Při pohledu na monumentální megality, s nimiž se lze v Evropě setkat kupříkladu na atlantickém pobřeží, může někdo litovat, že něco takového není u nás. V českých zemích jsou sice různé podobné kamenné stavby jako třeba Kounovské kamenné řady, ale jejich pravěký původ je sporný. Přesto by se v krajině nějaké dochované výtvory z kamenů u nás našly. Vznikly ve středověku. Jsou to různě navršené a poskládané kameny na polích a v lesích.

1 Kamenné hromady v Jeseníkách

Ví o nich jen málo lidí. Kdo zná dobře Jeseníky a nechodil jen po turistických cestách, ale vystoupil do svahu nad nějakou obcí, nemohl si jich nevšimnout. Jsou v Nízkém i Hrubém Jeseníku. Hromady z kamenů, dlouhé kamenné valy a někde i úhledně poskládané kamenné zdi.

S růstem obyvatelstva se rozšiřovala i pole. Nakonec se obdělávala půda až do 1000 metrů nad mořem. Nejdříve se musel vykácet les a odstranit pařezy. Ale ani pak to nebylo jednoduché, neboť všude byla spousta kamene.

2 Kamenné hromady v Jeseníkách

Jeseníky vznikly při variském vrásnění. Tehdy byly výškou srovnatelné s dnešními Himalájemi. Pak se snižovaly a všudypřítomné kameny, často souvislá kamenná pole, jsou pozůstatkem hornin, rozrušovaných miliony let erozními vlivy. Pro Hrubý Jeseník jsou typickými horninami žuly a ruly, v Nízkém Jeseníku je to zvláštní druh pískovce, který se utvářel na mořském dně a je tvořen jemnými zrny různých minerálů. Takovým kamenům se říká droby.

Dávná políčka byla – vzhledem ke své délce – nepoměrně úzká, což souviselo s jejich obdělávání pluhem. Pluh oral pole široká 50, ale třeba i pouhých 10 metrů a dlouhá od 200 do 1000 metrů. Takovým polím se říká plužiny.

3 Kamenné hromady v Jeseníkách

Vysbírané kameny se neukládaly jen podél hranic políček, ale především uprostřed polí. Rolníci kameny jednoduše vršili na hromadu, jinde z nich dělali dlouhé valy a někde dokonce z nich skládali zdi. Říká se jim agrární valy, hromady nebo haldy.

Mnoho takových nakupení kamenů vzalo časem za své. Lidé je léta rozebírali na stavby, kde se používaly jako zdící materiál nebo při betonování základů. Mnoho skončilo v kamenných zídkách u chalup. Přesto se jich dochovaly tisíce. Jsou mezi nimi i podivuhodné výtvory s kamennými překlady, pod které mohl vjet vůz nebo stavby s chodbami. Nepožívají jako památky žádné ochrany, chrání je jen jejich odlehlost od zástavby a to, že se nacházejí mimo silniční komunikace.

4 Kamenné hromady v Jeseníkách

Někdy při procházce lesem v Jeseníkách může zaujmout hromada kamenů nebo i torzo něčeho, co kdysi bylo úhlednou kamennou zdí. Není to nic neobvyklého, žádná velká záhada. Prostě kdysi zde bylo pole, pak tam vysadili les a z pole zůstaly jen vysbírané kameny.

Prý u nás v takovém rozsahu nikde jinde než v Jeseníkách (a také v oblasti Králického Sněžníku) tyto agrární haldy, valy a zídky nejsou. Možná ale někdo z čtenářů něco podobného při svých toulkách přírodou někde jinde už viděl.

Hromady kamenů, které kdysi rolníci před staletími vysbírali z polí jsou nejen památkou z dávných dob, ale především svědectvím o nesmírné práci při přeměně lesů a kamenných polí na úrodnou půdu.

Foto: autor