Oiva je naším prvním štěňátkem, které odcestovalo do Finska. Jeho budoucí majitelé se s námi spojili, jen co jsme zveřejnili náš plán chovu pro rok 2010. Jakmile se naší Hispánce narodilo jedenáct prcků, bylo jasné, že Sonja a Tero budou mít z čeho vybírat, chtěli pejska a těch jsme měli šest. Vybírali si podle fotek a jejich volba byla rychlá a jednoznačná, bez dalších otázek. Rozhodli se pro chlapečka s černou hlavou, který dostal jméno Carbonado. Budoucím majitelům se zalíbil jak pejsek, tak jeho jméno, našli si totiž, že Carbonado je diamant (konkrétně Carbonado do Sergio je brazilský černý diamant, největší surový diamant na světě). Pro svého pejska si zvolili „volací“ jméno Oiva a tak jsme ho začali oslovovat už u nás.

První pozdrav z Finska

Štěňátka byla v nových domovech očekávána s láskou i netrpělivostí a začala odcházet hned první den, kdy to bylo podle příslušných předpisů přípustné. Oiva nás opouštěl jako třetí, jeho majitelé přicestovali na víkend. Sobotu věnovali Praze, kam přiletěli a v půjčovně si vyzvedli předem objednaný vůz; navečer přijeli k nám. Všechno bylo připraveno, zkontrolovaly se dokumenty a Sonja a Tero se věnovali svému pejskovi. Moc hezky jsme si popovídali, byli jsme zvědaví na spoustu věcí. 

Zajímalo nás nejvíc, proč se majitelé rozhodli právě pro bernského honiče, Finové totiž mají své národní lovecké plemeno – finského honiče. Jak jsme se dozvěděli, jeho povaha je ostřejší a plemeno není tak vhodné pro rodinný život, jako honič bernský. Oiva u nás strávil poslední noc a brzy ráno se svými majiteli odjel do Prahy na letiště. Svoji cestovní přepravku znal důvěrně, chodil do ní denně odpočívat, hrát si a v neposlední řadě také mlsat, tak ji měl spojenu s libými pocity.

S „brášky“ bígly

Doma Oivu očekávali dva bíglové a tudíž o zábavu bylo postaráno. Sonja s Terem nám posílali nádherné fotografie jak z domácích her psů, tak z úžasné finské přírody. Bylo jasné, že Oiva je na severu šťastný. Od první chvíle v novém domově měl rozličné aktivity. Ač se narodil v zimě, teprve ve Finsku poznal sníh na vlastní kůži. A co nejvíc překvapilo nás? Oiva byl připravován na to, že jeho vlastí je země tisíců jezer a musí být tudíž zvyklý na vodu; chodil do kursů plavání pro psy! Dostal speciální plovací vestičku a plaval. Někteří bernští honiči nemají s vodou problém, naše zkušenosti jsou takové, že se vodě hodně rádi velikým obloukem vyhnou, o to víc nás fotky z bazénu uchvátily.

V mladším věku se Oiva poměrně dost vyskytoval ve výstavních kruzích a dařilo se mu. Jako plemeno ve Skandinávii dost nezvyklé (byl to úplně první bernský honič ve Finsku) budil všude pozornost. Oiva prodělával také lovecký výcvik a ukázalo se, že právě lov je to, pro co se zcela jistě narodil. Tero měl s výcvikem zkušenosti a probudil v Oivovi velkou loveckou vášeň, pejsek vždycky netrpělivě očekává loveckou sezónu a od září je ve svém živlu.

Finská příroda

Aby se psy byli co nejblíže přírodě, Sonja a Tero postavili nový víkendový dům, kde rodina tráví maximum možného času. Oiva chodí s Terem na lov a majitelé si jej chválí. Je s ním jen jedna potíž, občas se rád pustí po stopě soba, což je aktivita nevítaná, honění sobů je totiž ve Finsku zakázáno zákonem. Oiva nosí na krku GPS a tak majitelé mají vždycky přesný přehled o jeho pohybu.

Od Tera a Sonji jsme před časem dostali úžasný dárek. Ze svých překrásných fotografií s Oivou nechali vytisknout obrazovou publikaci a jeden výtisk nám věnovali. Ačkoliv knihu už známe nazpaměť, máme ji stále při ruce a rádi si ji prohlížíme. Každé naše odchované štěně má navždy místo v našich srdcích a listování Oivovým finským životem je pro nás obzvlášť veliká radost. 

Psáno v květnu 2015.

Fotografie:  Tero Lanes, Sonja Hyväri