29.9.2022 | Svátek má Michal


KOČKY: O Čendíkovi

23.8.2022

Je to životní optimista, žádný melancholik. Hned když jsme si ho přinesli, začal si hrát. Jenže jsem měla pocit, že se nesměje - však víte, že kočka se smát umí. Měl pokerový ksichtík, bylo to zvláštní a znepokojovalo mě to. Souvisí to asi i s tím, že pohlíží přímo do očí, neuhne. Jsem zvyklá, že zvířata pohled do očí považují za pohrůžku a nesnášejí to, Čenda tedy naopak. Nakonec jsem se někde dopátrala, že je to nejvyšší výraz důvěry. Je to možné? Kde by k tomu přišel? Nalezenec s ulomeným ocáskem? Prostě optimista. A smát se nakonec začal :-)

Čenda průzkumník

Suzinka z těch jeho upřených pohledů ale radost nemá, ta si na internetu nevyhledala, co to znamená, a mele ho hlava nehlava, když k ní takhle zblízka přistrčí palici a důvěrně se zahledí :D

Čenda na škrabadle pod stropem

Co ještě náš Čendík umí? Jelikož nemá ocásek ale jen takový bambulový špuntík, vypadá vzadu trochu jako buldoček, ale on tou bambulkou radostně zatřese pokaždé, když na ten jeho černý zadek trčící z krabice laškovně sáhnu. A když ho chci poškádlit, tak ho za tu bambulku jemně chytím a ptám se: „Kde máš ocásek?“ A Čenda po mě mává packou a pak prchne.

Čenda zívá

Moc rád skáče - místo kroku udělá oblouček, místo skoku je to dvouskok s dvojitým obratem, případně saltem vzad. Umí skákat z místa do výšky nejméně metru, bez rozběhu, klidně třikrát po sobě. A vzápětí si dá trysk kolem dokola na skříň.

Na rozdíl od všech našich předchozích koček Čenda ihned rád vyzkouší přinesené hračky a škrabadla:

Čenda s novým škrabadlem
Čenda s novým škrabadlem

Čenda ihned zkoumá nové škrabadlo

Kupodivu nesnáší ducání - tedy to moje. Jinak se o mě rád otírá a ducá, ale ode mě to považuje za nemístnou dotěrnost. Také má určitou denní hodinu, kdy mi beze všeho a rád vyskočí na klín, to je kolem deváté ráno. Ale v jakoukoli jinou dobu mu dá velkou práci se rozhodnout, jestli na ten klín jo nebo ne. To je nějakého obcházení, přešlapování, šahání packou a hlubokých pohledů...

Když se usadí v náručí, lehne si na paži a hlavu volně vyvěsí dolů. Nechápeme to, musí ho to tlačit do průdušnice, ale s oblibou tak visí i na škrabadlech.

Čenda vyvěšuje hlavu, tohle je ještě slabota

Další zajímavost: místo předení se rozfuní, ale jak! Je jako malý parník a velice odfukuje. Přede jen trošičku, dá se to poznat spíš jen pohmatem než poslechem. Co se mňoukání týče - tak zpočátku komentoval naprosto všechno, i to, že si sedne, lehne, něco vidí, jde na záchod... Teď už je zdrženlivější, ale umí to pořádně rozbalit. Jak je malý, tak má i ty hlasivky tenčí, ale takhle kolem druhé ráno se do toho dovede opřít jako Led Zeppelin!

Čendo, to není pelíšek, ale záchůdek s odběrovým písečkem!

Jinak je vzorný strávník - po prvotní nedožranosti se to ustálilo a baští to, co má, v přiměřeném množství. Potýkáme se tedy se struvity, ale po těch počátečních děsivostech, o kterých jsem se tu sáhodlouze rozepisovala, je tohle brnkačka.

Čendík zdraví a posílá spoustu životního optimismu :-)

Foto: Lika. Ve fotogalerii je fotek více :-)

Lika Neviditelný pes







KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !