Synka jsem od mala honila, aby mi pomáhal kuchyni. Přišlo mi to praktické – jednak byl na očích, druhak (potom, co překonal první fázi plácání rukou do všeho, co leželo na pultě) mi opravdu pomáhal. Časem jsem objevila další pozitivum – pěkně se přitom nezávazně vykládá a kupodivu lze i probírat hluboké životní pravdy, což ocení zejména rodiče dítka spíš nesdílného. A tak jsem vychovala poměrně zdatného kuchaře, který – jak už to u mužských bývá – rád experimentuje.

Onehdy mi, než odjel na dovolenou, donesl půlku litrové sklenice čehosi, na čem bylo napsáno Passata di pomodoro. A že mu to zbylo z přípravy úúúplně úžasných lasagní a, jelikož je láhev otevřená, zkazilo by se to, než se vrátí, a já to určitě spotřebuju.

Hm. Přiznám rovnou, že jsem vůbec netušila, co to je a co s tím mám dělat. Ale přece mu to neřeknu :-) A tak jsem začala tiše studovat. Passata je italské rajčatové pyré, vlastně pasírovaná rajčata (Italové prý mají na domácí výrobu takový mlýnek). A teď co s tím? Zjistila jsem, že z passaty se dají udělat opravdová italská jídla, která mi dosud málokdy vyšla přesně jako originál. Třeba rajčatová polévka. Ale v rámci výzkumu mě zaujala fazolová rajská a ze zbytku jsem ještě stihla udělat boloňskou omáčku. Oba recepty jsem si složila z toho, jak jsem postupovala dosud bez passaty a z různých „passatových“ receptur na internetu.

Polévka fazolová rajská patří k polévkám hutným zimním, samozřejmě trochu záleží na vás, jak moc hustou ji uděláte. Nedá moc práce, jen je třeba počítat s tím, že se vaří dlouho. Potřebujete:

• passatu 300 – 500 ml (já dávám přednost většímu množství passaty a menšímu vody, tj. polévce, v níž stojí lžíce)
• 1 – 2 konzervy fazolí v nálevu (opět jak je ctěná libost)
• olivový olej, sůl, pepř
• menší cibuli, stroužek česneku
• 1 – 2 l vývaru
• těstoviny do polévky (pokud se bude hned jíst, dávám kuskus, jinak spíš nějaké nudličky, písmenka aj.)
• nepovinně kysanou smetanu.

Do hrnce nalijete fazole s nálevem, přidáte trochu olivového oleje, sůl, pepř a na mírném ohni chvilku povaříte. V téhle fázi je třeba občas míchat, fazole by se mohly připálit. Přilijete passatu a necháte směs velmi mírně bublat asi čtvrt hodinky. Potom přidáte horký vývar, resp. častěji asi vodu s nějakým bujónem (lze až dva litry, podle zvyklosti, množství fazolí a strávníků), cibuli a česnek. Teď nastává ta příjemná fáze, kdy vás už polévka nepotřebuje a bude se samostatně vařit aspoň hodinu. Do hotové polévky je třeba ještě zavařit těstoviny, na talíři neškodí přidat zakysanou smetanu (čímž konečně vznikne ta pravá kalorická bomba).

Boloňská omáčka mě příjemně překvapila tím, že patří mezi případy, u nichž za málo peněz vyrobíte spoustu jídla – tedy zejména bude vítaným pokrmem pro domácnost s pubertálními chlapci. Opět recept na dlouhé lokte, ale stojí za to.

Budete potřebovat:

• 1 fakt velkou mrkev, stejné objemové množství celeru a větší cibuli, česnek podle uvážení
• olivový olej
• 10 dkg anglické slaniny, uzeného bůčku apod.
• ½ kg mletého hovězího + vepřového masa
• ¼ l vývaru
• ¼ l passaty
• skleničku červeného vína a skleničku mléka
• sůl, pepř, případně libovolné bylinky (bazalka, šalvěj, oregano…)

Nakrájíte cibuli a česnek, mrkev a celer nahrubo nastrouháte. Oboje pomalu smažíte na olivovém oleji, za chvíli přidáte pokrájenou anglickou a mleté maso. Přidáte teplotu a chvíli restujete, aby maso pěkně zhnědlo. Přilijete víno a necháte zredukovat, přidáte passatu, vývar (bujón to jistí), pepř a sůl.

Teď bude dlouhá pauza, kdy se všechno bude na velmi mírném plameni dusit, optimálně tak dvě hodiny. Za vydušenou šťávu dolévejte mléko (taky mi to znělo divně), když dojde, tak horkou vodu. Nakonec přidejte bylinky a nechte ještě aspoň půl hodiny mírně bublat.

Vzniklá omáčka se hodí na špagety apod. a jako náplň do těch úplně nahoře zmíněných lasagní. Dá se taky velmi dobře mrazit, takže vznikne prima pohotovostní zásoba.

Ještě na závěr – příjemně mě překvapilo, že se passata dá sehnat i za lidový peníz.