Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

27.6.2024 | Svátek má Ladislav

Diskuse k článku

VĚDA: Darwinova teorie snůškou bludů?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Jakub Vandrovec 29.6.2009 9:51

Re: Kamprická exploze

Je to jen žonglování s čísly. Znáte nějakou spolehlivou metodu na určení stáří vzorku? Jestli ano, tak jak jste si ji ověřil?

stoura 29.6.2009 11:12

Re: Kamprická exploze

Metod určení stáří vzorku je víc. Existuje asi desítka různých používaných metod, využívajících rozpadové řady prvků. Dají se prostě počítat usazené vrstvy sedimentů. Dá se měřit kontinentální drift. Pro malá stáří (do 11 000 let) poslouží dendrochronologie. Těch metod je spousta.

Jakub Vandrovec 29.6.2009 12:18

Víte, proč těch metod je spousta? Protože ani jedna není spolehlivá.

Připomíná to často věštění z křišťálové koule. I když je křišťál dokonale čistý, tak stejně záleží na tom, kdo tu kouli drží v ruce. Většinou je to nějaký šarlatán napojený na státní penězovod.

stoura 29.6.2009 12:27

Re: Víte, proč těch metod je spousta? Protože ani jedna není spolehlivá.

Metod je spousta, protože je svět mnohotvárný. O spolehlivosti samozřejmě můžeme vést diskusi, ale obvykle se k výsledkům dodává i předpokládaný interval spolehmivosti. Vaše vysvětlení je IMHO mimo realitu. - dost z těch metod bylo ověřeno i nezávislými (soukromými) institucemi.

Jakub Vandrovec 29.6.2009 14:18

Re: Víte, proč těch metod je spousta? Protože ani jedna není spolehlivá.

Spolehlivě je ověřit nelze a jestli jde o státní či soukromou instituci, je dnes prakticky lhostejné. Obě musí vykazovat výsledky za každou cenu a snadno jeden mylný předpoklad odstartuje stovky dalších, když z nich plyne zisk.

ZEPHIR 29.6.2009 10:22

Re: Kambrická druhová exploze

Myslím, že prekambrická druhová exploze dobře konvenuje s další teorií Sněhový vločky, podle která Zeměkoule v tý době prošla krutým zaledněním, čímž se zpohodlněná prokaryota, který se až dosud rozmnožovaly asexuální a v pohodě s tím vystačily dostaly do diaspory a byly donucený rychle mutovat, aby udržely krok s rychlou změnou podmínek. Z té doby se zkrátka datuje vynález sexu a v důsledku toho prudkej nárůst druhový pestrosti. Je trochu s podivem, že to spojení zatim nikoho nenapadlo, přitom se to přímo nabízí.

Ještě dnes to některý prvoci a kvasinky praktikují podobně: když je jim ouvej, začnou se místo dělení (klonování) sexuálně rozmnožovat (konjugovat), což je sice energeticky náročnější a pro organismus riskantnější, ale zrychluje se tím výběr potenciálně užitečnejch mutací (vedle těch škodlivejch, vedoucí např. k rakovině). Naopak vyžraný organismy, který nic nenutí se přizpůsobovat, jako třeba žraloci na dně moří maj tendenci k parthenogenezi a sklon k rakovině nemají - mají ji buněčnými mechanismy zakázanou. Současný šíření endiometriozy je IMO záležitost stejný kategorie: lidský samice sou vystavený nízkýmu selekčnímu tlaku, tak jejich organismus hledá cesty k parthenogenezi a rozmnožování pučením, asi jako kvasinky.

Zkrátka sexuální a asexuální rozmnožování vyvažuje četnost mutací: když je jich moc, organismus tíhne k rakovině, když je jich málo, je málo přizpůsobivej, pokud nemá dostatečně krátkej generační cyklus. Z hlediska éterový teorie je vznik sexuálního dimorfismu analogie kondenzace hmoty, ke který došlo při inflaci, kdy z bezpohlavních gravitonů vznikly fermiony (samičí částice) a bosony (samečci). Čili z tohodle pohledu je kambrická druhová exploze analogie/pokračováním inflace a evoluce živý hmoty je jen pokračováním vývoje tý neživý.

Jakub Vandrovec 29.6.2009 10:28

Re: Kambrická druhová exploze

Nestačilo napsat jen, že spokojený organismus se nemá zájem měnit a nespokojený hledá jiné možnosti a tak prochází více změnami?

ZEPHIR 29.6.2009 10:47

Re: Kambrická druhová exploze

Obecně ano - ale v tomto případě můžeme bejt o něco konkrétnější.

Krom toho analogie vždycky pomůže pochopit, jak mechanismus funguje: vznik sexuálního dimorfismu je jakejsi fázovej přechod - kondenzace na úrovni genofondu, který se ve fyzice popisuje jako spontánní narušení symetrie: původně homogenní systém částic se rozdělí na dvě skupiny zavedením dalších dimenzí (povrchů), obě skupiny částic se pak liší povrchovou křivostí.

Samozřejmě kauzální spojení vzniku sexu, ochlazení planety a prekambrický druhový exploze je jen teorie jako každá jiná a je nutný ji ověřit.

REX 29.6.2009 9:08

Lidé jsou různí a proto věří různým věcem.

Někteří věří kartám, další astrologii, jiní nemohou akceptovat, že člověk patří do říše živočichů (podobně jako modrá krev u šlechty) a někteří věří dokonce Klausovi či bolševikům. Není tato různorodost nejlepším důkazem evoluční teorie?

ity 29.6.2009 9:24

Re: Lidé jsou různí a proto věří různým věcem.

Zrovna tak může být vykládána jako projekt Stvořitelovi kreativity, Ostatně, největší Boží zázrak je to, že dokázal stvořit člověka tak aby v něj nevěřil.

Stoura 29.6.2009 9:36

Re: Lidé jsou různí a proto věří různým věcem.

Takže podle Vás ten stvořitel záměně fixloval (podvrhl falešné důkazy)?

Jakub Vandrovec 29.6.2009 9:57

Správný věřící by Vám namítnul, že nezná úmysly svého Boha.

Takže proč ne?

Abyste mi rozuměl, taková diskuze je zbytečná.

ity 29.6.2009 10:01

Re: Lidé jsou různí a proto věří různým věcem.

jaké důkazy ?

Veteran 29.6.2009 9:36

Re: Lidé jsou různí a proto věří různým věcem.

Jiný jasný důkaz evoluční teorie je to, že někteří lidé si to znovu nasměřovali k opicím.

Tatar 29.6.2009 9:02

Dotaz

A ten vývoj je prosím již ukončen nebo stále pokračuje (tedy lidského druhu)?

Stoura 29.6.2009 9:09

Re: Dotaz

Pokračuje stále. Ale díky velikosti populace je stav hodně stabilizovaný (vývoj hodně zpomalený) Rychlejší vývoj je v malých nebo izolovaných populacích a tam kde působí seklekční tlak.

Kanuk 29.6.2009 9:10

Re: Dotaz

U bílé rasy se zdá, že degeneruje. Určitě sociálně, protože vymírá.

j 29.6.2009 8:36

A co Denikenova teorie? Když má být informační soutěž názorů ve škole, mají tam být všechny a určitě se jich ještě najde

Kanuk 29.6.2009 8:59

Re: j

j, ve škole se také neučí, že Země je placatá a Slunce obíhá kolem ní. Také názor, zastávaný snad pár tisíc let.

j 29.6.2009 9:38

Re: j

To měl být vtip. Tak příště

Jakub Vandrovec 29.6.2009 10:10

Ono to zase tak vtipné není

Těžko vyloučit, že vývoj života či přímo jeho uchycení na Zemi má mimozemský původ. Posmívání se, je opět přihlouplý náboženský přístup. Vědec klidně přizná, že původ života na Zemi nezná a nemůže vyloučit ani tuto variantu.

Kanuk 29.6.2009 8:31

Pár poznámek jednoho blbce

1) Podle astronomických měření a přesvědčivých fyzikálních teorií.....Astronomická měření jsou jedna věc, kterou lze považovat za absolutní pravdu. "Přesvědčivé fysikální teorie" jsou věc druhá, mající s tou první velmi málo společného. Určité teorii věří ten, kdo jí věřit chce, Je to něco jako náboženství, ale obvykle není používáno zázraků (na rozdíl od náboženství). Na př. existence "gravitačních vln" je dneska jako houska na krámě, jen je objevit. Je ale méně známo, že pánové Hoyle a Narlikar, světově uznávaní astrophysici (nebo takového něco), napsali celou knihu o okamžitém působení gravitace, bez gravitačních vln. Detaily neznám.

2) vesmír vznikl asi před 13,7 miliardy let. .... Země... se zrodila asi před 4,5 miliardy let. Tomu o Zemi bych celkem věřil. Ale s tím vesmírem - to je asi stejně pravděpodobné, jako že vesmír udělal Pán Bůh za 7 dní. (To už tu napsal fafa).

3) Fyzika hodně používá matematiku. Do určité míry, co se nedá spočítat, není fyzika. (nehádám se, že to je přesně tak). Matematici zavedli pojem nekonečna. Proč tedy fyzici požadují, aby všechno mělo počátek a konec?

4) Vznik života na Zemi. Zmíněný p. Narlikar má snad teorii, že život byl přinesen na Zem z vesmíru. Aspoň v tomto směru dělal nějaké pokusy. Jaké jsou výsledky, nevím, je to jen zmíněno na Wikipedii. Ovšem, to jen postrkuje o krok dál otázku "Jak vznikl život ?"

5) V jedné knížce, nemající nic společného s vědou, je rčení "zázraky nejsou proti přírodě, ale jsou proti tomu, co o přírodě víme". A k tomu bych dodal, že zatím toho o přírodě víme dost málo, v poměru k tomu, co nevíme.