Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EVROPA: Sebeurčení, vysídlení a mnichovské trauma
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Mirek F. 23.10.2009 15:27Re: To by nebylo vůbec problematické, kdyby jich většina Hitlera odmítla To těžko, protože ani tam autonomii neměli. Ale tam respektovali sílu vítězů WW1, kteří (by) se s nimi nemazlili. |
|
|
prajazák 23.10.2009 17:56Re: To by nebylo vůbec problematické, kdyby jich většina Hitlera odmítla Takže MY jsme je dokopali...My jsme byli NECITLIVÍ, My jsme je nahnali Hitlerovi do hřtánu...... |
|
|
Pete Brich 23.10.2009 14:49Moc bych to od sebe neodlišoval. Nevím kdo od koho se ty metody naučil. PB |
|
|
jája 23.10.2009 23:25Re: Sudeťáci se stali příslušníky víc problematické není česky česky je to problematičtější |
|
|
prajazák 23.10.2009 18:04Re: Autor zapomněl,že pak vypukla válka. Autor je mladý pitomec, ještě k tomu dělá negativní reklamu ODS, horší než aktivista Liškaˇ, Jak může někdo tak nevzdělaný v historii být přispívatelem na NP? .. jak může ODS dopustit, aby tam měla takové NEVZDĚLANCE! No diví se někdo, že Topol dal zelenou LS, když tam má takové jako je autor? Tak chudáci Sudeťáci....WERWOL, vlkodlaci |
|
|
prajazák 23.10.2009 18:05Re: Autor zapomněl,že pak vypukla válka. Oprava , WERWOLF, vypadlo F na konci, omlouvám se |
|
|
Libor.w 23.10.2009 14:20Ani se nechce věřit. Nechce se mi věřit že takovýto blábol může napsat člen ODS,Takže všechno bylo špatně a tedy vraťme Sudety Německu a odškodněme vyhnance.To by jste popřel smysl Českých dějin.Jacgues Rupnik někde napsal,že ho někdy zaráží jakou míru servility vůči Sudetoněmeckým požadavkům jsou někteří Čeští intelektuálové schopni vytvořit.Takovou ODS s těmito názory bych nevolil ani náhodou. |
|
|
Informace 23.10.2009 14:19Princip práva na sebeurčení Autor nám předkládá ještě jeden problém, který tu zatím zůstal bez povšimnutí. Vidí v právu na sebeurčení národů hlavní příčinu neblahých historických událostí minulého století, dvou světových válek a jejich následků. Na základě tohoto principu bylo Rakousko-Uhersko po I světové válce rozděleno na několik menších států, etnicky homogeních, s cílem vyřešení národnostních rozporů a zabezpečení míru. V rámci této reorganizace politické mapy Evropy vzniká i československý stát zásluhou intenzivních jednání Masaryka a Beneše s politickými představitely USA a GB. Vzniká stát, který ale je etnicky různorodý (3 miliony Němců, 700.000 Maďarů, 350.000 Rusínů, kromě Poláků. Žádné z těchto menšin, jak říká historik, se na jejich mínění neptal. Francois Fejto ve své knize Requiem pour un empire défunt, 1988, kde podrobně rekonstruuje všechna politická jednání, která vedla k rozhodnutí likvidovat Rakousko-Uhersko, dochází k závěru, že poválečným uspořádáním situace v Evropě v 1918-19 se otevřela cesta nejdřív německému a pak ruskému expansionizmu. Rozbitím Rakouska se zničila nejen politická rovnováha, ale i společný kulturní a hospodářský základ v této oblasti. Mám si myslet, že kdyby byl československý stát nikdy nevznikl, že by tu dnes nebyl problém sudetských Němců, protože by ani nebyla II světová válka? A ani ruská okupace poloviny Evropy? A ani problém podpisu Lisabonské smlouvy? Upřímně řečeno, mě tato úvaha vyvádí mírně z normálních kolejí.
|
|
|
Pete Brich 23.10.2009 14:25Rozhodně by zmizel problém Slováků, protože Félvidék by mluvil už jenom maďarsky a Praha by byla podobným kulturním centrem jako Bautzen. Gauleitery by byly Henleinovy a Frankovy děti. PB |
|
|
Historik 23.10.2009 14:32Naskýtá se otázka, bylo vůbec možné Rakousko-Uhersko udržet jako jednotný stát? Konec konců, už to Rakousko-Uherské vyrovnání zadělalo na pořádné problémy, protože se tím Maďarům zajistila správní jednota Uher. Němci se cítili spíše Velkoněmci a pošilhávali po Německu. Válka zemi nesjednotila, jak si bláhově představoval Conrad (šéf R-U generálního štábu) ale ještě vyostřila národnostní rozpory. Pouze smrt FJ 1 zachránila život pěti k smrti odsouzeným českým politikům (tuším Kramář, Švehla, Rašín..), kteří požadovali, aby Rakousko z války vystoupilo. Zuřivý odpor Němců a Maďarů ale následně zabránil plánované korounovaci Karla I českým králem. Člověk by čekal v době války opak. A neúspěch Karlových snah o uzavření separátního míru osud mocnářství zpečetil. |
|
|
Pete Brich 23.10.2009 14:42A Němci chtěli připojení k Německu dříve, než Masaryk přišel s obnovou české správy v historických hranicích českého království PB |
|
|
Informace 23.10.2009 14:50Re: Naskýtá se otázka, bylo vůbec možné Rakousko-Uhersko udržet jako jednotný proti separátnímu míru byli Maďaři a ministr zahraničí Czernin, který měl sympatie pro Němce a nechtěl, aby válka skončila porážkou, jak říká Gordon Brook-Shepherd v kinze La tragedia degli ultimi Asburgo (Milano 1974). Vám se tedy zdá udržení Rakouska-Uherska jako nemožné. A nepovažujete tedy Masaryka a Beneše odpovědné za II. světovou válku? Existuje tu taková tendence výkladu. |
|
|
Historik 23.10.2009 14:59Za druhou světovou válku zaručeně nemohli Masaryk ani Beneš Zapomínáte, že v Mnichově se Hitlerovi VYHOVĚLO. Dokonce okupace zbytku ČSR mu, až na slovní protesty prošla také. Teprve po útoku na Polsko mu Francie a GB vyhlásily válku a to mu ještě dávali 48 hodinovou lhůtu na stáhnutí se zpět. Dokonce, kdyby Hitler na to Polsko nezaútočil, byli bychom patrně dodnes součástí Německé říše. Právě, apeacement měl tu jedinou výhodu, že vina za válku je jednoznačně na straně Německa. |
|
|
MPL 23.10.2009 17:15Re: Naskýtá se otázka, bylo vůbec možné Rakousko-Uhersko udržet jako jednotný To, že se Rakousko rozpadne kvůli politickým podmínkám, které v něm tehdy existovaly, tvrdila už v 19. století Sisi, manželka FJ1 a i jejich syn. Přitom ekonomicky to šlo v té době u nás (myslím tím území dnešní ČR) neuvěřitelně rychle nahoru. |
|
|
MPL 23.10.2009 17:35Re: Naskýtá se otázka, bylo vůbec možné Rakousko-Uhersko udržet jako jednotný Oprava: Sissi |
|
|
Bizon 23.10.2009 14:36Re: Princip práva na sebeurčení K Vašemu poslednímu odstavci: nejspíš ne, ale když už děláte takovéto exkurzy do minulosti, tak si položte další otázku: kdyby nebylo německé nesnášenlivosti v Rakousku-Uhersku, která bránila emancipaci dalších národů, tak by se Rakousko-Uhersko nerozpadlo a nikdy by nebyla I. svět. válka? Já odpovídám, nejspíš ne ..... |
|
|
Informace 23.10.2009 15:02Re: Princip práva na sebeurčení Mne vede k tomu exkurzu autor článku, když mluví o požadavku sebeurčení, národního státu, a následků pro osudy Evropy. Takže se člověk automaticky zeptá: udělali to naši předchůdci blbě nebo ne a neseme snad za tu jejich neprozřetelnost následky? Ty téze o možnosti udržení při životě R-U nejsou moje, ale občas se s nimi setkám. |
|
|
NevericiTomas 23.10.2009 17:49Re: Princip práva na sebeurčení R-U nebylo mozne udzet uz proto ze ho Nemci a Madari zatahli do valky kterou prohralo a za tu prohru by tvrde zaplatilo... |
|
|
Vlad 23.10.2009 15:34Re: Princip práva na sebeurčení Možná je tu jedna příčina navíc: Rakousko-Uhersko vzniklo násilným spojením kdysi svobodných států do Svaté říše římské národa německého. Říše byla Němců a to ty ostatní "mrzelo". I Franc Josef se odmítal stát českým králem. Navíc: Německý císař (pak byli vlastně dva) byl samozvanec, kdysi si to usurpoval tuším Karl Veliký, od něho pozdější Rakušáci. Potom Vilém taky z vlastní vůle.. Všichni ostatní byli někým povýšeni, čili dostáli pravidlům. . |
|
|
MPL 23.10.2009 17:48Re: Princip práva na sebeurčení Tak, jak to zde říkáte, to nebylo. Jaký vliv měli Češi na vznik a zánik Rakouské říše výztižně popisuje Mirek F. ve svém příspěvku v 17.35. |
|
|
Mirek F. 23.10.2009 14:41Re: Princip práva na sebeurčení Rovnováha užv neexistovala, protože R-U monarchie se změnila v pouhý přívěšek Německa. |
|
|
Leoš 23.10.2009 15:02Re: Princip práva na sebeurčení Mezi nejméně snášenlivé národy R.-U. byli tak jako nyní v EU,Češi. |
|
|
Historik 23.10.2009 15:08Re: Princip práva na sebeurčení Ano, Češi zpochybňovali nepochybnou vládnoucí roli Němců a Maďarů. Tady skutečně vidím analogii k současné EU. A též v tom, že se EU chová tak debilně, jako RU r. 1914, ač je tady druhý extrém. |
|
|
Mirek F. 23.10.2009 15:09Re: Princip práva na sebeurčení S každým prudičem opravdu diskutovat nehodlám. Psal jsem ostatně o něčem jiném. |
|
|
Leoš 23.10.2009 15:33Re: Princip práva na sebeurčení Reagoval jsem na Bizona. |
|
|
Mirek F. 23.10.2009 15:35Re: Princip práva na sebeurčení Tak příště víc myslete, ať se vaše geniální teorie objeví pod tím, na koho reagujete. |
|
|
Bizon 23.10.2009 20:45Re: Princip práva na sebeurčení Tomu ani sám nevěříte! Mimochodem asi 70% HDP R-U vznikalo v českých zemích, takže taky tu bylo právo na rovnoměrné postavení, to ovšem herrenvolk nechtěl připustit! .. až to R-U de facto rozbil .. |
|
|
Informace 23.10.2009 22:12Re: Princip práva na sebeurčení To je fakt, české země byly ekonomicky nejvyvinutější částí R-U. I první republika po skončení krize prosperovala. Obrat nastal po 39 tém roce. |
|
|
Schumacher 23.10.2009 14:11nacistický režim se stal otevřeně totalitním a otevřeně zločineckým až v září 1939. To je pitomost. "Nejpozději Norimberskými zákony". Co Hitler zamýšlí, si každý mohl přečíst v Mein Kampf. Mohl pozorovat jak krok za krokem naplňuje své vize. Československo, Francie a Velká Britanie měly společně dost sil aby Německo porazili. Proč se tak nestalo, byla politika appeacementu, neschopnosti, opatrnictví a vzájemné řevnivosti. I bratři Poláci si hleděli urvat než byli převálcováni. Po obsazení, Francie z ješitnosti raději potopila své loďstvo než aby je dala k dispozici Británii. A přito šlo o nezanedbatelnou a tak potřebnou sílu. Francie měla početnou a dobře vyzbrojenou armádu a převahu v tancích. Ale mizernou organizaci a naprosto neschopné velení na všech stupních. S tím německé velení počítalo. Při kvalitě organizace a velení odpovídajícím kvalitě v německé armádě, by německý útok byl odražen a spojené francouzské a britské síly by přešly do ofenzívy, podporované z východu Československem a Polskem. Wermacht by musel čelit dvěma frontám a byl by rozdrcen. Ovšem, byl tu ještě problém Sovětského Ruska, o kterém nikdo nevěděl jak se zachová, zejména při jeho dobrých vztazích s Německem. Nakonec to bylo právě Sovětské Rusko, které (jeho obyvatelstvo) neslo hlavní tíhu a krutost války a mělo zásadní podíl na vítězství. To je objektivní pravda bez ohledu na antipatie ke stalinskému režimu. Pokud jde o současnou situaci a bojeschopnost, EU jako taková je slabá. V praxi, z euroamerického civilizačního okruhu jsou nejbojeschopnější síly Izraele a USA. Eu nemá kompaktní akompatibilní ozbrojené síly, jednotnou organizaci, jednotné velení a schopnost rychlé reakce. V tom se podobá někdejší francouzské armádě. Naštěstí nemá ani protivníka, kterému by musela čelit. Rusko jím není. Čína je zatím daleko a dává přednost tomu, aby svět dobývala obchodně a migračně. Jedinou schopností EU je zabránit zniku války na vlastním teritoriu. Na víc nemá. |
|
|
Schumacher 23.10.2009 14:36Když to vezmu úplně z jiné strany, tak se Francouzům a hlavně Britům nedivím že se nehrnuli do války. Proč si pálit prsty za, jak se jim to zpočátku jevilo, cizí zájmy. Vztaženo na náš všednodenní občanský život, lepší je nevidět, neslyšet, do ničeho se nezaplést. Protože opak znamená výslechy na policii, u soudu, nechat ze sebe dělat blbce, nechat si vyhrožovat, případně sám být vyšetřován za křivé svědectví na základě oznámení toho lumpa. Nebo sám jít do basy za nepřiměřené jednání, když jsem se neudržel na uzdě a vzal do ruky klacek. Pak mám dost času na to abych popřemýšlel, zda sousedovo auto za to stálo. ödobně uvažují i mnozí politici. Jak v klidu vydržet v sesli co možná nejdéle. S pověstí asociálních či válečných štváčů, kterou by jim přiřkli - hádejte kdo ? No přece naši známí pseudohumanističtí multikulti pseudointelektuální rozesí*ači. Kteří pomalu erodují přirozené a historicky jako fungující ověřené hodnoty a mechanismy. A když se to nakonec všechno podělá a ve všeobecném chaosu se někdo chopí vlády a bude si počínat jako krutovládce, kdo to jako první odnese ? No přece oni! Aby pak ti v exilu a ti co přežijí do návratu k normálním poměrům, naříkali a lamentovali. A ovšem, neprodleně zas začali rozesí*at. |
