Předchozí díl najdete zde.

Vznáším námitku...

Musím zdvořile, nicméně však velice důrazně protestovat! Jeden se snaží, uvádí do stavu pohotovosti zoufalý zbytek šedých buněk mozkových, prohrabává založená zálohovaná DVD, znovu upravuje fotky, aby byly ke koukání, a teď tohle: prý pozvánka na Titanic!

Z jiného úhlu – pohled věčného optimisty:

Vlastně, na svět je nutné vždy hledět s optimismem. Místo úvah, zda na sobotu nepřipravuji další část skoro nekonečného sitcomu o splněné touze stát se mořeplavcem, mám Jiturovým článkem k výstavě Titanik v Praze báječnou reklamu. V hudební branži možná jde o nechtěného, ale báječného „předskokana“.

Konečně slíbený díl „skoro nekonečného sitcomu“ o volání modravých dálek.

„Naše“ loď

Pohled z paluby vzhůru

Být či nebýt, to je, oč tu běží...

... pravil klasik a trochu drze jsem ho zneužil. Dokonce varianta s i mne občas napadá při sledování skutků u některých „mlaďochů“ (a nejen u nich). Přes fakt, že se moje ratolesti o jedněch z kulatých narozenin s neúspěchem dohadovaly, zda někdy pocítily trestající ruku otcovu.

Věrní čtenáři vědí, že by správně mělo být: „Vyslyšet volání modravých dálek“ a třeba i překonat zbytečné obavy?

Doufám, že nečekáte jakékoliv váhání. Jednoznačná odpověď je

ANO !

Na palubě

Pokusme se shrnout fakta získaná vlastní zkušeností. Řada pro, ale i pár proti. Pokud to půjde, většinou doprovázených komentovanou fotogalerií.

1. Nabídky :

- buď přímo od rejdařství, nebo cestovka. Cestovka obvykle zajistí i cestu do přístavu.

2. Obavy z mořské nemoci

- pokud se doslova nezblázní počasí, neopodstatněná, zejména u obvyklých destinací ve Středozemním moři. My jsme „rozhoupání“ zaregistrovali za celou plavbu dvakrát. Nejprve mírné po proplutí Gibraltarem do Atlantiku a skutečné při přistání v předposledním bodu cesty – France Ville Sur Mer. Přístav je mělký, na pevninu se dopravujete malými motorovými čluny. Moře na pohled klidné, pohoupání stálo za to.

3. Pro – hovoří i určitý pocit „snobárny“:

Přiznejme si, Titanic (díky, vážená předskokanko) viděl skoro každý a pocit uspokojení při společenských akcích na palubě sehrává svoji roli. Je nutné podotknout, že zřejmě všechny plavby dodržují ustálený rituál, počínaje naloděním, přes přivítání, představení „managementu“ – důstojníků lodi, animačních programů, nabídkou sportovních aktivit; řadou společenských akcí, péčí o naloděnou omladinu, až po závěrečnou slavnostní večeři s nastoupenými kuchaři a zapálenými prskavkami na dortech.

4. Pro hovoří :

- perfektní nabídka stravování; hodnotil bych jako „all inclusive extra“ s několika hvězdičkami navrch ;

- obědy formou švédských stolů, s přebytkem čerstvé zeleniny;

- večerní menu až o osmi chodech , vždy přizpůsobené stravování dané oblasti (i když některé chody připomínaly pověstnou „kostku ve skluzu“). Na každý stůl jeden číšník.

- opravdu precizně propracovaná organizace. Za zmínku stojí na př. večerní vydání místního plátku, kde mj. je popsán do detailu cíl následujícího dne. Stejné info si můžete pustit i na „místní“ TV.

- dokonalá čistota (2x denně na př. vysávání koberců); v prostorách pro stravování vždy personál, který okamžitě „ošetří“ každé znečistění podlahy.

- samozřejmostí je zdravotní péče, vč. lékaře na palubě

- denně čerstvé potraviny. Jejich přísun zaregistrujete nenápadným cateringem při každé zastávce;

- nabídka přátelského posezení, od větších kluboven až po „piano bar“, kinosál s promítáním ne sice posledních trháků, ale ani archivních snímků z roku „zwei“

- dopolední program – módní přehlídky, nebo „kuchařské školení pro přípravu jednoduchých regionálních jídel“.

- možnost bezcelních nákupů v malých buticích na palubě.

Proti :

- pro mne jediné – jde o „typickou poznávačku“. Na skutečné detailní seznámení je v jednotlivých destinacích málo, spíš nekřesťansky málo času. Naše řešení: Nevyužívali jsme nabízených služeb (bus s průvodcem), ale pěšmo přes místa, která dávají jiný přehled o životě místních (tržiště, zákoutí atp.).

Na nábřeží u lodi

Kamera alespoň částečně nahradí spoustu slov: můžete se podívat zde, také zde a rovněž zde.

Ještě váháte? Podívejte se na další dvě videa – Funchal na Madeiře nebo další zastávka – Tenerife.

K Madeiře:

První dojem – „překolumbováno“.

Kolumbus, portugalsky Cristóvão Colombo, si na Madeiře namluvil celoživotní družku. Původně obchodník s cukrem nebyl troškař, vybral si dcerku místního místodržícího. Pravdou je, že v době námluv bylo sídlem jiné místo – Porto Santo. Sňatek mu otevřel cestu do vyšších kruhů, přístup ke dvoru a uskutečnění zámořských plánů.

Místní „pomahači a chrániči“ používají škodovácké Octavie. To potěší!

Malé technické muzeum ve volné přírodě, i prezentace části vzdušných sil Portugalska nebyla k zahození!

Replika Kolumbovy Santa Marie, postavená na konci minulého tisíciletí.

Funchal, Santa Maria 3

Jen papagaj je časový renonc – ale sluší mu to!

K Tenerife: Upoutala nás tržnice – takové farmářské trhy bychom brali „všema čtyřma“!

Tenerife

Ještě váháte? Přidám další argumenty.

Pište – odpovím – příště !

Brýle nosím normálně!

PS. @= Příjmení na gmail.com

Tenerife

Foto: autor. Určitě se podívejte do bohaté fotogalerie - klikněte do kteréhokoli obrázku v textu.