Ten kopec se rozhodně přehlédnout nedá. Vypíná se vysoko nad okolní krajinu, impozantní zřícenina na vrcholu je dobře vidět ze všech stran. Se svými skoro sedmisty metry nadmořské výšky je Ralsko nejvyšším vrcholem České tabule. Přesto se skoro čtvrtstoletí na toto přírodovědně i historicky zajímavé místo turista nepodíval. Neb zde vládla azbuka...

Ralsko říjen 2009: Azbuka

Ralsko leden 2015: Azbuka

Ralsko duben 2017: Azbuka

Je to jedno z míst, na které se vracíme. O naší první návštěvě jsem psala už kdysi dávno na Zvířetníku. To bylo na podzim roku 2009 (přečíst si o tom můžete zde). Pak jsme Ralsko navštívili v zimě před více než dvěma lety. A zatím poslední výprava se uskutečnila před týdnem na Velký pátek. A Betka i Najt to vždy brali jako skvělou procházku a řádili od začátku až dokonce.

Ralsko říjen 2009: Akční pes

Ralsko leden 2015: Akční pes

Ralsko duben 2017: Akční pes

Stoupání z Vranova až na vrchol není dlouhé – je to jen dva a půl kilometru – ale člověk se rozhodně zapotí.

Ralsko říjen 2009: Stoupání

Ralsko leden 2015: Stoupání

Ralsko duben 2017: Stoupání

Cesta vede krásnou bučinou, a nejprve míjí pískovcové Vranovské skály. Čím výš se stoupá, tím ubývá pískovce a přibývá... chtěla jsem napsat čediče... ale jedná se o vulkanitové balvany a sodalitický tefrit.

Ralsko říjen 2009: Pískovec

Ralsko leden 2015: Pískovec

Ralsko duben 2017: Pískovec

Stromy byly vždy nejhezčími a nejfotogeničtějšími objekty těchto výprav. Nejen buky, ale i kleny, borovice... Pokaždé se fotíme u rozkročeného „dvojbuku“.

Ralsko říjen 2009: Dvojbuk

Ralsko leden 2015: Dvojbuk

Ralsko duben 2017: Dvojbuk

Podvakrát Pepa fotil i prastarý rozpraskaný strom kousek od rozcestníku pod hradem. Letos už jen dutý kmen ležel na balvanovém poli. Velikán padl.

Ralsko říjen 2009: Stařec

Ralsko leden 2015: Stařec

Ralsko duben 2017: Stařec

Suťová pole pod vrcholem jsou rozsáhlá. Za mlhy mokré kameny klouzaly, na sněhu to jezdilo ještě víc. Až letos jsme se mohli bezpečně kochat okolní krajinou. Protože poprvé bylo taky vidět do kraje.

Ralsko říjen 2009: Suťové pole

Ralsko leden 2015: Suťové pole

Ralsko duben 2017: Suťové pole

Kousek od hradu je vyhlídkové místo. Popisky slibují úžasný výhled – od Řípu, přes Bezděz, Klíč, Luž, Hvozd, Ještěd... ale až letos bylo něco vidět. Poprvé byla mlha tak hustá, že hned za zábradlím bylo bílo. No a před dvěma lety to bylo lepší jen o kousek.

Ralsko říjen 2009: Vyhlídka

Ralsko leden 2015: Vyhlídka

Ralsko duben 2017: Vyhlídka

I hrad jsme si pořádně pohlídli až nyní. Poprvé tam byly davy a navíc mlha jak mlíko. V zimě jsme sice měli hrad pro sebe, ale na ledu a sněhu se špatně šplhá po starém zdivu a navíc hodně foukalo, námraza rostla před očima. A tentokrát nikde nikdo, počasí nám přálo a tak jsme v klidu docela dlouhou dobu na hradě průzkumničili.

Ralsko říjen 2009: Hrad

Ralsko leden 2015: Hrad

Ralsko duben 2017: Hrad

Návrat zpátky do Vranova je podstatně rychlejší, než výstup. Sice si člověk musí dávat pozor, kam šlape, ale jde to ráz na ráz. Při prostřední výpravě to občas po ledu jelo i samo. Okolní bučina je úžasná, vůbec nám nevadí, že se vracíme stejnou cestou.

Ralsko říjen 2009: Sestup

Ralsko leden 2015: Sestup

Ralsko duben 2017: Sestup

Tři výlety. Trasa nezměněná, ale pokaždé to bylo jiné. Jaro, podzim, zima – Ralsko bylo vždy krásné.

Vlaječka v Ralsku

Foto: Xerxovi