Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Vpravo nebo vlevo?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Rákšasí 1.9.2006 11:27Re: Re: Re: Jo jo, u levé nohy máš psa ee Michal, Ale oni ti chlapi jsou někteří všichni stejný |
|
|
Vave 1.9.2006 8:38MILÁ PANÍ DÉ, už Vám došlo moje povídání s Ankou na Šumavě? |
|
|
D. R. 1.9.2006 9:00Re: MILÁ PANÍ DÉ, Nedošlo!!! Moc prosím, pošlete to ještě jednou...:)) |
|
|
Vave 1.9.2006 10:46Re: Re: MILÁ PANÍ DÉ, Poslala jsem, tentokrát na dvě půlky a ne z práce, ale ze starého dobrého Seznamu, tak doufám. |
|
|
Rákšasí 1.9.2006 8:37V první třídě když jsme se učili v pravóóóvbok a vlevóóóvbok, tak nám paní učitelka dála pomůcku, pravá je ta kterou píšu a ukažte si, mávněte si rukou. Uplynul nějaký ten pátek a já jsem dělala autoškolu, s instruktorem to bylo celkem v klidu, protože ví, že na mě musí u banky ke kinu a néé do prava. Nastaly jízdy vše probíhalo v klidu, pan komisař se rozhodl, že už vidě dost a navigoval mě k autoškole z nepřehledné křižovatky a velel do leva. K jeho velkému i instruktorovu údivu jsme upustila volant a začala pravou dělat velká kola a levou se snažila přeřadit. Papíry jsem ale dostala |
|
|
Rákšasí 1.9.2006 8:45Re: V první třídě Co je ovšem nepúochopitelné pro mě i Přednostu, že ač levá a pravá se většinou poveluje slovem "TAM" s patřičnou gestikulací, tak s mapou a kam jet a jít problém není, jen to zavčasu převést do slov |
|
|
Vave 1.9.2006 8:37ZDENO B.P. KOPÍRUJU TADY SVOU NABÍDKU ZE VČEREJŠKA: Já mám Co život dvakrát!!!! Protože mi nejdřív malá Píďa a později i malá Anka tyto knížky sežraly (asi se jim to taky líbilo), tak jsem si nechala koupit rezervní. Napiš mi na arolf07@seznam.cz adresu a já Ti ráda jeden výtisk pošlu! |
|
|
Zdena b.p. 1.9.2006 8:48Vavísku, Já skotačila od 5,00 na provozu a k tomu, abych Ti napsala jsem se dostala až těď. A když jsem se vrátila sem, tak najdu Tvůj vzkaz. Snad Ti můj email došel. Moc díky.Z. |
|
|
Vave 1.9.2006 8:54Re: Vavísku, Zatím nic nepřišlo, |
. To slovo je AROLF, je to pozpátku FLORA, takže arolf07 zavináč seznam tečka cz.|
|
Zdena b.p. 1.9.2006 10:37Re: Re: Vavísku, Už jsem si dala opáčko, heč. Já tam zapomněla toho polovičního Jamese B. (07) |
|
|
Vave 1.9.2006 8:36Moje - tvoje JU nás je to tak, že já jsem si strany nepletla, než jsem se zapletla se svým přednostou. On se plete znamenitě a já z lásky k němu jsem se mu přizpůsobila, že místo pravá říkám levá, abych dosáhla kýženého pravého výsledku. Jenže moje drahápůle spoléhá na to, že já to umím dobře a snaží se mi vyjít vstříc, takže on si řekne, když levá, tak to nebude pravá, ale doopravdy levá - a už visíme na kameni nebo špatně odbočíme případně se někde zablokujeme s velikým nábytkem. A tak říkáme na "tvou" a "mou" a docela to funguje, jen nesmíme stát k sobě zády. |
|
|
týna 1.9.2006 8:17pravá levá Je zajímavé, že moje pravá a levá strana spolu nespolupracují. Tátova poučka, že pravá noha je ta, kde je palec na levé straně mě už v raném dětství zmátla natolik, že teď radši ukazuju. Naopak se skvěla doplňuju s polovičkou svou drahou - příklad: řídím-on naviguje- řekne doprava, ale myslí doleva-já zatočím doleva v domnění, že jedu doprava - a nakonec trefíme. Občas na mě ale děsně zařve - kam to jedeš?! A já na to - no přece doleva. A on mi s hrozným šklebem řekne - ne sem, do toho druhýho leva přece. Pak se ale začne děsně řechtat a řekne mi, že bych si měla dát na pravou ruku barevnou šňůrku. No nezabili byste ho? |
|
|
Zdena b.p. 1.9.2006 8:32Re: pravá levá
|
|
|
Li 1.9.2006 9:57Re: pravá levá Zabila, protože bych setrvale přemýšlela na které ruce tu šnůrku mám |
To já si raději zkusím kterou rukou píšu
|
|
Kačer 1.9.2006 10:05Re: Re: pravá levá Lído, tak to máme obdobně, protože já si vždycky zkusím ve vzduchu rukou něco napsat a pak zjistím, že je to ta druhá! |
|
|
Alena 1.9.2006 8:05Levá nebo pravá Určitě jste se trefila. Ukázat rukou je daleko spolehlivější i v rodném jazyce. Řekla bych. že většina žen má podobné potíže.Levá nebo pravá je nepodstatné. Důležité je dojít bez pohromy k cíli. |
|
|
Zdena b.p. 1.9.2006 8:03Paní D. Osobně jsem v této situaci byla mnohokrát a ve většině platila gestikulace. Já si vsázím na ANO. Ovšem místní navigátoři bývají i daleko rafinovanější. Bylo léto, vedro děsný, my na služební cestě kus za Trnavou a na mapě se modlala chlladivá vodní plocha. Přijeli jsme k jedné tetě, která naprosto zmožená vedrem seděla u silnice pod stromem. Ptali jsme se na místo, kde by jsme si mohli zaplavat a ona na nás nechápavě zírala. Říkala jsem jí, že ta vodní plocha (nemůžu si vzpomenout na název) nemůže být daleko a ona nám prozradila, že je od narození místní, ale že by se tu dalo koupat? |
|
|
MaRi 1.9.2006 7:59Kdo by to byl řek´, že je nás tolik. Rovněž se příliš nehodím za navigátora, ještě tak pro toho pána, co s ním bydlím - ten už mě zná a řídí se rukou. Horší je, že se nemůže spolehnout ani na časový údaj ode mne - neboť si na hodinkách s úspěchem pletu čtvrt a tři čtvrtě. |
|
|
Romana 1.9.2006 8:07Re: Kdo by to byl řek´, já si zas pletu 13 a 15 hodin |
|
|
YGA 1.9.2006 7:49Co se týče levá a pravá tak samozřejmě vím, která je levá ruka a která pravá, ale téměř zásadně říkám levá, myslím pravá (a naopak). Bude to zřejmě nějaká mozková chybka (mám jich několik - například tiskací malé "b" a "d" si také pletu - hlavně při psaní). Naštěstí si rodina už zvykla, takže když radím hlavě rodiny, kam odbočit, většinou odbočí správně - hlavně když ukazuji rukama nohama. Jo, a když jsem ve velkém stresu, tak už si nemoho vzpomenout ani na slova vlevo vpravo, tak zásadně používám všeříkající slůvko TAM - Odboč tam, za tím tím - no však víš - jak tam stojí tam to. |
|
|
Zdena b.p. 1.9.2006 8:31Re: Co se týče levá a pravá tak to si zázračně nepletu, ale mám od dětství potíže s rukopisem (těch řečí, že jsem holčička a píšu jako kocour. A když jsem trošku rozhozená (stačí jen málo) tak si klíďo prohazuji písmena. Až v hluboké dospělosti jsem měla jednoho skvělého šéfa a ten mi při řešení jednoho problému koukal přes rameno do poznámek. Já provinile pípla, že mu to přečtu a on tak lehce prohlásil:"Ale Zdeničko, my dyslektici a dysgrafici si rozumíme". A v ten krásný okamžik mi odhalil, že nejsem škrabal a lajdák, ale něco diagnostikovaného. A od těch dob je to u nás dědičné |
|
|
Rákšasí 1.9.2006 8:32Re: Co se týče levá a pravá YGO, že ty k nám chodíš na zvědy a koukáš se jak se to vede v jiných domácnostech. "A jaký tam to?" "Nóóó, kandelábr." Ale většinou jsme už za....... |
|
|
Vakandi 1.9.2006 7:49Paní Dagmar, myslím, že jste se trefila |
já též ( zblblá minulým povoláním) říkám doprava a ukazuju doleva |
|
Fallowa 1.9.2006 7:34No,já s povely vpravo a vlevo potíže nemám díky tomu,že jsem prožila 43 let za minulého režimu,kdy nám už od dětství ve škole vtloukali do hlavy,která že to je ,,kupředu levá,zpátky ni krok´´a oblíbené povely naší tělocvikářky byly už zmíněná kupředu levá,vpravo v bok a vpravo hleď.Špatné vykročení nebo otočení se odrazilo na známce z tělocviku,neboť žák,který neví,kde má pravou a levou stranu si nezaslouží jedničku z tělocviku,ani kdyby cvičil jak vrcholový sportovec |
|
|
jiný Honza 1.9.2006 9:14Re: No,já V tělocviku to ještě jde. To bylo kdysi dávno, ještě za vlády krále klacka. MY, studentíci jsme pravidelně jednou týdně nastupovali příslušně ostříháni a oholeni vslušivém zeleném stejnokroji k přípravě na obranu socialistické vlasti. A den začínal nástupem a slavnostním pochodem. Dvě roty po 4 četách, v každé kolem 30 studentů v trojstupu. Před četou velitel, před rotou 2. A začaly povely, všichni šli jako jeden muž. "na místě pochodem v chod!" A šlapem, kolena vysoko, hlavu zpříma, lesk v očích (tedy alespoň ti, kdo nebyli včera U lva ani ve Slovanu). Někdy se leskly oči i jim (to když foukalo - stáli jsme čelem k severu). A následuje povel: "Vpravo vbok!", všichni se během jediného kroku otočí a šlapou dál. Dovedete si představit tu nádheru? A pak četa za četou povel: "Plný krok!" A vyrážíme, dupeme, že asfalt pod nohama málem praská a jdeme a pak pove: "Vlevo vbok!" A kolega, který seděl včera trochu déle a díky tomu už na plný krok vyšlápl o něco později to teď chce dohnat a v tom stresu si popletl strany a otočil se proti těm za ním. A vykročil. Jenže oni také. Takový je předpis. Následně to vypadalo jako na D1 v pondělí dopledne. Valná hormada takových 20 těl. Těch 10 před nimi odešlo a hluku vlastních kroků přeslechlo nadávky a úpění raněných. Velitel následující čety byl tak konsternovám děsivým pohledem, že se mu z úst ozvalo něco jako: Kúúúúúúúva,dopičaj (to víte, vojáci jsou tvrdí chlapi i když jsou to jen studenti). A celá četa se přidala k valné hromadě. Mezi tímtěch 10 vpředu začíná napřed šeptem a pak hlasitěji volat svého velitele, že jim táhne na záda, že nejsou kompletní a ať stím něco udělá. On napřed nerozumí, pak tiše zírá. Tiše zírá i velitel praporu, podplukovník odvelený od svých milých vojáčků kvůli takove drobnosti - zapomněl, že vojáčci ve výcvikovém prostoru musejí papat a mít v zimě teplíčko - no zdecimoval pluk a navíc byl nadřízeným přistižen v podnapilém stavu v pracovní době (a nenabídl mu taky). POKRAČOVÁNÍ |
|
|
Rákšasí 1.9.2006 9:18Re: Re: No,já hahaha, ještě, že to kafe jsem vypila dřív, ale jen o fous, než jsem to dočetla celý |
|
|
jiný Honza 1.9.2006 9:31Re: Re: No,já POKRAČOVÁNÍ: No a tak byl potrestán převelením na vojenskou katedru jisté vysoké školy. (To jste nevěděli, že všichni vojáci z povolání na katedrách sem byli převeleni z trestu či ze zdravotních důvodů?) No představte si tu velitelovu hrůzu - to mu někdo určitě udělal naschvál. Vždyť ti studenti jsou padavky jeden jako druhý, teď mu jich polovina přinese neschopenky a jak to vysvětlí výš? Vždyť ho zase potrestají! Tak zařval mocným hlasem: "Zastavit, stát!" Jenže jednak byl včera také někde a navíc to nebylo poprve, takže z něk vylétlo něco jako: "Zachrchrchr... fuj, stáchrchr uch, uf fuj, pliv, škyt!" No rozumněl mu jen jeho zástupce a těch 10 ztracených dole pod ním. Ostatní šlapali dál. Další velitelé čet už ale stihli povel Na místě! a tak dále do asfaltu bušilo nějakých 240 nohou a jejich dusot se mísil se sténáním raněných. Nakonec se jeden z praporčíků (většinou šlo o degradované důstojníky) smiloval a zavelel mocným hlasem: "Na můj povel (to se musí, aby vojsko vědělo, kdo jim velí) Zastavit STÁT!" A řady mladých mužů zkameněly v dokonalém pozoru. Mezitím nabral velitel trochu dechu do zmučených plic zhuntovaných tisíci cigaret v zakořených putykách, ej, čo to hovorím, na poradách štábů a při přípravě výcviku a spustil pěkně po vojensku: (Pro něžná ženská očka bude každé nepatřičné slovo nahrazeno slovem... cihla.) "Výýýý cihly, cihlová bando cihel, vy z cihylysyni, čo to tu doboha cihlujetě, cihly blbý. Už aj ať stě v cihle a stojítě jako cihlový vojaci, cihly jedni." Všichni na okamžik ztuhli a pak nastal zmatek - jedni chtěli tam, kde teď měli být, jiní tam, kde byli původně a další tam, kde byli než to celé začalo. Mezitím velitelé zjišťovali ztráty. DOKONČENÍ |
|
|
jiný Honza 1.9.2006 9:41Re: Re: Re: No,já DOKONČENÍ. Ztráty nebyly tragické, nicméně překročily povolená 4 % mírových ztrát při přesunu a výcviku. Většinou šlo o lehká zranění, sem tam boule či oděrka, pár nražených kolen, nějaké natažené vazy v kolenou či kotnících, někdy prsty na rukou (přišlápnutím). Zato zmatek to byl dokonalý. Trvalo dobře 3/4 hodiny než stál opět útvar jako jeden muž, pevný a s jistým pohledem (toto probralo i ty poslední rozespalce). Jen v pozadí stál hlouček raněných. Těm se již cti opakovat slavnostní pochod nedostalo. Většina byla schopna již příští vojenské přípravy, pár tvrdších kousků dokázalo přinést neschopenku na 2 týdny. Pachatel (veliteli naštěstí nikdy nedopaden) si odnesl pochroumané vazy v koleně a díky tomu nemusel 2 MĚSÍCE pochodovat a běhat (k naší veliké závisti). A velitel? Nadřízení se naštěstí nic nedověděli, takže sloužil dál až do své náhlé smrti. On se totiž uchlastal, ej, čo to táram, selhaly mu játra následkem dávného prochlazení ve službách vlasti. |
|
|
Rákšasí 1.9.2006 9:52Re: Re: Re: Re: No,já Honzo Tatíček mého choť si přál mít synáčka doktorem a pokud možno vojákem, páč děda i praděda taky sloužili u Habsburků, za první republiky, čili jedný potomek to měl jasný už od narození. jenže synáček dělal všechno možné,aby ho vylili z armády a mohl dostudovat na toho dokora. Dopadlo to naopak. vyrazili ho ze školy a z Hradce převeleli do Vyškova a tam, dostal co by mladý zobák rotu. A tak tedy se s nimi seznamoval. Během několika málo dní měl přijet na inspekci ruský generál, co měl na starosti tamní oblast. A je mi známo že když se střílí slepýma, tak je dost problém sapík čistit. Generál přijel a velitel pluku nařídil předvést rota v útoku a rota v obraně. Jenže jeden z vojáčků byl koumák a sebral kamarádům všechny náboje. Velitel zavelel, velte k obraně. Bylo ticho a pak se ozvalo "PAL, PAL, PAL, SEŠ MRTVEJ!" |
, ve službách naší socialistické vlasti se občas děly věci|
|
Li 1.9.2006 9:59Re: Re: Re: Re: No,já
|
