Abyste si nemysleli, že nectíme tradice, tak na novoroční oběd nás pozvala teta, a opravdu jsme měli vepře, čočku a tak podobně. Zato k večeři byly silvestrovské trosky.

Jako předkrm nám posloužila zbylá pralísková vajíčka. Vždycky dělám plněná vajíčka, a jak děti rostou, chtějí se výroby účastnit. Tentokrát dostala Zuzka za úkol naplněná vajíčka ozdobit. Nafasovala kyselé okurky, petrželku a ostrý nůž.

"Proč ten nůž tolik brousíš? Ty chceš, abych se pořezala?" "Ne, ale když se řízneš ostrým nožem, bolí to mnohem míň, než tupým!" S tímto osvědčeným moudrem jsem opustila kuchyň a ponechala malou umělkyni osudu. Za půl hodinky se slečna přiřítila do obýváku a pravila: "Mami, máme pralísky!" "Co že to máme?" "No já jsem na těch vajíčkách udělala takový pralesy, ale protože jsou malý, tak jsou to pralísky!"

Vajíčka nám nestačila, takže jsem probrala ledničku a našla zbytek uzeného lososa (no, docela dost velký zbytek, nakupuju v Makru), mraženou zeleninovou směs do svíčkové, cibuli a česnek. Hledala jsem původně nějaký doplněk ke zbylé vařené rýži.

Cibuli jsem nakrájela nadrobno a osmahla na oleji. Přihodila jsem dva prolisované stroužky česneku a středomořské koření od Ježíška. Do toho půl pytlíku zeleniny pod svíčkovou - asi už byla v mrazáku delší dobu, byla notně ojíněná. Ale zase jsem nemusela podlévat.

Než se zelenina podusila, stvořila jsem ve druhém rendlíku bešamelovou omáčku, to už znáte. Rozpustit máslo, zasypat hladkou moukou. Až to zbělá, tak ředit mlékem a šlehat metličkou. Kořením solí a muškátovým oříškem. Omáčku trochu povařím, hodím do ní podušenou zeleninku a nasekaného uzeného lososa. Rýži jsem ohřála v mikrotroubě a luxusní omáčku nalila navrch porcí. Na každý kopeček jsem strouhla trochu parmezánu, a kdo chtěl, párkrát otočil mlýnkem s barevným pepřem.

Silvestrovské trosky byly moc dobré, nezbylo!

Dodatečná groteska k ilustrační fotce

Ježíšek mi nadělil trojdílnou sadu etujek s kořením. V etuji s muškátovým oříškem bylo i struhadélko. Řekla jsem si, že ho vyzkouším - když už tam je. Vylovila jsem jeden oříšek, druhou rukou struhadélko. Ale protože mám opravdu dost dlouhé nehty, nejdřív mi do omáčky spadl oříšek a struhadélko ho následovalo. Obojí jsem lžičkou ulovila, oříšek i struhadélko opláchla a dala sušit. Vydolovala jsem z krabičky další oříšek a nastrouhala ho na větším struhátku, se kterým to umím. V mezidobí sušící se oříšek zmizel a dodnes se nenašel...