28.9.2020 | Den české státnosti


Diskuse k článku

BTW: Vpravo nebo vlevo?

Je to tak prosté. Na jednu stranu je to vpravo a na tu opačnou vlevo. Stojí-li dva proti sobě, mají to otočené. I to se dá pochopit. Proč se to ale jednomu pořád plete?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Rákšasí 1.9.2006 11:27

Re: Re: Re: Jo jo, u levé nohy máš psa

ee Michal, Ale oni ti chlapi jsou někteří všichni stejný;-D;-D;-D

Vave 1.9.2006 8:38

MILÁ PANÍ DÉ,

už Vám došlo moje povídání s Ankou na Šumavě?

D. R. 1.9.2006 9:00

Re: MILÁ PANÍ DÉ,

Nedošlo!!! Moc prosím, pošlete to ještě jednou...:))

Vave 1.9.2006 10:46

Re: Re: MILÁ PANÍ DÉ,

Poslala jsem, tentokrát na dvě půlky a ne z práce, ale ze starého dobrého Seznamu, tak doufám. :-)

Rákšasí 1.9.2006 8:37

V první třídě

když jsme se učili v pravóóóvbok a vlevóóóvbok, tak nám paní učitelka dála pomůcku, pravá je ta kterou píšu a ukažte si, mávněte si rukou. Uplynul nějaký ten pátek a já jsem dělala autoškolu, s instruktorem to bylo celkem v klidu, protože ví, že na mě musí u banky ke kinu a néé do prava. Nastaly jízdy vše probíhalo v klidu, pan komisař se rozhodl, že už vidě dost a navigoval mě k autoškole z nepřehledné křižovatky a velel do leva. K jeho velkému i instruktorovu údivu jsme upustila volant a začala pravou dělat velká kola a levou se snažila přeřadit. Papíry jsem ale dostala;-D;-D;-D

Rákšasí 1.9.2006 8:45

Re: V první třídě

Co je ovšem nepúochopitelné pro mě i Přednostu, že ač levá a pravá se většinou poveluje slovem "TAM" s patřičnou gestikulací, tak s mapou a kam jet a jít problém není, jen to zavčasu převést do slov;-D;-D;-D

Vave 1.9.2006 8:37

ZDENO B.P.

KOPÍRUJU TADY SVOU NABÍDKU ZE VČEREJŠKA:

Já mám Co život dvakrát!!!! Protože mi nejdřív

malá Píďa a později i malá Anka tyto knížky sežraly (asi se jim to taky

líbilo), tak jsem si nechala koupit rezervní. Napiš mi na

arolf07@seznam.cz adresu a já Ti ráda jeden výtisk pošlu!

Zdena b.p. 1.9.2006 8:48

Vavísku,

Já skotačila od 5,00 na provozu a k tomu, abych Ti napsala jsem se dostala až těď. A když jsem se vrátila sem, tak najdu Tvůj vzkaz. Snad Ti můj email došel. Moc díky.Z.

Vave 1.9.2006 8:54

Re: Vavísku,

Zatím nic nepřišlo, :-(.  To slovo je AROLF, je to pozpátku FLORA, takže arolf07 zavináč seznam tečka cz.

Zdena b.p. 1.9.2006 10:37

Re: Re: Vavísku,

Už jsem si dala opáčko, heč. Já tam zapomněla toho polovičního Jamese B. (07) :-/

Vave 1.9.2006 8:36

Moje - tvoje

JU nás je to tak, že já jsem si strany nepletla, než jsem se zapletla se svým přednostou. On se plete znamenitě a já z lásky k němu jsem se mu přizpůsobila, že místo pravá říkám levá, abych dosáhla kýženého pravého výsledku. Jenže moje drahápůle spoléhá na to, že já to umím dobře a snaží se mi vyjít vstříc, takže on si řekne, když levá, tak to nebude pravá, ale doopravdy levá - a už visíme na kameni nebo špatně odbočíme případně se někde zablokujeme s velikým nábytkem.

A tak říkáme na "tvou" a "mou" a docela to funguje, jen nesmíme stát k sobě zády. ;-P

týna 1.9.2006 8:17

pravá levá

Je zajímavé, že moje pravá a levá strana spolu nespolupracují. Tátova poučka, že pravá noha je ta, kde je palec na levé straně mě už v raném dětství zmátla natolik, že teď radši ukazuju. Naopak se skvěla doplňuju s polovičkou svou drahou - příklad: řídím-on naviguje- řekne doprava, ale myslí doleva-já zatočím doleva v domnění, že jedu doprava - a nakonec trefíme. Občas na mě ale děsně zařve - kam to jedeš?! A já na to - no přece doleva. A on mi s hrozným šklebem řekne - ne sem, do toho druhýho leva přece. Pak se ale začne děsně řechtat a řekne mi, že bych si měla dát na pravou ruku barevnou šňůrku. No nezabili byste ho?

Zdena b.p. 1.9.2006 8:32

Re: pravá levá

;-D;-D;-D;-D

Li 1.9.2006 9:57

Re: pravá levá

Zabila, protože bych setrvale přemýšlela na které ruce tu šnůrku mám;-€ To já si raději zkusím kterou rukou píšu:-D:-D:-D

Kačer 1.9.2006 10:05

Re: Re: pravá levá

Lído, tak to máme obdobně, protože já si vždycky zkusím ve vzduchu rukou něco napsat a pak zjistím, že je to ta druhá!

Alena 1.9.2006 8:05

Levá nebo pravá

Určitě jste se trefila. Ukázat rukou je daleko spolehlivější i  v rodném jazyce. Řekla bych. že většina žen má podobné potíže.Levá nebo pravá je nepodstatné. Důležité je dojít bez pohromy k cíli.

Zdena b.p. 1.9.2006 8:03

Paní D.

Osobně jsem v této situaci byla mnohokrát a ve většině platila gestikulace. Já si vsázím na ANO. Ovšem místní navigátoři bývají i daleko rafinovanější. Bylo léto, vedro děsný,  my na služební cestě kus za Trnavou a na mapě se modlala chlladivá vodní plocha. Přijeli jsme k jedné tetě, která naprosto zmožená vedrem seděla u silnice pod stromem. Ptali jsme se na místo, kde by jsme si  mohli zaplavat a ona na nás nechápavě zírala. Říkala jsem jí, že ta vodní plocha (nemůžu si vzpomenout na název) nemůže být daleko a ona nám prozradila, že je od narození místní, ale že by se tu dalo koupat?:-/  Ale  ať jedeme tady doprava (ukazovala vlevo). Tak jsme odbočili jen podle mého instinktu a jej í ruky. A na horizontu se objevily děti. Měly nafukovacího krokodýla a kruh a ťapaly velmi sebejistě. A potom zazněla od šoféra památná věta. "Ty děcka nejsou blbý, aby se plahočily v takovým vedru a nedošly k vodě".

MaRi 1.9.2006 7:59

Kdo by to byl řek´,

že je nás tolik. Rovněž se příliš nehodím za navigátora, ještě tak pro toho pána, co s ním bydlím - ten už mě zná a řídí se rukou. Horší je, že se nemůže spolehnout ani na časový údaj ode mne - neboť si na hodinkách s úspěchem pletu čtvrt a tři čtvrtě.

Romana 1.9.2006 8:07

Re: Kdo by to byl řek´,

já si zas pletu 13 a 15 hodin :-)  Musím hodně přemejšlet, jestli 13h opravdu jsou či nejsou  3 ...a nad 15h radši už nedumám vůbec.. Děti si už zvykly říkat - mami, ve 13 to je jako v 1- když se máme někde sejít  :-D

YGA 1.9.2006 7:49

Co se týče levá a pravá

tak samozřejmě vím, která je levá ruka a která pravá, ale téměř zásadně říkám levá, myslím pravá (a naopak). Bude to zřejmě nějaká mozková chybka (mám jich několik - například tiskací malé "b" a "d" si také pletu - hlavně při psaní). Naštěstí si rodina už zvykla, takže když radím hlavě rodiny, kam odbočit, většinou odbočí správně - hlavně když ukazuji rukama nohama. Jo, a když jsem ve velkém stresu, tak už si nemoho vzpomenout ani na slova vlevo vpravo, tak zásadně používám všeříkající slůvko TAM - Odboč tam, za tím tím - no však víš - jak tam stojí tam to.

Zdena b.p. 1.9.2006 8:31

Re: Co se týče levá a pravá

tak to si zázračně nepletu, ale mám od dětství potíže s rukopisem (těch řečí, že jsem holčička a píšu jako kocour. A když jsem trošku rozhozená (stačí jen málo) tak si klíďo prohazuji písmena. Až v hluboké dospělosti jsem měla jednoho skvělého šéfa a ten mi při řešení jednoho problému koukal přes rameno do poznámek. Já provinile pípla, že mu to přečtu a on tak lehce prohlásil:"Ale Zdeničko, my dyslektici a dysgrafici si rozumíme". A v ten krásný okamžik mi odhalil, že nejsem škrabal a lajdák, ale něco diagnostikovaného. A od těch dob je to u nás dědičné :-/;-(8-o:-)

Rákšasí 1.9.2006 8:32

Re: Co se týče levá a pravá

YGO, že ty k nám chodíš na zvědy a koukáš se jak se to vede v jiných domácnostech. "A jaký tam to?" "Nóóó, kandelábr." Ale většinou jsme už za.......;-D;-D;-D

Vakandi 1.9.2006 7:49

Paní Dagmar,

myslím, že jste se trefila ;-) též ( zblblá minulým povoláním) říkám doprava a ukazuju doleva ;-D

Fallowa 1.9.2006 7:34

No,já

s povely vpravo a vlevo potíže nemám díky tomu,že jsem prožila 43 let za minulého režimu,kdy nám už od dětství ve škole vtloukali do hlavy,která že to je ,,kupředu levá,zpátky ni krok´´a oblíbené povely naší tělocvikářky byly už zmíněná kupředu levá,vpravo v bok a vpravo hleď.Špatné vykročení nebo otočení se odrazilo na známce z tělocviku,neboť žák,který neví,kde má pravou a levou stranu si nezaslouží jedničku z tělocviku,ani kdyby cvičil jak vrcholový sportovec:-/!

jiný Honza 1.9.2006 9:14

Re: No,já

V tělocviku to ještě jde.

To bylo kdysi dávno, ještě za vlády krále klacka. MY, studentíci jsme pravidelně jednou týdně nastupovali příslušně ostříháni a oholeni vslušivém zeleném stejnokroji k přípravě na obranu socialistické vlasti. A den začínal nástupem a slavnostním pochodem. Dvě roty po 4 četách, v každé kolem 30 studentů v trojstupu. Před četou velitel, před rotou 2. A začaly povely, všichni šli jako jeden muž. "na místě pochodem v chod!" A šlapem, kolena vysoko, hlavu zpříma, lesk v očích (tedy alespoň ti, kdo nebyli včera U lva ani ve Slovanu). Někdy se leskly oči i jim (to když foukalo - stáli jsme čelem k severu). A následuje povel: "Vpravo vbok!", všichni se během jediného kroku otočí a šlapou dál. Dovedete si představit tu nádheru? A pak četa za četou povel: "Plný krok!" A vyrážíme, dupeme, že asfalt pod nohama málem praská a jdeme a pak pove: "Vlevo vbok!" A kolega, který seděl včera trochu déle a díky tomu už na plný krok vyšlápl o něco později to teď chce dohnat a v tom stresu si popletl strany a otočil se proti těm za ním. A vykročil. Jenže oni také. Takový je předpis. Následně to vypadalo jako na D1 v pondělí dopledne. Valná hormada takových 20 těl. Těch 10 před nimi odešlo a hluku vlastních kroků přeslechlo nadávky a úpění raněných. Velitel následující čety byl tak konsternovám děsivým pohledem, že se mu z úst ozvalo něco jako: Kúúúúúúúva,dopičaj (to víte, vojáci jsou tvrdí chlapi i když jsou to jen studenti). A celá četa se přidala k valné hromadě. Mezi tímtěch 10 vpředu začíná napřed šeptem a pak hlasitěji volat svého velitele, že jim táhne na záda, že nejsou kompletní a ať stím něco udělá. On napřed nerozumí, pak tiše zírá. Tiše zírá i velitel praporu, podplukovník odvelený od svých milých vojáčků kvůli takove drobnosti - zapomněl, že vojáčci ve výcvikovém prostoru musejí papat a mít v zimě teplíčko - no zdecimoval pluk a navíc byl nadřízeným přistižen v podnapilém stavu v pracovní době (a nenabídl mu taky). POKRAČOVÁNÍ

Rákšasí 1.9.2006 9:18

Re: Re: No,já

hahaha, ještě, že to kafe jsem vypila dřív, ale jen o fous, než jsem to dočetla celý;-D;-D;-D

jiný Honza 1.9.2006 9:31

Re: Re: No,já

POKRAČOVÁNÍ:

No a tak byl potrestán převelením na vojenskou katedru jisté vysoké školy. (To jste nevěděli, že všichni vojáci z povolání na katedrách sem byli převeleni z trestu či ze zdravotních důvodů?) No představte si tu velitelovu hrůzu - to mu někdo určitě udělal naschvál. Vždyť ti studenti jsou padavky jeden jako druhý, teď mu jich polovina přinese neschopenky a jak to vysvětlí výš? Vždyť ho zase potrestají! Tak zařval mocným hlasem: "Zastavit, stát!" Jenže jednak byl včera také někde a navíc to nebylo poprve, takže z něk vylétlo něco jako: "Zachrchrchr... fuj, stáchrchr uch, uf fuj, pliv, škyt!" No rozumněl mu jen jeho zástupce a těch 10 ztracených dole pod ním. Ostatní šlapali dál. Další velitelé čet už ale stihli povel Na místě! a tak dále do asfaltu bušilo nějakých 240 nohou a jejich dusot se mísil se sténáním raněných. Nakonec se jeden z praporčíků (většinou šlo o degradované důstojníky) smiloval a zavelel mocným hlasem: "Na můj povel (to se musí, aby vojsko vědělo, kdo jim velí) Zastavit STÁT!" A řady mladých mužů zkameněly v dokonalém pozoru. Mezitím nabral velitel trochu dechu do zmučených plic zhuntovaných tisíci cigaret v zakořených putykách, ej, čo to hovorím, na poradách štábů a při přípravě výcviku a spustil pěkně po vojensku: (Pro něžná ženská očka bude každé nepatřičné slovo nahrazeno slovem... cihla.) "Výýýý cihly, cihlová bando cihel, vy z cihylysyni, čo to tu doboha cihlujetě, cihly blbý. Už aj ať stě v cihle a stojítě jako cihlový vojaci, cihly jedni." Všichni na okamžik ztuhli a pak nastal zmatek - jedni chtěli tam, kde teď měli být, jiní tam, kde byli původně a další tam, kde byli než to celé začalo. Mezitím velitelé zjišťovali ztráty.

DOKONČENÍ

jiný Honza 1.9.2006 9:41

Re: Re: Re: No,já

DOKONČENÍ.

Ztráty nebyly tragické, nicméně překročily povolená 4 % mírových ztrát při přesunu a výcviku. Většinou šlo o lehká zranění, sem tam boule či oděrka, pár nražených kolen, nějaké natažené vazy v kolenou či kotnících, někdy prsty na rukou (přišlápnutím). Zato zmatek to byl dokonalý. Trvalo dobře 3/4 hodiny než stál opět útvar jako jeden muž, pevný a s jistým pohledem (toto probralo i ty poslední rozespalce). Jen v pozadí stál hlouček raněných. Těm se již cti opakovat slavnostní pochod nedostalo.

Většina byla schopna již příští vojenské přípravy, pár tvrdších kousků dokázalo přinést neschopenku na 2 týdny. Pachatel (veliteli naštěstí nikdy nedopaden) si odnesl pochroumané vazy v koleně a díky tomu nemusel 2 MĚSÍCE pochodovat a běhat (k naší veliké závisti).

A velitel? Nadřízení se naštěstí nic nedověděli, takže sloužil dál až do své náhlé smrti. On se totiž uchlastal, ej, čo to táram, selhaly mu játra následkem dávného prochlazení ve službách vlasti.

Rákšasí 1.9.2006 9:52

Re: Re: Re: Re: No,já

Honzo;-D;-D;-D;-D;-DR^, ve službách naší socialistické vlasti se občas děly věci;-D;-D

Tatíček mého choť si přál mít synáčka doktorem a pokud možno vojákem, páč děda i praděda taky sloužili u Habsburků, za první republiky, čili jedný potomek to měl jasný už od narození. jenže synáček dělal všechno možné,aby ho vylili z armády a mohl dostudovat na toho dokora. Dopadlo to naopak. vyrazili ho ze školy a z Hradce převeleli do Vyškova a tam, dostal co by mladý zobák rotu. A tak tedy se s nimi seznamoval. Během několika málo dní měl přijet na inspekci ruský generál, co měl na starosti tamní oblast. A je mi známo že když se střílí slepýma, tak je dost problém sapík čistit. Generál přijel a velitel pluku nařídil předvést rota v útoku a rota v obraně. Jenže jeden z vojáčků byl koumák a sebral kamarádům všechny náboje. Velitel zavelel, velte k obraně. Bylo ticho a pak se ozvalo "PAL, PAL, PAL, SEŠ MRTVEJ!"

Li 1.9.2006 9:59

Re: Re: Re: Re: No,já

:-D:-D:-D