Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Význam éteru pro současnou fyziku
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
jschneider 18.3.2008 6:00Re: Re: Ve vakuu mohou existovat formy symbiózy antičástic. Chce to jen větší představivost! Ve svém příspěvku se zmiňujete o kvartonu jako stavebním prvku vakua. Mohl byste mi o něm napsat něco podrobnějšího? Vím o kvartilionech z EM teorie. V různých příspěvcích se tu hovoří o vírech. protože se jedná o disipativní strukturu tak pro svou existenci potřebuje, aby jí procházel nepřetržitý, jde-li o vír, tok energie, a jeho vlastnosti jsou poplatné fyzikálním vlastnostem prostředí, které ho vytváří. Z toho vyplývá, existuje-li reálně vír existuje i reálné fyzikální prostředí v němž existuje a které ho vytváří. Vypustím-li na zeměkouli vodu z vany vznikne u výtoku vír, který se otáčí ve směru otáčení země. Udělám-li totéž na satelitu, což je zřejmě nemožné, nevznikne žádný vír už proto, že se voda neudrží ve vaně, když tam není gravitace. Pro časoprostor to znamená, že musí být hmotný a musí daným místem proudit energie, aby jakýkoliv vír v něm mohl vzniknout a trvat, protože jako disipativní struktura svou vlastní nemá.Ta působením vnější energie vzniká, trvá a zaniká. |
|
|
ZEPHIR 18.3.2008 9:30Re: Pro časoprostor to znamená, že musí být hmotný Ve skutečnosti současná fyzika nezná jiný způsob tvoření časoprostoru, než je právě ten, který se uplatňuje na vodní hladině, která je gradientem hustoty hmotného prostředí. Pokud tedy budeme lpět na kauzálním vysvětlení všech jevů a artefaktů světa kolem nás, je éterové vysvětlení konceptu časoprostoru první na ráně. |
|
|
Navrátil Josef 18.3.2008 9:59Re: Re: Pro časoprostor to znamená, že musí být hmotný (citace) Ve skutečnosti současná fyzika nezná jiný způsob tvoření časoprostoru, než ...(reakce) ..současná fyzika čp „netvoří“ ; Ani neříká jak ho „tvoří“ sám vesmír. Ona tvrdí, že čp vznikl spolu s vesmírem naráz a to z ničeho…. (citace) než je právě ten, který se uplatňuje na vodní hladině, která je gradientem hustoty hmotného prostředí. Pokud tedy budeme lpět na kauzálním vysvětlení všech jevů a artefaktů světa kolem nás, je éterové vysvětlení konceptu časoprostoru první na ráně. (reakce) Ano, a jakožto první na ráně už dostalo děsnou ránu…( jakou ? to příště ). Pro Schneidera dodám, že Petříkův koncept éteru vysvětluje, že časoprostor z éteru vznikl ale neříká „jak“ (a to už ani se neptám „proč“ ). |
|
|
ZEPHIR 18.3.2008 10:23Re: ..koncept éteru vysvětluje, že časoprostor z éteru vznikl ale neříká „jak“ ... To právě koncept éteru vysvětluje velmi dobře: při kondenzaci superkritické páry je nejprve energie částicemi rozptylována, ale v okamžiku kdy ta věc zkondenzuje se v ní vynoří houbovité fluktuace hustoty, které šíření energie na velké vzdálenosti velmi usnadní, takže mohou pro šíření energie sloužit jako časoprostor. Éterová teorie dokonce vysvětluje, jakou struktury ty fluktuace budou mít a proč Liovy grupy může hrát významnou úlohu při jejich matematickém popisu. Otázky typu PROČ se v horizontech éterové pěny značně rozplývají: otázka PROČ je totiž založena na skrytém předpokladu platnosti jisté časové souslednosti - co si ale s takovou sousledností počít v systému, který má nekonečný počet časových dimenzí? Na takovou otázku je pak vyvstává nekonečný počet odpovědí. Éterová pěna kondenzuje, když se zvýší její hustota. Její hustota se zvýší proto, že při koukání do větší vzdálenosti počet jejích fluktuací roste rychleji, než objem který vytvářejí. Je to efekt vlnitého skla: každá nehomogenita - byť malá v něm tvoří další, když přes ni pozorujeme svoje okolí. Takže docházíme k závěru, že vesmír směrem od nás (v čase i prostoru) podléhá fázovým transformacím prostě proto, že k nim docházet musí díky geometricky rostoucí hustotě fluktuací. Kdyby tam ty fluktuace nebyly, nic z vesmíru bychom neviděli. |
|
|
Navrátil Josef 18.3.2008 15:10Re: Re: ..koncept éteru vysvětluje, že časoprostor z éteru vznikl ale neříká „jak“ ... Pane Petříku, proč si zásadně přejete monolog ?? Co Vás na něm baví ? Když připustíte dialog, což se občas také stává, tak ten je ještě horší, protože je ve stylu "já o koze, ty o voze" ... to Vás baví ? Takto, tímto psotupem a snahou a pílí zvítězí teorie éteru ? Takto ? ...Zkuste nějakou předpověď do kdy se éter-teorie ujme. Já si na svou HDV typnu : do 20 let je z ní teorie. |
|
|
jschneider 18.3.2008 16:47Re: Re: Re: ..koncept éteru vysvětluje, že časoprostor z éteru vznikl ale neříká „jak“ ... Zkusím to trochu jinak. Podle toho co z textů pana Zepfira vyplývá musel jeho éter projít složitým procesem než se stal takovým jak je popisován. Já osobně nevěřím ve Velký třesk protože kauzalita a historie nemohou platit jen někdy, ale musí platit vždy. Proto historie naší černé díry nebo singularity či čeho nemůže začít v čase nula, když vakuum žádný takový čas nezná. Historie hmoty nemůže být odlišná od historie vakua potažmo éteru, může být pro všechny pouze společná. Pokud si někdo myslí, že nějakých dvacet miliard let je kdovíjak dlouhá doba v této historii tak nemá představu o věčnosti. Přiznávám, že i má je více než mizerná. Oněch dvacet miliard let je jen nepatrný zlomek historie, kterou mám na mysli. |
|
|
ZEPHIR 18.3.2008 19:18Re: ... éter projít složitým procesem ... Z čeho tak usuzujete? Velký třesk je podle vlnové teorie éteru fázová transformace, při které současná generace vesmíru zkondenzovala jako kapička. Tato představa ničím kauzalitu neporušuje a neopírá se o nic, co byste neznal z kuchyně. |
|
|
jschneider 19.3.2008 7:51Re: Re: ... éter projít složitým procesem ... To je jednoduché, než zkondenzovala ona kapička žila-byla nejspíš ve formě páry, která musela být-žít vně černé díry - našeho Vesmíru-, podle Vás v jiné černé díře - a její historie, té kapičky, musí být delší než jedna její kondenzace. Protože zkondenzování se děje vně prostoru a z kapiček kondenzátů vznikají nové, mladší a menší, černé díry, měla by existovat jakási poslední největší a nejstarší z našeho pohladu poslední a z hlediska času první černoděrná šlupka. S ní by měla začít nejstarší historie a tedy i čas. A to je to co se mi nelíbí. I éter by musel vzniknout z nějaké praéterické hmoty a ta by ovšem také nějak musela vzniknout. Prostě by měl před černými děrami být nějaký fyzikální stav před vznikem první z nich, jakési všeprostorové černé díry. I ta největší všeprostorová černá díra by měla být též produktem nějakého kondenzátu. A to nemluvím o tom, že by se měly všechny černé díry buď smršťovat anebo rozpínat. Kam se bude rozpínat poslední, je-li všude a kde bude brát na své rozpínání energii? Pokud vím černé díry se daleko raději zvětšují než zmenšují. Také by musela existovat všeprostorová černoděrná gravitace, o které říkáte, že ji nevnímáme, že vnímáme pouze její lokální rozdíly. Neumím si představit, že by byla natolik stabilní, aby její změny nebyly zjistitelné, když v celém prostoru probíhají neustále fázové změny a kondenzují se kapičky nových černoděrných vesmírů. Tedy, když vznikají neustále fluktuace a fluktuace fluktuací. Protože vše je o energii a ta neustále někam teče, tak jak toky energie v tavémto étericky černoděrném univerzu probíhají? |
|
|
ZEPHIR 19.3.2008 10:12Re: poslední a z hlediska času první černoděrná šlupka Co se historie vesmíru týče, jak jsem již naznačil, je možné, že v dostatečně rozsáhlé perspektivě historie vesmíru splývá s jeho budoucností, resp. je nerozlišitelná. Moje představa je taková, že éter je tvořen chaotickým systémem všemožných veličin a stavů a že byl takový odjakživa. Zevnitř takový systém vypadá jako prázdný prostor, ve kterém se energie nešíří na dálku a neexistuje v něm ani šipka času. Je to prostě NIC bez historie, asi takové, jak si vesmír před jeho vznikem představujeme. Nevím, proč by takový chaos měl ještě nějak vznikat, protože již samotný termín "vznikání" implikuje nějaký kauzální proces - ale samozřejmě je o tom možné dále mudrovat a bádat. Zatím bych éterovou teorii bral jako pohled o krůček dál, za teorii strun a spinové gravitační pěny, protože názorně ukazuje, jak a proč se ty artefakty nadělaly. Na rozdíl od teorií Diracova moře celkem jednoznačně vede i na popis struktury elementárních částic, protože si fluktuace fluktuací v částicovém systému můžeme počítači nasimulovat do libovolné úrovně, kterou nám jejich výkon umožní. Je to tedy jistý krok v poznávání vesmíru dopředu - nemusíme těm fyzikálním teoriím a jejich strunám jen věřit, můžeme si je představit. Z tohoto modelu vyplývá i chování a jevy, které předpovídá kvantovka a relativita, čili éterová teorie uzavírá současnou etapu poznání fyziky. Černé díry se z principu vždy vypařují, pokud do nich nepadá další hmota. Tento proces jde interpretovat taky pomoci expanze vesmíru, čili houstnutí vakua, ve kterém se všechny hmotné útvary rozpouštějí. To nasvědčuje tomu, že zvenčí se vesmír chová podobně, jako jiné hmotné objekty a je tedy sám fluktuací v nějakém jiném vesmíru. V černé díře existuje rovnováha sil, sice obrovských, ale díky vysoké hustotě se zde energie šíří velmi pomalu, tedy i změny co zde probíhají jsou pomalé. A to jak kondenzují vesmíry můžeme pozorovat na vzdálených kvasarech. |
|
|
Navrátil Josef 19.3.2008 12:33Re: Re: poslední a z hlediska času první černoděrná šlupka (citace včerejší) Ve skutečnosti současná fyzika nezná jiný způsob tvoření časoprostoru, (reakce včerejší) Současná fyzika čp „netvoří“ ani neříká jak ho „tvoří“ sám vesmír. Ona tvrdí, že čp vznikl spolu s vesmírem naráz a to z ničeho….Neodpověděl jste (citace včerejší) než je právě ten, který se uplatňuje na vodní hladině, která je gradientem hustoty hmotného prostředí. Pokud tedy budeme lpět na kauzálním vysvětlení všech jevů a artefaktů světa kolem nás, je éterové vysvětlení konceptu časoprostoru první na ráně. (reakce včerejší) Ano, a jakožto první na ráně už dostalo děsnou ránu…( jakou ? to příště ). Pro Schneidera dodám, že Petříkův koncept éteru vysvětluje, že časoprostor z éteru vznikl ale neříká „jak“ (a to už ani se neptám „proč“ )…Neodpověděl jste. Na Mageu jsem se Vás zastal proti IQTYQE ( Befelovi ) a nereagoval jste. Ale když sem někdo napíšekousek řeči co se éteru netýká, reagujete. ( ? ) (citace dnešní) Moje představa je taková, že éter je tvořen chaotickým systémem všemožných veličin a stavů a že byl takový odjakživa. (reakce) Jak se můžete „něco“ domnívat z teorie, která je už teorií jasnou vyřešenou a schválenou ? Vy sám si dáváte své teorii rány. To jen já se mohu domnívat v HDV …přesto za domněnky dostávám cejch „mašíbl“…( ostatně kdyby si Vás vzal do parády soudní znalec z oboru psychiatrie, a četl tu teorii, vyšel by jste hůř, mě za HDV označil … ani to nechtějte slyšet ) (citace ) Zevnitř takový systém vypadá jako prázdný prostor, ve kterém se energie nešíří na dálku a neexistuje v něm ani šipka času. Je to prostě NIC bez historie, asi takové, jak si vesmír před jeho vznikem představujeme. (reakce) rychle si takové bludy nechtě příště jen pro sebe, jinak si Vás opravdu znalec všimne a…a to pak máte „úřední papír“ zaručený . |
|
|
Navrátil Josef 19.3.2008 13:04Re: Re: Re: poslední a z hlediska času první černoděrná šlupka (citace) „…ale samozřejmě je o tom možné dále mudrovat a bádat. (reakce) tak je éter ve vaší interpretaci teorií anebo néé ? ( citace) „Zatím bych éterovou teorii bral jako pohled o krůček dál, za teorii strun a spinové gravitační pěny, protože názorně ukazuje, jak a proč se ty artefakty nadělaly.“ ( reakce) to jsou výňatky z odsouhlasené teorie ? .. (citace) „čili éterová teorie uzavírá současnou etapu poznání fyziky.“ (reakce) : Tak za takové výroky už dává znalec „papír na hlavu“ automaticky. Mě byl do „papírů“ přivařen „blud inventorní“ za to, že jsem řekl ( kdysi ) K D Y B Y se HDV povedla byl by to největší objev všech dob. Petříku, ty si řekl právě dnes výrok ještě silnější – ty si tvrdil o teorii éteru, že je už posledním hotovým poznáním…bacha…Psychiatrická teoretická věda říká, cituji : „Obecně poruchy myšlení jsou bludy, a blud je mylný závěr myšlení při duševní nemoci, kde ( prakticky nemocní jsou všichni jen někteří na to mají papír ) postižený je o správnosti tohoto závěru nevývratně přesvědčen.“ ( konec citace ). To je perfektní věda, coó?, mají tam různé bludy v těch knížkách, např. bludy expanzivní - vyznačují se přeceňováním vlastní osoby…nebo : o megalomanických bludech hovoříme tehdy, jestliže nemocný přeceňuje vlastní osobu a její význam. Blud inventorní - nemocný je přesvědčen, že je vynálezcem…a další a další bludy ( extrapolační, megalomanský, originární, religirózní, reformátorský, mikromanický, insuficienční, obavný, ruinační, eternitický ….a další ) Stačí když máš jeden a už seš nemocný (!) a kdo je nemocný na bludy, je schizofrenik, a kdo je schizofrenik je společnosti nebezpečný, a kdo je nebezpečný musí být zavřen, trvale léčen (plegomazín 3x denně )….. pozóóór, Srnko !!(nejsme ve stalinském Rusku s gulagy… stačí na to jedna věta co si řekl ( já řekl taky jen jednu větu ). |
|
|
ZEPHIR 19.3.2008 13:40Re: schizofrenie Názoru odborníka na psychiatrii (1, 2) si cením, ale máte-li potřebu vyměňovat si názory na jiná témata, laskavě použijte chatu Psí podrbání. |
|
|
jschneider 20.3.2008 7:25Re: Re: poslední a z hlediska času první černoděrná šlupka ... a je tedy fluktuací v nějakém jiném vesmíru... Přesně tak jsem Vaši představu pochopil za dobu co se vyptávám. A také k tomu je má otázka: Jsme-li včetně našeho vesmíru množinou fluktuací nějakého jiného většího celku, tak jaké má vlastnosti ten poslední největší, který už vnější hranice mít nemůže a jeho nekonečnost je eliminována hranicemi uvnitř něho existujícími fluktuacemi? Těžko může na př.šednout Hawkingovým zářením. Poznámka: I nic má svou historii, jestliže reálně existuje. Tedy, aby nic mohlo být ničím musí mít i svou historii jako vše co trvá v čase. Co se týče entropie. V chaotických dějích probíhá entropie současně všemi směry v nejkratších možných cyklech, takže statisticky u ,celku, je její šipka těžko rozeznatelná. Ale musí existovat, vše stárne a vše se vyvíjí. Jen právě ten poslední ,celek - superfluktuace, viz odstavec nahoře, jí má statisticky nulovou, ale tak, že jeho entropie osciluje okolo nuly. Protože, jako každá realita, je v čase dynamická. Anebo ne?
|
|
|
ZEPHIR 20.3.2008 12:16Re: I nic má svou historii, jestliže reálně existuje Nic má ve skutečnosti nekonečně mnoho historií, podobně jako okraje vesmíru, které se rozplývají v "nic". Takže když pocestujeme k okraji vesmíru, je hodně pravděpodné, že se naše cesty rozdělí tak, že vytvoří ten hustý systém částic, ze kterých jsme tvořeni přímo my sami a svět pod našima nohama. Je to jakási mnohočetná Kleinova láhev s mnoha uchama, které se do ní v různých místech zanořují a my je vnímáme jako černé díru. V podstatě si jsem tou topologií docela jist, akorád hledám vhodný přirozený model, na kterém bych takové chování reality demonstroval. Chomáč pěny se tak taky chová, ale sám o sobě je ještě omezený svým vnějším tvarem. Ale stejně myslím, že to co vás na éterové teorii zajímá je v současné fázi jejího poznání zbytečně esoterické. Význam éterové teorie je v tom, že umožňuje názorně vysvětlit (a časem i modelovat a počítat) artefakty a jevy, se kterými se v současné fyzice setkáváme docela běžně: fotony, náboje, singularity, generace částic, dvouštěrbinový experiment, paradox dvojčat, prostor a čas, inflaci, Liovy grupy, struny a brány a prostě takové ty přízemní a běžně používané koncepty, které mají význam pro fyziku, nejen pro filozofii. |
|
|
jschneider 20.3.2008 17:03Re: Re: poslední a z hlediska času první černoděrná šlupka Proti krůčku nic nemám, ale i malý by měl být správným směrem. |
|
|
ZEPHIR 20.3.2008 17:52Re: Proti krůčku nic nemám, ale i malý by měl být správným směrem Vodítkem vám může být okolnost, že ačkoliv je tento model éteru velmi jednoduchý, nebyl vlastně doposud nikdy seriózně teoreticky testován a tím pádem ani vyvrácen. V poznání reality je zjevná skulina: lidstvo jako by na možnost, že by vakuum mohlo být tvořeno velmi hustou částicovou hmotou nikdy nereflektovalo. |
|
|
ZEPHIR 19.3.2008 10:33Re: jak toky energie v tavémto étericky černoděrném univerzu probíhají Jedním slovem složitě, ale podle éterové teorie to není nic, co by nešlo odvodit z Newtonovy mechaniky hmotných systémů, ovšem s velmi složitou geometrií. Každá částice se chová jako hustá kapka, jejíž povrchový gradient je rozprostřen do prostoru jako blob. I přesto mají malé kapky snahu se navzájem spojovat, podobně jako malé kapky rtuti, zatímco větší agegáty mají tendenci se zase rozpadat a odrolovat. Každá forma hmoty má tedy svou typickou velikost, v jejímž rozsahu je stabilní. V tak hustém prostředí jsou všechny úrovně hustoty energie a hmoty velmi nivelizované, z toho vyplývá kvantování energetických hladin. Jelikož každá kapka je tvořena gradienty hustoty éteru které ji obalujou jako slupky cibule, vyplývá z toho, že na malé vzdálenosti se odpuzuje, na větší přitahuje, na ještě větší odpuzuje a tak pořád dokola. Malé kapky se na malé vzdálenosti odpuzují, protože jejich spojení vyžaduje přechodné vytvoření tenkého krčku se zápornou křivostí. Když je ta vzdálenost větší, naopak jeví tendenci splynout, protože se tím zmenší jejich celkový povrch. Když je těch vrstev časoprostoru více, výslednice sil začne být pěkně složitá, což je hezky vidět na jaderných silách, které jsou se vzrůstající vzdálenosti odpudivé, pak přitažlivé a pak zase odpudivé. Jsou to složené interakce blobů s gradienty hustoty na povrchu. V systému takových složených interakcích se vyrovnávají křivosti časoprostoru na různých úrovních. Obecně platí, že menší bubliny a částice se vypařují, zatímco ty velké rostou. Jenže tím se v nich zase stlačují a zmenšují ty malé částice a ty se zase vypařují ve formě energie do okolí. V konečném důsledku velká hmotná tělesa vychytávají ze svého okolí hmotu a samy se vypařují do okolí na energii. Chovají se jako živé organismy, které vydávají energii a proto musí jíst, aby hned nezanikly. Ve vesmíru tedy probíhá vzájemná cirkulace hmoty a energie a velké fluktuace zde fungují jako konvertory jedné formy éteru na druhou, podobně jako lidští zbohatlíci. |
|
|
Navrátil Josef 19.3.2008 13:22Re: Re: jak toky energie v tavémto étericky černoděrném univerzu probíhají Petříku, ale to vše si už řekl 25x a furt to meleš dokola stejně a stejně a stejně, slova v růžovém, pak v modrém, jako na kolovrátku...to je už zřetelný "blud manio-pudný" či jaký, najdi si to v literatuře, např. http://www.mvcr.cz/casopisy/policista/2003/02/psycho2.html ( brzo se to změní na halucinace)...pozor. A navíc samomluva ( už jen molog kdybych občas neřek něco já ) a to už ti hrozí PL stále silněji... Papír tě nemine. |
|
|
Bryan 19.3.2008 16:59Re: Re: jak toky energie v tavémto étericky černoděrném univerzu probíhají p. Zephire, poslechněte p. Navrátila Josefa(btw má dneska svátek, ať žije :-)on přesně ví o čem hovoří ,-) |
|
|
ZEPHIR 19.3.2008 18:41Re: poslechněte p. Navrátila Josefa Však já ho poslouchám..:o) Jakmile někdo konkuruje jeho teorii, začne se chovat stejně, jako se chovají promovaní fyzici, když někdo začne konkurovat jejich teorii. Aneb 18 = 20 - 2. Tady je ovšem stejně OT, jako vy. |
|
|
Navrátil Josef 19.3.2008 19:55Re: Re: Re: jak toky energie v tavémto étericky černoděrném univerzu probíhají Co se stalo ? pane Bryane ? že dnes žádné urážení ? že by konečně nabídka na "stop-čáru" a odted jen dialogy nad fyzikou a slušné ???? Jsem pro ... každého kdo chce debatovat slušně vítám ( ono to opačně nemá žádný smysl ani efekt ) |
|
|
Bryan 19.3.2008 23:27Re: Re: jak toky energie v tavémto étericky černoděrném univerzu probíhají BTW..//V tak hustém prostředí jsou všechny úrovně hustoty energie a hmoty velmi nivelizované, z toho vyplývá kvantování energetických hladin.//...pouze ze slovních významů: nivelizace ~ vyrovnávání rozdílů, kvantování ~ porcování, z vyrovnaných rozdilů přece neplyne žádné porcování...nebo jsem tak moc OT? |
|
|
ZEPHIR 20.3.2008 0:55Re: jak toky energie v tavémto étericky černoděrném univerzu probíhají Asi jsem se nepřesně vyjádřil, třeba se vám podaří nějak popsat takovouto transformaci vlastními slovy lépe. Jde o to, že v superkritické páře se energie vede nejlépe gradienty hustoty, tedy skoky. Díky tomu jsou v kondenzujícím prostředí nejlépe vidět právě ty skoky, zvýrazňují se tím více, čím hustota prostředí roste. Když je prostředí velmi husté, pak jsou rozdíly ve vedení energie v gradientech a mimo ně velmi značné a vedou ke kvantování všech změn, které je pěkně vidět na spektrech. To se projevuje se i jinde, např. povrch planet nám připadá krásně ostrý jako břitva, zatímco velmi husté objekty jako černé díry a neutronové hvězdy by spíš připomínaly rozmazané bloby, kdybychom se k nim mohly přiblížit zblízka. Vakuum je v jejich okolí velmi husté a časoprostor je zde silně dilatován (světlo se jím šíří velmi pomalu) - povrch hvězdy se nám tedy jeví tak rozmazaně, jako kdybychom pozorovali hladinu vody při mnohonásobném zvětšení. |
|
|
jschneider 20.3.2008 7:48Re: Re: Pro časoprostor to znamená, že musí být hmotný Ale součástí tohoto vysvětlení musí být i to co způsobí její rozvlnění. Vždy je to nějaká jiná fyzikální energetická forma, která rozvlněním hladiny část své energie předá vodě. Ta může, coby tsunami, nadělat paseku na zcela vzdáleném místě tím, že získanou energii takto zneužije. Není možné, aby fyzikální zákony platily jen někde a někdy. Musí platit vždy. Jinak jsou k ničemu. Tedy i v samotném éteru. Objevují-li se v něm ještě nějaké jiné a některé jsou potlačené, tak jaké? Sama extrapolace ze známého, ale jen podobného, nestačí. Aby bylo jasno, nemám nic proti existenci hmotné struktury prostoru, jako takové, protože jsem přesvědčen o tom, že je to jediná možnost jeho existence. Prostor a čas jsou základními vlastnostmi hmoty a k nim patří i energie, která zajišťuje její dynamiku. Vím, že jsou někteří, který tvrdí pravý opak. K tomu jsem někdy napsal, že pozitiv i negativ mají stejnou míru pravdivosti. Nejhorší je, jestli někdo vytváří hypotézy tak, že kousek je negativ a když se to hodí tak následuje kousek pozitivu. To není výčitka Vám, to píši všeobecně, protože v takové hypotéze, aby se čert vyznal. |
|
|
ZEPHIR 20.3.2008 12:03Re: jsem přesvědčen o tom, že je to jediná možnost jeho existence Pokud připustíte, že vakuum je hmotné pak z toho ihned vyplývá, že musí být hodně hmotné, aby dokázalo přenášet na dálku i tak energetické záření, jako je gamma a kosmické záření. Že ale není nekonečně hmotné je vidět z toho, že kosmické záření přece jen začíná rozptylovat a materializovat na částice. Takže se v jistém ohledu stále chová jako částicový systém, do kterého když dorazí prudké vlny, roztříští se do vírů jako když plácnete do vody. Chování vakua je tedy obtížně představitelné, protože je fakt hodně hustý, ale ještě se chová představitelně. Éter je pak abstrakce takového prostředí na čiré nekonečno. V takovém hustém nekonečnu už neplatí fyzikální zákony, jen zákony matematické pravděpodobnosti. Zřejmě ještě hodně času uplyne, než se naučíme extrapolovat chování takového prostředí nad rámec naší generace vesmíru, ale jsem přesvědčen o tom, že ta možnost zde existuje. Co se pozitiv a negativ týče, éterová teorie je duální a "ví o tom". Každá "pravda", tedy objektivně existující atemporální časoprostorový gradient se v éteru chová jako blanka éterové pěny, která má právě dva povrchu. Rovnováha sil, která na ten gradient z obou stran působí je to, co dává tomu systému stabilitu, protože je sama tvořena zprůměrováním dvou rozsáhlých množin náhodných čísel (částic uvnitř bublin) a ty se zase v čase tak rychle měnit nemohou. Je to celé velmi snadno pochopitelné a fakt nechápu, proč s tím mají lidi takovej problém. Z toho vyplývá, že nejstabilnější jsou systémy duální, např. systémy dvou politických stran, kde existuje rovnováha sil, nebo systémy dvou teorií. Ne náhodou se ve fyzice zabydlel systém dvou teorií: kvantovky a relativity, které jsou vůči sobě téměř přesně duální (kvantovka má IMO nepatrně navrch, ale relativita je zase obecnější). Éterová teorie bude muset na svou opozici dlouho počkat, pokud nepřipustíme, že je sama sobě svým konceptuálním oponentem. Na tom ovšem nijak netrvám. |
|
|
ZEPHIR 20.3.2008 12:25Re: v takové hypotéze, aby se čert vyznal Systém fluktuací v kondenzující páře si každý umí představit, systém fluktuací, tvořený těmito fluktuacemi také, ostatně na to máte animaci s ukázkou reálného děje. Všechno ostatní je založeno na tom, zda a jak ten model dokážete extrapolovat na nekonečný počet úrovní, což je ovšem problém ryze kvantitativní, ne kvalitativní. Žádné nové jevy, artefakty a souvislosti se v tom modelu už dál nevyskytují - čili je to jen na vás, do jaké úrovně muj model éteru pochopíte. Jinými slovy, na rozdíl od jiných teorií, kde jsou i výchozí postuláty jen velmi těžko představitelné záleží v éterové teorii čistě na vaší představivosti a IQ, jak hluboko se v ní doberete. |
|
|
jschneider 21.3.2008 16:01Re: Re: v takové hypotéze, aby se čert vyznal Pane Zephire, já to vzdávám. Mé ezoterické a (ať si fandím ) průměrné IQ pouze nepříliš ostře, jak v éterické mlze jinak, cítí, že to co jsem dosud od Vás četl v sobě obsahuje, když řeknu mnoho nelogičností, tak je to slabé slovo. Ti, jejichž IQ je vyšší než mé už dávno diskuzi opustili. Já hlupák, jsem si myslel, že se něco o éteru dovím a že mi to pomůže vytvořit si svou vlastní představu. Jenže fluktuující černé díry v sobě jako slupky cibule to už je k nevydržení. Tak se Vám omlouvám a končím. Myslím si, že i Vám to udělá radost. |
|
|
ZEPHIR 21.3.2008 16:16Re: fluktuující černé díry v sobě jako slupky cibule to už je k nevydržení Proč, vždyť to je docela jednoduchej model? Nakonec je to skoro mainstream teorie. |
|
|
Navrátil Josef 21.3.2008 18:34Re: Re: Re: v takové hypotéze, aby se čert vyznal Pane jschneider, nyní nastane další fáze Srnkova monologu a...a pak už mu nezbude, než se odebrat za lidmi s největší fantazií a představivostí ( ty najde v klubku hašišáků co berou LSD a taky pak v PL ...jinde už nejsou ) ... - je mi líto, že jsem vůči němu ironický, ale on nabídku na slušný dialog nepřijal. |
|
|
ZEPHIR 22.3.2008 0:39Re: Koncept černých děr Na černé díry se můžeme dívat jako na do sebe zakřivené časoprostory. Zvenčí taková černá díra vypadá prťavá a malá. Ale protože je tvořená vakuem, jehož hustota prudce roste, světlo se kolem ní šíří stále pomaleji, takže v ní expanduje prostor. Horizont událostí je pak jen do značný míry arbitrární hranice, nad kterou index lomu prostředí roste tak rychle, že se světlo od jeho vnitřního povrchu odráží jako od jakýkoliv jinýho gradientu, třeba od vodní hladiny, která je zespodu stříbrolesklá, takže vlastně taky pohlcuje světlo dopadající pod malým úhlem jako černá díra. Kdybychom do černé díry cestovali, brzy by se vakuum stalo tak husté, že by se v něm částice tvořící naše těla rozpadly a rozpustily by se na záření jako žmolky v pudinku. Ale kdybychom byli tvořený těmi nejmenšími a nejhustšími částicemi, třeba neutriny, mohli bychom cestovat černou dírou i pod její horizont a pak bychom viděli, že vesmír normálně uvnitř pokračuje a pomocí gravitačních vln bychom stále viděli ven. Směrem do černé díry by přibývaly nové složitější útvaru a možná bychom ani nepostřehli, že jsme prošli inflační fází do nové generace vesmíru. Od určité, velmi fundamentální úrovně je vesmír docela spojitý a mohli bychom se v něm pohybovat volně napříč časem a prostorem. Tato úroveň však do našeho časoprostoru zasahuje jen velmi slabě, asi tak, jako zvukové vlny pod hladinou tvoří jen nepatrné zvlnění na hladině vody, ačkoliv se pod vodní hladinou šíří mnohem rychleji, než vlny na hladině. |
