ČLOVĚČINY: Láska - záleží na úhlu pohledu
A to na ty, co přemýšlí nad lidskou duší, tedy lidé s vyšší hladinou romantického myšlení. A v druhé skupině budou pragmaticky smýšlející lidé, kteří upřednostňují logiku před romantikou. Je zajímavé, že každá z těchto dvou skupin se domnívá, že má tu "svou" pravdu a vše ostatní je nepravda. Mě a jistě i pár dalších lidí napadla zajímavá věc. Co když mají pravdu oba tábory?
Abychom mohli zjistit, zda tomu tak je, musíme si nejprve uvědomit to, co pokládá za správné každá z obou stran. Výše jsem uvedl jako první romantické duše, tedy začnu s nimi.
Tak tedy romantický pohled na lásku je prostý, tedy aspoň z mého hlediska. Romantik je zastáncem myšlenky, že Láska (dovolím si použít velké písmeno) je lidský dar, který je tak krásný, tak tajemnýže se snad ani nemůže jednat o pouhou chemickou reakci. Takový člověk, který věří na tuto Lásku, jistě věří i v lidskou duši, díky niž člověk pozná milovanou osobu. Toto je samozřejmě není špatný pohled na věc, a vcelku se s ním dá souhlasit. Je tu stále jistě spousta věcí které jsem opomněl a doufám, že mi to nebudete mít za zlé.
Dalším pohledem na tuto problematiku je pohled pragmaticko-realistický. Realistický člověk, a nebojím se přiznat, že jsem to ku příkladu já, bere lásku jako dokonalou harmonii chemických reakcí, které se dějí v těle. Uvedu příklad pozorovaný z pohledu třetí osoby. Jsem ve větším kolektivu a pozoruji svého přítele, jak svádí slečnu v místnosti.
Téměř vidím, jak se mu z nadledvinek vylučuje hormon fenylethylamin vyvolávající euforii, dále uvolňování látky dopamin a nonadrenalin způsobující prokrvení pórů na tváři člověka, tedy takzvané "rudnutí" v obličeji. Láska samotná se projevuje právě působením fenylethylaminu, na kterém se zamilovaný člověk stane závislým a pokud nedostane svou dávku v podobě setkání se s dívkou svých snů, nejí, nespí a nepracuje.
Tak tedy kde je pravda? Mají pravdu romantici nebo realisti? Co když mají pravdu romantici, ale to co cítí je způsobeno chemickou reakcí? Pravdu má každý svou a v tomto případě je možné, tedy alespoň já si to myslím, že pravdu mají všichni, pouze formulovanou jinými slovy.