20.10.2021 | Svátek má Vendelín


PSI: Domestikace Maxmiliána

26.5.2009

Max má nepochybně chytrých genů plnou hlavu. Učí se až nechutně rychle.

Max má nepochybně chytrých genů plnou hlavu. Učí se až nechutně rychle.

Na to, že předtím, než se objevil u nás, nebyl v domku a nikdy neviděl schody, tak do dvou dnů zvládl jak domek, tak i schody, které pro něj byly hrůza hrůzoucí, protože nemají čelo ale jen stupně a za každým stupněm zeje díra do hlubin pod ním. Byly však hrůza jen na krátkou dobu. Nyní už běhá po schodech jako by to dělal odjakživa.

Dříve bydlel na zahradě, kde měl svoji boudu a když potřeboval, tak si jen odběhl do keříčků si ulevit. Jak přišel na to, že se to v domku nedělá a jak si o vypuštění na zahradu říct to nevím, ale asi mu to řekl Ferda. My jsme to rozhodně nikdo nebyli.

Postupně přišel na chuť i molitanové matraci, kterých je po domku pro náš zvěřinec několik. Dříve znal jen tvrdou podlahu boudy a za pěkného počasí trávník na zahradě. Zrovna dnes, když je venku „Šumava“, to znamená deka, déšť a mlha si na jedné co je u dveří na balkon lebedí a jen jedním okem občas mrkne, jak to venku lije. Hned vedle něj na druhé chrupčí Ferda. Na sever od nás opět plavou, jen za minulou noc jim napršelo 200 mm.

Ale abych snad Maxe nepřechválil. Občas mu to ujede a Míle na zahradě vyndá z květňáků malé orchideje a nebo si udělá hračku z něčeho z čeho by neměl i když má svých hraček ze svého bývalého domova plný kýbl. S tenisákem to umí virtuózně. Když ho na něj prudce hodím, tak udělá jen chlamst a milý tenisák drží v požeráku. Jakoby mimochodem ho sejme rovnou ze vzduchu v prudkém letu. Takže koordinaci má jako kaskadér a tuším, že by do zubů chytil i letící kulku z flinty.

S kočičákem Packou si už také ujasnili vztahy. Packa se jednoduše postavil na zadní, a Maxovi nabančil. Žádné škrábání a trhání drápy, jen přeními pacičkami po požeráku až Maxovi hlava lítala. Max byl z toho tak vyjukaný, že se ani na zavrčení nezmohl. Od té doby se navzájem respektují, Max Packu raději obchází a Packa zase Maxovi zbytečně do rajónu neleze.

S kočičákem Packou si už také ujasnili vztahy. Packa se jednoduše postavil na zadní, a Maxovi nabančil. Žádné škrábání a trhání drápy, jen přeními pacičkami po požeráku až Maxovi hlava lítala. Max byl z toho tak vyjukaný, že se ani na zavrčení nezmohl. Od té doby se navzájem respektují, Max Packu raději obchází a Packa zase Maxovi zbytečně do rajónu neleze.

S Ferdou si dvakrát den hrají, to znamená velké funění a dupání v obýváku. Pak si oba unavení lehnou každý na svoji molitanovou matraci a chrupou. Po tom tělocviku se jim vůbec nedivím. Proč si víc nehrají venku na zahradě to nevím, asi to není ono. Tak nám raději ničí zařízení v domku.

Žrát Maxovi chutná znamenitě a sežere víc jak Ferda. No, je to osmnáctiměsíční dorostenec, trochu podvyživený a tak potřebuje. Minulý víkend k nám měla ze Sydney dojet snacha Edita s vnukem Fynnem a vnučkou Janou. Syn Martin, její manžel, byl zrovna služebně ve Varšavě.

Míla udělala Janě dortu, protože zrovna byly její druhé narozky, ale Edita na poslední chvíli volala, že nedojedou, že Jana je trochu nachcípaná a že jí teče z nosu. No, ono se není co divit, když furt pobíhá všude bosá, jak se na správnou Australanku sluší a patří. Takže dorta zůstala na kuchyňské lince nedotčená. Ne však nadlouho.

Jak tak sedím u TV a čumím na video, tak z kuchyně slyším nějaký podezřelý zvuky. Zeptal jsem se, jestli to není Míla, a když jsem nedostal odpověď tak jsem se šel podívat co se tam děje. Max se z kuchyně podezřele rychle vytrácel, dělal se neviditelný a ještě si olizoval čokoládovou polevu z pysků. Dorta byla z jedné strany ožraná.

Max si byl velice dobře vědom, že udělal něco co neměl, lehl si na záda a odevzdaně nastavil břicho. Byl náležitě sprdnut, po čemž se zkroušeně odebral do obýváku, lehl si pod TV, a dělal že truchlí. Po zbytek večera byl náramně hodný a poslouchal jako hodiny.

Na procházkách chodíme denně do buše, ale jen jednou jsem ho pustil v buši na volno. Nebylo to ale ono a musel jsem ho shánět po buši. Ještě že na zavolání přišel a na povel si sedl. Zkusíme to za pár dnů.

Spává v garáži s Ferdou a kočičákem Packou. Dokonce objevil a pro sebe si zabral boudu, co jsem kdysi udělal pro Ferdu, kterou ten vůbec nevzal na vědomí a spí jen tak na polštáři. Takže nakonec ta bouda k něčemu bude. Stará Maxova bouda je za domkem na zahradě ale do té se Maxovi jaksi nechce. Preferuje tu v garáži.

Další fotky najdete zde