Titulek mého článku mezi nimi vzbudil jistou formu pohoršeného výsměchu: "To nám tedy řekni, jak to myslíš! Vždyť většina ženskejch si neumí ani zformátovat disketu a když si jim klekne počítač tak umějí tak akorát volat o pomoc. Netuší, že Windows se nemusejí umývat a RAM je podle nich špatně napsaná hudební skupina!"

Byla jsem starší než oni, takže mě jejich řeči nijak nevyvedly z konceptu. Soucitně jsem se na ně podívala: "A proč by zrovna tohle měly umět?" Nevěřícně se na mě zadívali. V jejich pojetí totiž byly počítače (nezapomeňte - šlo o rok 1997, doba kdy Windows 95 byly mladé…) výzvou, něčím co je třeba pochopit, ovládnout a teprve potom s tím snad začít i pracovat. Počítače měly malé disky, málo operační paměti, DOS byl stále živý, diskety ovládaly přenos dat a menší firmy teprve objevovaly lokální sítě. V domácnostech bylo počítačů poskrovnu, ale ve firmách jich rychle přibývalo.

Myslím že to byla doba, kdy ženy začaly masově oceňovat nesporné výhody těchto chytrých mašinek. Ne - nemluvím o ženách ve výzkumu a vědeckých funkcích, mluvím o těch zcela "obyčejných", které s kabelkou přes rameno vyrážejí na svoji denní pouť do nějaké kanceláře.

Řekněte si se mnou: v čem jsou počítače opravdu ale opravdu dobré? Myslíte, že na výpočty drah kosmických těles? Nebo na modelování klimatických jevů? Omyl - počítače jsou geniální (nejgeniálnější??) v oblasti administrativních prací. A kdo dělá většinu těch nezbytných každodenních únavných a nudných činností? No ženy, samozřejmě.

Např. pan šéf spáchal nějaký dopis a bylo na jeho sekretářce, aby se o něj dál postarala. Přepsala ho v náležitém počtu kopií (jak srdečně jsem nenáviděla kopíráky!), opravila chyby, zapsala do seznamu odeslané pošty, vyhledala příslušnou adresu a napsala ji na obálku. To vše desetkrát, potom vypsat hromadný podací lístek a utíkat na poštu. Přidejte si přepisy všelijakých hlášení, výkazů a nevím čeho ještě a srovnejte si to s výkonem i primitivního textového editoru ve spolupráci třeba s jehličkovou tiskárnou. Jaká úleva!

Nebo účetnictví - tam jsou přínosy počítačů v běžném životě skutečně markantní, nestyděla bych se ani za pojem revoluční zvrat. Kdo jste někdy musel hlídat účetní výkazy, podvojně zapisovat tisíce čísel, zakládat a udržovat adresáře, vypisovat faktury a dodací listy, vést jejich aktuální seznamy či párovat požadavky na placení s výpisy z banky, tak víte o čem mluvím.

Je to nekonečná práce, kde se chyby mohou líhnout ve velkém. A znovu. Kdo dělá většinou tuto náročnou, únavnou a často nedoceněnou práci? Aha. A bylo toho pochopitelně víc.

Samozřejmě, že se našlo dost žen, které přistupovaly k počítači jako k ďábelskému vynálezu, který při neopatrném dotyku exploduje, ale většina těch přemýšlejících po nich doslova skočila. Vím o čem mluvím - spoustu jsem jich totiž učila základům práce na počítači a obsluze účetních programů. (Co všechno člověk v životě nedělá, že? Já jsem třeba kdysi dala přednost počítačům před účetnictvím…) Budete se divit, ale nebylo to vůbec těžké. Jenom to chtělo trochu pozměnit běžně nabízené osnovy podobných kurzů.

Předně bylo nutné zbavit ženy obav, že to nezvládnou. "Počítač je jako televize," říkávala jsem jim. "Taky ji běžně používáte, aniž byste musely vědět, jak ve skutečnosti funguje." Ženy se většinou nedůvěřivě usmívaly, ale uživatelský přístup se jim rychle zalíbil. Vytvořila jsem si systém pro vysvětlení základních pojmů, který vedl k poznání, kdy si s trucováním počítače dokáže uživatelka poradit sama a kdy je třeba volat o odbornou pomoc. Kurzy bývaly zábavné a podle ohlasů plnily svůj účel.

Říkáte si - to vedla kurzy jenom pro ženy? Sexistka jedna? Ne, samozřejmě. Jenom to bylo spojeno s účetnictvím, takže podíl žen byl přirozeně vysoký. Mužů chodilo na školení mnohem méně. Není divu - jednak v našich podmínkám spíše účetním šéfují a jednak mívají dojem, že práci s jakýmkoliv softwarem zvládnou i bez školení.

Takže když to shrneme, najdeme spoustu důvodů, proč si ženy oblíbily počítače. Myslím, že většina z nich dodnes netuší, jak ty potvory fungují, ale naučily se s nimi vycházet a využívat jejich silných stránek. Vždyť je to koneckonců miláček - stejně jako automatická pračka nebo kuchyňský robot…