Když se rodina zbaví svého starého příbuzného, když těm mladým a zdravým nestojí za to postarat se ani o svou babičku či tetu? Když se postarat ani nemohou? Nebo ani žádní příbuzní nejsou? Kde skončí jeho kočka či pes? V lepším případě v útulku.

A tak se v útulcích ocitají bezproblémová, hodná, snad jen na společnost svého pána trochu víc zvyklá zvířata, která mají jedno společné. Obvykle už nejsou nejmladší, mívají už nejméně polovinu života „za sebou“. Jsou zakřiknutá, nešťastná, ti mladší a dravější je odstrkují, ne snad od jídla, ale od společnosti člověka. Přitom právě ona potřebují individuální péči, trápí se odloučením od „svých“ lidí. Nemluvě už ani o tom, jak se asi trápí jejich dřívější páníčkové a paničky, vykořenění a přesazení do různých alternativ „důchoďáku“, bez možnosti vzít své zvíře s sebou. Jedním takovým „mazlem“, se kterým se panička loučila hodiny v slzách, je i

Lucinka

Lucinka byla milovaným mazlíkem a dobrou společnicí staré paní, ale po zhoršení zdravotního stavu paničky následovalo smutné stěhování - paničky do ústavu a Lucinky do útulku.

Lucinka je černá fenka s bílou náprsenkou a přilehlou srstí. Je střední velikosti, má ušlechtilou hlavu a dlouhé uši loveckého psa, teplé a mírné hnědé oči a legrační bílou štětičku chlupů na špičce ocásku. Prošedivělá tlama dokazuje, že Lucinka už není žádné štěňátko, už prožila devět jar.

Je velmi mírná, klidná, cizích lidí se maličko bojí, se svými se ráda pomazlí. Byla zjevně zvyklá žít s paničkou, ta se s ní dělila o postel i nějaké to sousto ze svého talíře. V bytě se chová vzorně, spinká na pohovce, nic neničí. Snáší perfektně ostatní zvířata, v depozitu zdvořile ignoruje druhého psa i kočky.

Byla zvyklá žít v domku se zahradou a občas být na zahrádce, může ale žít i v bytě na sídlišti. Byla by vděčná za společnost člověka, pro svou povahu by byla vhodná ke starším lidem, do klidné domácnosti, kde by páníček trávil víc času doma. Nezná jiné povely než „Lucinko“ a „ke mně“, je ale ochotná a rychle chápe. Stýská se jí po paničce a nerada je sama, hledá někoho, komu by byla milým společníkem. Je očkovaná a čipovaná.

Lucinka momentálně bydlí v domácím depozitu útulku, v bytě, aby nemusela „na hájenku“ do kotce. Depozitum je ale zařízeno spíš pro kočky, a tak pozdější návraty „tety“domů z práce nejsou pro Lucinku zrovna nejlepší. Roztomilá fenka milující piškotky hledá naléhavě nový domov u člověka, který by jí mohl obětovat o trošku víc času a nahradil jí ztrátu milované paničky.

Máte o Lucinku zájem? Ozvěte se její stávající pečovatelce Janě – tel. 606 616 716 (email).

Autorka je jednatelkou OS podbrdska, malé organizace, která se stará o opuštěná zvířata na Praze západ a v okolí Berouna (nabídka koček, nabídka psů k osvojení). Činnost organizace můžete podpořit příspěvkem na účet č. 152335352/0600 (veškeré dary lze ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb. o daních odečíst z daňového základu).