Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Faktická:

Konstantinopolis dobyl až Mehmed II Fátih. Jeho otec Murad II po Theodosiových hradbách ještě stekl.

Kristepane to je debil...

tak tohle je můj ,,oblíbenec". Péťa Hampl, bojovník proti muslimským hordám valícím se k nám přes hranice. Dokonce pořádá školení týkající se sebeobrany aneb jak udeřit muslimáka kabelkou :-) Žebravý trouba, který založil s místní kreaturou Petrem Štěpánkem dle vzoru AfD partu kreatur ApaČi, Alternativa pro Česko a ve finále se servali o prachy a rozešli. Psycholog potřebující psychiatra :-) Nejvíc mě pobaví, když levičácké kreatury typu Hampla nebo Ovčáčka nazývají každého, kdo zrovna nestřílí imigranty před partou primitivních fanoušků na náměstích slovo - neomarxistou. Všichni blbci si slovo ,,neomarxisté" oblíbili, čekám, že ho začne hanlivě používat i Vojta Falmer Filip. Taková je holt doba, to, že hlavní slovo mají dementi a neschopní blbci poznali už Zeman, Okamura a Babiš a díky jim jsou tam kde jsou. Prča byla, když jsem se Hampla jednou v diskuzi zeptal, jestli zná program AfD o zrušení Bebešových dekretů, tak mě hystericky vyautoval a zablokoval.

Ta jeho zoufalá snaha dostat se k placenému lizu překonává snad i Štěpánka. Jste šašci.

Není pravdou, co jste napsal

" . . . že hlavní slovo mají dementi a neschopní blbci . . ."

Zatím máte slovo vedlejší.

Článek nic neřeší.

Článek strukturovaný, zručně napsaný, svým způsobem namířený proti Babišovi.

Pomoc v místě je úhybný manévr, abychom nemuseli přijímat migranty, což po nás žádá panstvo Evropy.

Hampl ovšem panstvo neumravní, takže to je pouze hezký zpracovaný, neproduktivní domácí úkol.

A tak dokola :-))

Re: Článek nic neřeší.

"Pomoc na místě" je z naší strany čistě pragmatický počin který bude trvat jen potud, pokud nám bude "vyspělý západ" posílat dotace, dotace které by mohly být omezeny v případě nedostatku takzvané "solidarity". Tak můžeme alespoň "solidárně" pomoct Asadovi a "západ" to může těžko kritizovat jako neochotu "připojit se k humanitárnímu úsilí".

Tak nějak bych řekl, že od srpna 1968

na území tehdejší ČSSR tehdejší SSSR pomáhal v místě.

Re: Tak nějak bych řekl, že od srpna 1968

Vlastně už od února 1948.

Kocábe, Kocábe, udělal jsi z nás národ nevděčníků.

Kdoví

Kdoví jak by to v Evropě vypadalo, kdyby ji obsadily desítky, či stovky milionů nebojáků. Prostě by se vydaly na cestu Číňané nebo Rusové. prostě by šli beze zbraní obsadit Evropu s vědomím, že si nikdo nedovolí ani jeden výstřel do vzduchu, protže jsou "migranti" a kdyby někdo vystřelil, tak ho aktivistická média roznesou na kopytech. Celá EU by svola summit, kde by se palmenně dohadovali politici, jak ty desítky milionů přerozdělit, jak jim zajistit ubytování a sociální dávky, aby ti migranti netrpěli.

A jak by to skončilo? Kolapsem Evropy, Ty vzývané "Evropské hodnoty" by padly jako první a nastala by anarchie, vraždění, krádeže a během krátké doby by dlouho budovaná Evropa byla přeměněna na zdevastované území. A Evropané by tomu přihlíželi do té doby, dokud by sami měli co do úst a pak by najednou zjistili, že už nemají ani oni. A co politici, Ti by se prostě někam "zmizeli". A všichni ti aktivisté a neziskovky? Ani ony by najednou nebyli. Až poté by si lidé uvědomili, že mlčení bylo to poslední, coměli dělat a jakmile zaslechli někoho mluvit o "strašení neexistujícími migranty", měli mu dát okamžitě po hubě.

Ale dokud to nenastane, usmívejme se tomu "strašení", když sem přeci žádní nechtějí. Zatím...

Re: Kdoví

přesně, takhle to ještě žádný vítač neotočil, co by bylo, kdyby se dali na pochod Číňani a Rusáci

Velmi dobrý článek.

Doporučuji autorovu knihu Prolomení hradeb, ve které velmi dobře popsal mechanismus fungování evropské přebyrokratizované společnosti.

Perfektní analýza!!!

Petr Hampl v tomto článku dokonale vyvrátil blud, který, želbohu, urputně setrvává i v hlavách jinak střízlivě a jasně myslících státníků, jako je například Viktor Orbán.

Symbolicky řečeno, pokud se chceme zbavit bestie, nedáváme ji nažrat, ale necháme ji vyhladovět.

Šiřte prosím, přátelé, tento článek. Hlas rozumu bývá přehlušován řevem čukotů (= lepšolidí). A v tomto případě k řevu dojde.

Poplatek za mír - trutum pacis

je institut známý v Čechách již od dob sv. Václava. Odváděl jej Jindřichu Ptáčníkovi a to 120 volů a 100 kg. stříbra. Na vnitřní politické scéně jej zavedl svým lénnikům Boleslav I.

České země prakticky skoro vždy někomu za mír nějakou formou platili. A děláme to i v současnosti - pohybuje se to řádově okolo 40 mld Kč přímo a 400 mld Kč nepřímo.

Je sice hezká téze, že bychom měli striktně hájit vlastní hranice, ale ani finančně, ani personálně a ani materiálně na to nemáme. S bídou jsme schopni chránit náš stát před jednotlivými nežádoucími jedinci, ale horší je to již před nějakými, například mafiánskými skupinami, a to ať již tuzemskými nebo zahraničními. Navíc mají někteří, v zájmu okamžitého zisku, snahu otvírat pochybným živlům dvéře dokořán.

Na skutečnou obranu našich hranic proti případnému skutečnému nepříteli si můžeme jen hrát.

Že za situaci v každé zemi nesou zodpovědnost její obyvatelé a její vláda je sice hezká téze, ale s poněkud omezenou platností, protože nebere v úvahu možné vnější tlaky a rozložení sil. Podle této téze si za rok 1939 a rok 1968 můžeme sami. Pravdou však je, že za rok 1945, 1948, 1989 a 2013 si skutečně ze značné části můžeme. A pomáhat někomu jinému bychom si měli setsakramentsky rozmyslet. Natož někoho zvát do naší země. Bohužel, jak prokázala historická zkušenost, jsme se jen v málo případech dokázali chovat podle zdravého rozumu - většinou jsme se mezi sebou hádali o blbostech.

Re: Poplatek za mír - trutum pacis

Začněmež od malých cílů, např. hned zítra bychom měli naši zemi chránit od soukromých chovatelů lvů a mamb. Pozítří si můžeme dát vyšší cíl, třeba vybojovat bitvu se škůdci našich lesů. 3. den můžeme přesvědčit lidstvo, že potomky mají mít ti, kteří na to mají a ne zejména ti, co na to nemají. Chtělo by to "drobnou, každodenní práci", začít od maličkostí a přejít k velkým věcem, ale v rychlém sledu.

Souhlasím,

a připomínám osud českých rybníčků v Africe.