-Smíchov

Srpen, svatá Markyta hodila srp do žita, vrcholí žně:

Srpen 2019, Praha-Smíchov

Září, vzniklo ze spojení za říje, původně staročesky za řuje:

Září 2012, Praha-Smíchov

Říjen, říje divoké zvěře:

Říjen 2007, Praha-Smíchov

Listopad, ovšem u nás je leckdy v listopadu většina listí dole (záleží na
říjnových mrazících...):

Listopad 2015, Praha-Smíchov

Prosinec je zřejmě od prosinati (probleskovat, prosvítat, o slunci mezi
mraky), slabého svitu nízkého zimního slunce... případně siný, tj. bledé denní
světlo:

Prosinec 2010, Praha-Smíchov

Chorvatština

Siječanj, sječi = sekat (dříví)
Veljača, některé prameny uvádějí, že dny začínají být „sve velji“ tedy větší
Ožujak, výrazná proměnlivost počasí, možná od „laž“ (lež), stále lže
Travanj, nejzelenější měsíc, roste tráva
Svibanj, podle bíle kvetoucího keře sviba (svib), jestli jsem správně
dohledala, jde o Cornus, svídu
Lipanj, kvetou lípy
Srpanj, ukazuje na žně, sklizeň srpem (a jižněji dozrává obilí dřív...)
Kolovoz, úroda se odváží do sýpek
Rujan, od slovesa „rjati“ řev jelenů a ostatní divoké zvěře
Listopad ...padá listí
Studeni, opravdu studený měsíc s teplotami pod nulou
Prosinac, zřejmě „sunce naglo sine tj prosine“ sivé zimní světlo

Ani u jednoho z těchto dvou jazyků to nevypadá, že by prosinec byl od
prositi (v češtině je synonymum žebrat a to je už dost citově zabarvené...)

Základní informace jsem našla tady:
https://kalendar.beda.cz/nazvy-mesicu-v-roce-v-ruznych-jazycich

Samozřejmě mi hodně pomohli strejda Google s tetou Wiky, jakmile jsem se
dokázala správně zeptat, našli ledacos :-)
Zajímavé je, že třeba Slovinci (našla jsem staroslovinské názvy měsíců,
říjen je vinotok :-), viz tabulka), Slováci, Bulhaři, Srbové a zřejmě i
Rusové přešli k názvům měsíců podle římského kalendáře, k všeobecnému
januar...

Další odkazy jsou tady:

https://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/98496/v-zari-nic-nezari-jak-vznikly-nazvy-podzimnich-mesicu-a-jaky-je-jejich-vyznam.html

https://www.mojevrijeme.hr/magazin/2014/09/kako-su-mjeseci-dobili-imena-listopad-mjesec-kada-pada-lisce/
https://hamdocamo.wordpress.com/2011/02/07/naziv-mjeseci-u-godini-na-hrvatskom/
https://bs.wikipedia.org/wiki/Slavenska_imena_mjeseci

Foto: Jajka. Další ilustrační vlastní fotky najdete tady:
https://jagri.rajce.idnes.cz/Ilustracni_fotky/