ROZCESTNÍK: Jindřichův Hradec a okolí (podruhé)
Nežárecká brána, Jindřichův Hradec foto: Jitur, Neviditelný pes
První díl najdete zde.
Nejprve něco statistických údajů. Počet obyvatel Jindřichova Hradce v r. 2015: 21533 osob. Rozloha – 74,27 km2, poloha – 15° východní délky a 49° severní šířky; nadmořská výška – 478 m n. m., vodní plochy – rybník Vajgar, Hamerský potok, řeka Nežárka.
A krapítek historie: počátky Jindřichova Hradce souvisejí se slovanským hradiskem z 10. století. Ve 12. století dostal v úděl Jihovýchodní Čechy Vítek z Prčice, zakladatel významných šlechtických rodů s erby pětilisté růže: pánů z Landštejna, ze Stráže, z Ústí, z Rožmberka a z Hradce.
Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Hradci pochází z r. 1220. Na místě slovanského hradiska byl vystaven gotický hrad a v jeho předhradí pak vzniká město. Vrcholu svého rozvoje dosáhlo město v 16. století, přestavují se gotické domy a staví nové renesanční měšťanské. Rozvíjí se obchodní ruch, řemesla, zejména výroba a prodej sukna. V 17. století je Jindřichův Hradec s 405 domy na druhém místě za Prahou. V r. 1773 zničil požár velkou část předměstí i zámku. Další mohutný požár postihl město v r. 1801. Bylo tehdy zničeno 318 domů, proboštský kostel, městský špitál, radnice, bývalá jezuitská kolej. Město bylo opravováno, zbourány brány Novoměstská a Rybniční, rušila se i část hradeb. V r. 1887 zažilo město první zkoušku Křižíkových elektrických lamp a stalo se tak prvním městem Rakouska-Uherska, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení i do soukromých domů.
Náš další cíl v tomto krásném městě bylo Muzeum Jindřichohradecka s jeho bohatými sbírkami. Sídlí ve dvou budovách, a to na Balbínově náměstí v objektu bývalého jezuitského semináře a ve Štítného ulici. Založeno bylo r. 1882. Sbírky muzea obsahují přes 50 tisíc položek, což představuje více než 100 tisíc sbírkových předmětů mimořádné historické, umělecké a dokumentační hodnoty.
Exponáty muzea jsou rozděleny tématicky do jednotlivých sálů, můžete se tak například podívat na expozici ostrostřeleckých terčů; síň věnovanou slavné operní pěvkyni Emě Destinnové – v první části se expozice věnuje její kariéře a světovým úspěchům, v druhé části je Ema představena v soukromí, jako zámecká paní, hospodářka, rybářka a umělkyně. K vidění je tu dále sál ukazující zejména šicí stroje Lada; dále se můžete seznámit s historií cechů a řemesel. Zajímavá je i expozice věnovaná Lékárně u Panny Marie Pomocné, jejíž zařízení je původním historickým zařízením lékárny v domě čp. 164/I. Je tu síň věnovaná měšťanské a lidové kultuře. Na chodbách je pak umístěno množství obrazů z různých historických období.
Asi nejslavnějším exponátem, světového významu, jsou – Krýzovy jesličky, zapsané od roku 1998 v Guinnessově knize rekordů. Jde o největší lidový mechanický betlém na světě. Punčochářský mistr Tomáš Krýza jej vytvářel více než 60 let. Jesličky obsahují 1398 figurek lidí a zvířat a z tohoto počtu se jich 133 pohybuje. Na jejich výrobu bylo použito kašírovací hmoty a dřeva. Původně ruční pohon mechanismu byl nahrazen elektromotorem. V současné době prochází jesličky restaurátorskými pracemi, nicméně návštěvníci nejsou o tuto památku ošizeni; restaurována je vždy pouze menší část celku, a tak se můžete pohodlně usadit v zšeřelé výstavní síni a zaposlouchat se do historie a vnímat postupně se rozsvěcující jednotlivé části betlému.
Za podívanou i příjemnou procházku stojí i vnitřní prostor budovy muzea kolem zahrady s kašnou, kde v podloubích visí různé kovové tepané předměty a stěny zdobí skulptury soch.
Zdroj: vlastní text, doplněný o informace z Průvodce městem a regionem, www.Kudyznudy.cz, www.mjh.cz/o-muzeu
Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout přímo zde na Rajčeti.
