PSI: Bojovka aneb Koupání Bleska
Blesk má totiž proti koupání zásadní námitky, neboť se mu mokrý kožich velice rychle zapaří a pak ho začne svědit a kousat. Takže ho chápu a podobné nesmysly jako koupání ve vaně raděj ani neriskuji. Namáčený Blesan má tendenci uhýbat, uskakovat, vzpínat se, přeskakovat, prchat, lítat jako blázen a vůbec ohrožovat celistvost všech osob a předmětů v dosahu.
Strategie byla jasná - dostat Bleska na trávník, namočit sprchou z hadice, namydlit, vydrbat a spláchnout. Jak jednoduché! Kdybych ovšem ze zkušenosti nevěděla, že právě jednoduché věci mívají tendenci se nejvíc zamotat.
Komplikace začaly tím, že aplégr utrpěl nějaké školní povinnosti, takže před akcí zbaběle uprchl a nabídl náhradou za sebe kamaráda. Mlamoj o dvě hlavy větší Blesana lépe udrží, mudrovala jsem. Mladý muž byl vkusně oděn do uváleného trika a bermund, ze kterých čouhaly hubené nohy zasunuté do "skejtů". K tomu mu poněkud mu odstávaly uši, takže celkově připomínal Myšáka Mickeyho.
"V botníku jsou staré tenisky," pravila jsem v předtuše, že mokré střevíčky by se ho mohly nemile dotknout. "To nebude nutný," odvětil suverénně, čímž prozradil, že o věcech příštích nemá tušení. "Jen si je vem," přikázala jsem suše, neboť jsem vůbec neměla chuť kupovat nové boty. Poslechl bez odmlouvání a do očí se mu začala vkrádat nejistota.
Blesana ven jsem vylákala celkem snadno. Domníval se, chudák, že půjdeme na procházku a tak se řítil a radoval. Uprostřed jedné piruety se mi podařilo zachytit obojek a dovedla jsem ho na trávník. Nejistě po mně pokukoval a tušil zradu. Mlamoj stál vedle a vůbec si nebyl jist, jestli ta nabídka pomoci byl nejšťastnější nápad. "Drž," poručila jsem a vrazila mu konec stahováku do ruky. V onom okamžiku už nebylo jasné, kdo z těch dvou se bojí víc.
Blesk předstíral, že je ubohým ratlíčkem a "Myšák Mickey" zkoušel, jak by se to udělalo, aby mohl držet obojek a zároveň stál alespoň dva metry daleko. Jelikož nebyl Saxanou, učinil za tím účelem hluboký předklon.
Došla jsem k názoru, že nemá smysl cokoliv komentovat a vrhla se do akce. Namočení Bleska sprchou z hadice ještě proběhlo uspokojivě, i když si "Myšák" zbytečně často kontroloval, zda-li nemá mokré nožičky, a vyhazoval jak hříbě. Šampon jsem měla dopředu naředěný a na nálepce se psalo, že se má nechat působit dvě minuty.
Prodrbávala jsem Blesanovi kožich a snažila se ho uklidňovat: "Hodnej Blesánek.... Bude mít úplně krásnej kožíšek... No takovej pěknej Blesánek... Bude úplně čisťounkej..," žvatlala jsem povzbudivě. MickeyMaus poslouchal mé žvanění s výrazem, kterým dával jasně najevo, že má co dočinění s osobou naprosto dementní.
Kašlala jsem na to a žvandala dál: "Ani jedna bleška nebude trápit mýho Blesánka..." Myšákovi poskočil ohryzek: "A neskočí na mě ta blecha," kníkal v panice. "V tý pěně se jim blbě skáče," lhala jsem bezostyšně. "Nemusíš se bát." Evidentně mi nevěřil a pokud to bylo ještě možné, jal se ustupovat, takže v závěrečné fázi třímal stahovák jen dvěma prsty.
Dvě minuty uplynuly, řádně napěněný Blesk připomínal velikonočního beránka a já se otočila pro sprchu, abych ho konečně spláchla. Blesan postřehl příležitost a věren svému jménu provedl bleskový úhybný manévr. "Jůůůůůů," vypískl "Myšák" hrůzou, uskočil a pustil stahovák. "Kdybyste mu dala vodítko, tak sem ho udržel," snažil se svalit vinu.
Chtěla jsem vysvětlit, že Bleska nutno držet pevně na jednom místě a že ho rozhodně nehodlám mydlit v poklusu, ale jaksi na to nebyl vhodný okamžik. Blesan realizoval prchání, svištěl zahradou a názorně ilustroval přísloví "jel jak namydlenej blesk". Myšák učinil několik chabých pokusů o odchycení a začvachtal v teniskách, aby se vzápětí nechápavě otočil a sledoval mizícího Blesana.
Blesk lítal kolem dokola, přeskakoval zídky růže nerůže a zřejmě to začal považovat za náramné povyražení. Chomáčky pěny z něj v tom letu odpadávaly a vypadalo to, že na zahradě sněží. Posléze se unavil, přilepil se ke vchodovým dveřím, tvrdil, že chce domů a odkapával na schody. Vrátit se na trávník po té potupě nemínil ani náhodou.
Začala mi docházet trpělivost. "Chytni ten obojek, kruci," zavrčela jsem na Myšáka, že by se ani Blesan nemusel stydět. I Myšák Mickey pochopil, že je zle a chopil se obojku. Já se opřela zezadu a způsobem, kterým se obvykle odstraňují havarovaná auta ze silnice, jsme ho spojenými silami dostrkali zpátky na trávník. Bleskově, leč důkladně, jsem Blesana opláchla a chopila se psího froťáku.
"Vlastně je to výhoda," konstatovala jsem. "Účinek se protáhl a tohle už žádná blecha nepřežila. Reflex se dostavil okamžitě a Myšák napřáhl tlapku, aby se podrbal. "Podívejte se, jak vypadám," pravil tragicky a zhrzeně. "Mám tu pěnu všude!"
Mlčky jsem namířila hadici a Myšák se tiše vytratil....
Bohužel, reportážní fotky nejsou, jaksi nebyl čas, prostor ani ruka. Takže se musíte spokojit jen s úplně ublíženým Bleskem.