Kocour Alf, britský krémový, 12 let, kastrovaný, bytový

Bydlíme v patrovém domku, do patra vedou pohodlné průhledové schody. Částečně pod schodištěm je kapotované kočičí WC, na konci kuchyňské části místnosti má na podlaze u zdi misku s granulemi a misku s vodou. Z ní nikdy nepil, zásadně chodil na kočičí fontánu na skříňce. Na druhém konci místnosti měl otevřenou přepravku na zalezení, dvířka zajištěná gumičkou proti zavírání.

V noci na úterý 18. 1. 2022 postihla našeho kocourka Alfa mrtvice... ráno byl zalezlý v přepravce (má ji jako doupě), před ní nazvraceno. Což o to, že kočka občas zvrací, je
normální. Teprve když se pokusil vylézt, ukázalo se, že má zásadní problém. Bylo vidět, že je zle. Neposlouchaly ho nohy, padal. Takže taxík, na potvoru žádný nebyl v blízkosti, dostali jsme se na veterinu až v 10 hodin, ale hned jsme šli na řadu. Naštěstí místní veterina je blízko.

My jsme to viděli tak půl na půl, ale paní veterinářka pravila, že by měl dostat šanci. Nechali si ho tam celý den, odběr krve, infuze, léky. Jeli jsme si pro něj v sedm večer. Krev měl v pořádku, ledviny také, cukrovku nemá.

Než jsme se pro něj vydali, sundali jsme z kočičího WC horní kryt, na přepravku udělali místo hned vedle a poblíž dali misku s granulemi a další misku s vodou.

Přivezený kocour na tom byl o něco málo líp než ráno. V pacce kanyla. Dopajdal na záchod a vyčůral se. Zalezl zpátky do přepravky, hlava zvednutá a koukal. Schroustnul pár granulí (konzervy nežere, maximálně olíže šťávu...), vodu ignoroval. Zvedla jsem ho k fontáně, po chvilce přesvědčování se napil.

Kocouří koutek pro maroda

Ze záznamu kuchyňské kamery (reaguje jen na pohyb v dosahu) plyne, že ve dvě ráno už měl první potíže a ve čtyři už na tom byl špatně.

Ve středu jsme jeli na pobyt na veterině znovu, to už autobusem. Přepravce úplně nedůvěřujeme, dáváme ji ještě do velké ikeácké tašky (mnohem lépe se nosí). Zase ho čekal  celodenní pobyt s infuzemi a sonem bříška. Nic závadného se nenašlo, i srdce má v pořádku.

Podle paní veterinářky má naději, že se z toho dostane. Uvidíme, kontrola ve čtvrtek 27. ledna. Dostal prášky na ředění krve, 1/4 denně, začít hned večer.

Kocour vypadal zase o něco líp. V přepravce protestoval, vystrkoval packy a mlátil do stěny tašky.

Doma dokázal přepravku opustit a jakž takž zalézt na kočkolit a vyčůrat se. Ale chůze mu stále dělala problémy. Ovšem pak zalezl pod gauč a my potřebovali do něj dostat tu 1/4 pilulky.

Oblíbený trik, nadrcená pilulka smíchaná s kočičí pastou, nezabral, jen do talířku šlápl...
Tak jsme ho odchytili a ve dvou do něj tu pilulku dostali. Další den ji úspěšně vyplivnul a ještě děsně slintal (tableta je potahovaná, docela velká a po rozčtvrcení zřejmě velmi nechutná...), nový pokus jsme vzdali.

Musí být speciálně hnusná, v dalších dnech už jsme ji balili do pasty Easypill. Kočka chycená a držená na stole na ručníku, po kočičím za kůži na krku. Otvírám tlamičku a házím obalenou pilulku pěkně na kořen jazyka... Možná by se to člověk naučil dělat jen v jednom.

Ve čtvrtek i v pátek byl hodně aktivní, skoro nespal, vylézal z přepravky, pokoušel se chodit a každou chvilku se někde svalil. Dvakrát se pokoušel vlézt na schody, pokaždé jsme ho cca na třetím či čtvrtém sundali, dost se motal. Jeho třetí pokus jsme neodchytili a z těch schodů sletěl...

Schody bez zábrany

Myslím si, že se asi musel praštit do hlavy, protože sobotu i neděli víceméně prospal... (jeden z průvodních jevů otřesu mozku je spavost...) Od té doby jsme schody na noc radši zajišťovali deskou sololitu.

Schody se zábranou

Od začátku bylo patrné, že má nejspíš postiženou jen motoriku, hlavně zadní nohy, hlava mu fungovala. Chroustal trošku granule, došel si na kočkolit, no došel, překulil se do svého WC... Ale ani jednou se nevyčůral ani nevykakal vedle na podlahu.

S jídlem to bylo horší. Věřila jsem, že si příroda nějak poradí. Žrádlo mě tolik netrápilo, spíš pití. Nikdy nepil z misky (vždy ji měl k dispozici), jen z fontány na skříňce a k ní se nedokázal dostat... pokud bloumal po podlaze, k fontáně jsem ho zvedla a většinou se po chvíli váhání napil. Po pár dnech pochopil, že voda je i v miskách na zemi a začal z nich pít.

Při kontrole 27. ledna ho paní doktorka pochválila s tím, že bude ještě týden dostávat léky na ředění krve.

Tři týdny po ataku mrtvice jsme vrátili na kočičí WC horní kryt, zatím bez dvířek. Chůze ještě není v pořádku, na židli nebo na gauč nevyleze, ale vypadá, že se s tím smířil. O svět zájem má, chodí si drbat přední drápy na rohožku, pozoruje prosklenými dveřmi dění na dvorku a pokouší se dostat do předsíně, aby mohl ožírat papyrus. Tuto aktivitu ale nepodporujeme :-).

Aktuální kocouří koutek

I dřív už hodně času prospal, obvykle na židlích přisunutých ke stolu, případně na gauči. Nyní spí zásadně ve své přepravce. Případně zaleze pod gauč. Celkem o sebe dbá, o packy si pečoval víceméně hned. Už sedí po kočičím, pěkně na zadních tlapkách.

Vydrbaný kocour

Horší je, že má nějakou potravinovou alergii, zřejmě na kuře. Trápí ho to už rok a půl. Takže se rozdrápe na krku do krve. Dřív to dělal zadní nohou, to teď nezvládal, ale bohužel si na to místo dosáhl zuby.

Měl by dostávat superspeciální granule s hydrolyzovanou bílkovinou. Před rokem jsme je zkusili, a když držel dva dny hladovku, tak jsme to vzdali. Krmíme dietními granulemi Brit Veterinary Diets Cat Hypoallergenic, ale to nestačí.

Loni musel myslím 3 x absolvovat kúru s Prednicortonem, vždy do zahojení, pak snižovat dalších 14 dní dávku až na nulu, nějaký ten týden vydržel bez potíží, vydrbané místo mu zarostlo a po čase se začal drbat znovu...

Takže se zase drbe a už to zkusil (9. 2.) i zadní nohou. Znovu tedy řešíme veterinu, už jsme si byli pro léky a vydrbané místo mažeme pěnou Douxo S3 Calm Mousse. Změkčí případné strupy, a pokud jsou na srsti, dají se opatrně stáhnout.

S pohybem se kocourovi daří lépe, jen když se lekne (ruční vysavač), je to horší, to ho ty zadní tlapky zradí. Na gauč ani schody si zatím stále netroufá, asi se s omezeními nějak smířil.

Dostal šanci, uvidíme.

Psáno 14. 2. 2022. Foto: Jajka