8.12.2019 | Svátek má Květoslava


PŘÍRODA: Co nového u Štětinek a v Pelíšku

27.4.2009

U nás asi nic, bojujeme a žijeme jako obvykle. Slípky snášejí, ovšem musela jsem být zlá a asi budu pro Zvířetníky i v opovržení. Přes zimu, kdy nám mrazem praskala vejce v kukaních, se totiž jedna Hnědá naučila, vajíčka ujídat a tak jsem s ní často "bojovala" alespoň o jedno denně. Nakonec jsem ji musela stornovat, jak říká mamky sousedka na chalupě. Štětinka - Elfík

Je mi jí líto, bydlí teď v mrazáku, kde asi pár let bude mrznout, sníst jí nedokážu. Ale od té doby máme opět sedm vajec denně (od sedmi pipek), a tak kluci mají své oblíbené bábovky, rolády i bublaniny. Momentálně sháním i nějakého toho ušáka na chov, protože jsme to předloni zrušili a chceme se zkusit zpět.

Přes zimu mi bohužel z neznámých důvodů umřela jedna morčecí holčinka, Stelinka má na jednom oku zákal a tak mě často nevidí přicházet, ale Štuclinka jí pomáhá. A moje holky psí? Před týdnem jsem se odhodlala a pustila se do stříhání. Bylo z toho kilo dvacet chlupů, ale už jsou vyletněné a mě nezbývá než doufat v teplé počasí.

Chodíme teď co nejčastěji do lesa na prochajdu, Kačka už není mladice, tak se ji snažím co nejlépe udržet v kondici. Má šedé vousy i obočí a bude tomu rok, co ji museli vykastrovat, tak bojujeme i s nadváhou. Chudinka má granulek lžíci denně a kopu zeleniny k tomu a přesto je stále stejná, nemohu ale bohužel kupovat opravdu hubnoucí granulky, tak jsem ráda, že to jde trochu i tak. Chelsea má asi nějaké tajné zprávy o útoku upírů, protože nedovolí podzimní výsadbě česneku zakořenit. Neustále ho musím zapichovat znova zpět, zahradničení jí moc nejde.

Štětinka - holky koukají na televiziRodina jako taková se ustálila, jen ten Ondrášek milovaný má nejlepší léta co do lumpáren. Tak se mi na šikmině nad postelí objevila záhadná kresba modrou fixou (na pomerančovém podkladě). Prý je to "masorožec", když mi Vojta nakreslil na celou velkou čtvrtku širafu. Taky mi zalejvá africké jonátky na severním okně tak vydatně, že už téměř neznají svůj květináč. Stále je musím nechat osychat bez květníku, aby to přežily.

V práci jsem tedy nakonec zůstala. Doufám, že to vše půjde snesitelně a já bych dál mohla dělat to, co mne baví. Stále mě mnoho věcí mrzí, mnoho mě bolí, ale také mě ještě stále baví chodit do práce a stále mě baví si vyhledávat různé informace. Dojímají mě chvilky, jako byla ta ranně zimní, kdy za mnou, ke kase přišel klučina, mohlo mu být tak 8-9 let, v ruce černou krabičku od kinofilmu a říkal, že by potřeboval odblešit ježka.

Podivila jsem se, a protože zrovna nebyla fronta povídám, kde vzal ježka a co s ním bude dělat. Tak jsem se dověděla, že ho našel a že ho zvážil a že má 15 dkg a že je plný blech a maminka mu ho nechce takhle nechat doma. Tak jsme si chvilku povídali, jak ježkovi pomoci, řekla jsem mu, že by bylo ideální ho dát do záchranné stanice, ale on raději vážně pokyvoval nad informacemi, jak ježkovi pomoci sám. Nakonec jsem mu vybrala nějaké přípravky na odblešení a on vysypal na pult kopu drobných.

Chybělo mu asi 15 korun, tak jsem mu to dala a zbytek doplatila ze svého. Odcházel a mě bylo líto, že jsem mu to nemohla dát celé zdarma a raději s ním za to zůstat v kontaktu, protože za ním už se vytvořila fronta. Viděl jasem v tom klukovi sebe, ty nadějné paprsky lásky a empatie ke zvířatům. Nemám bohužel ale paměť na lidi, tak už jsem ho nikdy nezahlédla. Přesto to ve mně zůstává. Štětinka - skalka

No, u nás doma se občas prostřídávají různá zvířata ponechaná těmi méně zodpovědnými na prodejně. Moc mě ale mrzí, že nemohu pomoci všem, tak to často končí v některém terárku, odkud cesta nevede... Lidé nosí hlavně králíky, pískomily, osmáky, myši a potkany. Ti dva posledně zmiňované druhy se dají připsat do prodejny, ty se dost prodávají, i když některých hezky vybarvených či kontaktních je mi taky líto, ale to už je u nás takový zvyk a nepsaná dohoda, že tito nepatří do rukou hadařů a vydáváme jen jen do chovu či na mazlíky.

Pamatuji se třeba jednoho potkýše, kterého si jedna slečna kupovala a když jsem jí ho vyndala a chtěla ukázat, naprosto pohodově se v mé sevřené dlani začal omývat a čistit, vůbec se nebál, což je u takto hromadně chovaných jedinců podivné. Byl úžasný. Ale abych to nezamluvila, doma už mi proběhlo několik křečků, dva králíci a nyní i osm pískomilů.

Někomu jsem našla nového majitele, jiné v případě, že jich máme na prodejně už méně zase dovezu zpět. Nedávno jsem měla nechat u sebe vyzdravět i nemocného axolotiho (takový mlok), ale i přes ujištění našeho terarijního odborníka zemřel dřív, než jsem to doma připravila.

Štětinka - želvinkaPelíšek také stále funguje. Nemohu se tu rozepisovat v některých ohledech do podrobna. Ale podařilo se mi třeba zahlédnout kočičku, co jsem loni našla u silnice ve velmi kritickém stavu a musela prodělat obtížnou operaci, našla jsem jí podřimovat na jednom sloupku u jednoho nově postaveného baráku. Stále chodím okolo a říkám si, zda bych s jeho obyvateli nenavázala kontakt.

Kočenky stále léčím, zajišťuji vakcinaci a odčervení a návrat do kondice. Vím už, že nemáme moc vlohy a předpoklady pro hodně divoké kočky a jejich vymazlování. Proto tyto kočky jen kastruji a odchází zpět. Z podzimního ošetřování Ondrákovců, kteří dorazili v počtu jedna zdravá dospělá černá kočka a tři marodní, usmrkaní a plaší černí kocourci mi tu zbyli už jen dva nejbázlivější a zdraví kastrovaní a ti snad dnes odjedou do původní lokality a dostanu na výměnu asi dvě březí kočky a jednu mladou. Uvidím, jak budou vypadat, ale prý jsou rovněž nastydlí.

Jak jsem již dříve psala, pořídili jsme babičce nového pejska z útulku a ten její kočce dával velmi zabrat. Je to patnáctiletá chuděrka a tak jsem si jí vzala na dožití k nám. Zatím je tu 14 dní, tak po nějakém čase bude i chodit ven, na což se moc těší. Máča chudák při ošklivém zánětu musela podstoupit extrakci všech zubů, ale i tak dlabe vše a až na tloušťku z nadmíry dobrého papkání babičky je v pořádku.

Nemohu více, ale věřím, že to zasáhne na správných místech, tak chci jen vyjádřit, jak moc jsme ráda, že vás všechny mám a kočičky děkují.

P.S.: Článek jsem psala již před týdnem, tak jen upřesním, že kocourci z Pelíšku už řádí zpět na Vlašimsku a ke mně dorazila jedna velká černá kočička a jedna pidi želvinka. Příští odchyt budu muset zkusit sama, pán mi je dovezl celý zkrvavený, pokousaný a poškrabaný a nakonec tu třetí stejně chytit nedokázal. Snad to s mou přenoskou zvládneme lépe...

Vaše

Štětinka


HMO jako zázrak přírody. Proč je tak důležité pro vaše mimiko?
HMO jako zázrak přírody. Proč je tak důležité pro vaše mimiko?

Kojení je bezpochyby nejlepší způsob výživy, který můžete svému miminku poskytnout. Správná výživa vašeho děťátka hraje již od narození klíčovou roli nejen ve vývoji a zdravém růstu. Současné výzkumy prokazují, že kojení má vliv na snížení rozvoje civilizačních chorob.