PSI: Rozhovor po loveckých zkouškách
Osoby a obsazení: G – Ginny, fena flat coated retrievera
P – páníček, Pavel, pitomec (nehodící se škrtněte)
G: Ty jsi nějakej naštvanej a smutnej!
P. Aby ne, dopadli jsme jak sedláci u Chlumce.
G: Proč rovnou sedláci? Vždyť to tak špatný nebylo.
P. Špatný to nebylo až na tu dohledávku. Chybělo dvacet vteřin a vylítli jsme úplně.
G: No, trvalo mi to chvilku, ale já toho bažanta opravdu nemohla najít.
P: Jistě, že’s ho nemohla najít. Králík byl vlevo a ty si toho bažanta hledala taky vlevo a on byl vpravo!
G: Ale já si fakt myslela, že je taky vlevo, jako ten králík.
P: To jsem si všiml. Hulákám na tebe jak nádražní rozhlas, rukama máchám jako větrnej mlejn a milostivá chodí pořád doleva a doleva.
G: Tak už se nezlob.
P: A proto jsme skončili předposlední.
G: Co je to předposlední?
P: To je, že skoro všichni byly lepší než my.
G: To není možný, my jsme nejlepší ze všech!
(chvilka ticha)
G: A jak se pozná, že ty ostatní byli lepší?
P: Protože měli lepší známky.
G: A co jsou to ty známky?
P: To jsou takový čísla, co maj‘ rozhodčí někde zapsaný.
G: Aha, tak ty jseš smutnej a naštvanej, protože jsou někde zapsaný nějaký čísla?
P: Jo, dá se to tak říc‘.
G: Ale to je pitomost, nějaký čísla. Podívej, teď k večeru se udělalo hezky, sluníčko svítí pěkně do kožichu. Támhle v křoví, kdybys mě pustil, by se dal prohnat živej bažant, je tam spousta zajímavejch stop a taky bych se šla podívat k rybníku, jestli tam nejsou kachny. To jsou důležitý věci! A ty pořád čísla...
P: No, v podstatě máš pravdu. Hele pojď, jdeme, už troubí nástup na vyhlášení vítězů.
