Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
MLSOTNÍK: Postní jídla mého dětství, aneb jak se jedlo na Vrbici
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
YGA 21.6.2008 11:58Re: Hani, cokoliv napíšeš, je fascinující. Néni - taky mě učili dojit kozu - akorát že mě to nešlo - já to mlíko dójila spíš do vemena než ven. Když mamka viděla, jak tu chuderu mučím, tož mě odehnala málem s prutem v ruce - a to už jsem byla vdaná!!! O tom kroji - taky jsem přemýšlela, že by nebylo špatné něco napsat - ale až po Hodech, aby se dalo dokumentovat na fotkách - takže až po létě (jestli na to nezapomenu - to já často). |
To není lehká práce, ač se to zdá jak idyla od Alše - ale jak z toho bolí ruky!|
|
Jakub S. 21.6.2008 12:16Dojení v ů b e c není lehká práce. Moje zlatá hanácká tetička v Čelechovicích, rodem ze Studence, Bůh ji tady ještě dlouho uchovej, byla dojičkou v kravínu celý život. Denně vstávat v půli noci atd. - svaly a žíly na rukou i nohou, radši nevidět - po návratu domů od úsvitu zase - no jak hospodyně na vesnici, no. Vychovali krásně tři děti a to družstvo (strýček agronom) dostalo Řád práce. A kdykoliv tam přijedu, pusu hanácky od ucha k uchu, pohostí, sotva chodí... je tam už tři roky sama, na statku mého praděda, kde je na dvoře vytesáno 1868... svaté venkovské ženské. Už zas na to nevidím. |
|
|
Vave 20.6.2008 14:34Tak mě okouzlil Tvůj jazyk, milá YGO Píšeš úžasně - nechceš se s námi podělit ještě naopak o nějaká sváteční či posvícenská jídla? Prosím, prosím! |
, že jsem ani nevnímala napoprvé, co čtu za recepty ... dokonce ani napodruhé ne ... a teprve napotřetí jsem dostala chuť skoro na všechno! 
|
|
aida 20.6.2008 15:06Re: Tak mě Tak to já se s žádostí taky připojuju; celý článek byl moc pěkný. |
|
|
YGA 20.6.2008 20:08Re: Re: Tak mě Tak vám moc děkuju - to víte, že jsem ráda, že se to trošku líbí. Teď nosím v hlavě něco jiného - už to má název "Finty Fň fikané fousaté fenky" - to by bylo, jenom domyslet to další |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 20:44Finta Fň! - vykřikli jsme najednou na počátku puberty a něco provedli, vyskočili nebo jenom tak. Holkám se to líbilo, a co by kluk neudělal pro dívčí smích. Říkají to eště dnešní puberťáci, kdo je chováte? |
|
|
Vave 20.6.2008 21:57Re: Re: Re: Tak mě No jasňačka, milá YGO |
|
|
zana 20.6.2008 20:06Re: Tak mě Já se taky přilípnu, je to kouzelný na čtení ...Až se to všecko uvařilo, tak se to pak snědlo. Určitě zas napiš |
|
|
Fallowa 20.6.2008 13:23Postní jídla, ale sakra vydatná |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 12:24Kuthan? To je nejspíš z Glutpfanne = pánev, pánvička. Glut je žár. Pfanne samotné ale nemá jednoznačný význam - může to být aji pekáč. Pěkné české slovo - pánvička, a pěkně germánské - Pfanne, nicht wahr? Tak poslyšte: je to z latinského patina a to je z řeckého patiné - mísa, pánev - ale taky ž u f á n e k . A to vám neřeknu, co to je, čížečci, ptáčci maličcí - hádejte sami... Ite, missa est. Už je po kázání, sláva - ide sa do hospody, chlapi. Šak pan falář tam dondú také, tož co. Tož nic. |
|
|
alimo 20.6.2008 12:33Re: Kuthan? Žufánek je naběračka???? |
|
|
xz 20.6.2008 12:49Re: Re: Kuthan? Znam jako šufáánek.Ale puvod bude asi zahadnejsi, nez se domnivam, tak nas Jakube nenapinej.Ja uz badala na internetu, proc Svycari rikaji meringue. Na prvni pohled pro mne slovo z franiny, ale kdepak. .Podle Meiringen, kanton Bern, a dobrotu si vymyslel v 17. stoleti tamni cukrar, dle jmena, puvodem Ital. Z Glutpfanne - jasne, uz se davno nepouziva, ale kuthan "zije" dal. |
|
|
Bubu 20.6.2008 12:51Re: Kuthan? Babička říkala nás šufánek. A je to naběračka. Jinak též sběračka, žbiračka. Fort totéž. Taková ta misečka (to zas říká ostravská tchýně) na topůrku. A já měla v Praze ve škole p.prof. Kuthana. Neučil vaření, ale organickou chemii a byl to rybář. |
|
|
Bubu 20.6.2008 12:59Re: Re: Kuthan? Do jazykového koutku ještě další věc: stupeň na žebříku. Dědeček říkal "příčle" a jinak obecně u nás "šprušle". Ovšem tady v okolí jsem se setkala i s termínem "sprusle" , "šprusle" i "šprucle". |
|
|
xz 20.6.2008 13:18Re: Re: Re: Kuthan? "příčle" - zni hezky, tak starocesky, my byli doma tak chudi, ze jsme ani zebrik nemeli, lezli jsme po zidli, tak lidove nevim. |
|
|
Judith Saebel 20.6.2008 15:34Re: Re: Re: Re: Kuthan? U nás se říkalo špricle. |
|
|
Hana W 20.6.2008 13:28Re: Re: Re: Kuthan? Hlasim, ze na Hane sprusle (oboji "s" s hackem). Pouziva se taky treba na tyce na detske postylce. |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 16:55Šprušla, ano - na Hané vč. Brněnska, na Valachoch aji Slovákoch. Byli jsme tak chudí, že jsme ani žebřík neměli - to je krásné! Jak z Jirky Grossmana, Leacocka, Achille Gregora, Vyskočila... |
|
|
Hana W 20.6.2008 13:44Re: Re: Re: Kuthan? Dalsi do jazykoveho koutku. Jak daleko je po MOrave pouzivano, ci obmenovano slovo skridla (zkridla)? (To "r" je s hackem.) Nebudu napinat - je to poklicka na hrnec, kastrol. |
|
|
YGA 20.6.2008 13:58Re: Re: Re: Re: Kuthan? Jak daleko nevím - u nás dycinky křidylka, ovšem na střeše to je zasej křidlica - myslím, že tento terminus technicus tu už svého času byl A ještě k pekáči - ve vedlejší dědině se zase říká brutvan. |
|
|
Alča 20.6.2008 14:19Re: Re: Re: Re: Kuthan? Skřídlu jsem zaznamenala u Spolužačky z Bolatic (Opavsko), u nás klasicky poklička. |
|
|
aida 20.6.2008 15:09Re: Re: Re: Re: Kuthan? V naší rodině křidla, s krátkým i. |
|
|
aida 20.6.2008 15:08Re: Re: Re: Kuthan? U nás jedině šufánek a šprušla. |
|
|
tapuz 20.6.2008 13:21Re: Re: Kuthan? A pan profesor Kuthan, chemik a rybář, bydlí v domě o patro výš než moje maminka. Svět je malý! |
|
|
otylka 20.6.2008 15:31Re: Re: Re: Kuthan? taky přispěju slovíčky neznámými: ve Štítné nad Vláří říkají králíkům kotrny, švestkám trnky a třešním střešně ... |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 17:08Kamarádko, střešně a trnky je obecné po celé východní a jižní Moravě. Střešně - svedla s t ř e c h a ? Kotrny - teoreticky to vím, ale to je velice záhadná úzce lokální věc, kterou neobjasní ani uherská hranice za humnama (doslova). A když tu mluvíte o trnkách, jak nádherně zjara vytvářejí bílé hráze do nekonečna po všeckých hrbech - musíte říct t r n e č k y . Hráza - křovím a/nebo křivým stromovím porostlá mez - hranice pozemku v kopci. Většinu tohoto ale zná, kdo četl Sekyru a vůbec Ludvu Vaculíka. Křidla, skřidla, křidlica: na V Moravě to všecko zároveň. ALE místo břidlice (na krytinu) jedině břidla, někdy nesprávným souzněním křidla. |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 20:53Re: Re: Re: Kuthan? No prosím: Vlk se zmíní - a už v síni. Znáte? Slovácké nebo obecně moravské. |
|
|
MaRi 20.6.2008 11:42Pěry Kdo umí vařit pěry, naša teta, ona dává kus trnek doprostředka - už se na ně chystám jak dlúho, ale na dnešek mám společenskou objednávku na čočku. Jo, YGO, co vlastně dává maminka do polívky, TEN petržel, TU petržel nebo TO petrželí?? |
|
|
Jakub S. 20.6.2008 11:52Na východní Moravě je všude sklon přechylovat leccos, např. petržel, do mužského rodu. Ale paralelně aji Gde si s tú čerstvú petrželú, Sceš do téj polévky petrželí? Přelévavé, přeludné, nezachytitelné, proměnlivé jak obraz na vodě potoka - to jsou slova, to je jazyk obyčejných, po pokolení ve své dědině žijících lidí. Průběžné změny v čase i místně... Původní. Co to je původní? |
|
|
MaRi 20.6.2008 12:03Re: Na východní Moravě je všude sklon přechylovat leccos, např. petržel, do mužského rodu. mě právě zajímá, jak jsou si ta naše rodná místa jazykově zároveň blízká i vzdálená. Obě s YGOU třeba používáme při pečení pírko, ale YGA pracuje na valadle, já na válku nebo na desce |
