Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Příčiny oteplování?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
L.Metelka 9.12.2009 23:22Re: Rna štěstí Jaký třeba druhořadý jev? Zkuste to konkrétněji. |
|
|
Ivan Nový 9.12.2009 23:28Re: Rna štěstí No, dobře, zvolme následující test, budeme postupně odebírat z modelu vždy jeden izolovaný fyzikální jev, spočítáme nějaký scénář, pak ten jev tam vrátíme a odebereme jiný, zase spočítáme stejný scénář, jak se změní výsledky? Pokaždé jinak, nebo budou vzhledem k některým jevům téměř neutrální? |
|
|
L.Metelka 9.12.2009 23:34Re: Rna štěstí Jak chcete z modelu odebírat jednotlivé jevy, když je model počítá na základě základních fyzikálních zákonů? To byste musel třeba změnit v modelu zákon zachování hmoty nebo Newtonovy zákony nebo třeba termodynamiku. |
|
|
Ivan Nový 9.12.2009 23:39Re: Rna štěstí No model vznikal od roku 1985, některé zákonitosti v něm obsažené byly objeveny později, a některé nebyly objeveny dosud. Chcete snad říci, že ten model je konečný a neměnný? |
|
|
L.Metelka 9.12.2009 23:47Re: Rna štěstí Samozřejmě ne. Dají se zlepšovat výpočetní algoritmy, dá se zlepšovat rozlišení, to, jak model pracuje třeba s toky tepla a vody mezi atmosférou a půdou, dá se zlepšovat coupling s oceánem, počet atmosférických hladin, dají se tam přidat radiační vlastnosti dalších látek (plynů, aerosolů a podobně), dají se zlepšovat turbulentní toky (ty nejdou řešit analyticky) - spousta věcí se dá zlepšovat, ale ten úplný fyzikální základ je stejný... |
|
|
L.Metelka 9.12.2009 23:49Re: Rna štěstí A jaké "zákonitosti, objevené později" máte na mysli? |
|
|
Ivan Nový 10.12.2009 0:07Re: Rna štěstí No narazil jsem v tom popisu modelu, který jste mi dal, na vztahy datované rokem 1995. No a může-li být model přesnější,může být taky hrubší. odpovídá-li model realitě, musí realitě odpovídat i hrubší model, samozřejmě s větší chybou. Například vzhledem ke vlivu CO2 a skleníkovému jevu, je takovým hrubým modelem vrstva CO2 kolem země, a její skleníkový efekt. Jak by se skleníkový efekt teoreticky projevil při pozorvání z kosmu, a jak je to v realitě? Bylo to někdy měřeno a sledováno? |
|
|
mueller 9.12.2009 23:10No, jak ted pred par dny rikal v interview jeden ze znamych nemeckych klimatologu, je celkem 18 globalnich modelu klimatu, ktere se vyznacuji tim, ze ani dva z nich nedavaji stejne vysledky. Je to dobre nebo spatne, pane doktore ? |
|
|
L.Metelka 9.12.2009 23:14Re: No, jak ted pred par dny rikal v interview Proč by se mělo počítat víc modelů, které dávají identické výsledky? Každý model je jen přibližný, z mnoha důvodů. Takže když zpracujete multimodelový ansámbl, máte i odhad nejistoty samotných modelů. Každý model je jiný, každý tedy dává trochu jiné výsledky. Výsledky různých modelů nejsou stejné, ale jsou podobné. |
|
|
mueller 9.12.2009 23:19No, ten dotycny pan to podaval tak, ze dotycne modely pocitaji "to same", zadny multimodelovy ansambl. Ale kazdy dava jiny vysledek pro tu samou velicinu ve stejnem miste a case. Chapete to ? |
|
|
L.Metelka 9.12.2009 23:25Re: No, ten dotycny pan to podaval tak, Počítají to samé, ze stejných počátečních podmínek, ale jsou to různé modely. Tak se trochu liší. A pokud jde o tu samou veličinu ve stejném místě a čase - u modelů klimatu nejde o to, aby počítaly skutečné počasí, jaké bude, ale možné počasí v daném místě a čase. Počasí je ta jedna jediná skutečná realizace vývoje atmosféry, klima jsou statistické charakteristiky množiny možných realizací. |
|
|
Spiderman 10.12.2009 8:24Re: No, ten dotycny pan to podaval tak, Opravdu skvělá diskuse, tak by to mělo vypadat. A přesvědčivé argumenty L. Metelky. |
|
|
vicenzo 9.12.2009 20:06Skvělej blábol dost by mě zajímalo, kdo ty sluneční skvrny v prehistorii rok od roku počítal. Zejména v roce minus čtyři tisíce, když mu nestačily prsty. A jestli se autorovi ohřejvá dál hrnec, i když zavře plyn .. to by bylo na nobelovku jak perpetuum mobile. |
|
|
mueller 9.12.2009 20:27No, za blbce jste tady spis vy, samozrejme, ze se obsah hrnce (eventuelne i hrnec sam) dal ohriva, i kdyz zavrete plyn. Jak dlouho, zavisi na tepelne kapacite a tepelne vodivosti materialu hrnce, a na okoli hrnce. Slunecni skvrny se pocitaji neprimo, pres slunecni aktivitu a mereni izotopu. Musite jeste studovat, nejlepe inzenyrske vedy, zadnou sociologii. |
|
|
vicenzo 9.12.2009 20:33Re: No, za blbce jste tady A kde se v tom okolí vezme nějakej zdroj tepla, kterej by ho ohříval, když je to už "vypnutý", to mi teda povězte, milej progresivní termodynamiku. Když je ten hrnec už v momentě vypnutí zdroje nejteplejšim tělesem v soustavě Mimochodem v NASA zrovna asi pláčou na špatnym hrobě, když bedákaj že furt čekaj vohňostroj a žádný skvrny nevidět .. asi že je ta aktivita tak maximální |
|
|
mueller 9.12.2009 20:43Zkuste si predstavit ten hrnec, jak stoji primo na plameni, v nem je voda, ma tluste dno (staci jakakoli nenulova tloustka), je z nerezu (spatna tepelna vodivost, staci ovsem jakakoli tepelna vodivost mensi nez v hranicnim filmu vody), a jaka je teplota toho dna ? No, venku, u plamene, rekneme 300 stupnu, uvnitr ma teplotu ohrivane vody, treba 60 stupnu. Gradient teploty neni stacionarni, ale v prubehu nekolika vterin ho za takovy muzeme povazovat. Kdyz vypnete plamen, teplo z te 300 stupnu teple vrstvy ocele stale postupuje dovnitr. Gradient se zacne zplostovat, az se za nejakou dobu teplota vsude ustali na (vicemene) teplote vody v hrnci. Do te doby se voda bude stale ohrivat. V druhem scenari si predstavte, ze hrnec stoji jeste na zelezne plotynce. V tom pripade po vypnuti plynu bude po nejakou dobu stoupat i teplota vnejsi vrstvy hrnce (zalezi na pomerech vodivostnich koeficientu a na hladkosti obou povrchu). Muzete si to zkusit i experimentalne, kdyz mi neverite. Zdroj tepla je teplo naakumulovane v oceli/zeleze. Chapete to nebo je to na vas moc tezke ? |
|
|
Pavel 9.12.2009 22:56Re: Zkuste si predstavit ten hrnec, Psal jste o plynu. Tam je to nesmysl. |
|
|
mueller 9.12.2009 23:13Z toho plynu je ten plamen, chapete ? Rika se tomu plynovy sporak a pouziva se to extensivne v domacnostech. Na ohrivani jidla a tak. |
|
|
Pavel 10.12.2009 0:53Re: Z toho plynu Vy jste ještě větší blb než jsem si myslel... |
|
|
Kremlik 9.12.2009 22:02Re: Skvělej blábol Vy jste asi trochu natvrdly. Slunce nikdo nevypnul. Slunecni aktivita se zvysovala a pak se zvysovat prestala. Ergo zustala vysoka. To je jako kdyz zvysujete ohen a pak ho prestanete zesilovat. On zustane dal silny. A dal vam ohriva vodu v hrnci. Dokud nedosahne bodu varu. |
|
|
Ivan Nový 9.12.2009 22:16Re: Skvělej blábol Nestrašte, protože další krok Zelených bude požadavek na vypnutí Slunce. |
|
|
A. S. Pergill 9.12.2009 19:53Kdosi sem dal odkaz http://www.metoffice.gov.uk/climatechange/science/monitoring/subsets.html s tím, že jsou tam data z meteostanic "přesvěčte se sami, že se otepluje". Ve skutečnosti je tam ukázka z jedné meteostanice za roky 1960 - 62, kdasická Manmnova "hokejka" (o níž je všeobecně známo, že se jedná o podvod), a pár alarmických blábolů. Pokud nebudou veřejně dostupná surová data (a v rozumném, čitelném formátu), do té doby jsou řeči o oteplování jen a jen blábolením. |
|
|
L.Metelka 9.12.2009 20:17Re: Kdosi sem dal odkaz Nojo, je to těžký... To musíte najít konec stránky, tam máte odkaz na cca 3.7 MB ZIP soubor, ten musíte stáhnout, dekomprimovat, dostanete přes 1700 textových souborů s daty... Hrůza, co? |
|
|
Petr 9.12.2009 20:21Re: Kdosi sem dal odkaz
|
|
|
L.Metelka 9.12.2009 20:27Re: Kdosi sem dal odkaz Nojo, to málokdo umí a právě tím jsou ta data utajována. Další utajení je ta přípona ZIP a kdo se dostane i přes tohle, do dalšího levelu, až k těm víc než 1700 textovým souborům (co soubor, to stanice), tak si musí, představte si to, napsat nějaké makro, aby si to naimportoval, kam potřebuje. Všechno je to jasně úmyslné několikastupňové utajení... |
|
|
vicenzo 9.12.2009 20:35Re: Kdosi sem dal odkaz Však to schválně prostýmu lidu zatemňujete, jak správně řikal už soudruh Stalin, když posílal akademiky do výroby |
|
|
Ivan Nový 9.12.2009 21:42Re: Kdosi sem dal odkaz Pane Metelko, požijeme, uvidíme, V roce 2030 stoupne přece hladina moře o 1 m, a v roce 2015 stoupne o 25 cm. A to už je docela blízko. Do té doby je zbytečné cokoliv dělat, protože pokud máte pravdu, tak dnes už stejně se nedá klima zvrátit. Není možno napravit něco, co se děje 200 let, za 20 let. Setrvačnost ekonomických systémů je taky značná, pokud nejsou k dispozici nové technologie, které by mohli nahradit na trhu ty staré. Jedině by snad něco mohla změnit rozsáhlá a globální genocida. |
|
|
L.Metelka 9.12.2009 21:49Re: Kdosi sem dal odkaz No, ty vzestupy hladiny budou asi o dost menší než píšete. Ale máte pravdu s tou setrvačností ekonomických systémů. Můj názor je, že zastavit růst emisí do roku 2015 a zařídit 20% pokles do roku 2020 je "přání otcem myšlénky", že zastavení růstu emisí je možné někdy k období 2020-2040... |
|
|
Ivan Nový 9.12.2009 21:53Re: Kdosi sem dal odkaz No nedávno klimatologové v novinách psali, že do roku 2050 může hladina stoupnout o 2m. Tak jak je to? A spočítal už někdo, kolik enrgie by bylo potřeba k rozpuštění antarktickéholedu, aby to způsobilo takový nárůst hladiny moří? |
|
|
L.Metelka 9.12.2009 21:57Re: Kdosi sem dal odkaz V novinách... Novinám nevěřte. Roztátí Grónska nebo západní Antarktidy není problém tohoto století. Odtávání ano, ale úplné roztátí ani omylem... |
