Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Darwinova teorie snůškou bludů?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Zephir 1.7.2009 13:19Re: Papež je při tom neomylný. Nevím jak to funguje v případě, kdy výrok jednoho papeže popírá výrok druhého. Zřejmě potom neplatí ani premisa neomylností. |
|
|
pbla4024 1.7.2009 13:18Re: Standardní formulace teorie étéru předpokládá Čemu přesně nerozumíte na formulaci experimentálně vyvrácena? Teorie světlonosného étéru předpovídá existenci absolutní vztažné soustavy, tato predikce byla experimentálně vyvrácena. Ovšem pochopení toho co zde píši vyžaduje znalost fyziky a matematiky na úrovni gymnaziálního učiva, chápu že to může být pro někoho příliš. |
|
|
Zephir 1.7.2009 13:17Re: Koncept Boha a Goedelův princip neurčitosti Pokud postuláty ze sebe vzájemně nevyplývají, jsou navzájem nekonzistentní, protože nejde odvodit jeden z druhého. Z nekonzistentní sady postulátů nemůžete odvodit konzistentní teorii a k tomu stačí všeho všudy dva. Samotný požadavek logiky vede tedy ve svém důsledku k nutným nekonzistencím a tedy narušení logiky a to je nejednodušší možný odvození Goedelova teorému.. Z éterový teorie vyplývá, že Godelův teoriém o neúplnosti je zobecněním kvantového principu neurčitosti, proto mu tak říkám ale v kontextu nadpisu příspěvku jde skutečně o překlep. |
|
|
Suchoř 1.7.2009 13:12všichni spějeme do nebe nebo do pekla Texty svatých písem hovoří o tom, že v nebi má být záře Měsíce stejně silná, jako světlo vydávané Sluncem během dne a to tam má být sedmkrát silnější, než na Zemi. Z těchto údajů se dá vypočítat, že teplota nahoře v nebi je 232 stupňů C. Z dalších údajů o tom, že tam dole v pekle mají plápolat nenasytné plameny síry, lze fyzikálně odvodit, že tam panuje teplota okolo 445 stupňů C. Z hlediska blahého pocitu resp. týrání duší, to ale není příliš velký rozdíl. Asi proto prohlásil předposlední papež Jan Pavel II, že žádné peklo není, což bylo jaksi zapomenuto. O nebi se v takové souvislosti nezmiňoval. Papež je při tom neomylný. |
|
|
Zephir 1.7.2009 13:09Re: Standardní formulace teorie étéru předpokládá V částicovém hmotném prostředí se energie šíří vždy dvěma duálními způsoby a pak by mě zajímalo, kterému z nich vaši "standardní formulaci" přisuzujete. Jsou to podle vás podélné nebo příčné vlny? Jako částicové hmotné prostředí definoval éter už pan Descartes v roce 1647 a nemyslím, že by se na té formulaci od té doby něco změnilo. Pokud existuje nějaká jiná formulace, podle které by se měla energie šířit jen jedním způsobem (a ještě jako na potvoru tim nesmyslným) - pak to nebude standardní částicové prostředí a tím pádem standardní éter.... Z hlediska nesmyslnosti závěrů je celkem jedno, jestli máte vy nebo současná věda o éteru mylné ad-hoc předpoklady, na jejichž základě docházíte k mylným závěrům - nebo jednoduše blbnete z horka. |
|
|
Stoura 1.7.2009 12:17Re: Koncept Boha a Goedelův princip neurčitosti Není moc jasné, co máte na mysli nadpisem toho příspěvku. Co je to podle Vás Goedelův princip neurčitosti? Pokud jste nenapsal správně jméno, pak vězte, že Kurt Gödel dokázal větu o neúplnosti. Neurčitostí se nezabýval. Z věty o neúplnosti vyplývá, že postulátů, které ze sebe vzájemě nijak nevyplývají, lze vybrat spočetně mnoho aniž by teorie byla nekonzistentní. Tedy nikoliv pouze dva, jak se snažíte tvrdit. |
|
|
pbla4024 1.7.2009 12:13Re: Patavědcům a pavědě se na psu daří Standardní formulace teorie étéru předpokládá existenci preferované referenční soustavy pro šíření EM vln (a tedy invarianci vůči Galileově transformaci). Tato představa byla experimentálně vyvrácena na konci předminulého století. Kolik století k vám nejnovější vědecké poznatky putují? |
|
|
Zephir 1.7.2009 12:02Koncept Boha a Goedelův princip neurčitosti Pan Bohm na konci 50. let vymyslel implikátní řád, v podstatě geometrickej model logickejch důkazů, založenejch na implikacích. Ty se v této geometrii modelujou jako vektory v N-rozměrným kauzálním prostoru: zkrátka šipky, definovaný svými předpoklady: konečným a počátečním bodem. Základem každý teorie je tedy nějaká implikace nebo explikace, daná množinou postulátů, z jejichž tělesa se extrapolujou nebo interpolujou předpovědi. Z toho vyplývá, že nejjednodušší možná predikabilní teorie musí mít alespoň dva předpoklady - jeden se chová jako zero rank tenzor kauzálního prostoru a je bezrozpornou tautologií, výrokem bez definovaný pravdivostní hodnoty. Takovou tautologií je i koncept Boha: když něčemu nerozumíme, prostě to přisoudíme jako atribut chování nějaký vyšší bytosti a nic z toho dále neimplikujeme. Z principu Occamovy břitvy vyplývá, že teorie který si vystačej s menším množstvím postulátů a vedou ke stejným závěrům by se mělo dávat přednost. Teorie Všeho by měla vysvětlovat co nejvíce s co nejmenším počtem předpokladů, protože ty touto teorií vysvětlitelné z principu nejsou. Ovšem pak narážíme na to, že ty postuláty nemusejí bejt vzájemně konzistentní a předpovědi podle vybraný kombinace se můžou lišit od předpovědi podle jiný kombinace postulátu. Např. předpověd kosmologický konstanty relativity a kvantový mechaniky se lišej o 200 řádů, což je celkem dost. A nyní stojíme před paradoxem: jistotu, že vycházíme pouze ze sady dokonale konzistentních postulátů můžem mít jen tehdy, když jeden postulát odvodíme ze zbývajících. Pokud to ale uděláme, nic nám nebrání ten postulát vyloučit jako redundantní podle principu Occamovy břitvy a nahradit ho kombinací zbylejch postulátů. Nakonec se tak dostaneme k poslední dvojici postulátů - a ty už budou muset zůstat vzájemně nekonzistentní, jinak se z naší teorie stane Božská tautologie. Závěr je tedy ten, že každá logicky konzistentní teorie musí vést nutně dřív či později k rozporům, nebo se stane vágní tautologií. |
|
|
DEUSREXPATRIA 1.7.2009 7:35Re: Špatné přirovnání. Skutečný vědec si s narůstajícím objemem vědomostí více a více uvědomuje, že nikdy nebude vědět všechno a čím více toho ví, tím větší uvědomění si vlastní nevědomosti se před ním otevírá. Jen hlupák je hrdý na to, kolik toho "ví", inteligentní člověk ví, že neví nic. |
|
|
Zephir 1.7.2009 2:50Duální charakter víry a rozumu Tenhle příspěvek neni míněnej jako kdovíjaká obhajoba víry nebo konceptu Boha. Mě sou tyhle věci ukradený, pouze se je snažím vymezit v intencích tý nejobecnější logiky, jaký sem schopen. IMO tomu není tak, že víra je jen cosi co vyplnuje stále se zmenšujcí mezerky mezi stále expandujícíma bublinama pěny poznání. Každá odpověd totiž přináší řadu novejch otázek a čím logičtější závěry přinášíme, o tím abstraktnější, neuvěřitelnější, běžný zkušenosti se vzpírající předpoklady se ve svý podstatě opíraj. Archetypální a podvědomý vnímání nutnosti Boha je na týhle dualitě založený. V podstatě to začalo už teorií BigBangu, podle kterýho v nepatrným objemu vzniklo naráz neuvěřitelný množství hmoty z ničeho. Je to efektní model a jde z něj možná i leccos zajímavýho předpovědět - ale z kauzálního hlediska je ten model hroznej a ve skutečnosti popírá jakoukoliv kauzální zkušenost tim nejodpudivějším možným způsobem, že proto tomu představa Boha docela bledne. Eterová teorie vyškrabuje poslední zbytky logiky z dosažitelnýho obzoru poznání a je na tom ještě hůř: z přísně kauzálního hlediska je celej Big Bang jen fluktuace, náhodná kondenzace kapičky v prostředí, který je ještě nekonečně krát rozsáhlejší, hmotnější a horčejší, než celej vesmír. To je dan za trochu tý logiky a analogií, který eterovej model přináší do současnýho chápání Big Bangu, inflační a expyrotický kosmologie atd. Obzor víry a potenciální Boží působnosti se nám za to neuvěřitelně rozšířil. Protože jestli Big Bang mohl ještě nějakým způsobem vzniknout bez Božího dopuštění a spuštění - pak nekonečně velkej a rozsáhlej vesmír plnej ultratěžkýho a ultražhavýho éteru opravdu nemoh namíchat nikdo jinej - než ten, kdo Božímu řemeslu fakt dobře rozuměl. |
|
|
Zephir 1.7.2009 2:25Re: Vědci nezůstávají jen u náhody. Naopak Ve skutečnosti pro současnou vědu náhoda vlastně neexistuje, razí Tegmarkův koncept matematickýho vesmíru. Co je náhodné, pak to nelze reprodukovatelně zopakovat - pak je to prostě zázrak, věc nehodná současný vědy - at už je to Lurdskej zázrak, akt stvoření nebo třeba studená fuze. Tato teze současně vyzdvihuje nepostradatelnost všech, kdo matematicky uvažují pro další rozvo lidskýho chápaní a vědy jako takové. Pro sektářskou skupinu, zakládající si na tom, že umí část pozorovatelné reality spočítat je tudíž nemyslitelný připustit, že by mohla být ve své podstatě náhodná. Je to triviální logika, ale v podstatě způsobila odmítnutí eteru a božské, čili nekauzální podstaty vesmíru jako takového. Koncept eteru je v tomto směru s Bohem na stejné lodi - ačkoliv jde ve své podstatě vlastně o koncepty duální. Myšlenka eteru je od A po Z založena na vyplnění mezer v kauzální logice, které dnes věda částečně záměrně udržuje, zatímco koncept Boha se je snaží rozšířit. Pro současný formálně uvažující fyzmatiky stejně jako pro středověký teology neni nijak výhodný nahradit jejich abstraktní teorie nějakým modelem, o kterým by mohl úspěšně mudrovat kdejakej Franta z Horní Dolní a nedej bože vystavovat jejich skvělý závěry zdrcující kritice založený na prostý selský logice. Vždyt třeba strunovou teorii jde na základě éterový teorie potopit jedinou větou.. je to legrační. Proč by se pak fyzici měli proboha něčím jako éter vůbec zaobírat? Jejich ignorance a - v případě těch hloupějších - neskrývanej negativismus má svoji hlubokou vnitřní logiku: oni by se ani nemohli chovat jinak, i kdyby sami chtěli. Já se jim tedy nedivím a vlastně se na ně ani nezlobím - kdyby se chovali jinak a věda vyvíjela jinak, znamenalo by to vlastně, že v mý vlastní teorii něco hapruje. |
|
|
Zephir 1.7.2009 1:47Re: Patavědcům a pavědě se na psu daří Hint: Maxwellova teorie je založena na příčnejch vlnách a vyplývá z ní Lorentzova invariance (zjednodušený odvození lze nalézt např. zde: http://www.vttoth.com/LIGHT/light.htm) Příčný vlny to tedy asi nebyly. Asi je nám oběma jasný, že fyzici dnes éterovej model zapíraj jenom proto, aby nebyli před veřejností za debily a nepřišli o veřejností financovaný granty na svý teologie. V podstatě ty samý důvody, kvůli kterejm Galilo před 400 lety musel nahlas svý názory odvolávat, aby nemusel na hranici. Na rozdíl od církve ale má ta dnešní sebranka trochu smůlu: dříví je drahý a je tu internet. |
|
|
Zephir 1.7.2009 1:25Re: Patavědcům a pavědě se na psu daří Co je "obvyklá podoba"? Cásticovým hmotným prostředím se energie "obvykle" šíří dvěma způsoby: v podobě podélných a příčných vln. Která z těchto podob šíření světla eterem byla experimentálně vyvrácena? A na kterou se "zapomělo"? Jeden z nás dvou tu opravdu nebude příliš bystrej organismus.... |
|
|
pbla4024 1.7.2009 0:44Re: Patavědcům a pavědě se na psu daří Představa étéru v obvyklé podobě byla experimentálně vyvrácena v devatenáctém století. Nyní máme dvacáté první století. To už by mohlo dojít i těm nepříliš bystrým. |
|
|
Zephir 1.7.2009 0:38Re: Patavědcům a pavědě se na psu daří Pokud je to jen slaboduchá a pitomoučká polívčička - tim hůř pro fyziky, že se jí neujali dříf. Horší by bylo, kdyby nefungovala - ale o tom kupodivu se se mnou fyzici nehádaj. |
|
|
B 1.7.2009 0:04Patavědcům a pavědě se na psu daří Je spodivem jak se na Neviditelném psu daří všem kontroverzním a patavědeckým teoriím. Dokonce i všem dobře známý ]Zephir, který všude jinde sklízí bány si tady nerušně přihřívá svou slaboduchou a pitomoučku éterovou polívčičku |
|
|
Stoura 30.6.2009 22:18Re: Máte jistotu věřícího. Nejprve dotaz: Mojhl byste prosím dodat odkaz na nějaká seriózní zdroj, v němž se tvrdí, že evoluce přinesla pána Vesmíru? Nevím, že by někdo seriózní něco takového tvrdil. Nesmíte tolik poslouchat Flashe Gordona Přírodní vědy (ani evoluce) se nijak nevyjadřují k tomu, co je morální a co ne (kromě přikázání "nezalžeš", které je základem vědecké metody). Věda pouze zjišťuje, jak věci fungují. K morálce se vyjadřují konkrétní lidé, případně náboženské a politické organizace. Ti také nesou osobní zodpovědnost. I když mě napadlo, že například z aplikace kybernetiky a ekologie lze důvody pro vznik některých morálních pravodel (u křesťanů druhá půlka přikázání) odvodit. Dokonce i náboženství se jeví jako celkem dobrá technologie, zvyšující evoluční šanci na přežití. |
|
|
Mhm 30.6.2009 21:34Re: Máte jistotu věřícího. A existuje dukaz ze tomu tak neni ? Prece evoluce jak se tvrdi prinesla pana vesmiru - cloveka. Nahodou ? Nebo tedy nehodou ? Mozna spise tim druhym podle toho jak se chova. Kdyby veril ze je neco vice nez clovek se svou chamtivosti a bezohlednosti kterou zakryva evoluci. Kam ten vyvoj povede v dalsim postupu ? Myslim, ze vira dava prinos stanovenim moralnich hranic. Jejim popiranim bez nahrady necim tedy lepsim, pokud o neco takoveho ma vubec jeste nekdo zajem, vylevame dite s vanickou. Je snad lepsi reseni ktere prinasi veda ? Zbrane hromadneho niceni, leceni a vyzkum ktere nevedou k reseni ale obohaceni farmaceutickeho prumyslu a dalsich mnoho prikladu na vsech polich vedy ktere nese vymazani moralni zodpovednosti. |
|
|
vasekpav 30.6.2009 21:27Re: Nechápu podstatu sporu v minulosti umřeli bohové spolu s těmi generacemi těch, kteří v ně věřili |
Kdo dnes věří v Řecké nebo Římské bohy 
|
|
Stoura 30.6.2009 21:17Re: Máte jistotu věřícího. V tomhle se zcela mýlíte. Vědci nezůstávají jen u náhody. Naopak - snaží se najít pravidla. Pravidlo není náhoda (byť náhoda může být jeho složkou). |
|
|
Mhm 30.6.2009 21:14Re: Důkazem, že Jenze vedec veri na nahodu ! V tom je ten rozdil. Nahoda je tedy vedecky buh ! Vedecky buh = nahoda. Vedcum tedy chybi dulaz puvodu inteligence tvorby. Zustavaji jen u te jejich nahody, priteli. |
|
|
Stoura 30.6.2009 21:14Re: Máte jistotu věřícího. A Vy věříte, že nikdy nikde žádná náhode neexistuje? Vše je podle Vás do puntíku dopředu nallinkované přesně a bez alternativ? Mimochodem: Posroje k náhodě jsou ve vědš pomšrně dost rozdílné, Tak, jak jste to obecně prohlísil, to zcela jistě není pravda (tedy pokud nemáte na mysli pouze jednoho konkrétního vědce. Kterího, když jste použil jednotné číslo?). |
|
|
Mhm 30.6.2009 21:11Re: Máte jistotu věřícího. Prominte preklep - vedecky buh = nahoda. Vedcum tedy chybi inteligence tvorby. Zustavaji jen u te nahody, priteli. |
|
|
Mhm 30.6.2009 21:09Re: Máte jistotu věřícího. Jenze vedec veri na nahodu ! V tom je ten rozdil. Nahoda je tedy vededky buh ! |
|
|
Mhm 30.6.2009 21:07Re: Další věroučný text bez jakéhokoli reálného důkazu. VEDECKY dukaz prece - zivot vznikl nahodnou souhrou okolnosti, tedy nezivych mineralu Jakube. Cti prece tu vededkou polemiku tady. |
|
|
Suchoř 30.6.2009 15:18věřící věří v církev v to, co mu církev neomylně předestírá svými dogmaty, jako povinnost a pod pohrůžkami pekelných muk. Také v to, že církevní evangelia a výlevy kazatelů mají být přímo božím slovem a tedy absolutní pravdou. Církve se nemohou smířit s evolucí zejména proto, že v ní není místa pro duše, duchy, ani pro onen svět, ze kterých si dělají ten nejlukrativnější džob a prostředek pro vládnutí nad lidstvem. A není-li duše, pak církve, magie i mnohá ezoterika mohou být jen podvodnými až zločinnými mafiemi. |
|
|
Harry 30.6.2009 12:10Re: Je pěkné, když o Darwinově "snůšce bludů" Vraci se Mojžíš ze Sinaje, nese desky a říká: Mám pro vás dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou. Dobrá je, že z původních 25 jsem to s Hospodinem usmlouval na 10 přikázání. Ta špatná je, že nepokradeš a nesesmilníš tam zůstaly. |
|
|
pbla4024 30.6.2009 10:26Re: Hustota černých děr Pokud už se vám něco takového přihodí, měl byste si na tom ve společnosti držet kapesník. |
|
|
Zephir 30.6.2009 9:59Re: Hustota černých děr Každou hmotu ve vesmíru čekaj dvě varianty: buďto spadnou do černejch děr do věčnýho zatracení, nebo se vypařej na záření a uniknou do jako duše nebe. Horizont událostí je takovej boží soud pro hříšníky. |
|
|
Zephir 30.6.2009 9:47Re: Hustota černých děr Zajímavý je, že povrch černý díry zvenku by mohl vypadat jako rudě žhnoucí díra do pekla, zevnitř jako naopak zrcadlící nebe... |
