Stoura 2.7.2009 11:40

Re: když proti sobě v dané soustavě poletí elektron a proton se stejnou kinetickou energií

Co se týče rozdílu proti stratosféře: Stačí se podívat, kolikrát už dopadly takové částice z kosmu na hustý Měsíc a kolikrát byl tedy tento zničen.

Nejste trochu paranoidní? (což samozřejmě nemusí znamenat, žo po Vás nejdou )

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 2.7.2009 11:46

Re: když proti sobě v dané soustavě poletí elektron a proton se stejnou kinetickou energií

Stačí se podívat, kolik je na něm kráterů.

Nikdo neříká, že dopad strangeletu zemi zničí. To je veliký omyl - strangelet není černá díra. O dopadu strangeletu se např. spekuluje i v případě Tunguzského meteoritu - zatím se po něm nenašly nějaké stopy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.7.2009 11:53

Re: když proti sobě v dané soustavě poletí elektron a proton se stejnou kinetickou energií

Nikdo neříká, že dopad strangeletu zemi zničí.  Opět nepravda.  Říkal to například spekupativní film BBC, nebo třeba jakýsi  Adrian Kent.

Zkuste prosím psát v trochu větším procentu věci, které jsou pravdivé. Ověřujte si, co píšete. Takhle se tím balastem nepravd těžko prodírá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 2.7.2009 12:16

Re: když proti sobě v dané soustavě poletí elektron a proton se stejnou kinetickou energií

OK, nikdo tady neříká, že dopad strangeletu zemi zničí.

Kdybych měl mainstream fyziku tahat za fusekle ohledně jejich nepravd o éterové teorii, byli bychom tu do rána. Krom toho prostě respektujte kontext diskuse. Když tvrdíte, že strangelet by měl Měsíc zničit a přesto to zjevně neudělal (což je nepravda stejné urovně jako moje), říkám, že to není pravda, že existují teorie, které tvrdí, že způsobí jen zemětřesení a nalinkuju článek.

Vy pak zase argumentujete, že nějaký film tvrdí, že ji zničit musí a navíc bez citace a pak mě obviníte ze lži. S takto divergentním stylem debaty se nikam nedostaneme. Ten film BBS navíc ilustroval zánik země černou dírou, viděl jsem ho taky. Strangelet by zeměkouli nebo její část přeměnil na oblak dalších strangeletů. Praktický dopad pro pozemský život by byl asi podobný, ale nemusí to být katastrofa planetárních rozměrů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 2.7.2009 11:49

Re: Nejste trochu paranoidní?

Ani ne. Dneska si nemůžete o své újmě do baráku vsadit ani okno, musí vám to schválit statik. Ovšem v  případě tak drahého a náročného experimentu jako LHC relevantní bezpečností analýza chybí - známé a snadno předvídatelné faktory v ní prostě započteny nejsou.

Proč? Jak je toto možné, vojíne? Inu prostě proto, že se věda separovala od zájmů a potřeb společnosti a dělá s v ní v podstatě co chce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pbla4024 2.7.2009 11:51

Re: když proti sobě v dané soustavě poletí elektron a proton se stejnou kinetickou energií

Ale to víš že to zvážili, pupiku. Kupříkladu na na Měsíci atmosféra není a kosmickým zářením je bombardován už pár miliard let. To už bychom nějaké exotické důsledky viděli, ne?

Ps.: Jsem si téměř jistý, že účinný průřez se nezmění při změně hustoty částic. To je totiž podstata účinného průřezu, oddělit od sebe konfiguraci experimentu a fyzikální děj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 2.7.2009 12:01

Re: když proti sobě v dané soustavě poletí elektron a proton se stejnou kinetickou energií

Jak říkám, vidíme na něm spoustu kráterů, vznik většiny  z nich by pozemský život nejspíš pěkně zkomplikoval.

Co se účinného průřezu týče, zajímá mě prostě, s jakou pravděpodobností produkt srážky zinteraguje se současnou hmotou, než se stačí sám rozpadnout. Dokud se to nespočítá, můžeme tu jen vzájemně fňukat.

Mě spíš zaráží, že v Cernu neexistuje osoba zodpovědná za to, aby tyto věci spočítala a dala to formou peer-reviewed publikace veřejnosti k posouzení. Už to samo o sobě stačí, aby ten projekt byl zastaven a nemusím ani řešit proč a nač. Nesplňuje prostě formální požadavky na bezpečnost podobných velkých projektů, podobně jako testování atomových bomb. Upozorňuji, že to není vojenský projekt podléhající utajení ani strategickým bezpečnostním zájmům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.7.2009 12:09

Re: když proti sobě v dané soustavě poletí elektron a proton se stejnou kinetickou energií

Ta pravděpodobnost je přece prakticky 100%. Jak jinak byste chtěl ty částice detekovat? Četl jste si o tom něco jiného než zprávy v Blesku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 2.7.2009 12:22

Re: když proti sobě v dané soustavě poletí elektron a proton se stejnou kinetickou energií

To co detekujete není produkt srážky, ale výsledek jeho rozpadu - jety a nějaké ty krátkodobě žijící částice. Ohledně narážek se zklidněte, zas takový frajer nejste.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mee 3.7.2009 0:58

Re: abychom se zucastnili evoluce takovym zpusobem ktery zabrani sebezniceni

//eterová teorie je jim u prd*le..//..tjoo i scelym Zephirem .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.7.2009 6:37

Re: Tedy nabozenstvi..

V okamžiku, kdy začnete považovat Vesmír za nekonečný, nepotřebujete k vysvětlení žádné náhody předpoklad Boha. V nekonečném systému se nutně realizuje každá možnost, která má nenulovou pravděpodobnost. A pravděpodobnost vzniku života je sice velmi malá, ale není nulová.

Zbytek vašeho příspěvku je popis Vašeho paradigmatu. Na tytéž jevy se lze dívat i jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mhm, 2.7.2009 15:36

Re: Tedy nabozenstvi..

Divam se na to trochu jinak - podobne jako s temi kartami. Bible rika, ze na pocatku bylo slovo... Buh nebo ta nejvyssi sila, aby to nikoho nedrazdilo. stvoril zakony a pak hmotu ktera temto zxakonum podleha. Tvorba pokracuje a dojde k momentu kdy vdechne do tvorby novy prvek - zivot. Ten ale take jako vse podleha zakonum. Clovek tedy s darem inteligence ma dar slova ktere dokaze tvorit. Bez nej to neni mozne. Cili k obrazu svemu... S touto schopnosti prichazi novy zakon vedomi a snim tedy s-vedomi. Svedomi nas ma zavazovat podobne jako Adama. Je to podminka zakona. Jenze lide s vedomim p form;oznali, ze zakon dava moc - vladu a zacali si tvorit zakony po svem. Vcetne nabozenstvi. Takze jsme na ceste kterou nam ukazuje priklad Adama. Sami se potrestame. Mozna se tomu muzete usmat, ale kdyz se clovek zamysli.. Budu cekat vasi odezvu.

Debata o zodopvednosti Svycarskeho projektu je velice zajimava. Dekuji vam obema.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 1.7.2009 13:49

Re: něco

Budiž, ale nevím, co by na představě vyvíjející se hmoty nebo stvořitele napřirozeného.

Lidi neustále něco tvořej, evoluce hmoty v přírodě je rovněž běžná.

Obě teorie jsou vlastně extrapolace každodenní reality. Co když náš vesmír tvoří černá díra a ta vznikla v urychlovači nějaký mimovesmírný civilizace? Pak náš vesmír byl vlastně stvořen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 1.7.2009 14:25

Re: něco

co je to podle Vás "nadpřirozená vlasytnost hmoty"? Evolucionisté naopak předpokládají, že k vývoji živých organismů stačí běžné vlastnosti hmoty (zkoumané fyzikou a chemií) a není potřeba přidávat nic nadpřirozeného navíc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

sardinka 1.7.2009 18:56

Re: něco

To je když má hmota moc vlasů. Ne, ale vážně, já si myslím, že tou nadpřirozenou vlastností hmoty se rozumí všechny ty neskutečné náhody resp. jejich neuvěřitelné řetězení, samoorganizace, náhoda kombinovaná se zákony vytvářející dohromady řád atd. - všechno toto se přirozeně nedaří  vysvětlit a tak je pro tyto mezery použito evoluce (Boha). Nejde přitom ani tak o mezery jako spíše o základy těchto dvou myšlenkových systémů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 1.7.2009 19:28

Re: něco

To, nakolik se jedná o náhody, je stále předmětem sporů. Uvažte ale, že Vesmír je HODNĚ velký (a to i ta malá část, kterou můžeme pozorovat). A k tomu, aby se nějací tvorové divili tomu, jak  mohl vzniknout život stačí, aby ten život vznikl v jediném místě toho vesmíru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mhm 1.7.2009 22:26

Re: něco

Tech nahod je ponekud mnoho pohromade. Vezmete si napriklasd nahodu, ze zeme je vzdalena od slunce tak aby porostredi mohlo podporovat zivot. kousek dal a byla by prilis chladna s daleko vetsimi vykyvy teplot, kousek blize a naopak byla by prilis zhava -nahoda.  Zemska atmosfera ktera chrani zivot na zemi proti skodlivemu zareni z vesmiru - nahoda. Zajimavy ukaz - mesic svou velikosti zakryva slunce tak dokonale, ze muzeme pozorovat slunecni koronu - take nahoda. Slouceni chemickych prvku ktere umoznuje zivy organizmus - dalsi nahoda. Tech nahod je nescetne mnoho. Ostatne nekdo se jiz tady zminil, ze vedci povazuji uznavaji nahodu.Takze jak jsem jiz psal drive, pro vedce je nahoda buh ve ktereho veri. Jsou vedecky verici. Mohou tedy dokazat ze za tou nahodou neni opravdu Buh ktery ji ridi ??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 1.7.2009 22:46

Re: něco

Ad náhody kolem Země: Problém jje v tom, že vycházíte ze svého paradigmatu, přidáte do něj kus jiného paradigmatu a výsledkem je, že Vým vyjde náhoda. Zkuste to opačně: Jaká je pravděpodobnost, že se v celém Vesmíru NEBUDE vyskytovat planeta, která by byla vhodná pro život? Připomínám, že například atmosféru má vícš planet, takže to asi zase taková vzácnost nebude. Planet, byť velkých, je známo také celkem dost. A tak dále.

Uvedu příklad: Vezmu balíček karet. Zamíchám. Všech 52 karet před Vás vyložím. Uvidíte jedinečnou posloupnost. Budete se podivovat  mé dokonalé kreativní síle, když jsem před Vás položil tuto jedinečnou posloupnost, jejíž pravděpodobnost je velice nepatrná?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 2.7.2009 0:47

Re: Mohou tedy dokazat ze za tou nahodou neni opravdu Buh

Ano, mohou. Podle eterový teorie je vesmír něco jako tetris. Vršíte náhodně částice a dřív nebo později vám vznikne taková kombinace, která se chová jako bystrý lidský mozek.

Abyste to mohl pochopit, je ovšem nutné vzít v uvahu, že nejen hmota, ale i obrovské dálavy vesmírného prostoru jsou složeny ze spousty malých částic, čili eterovou teorii. Ten prázdný prostor mezi nimi je tvořen myriádami částic, které nedělají v podstatě nic pozorovatelného, jen prázdný prostor. Pak můžete začít počítat pravděpodobnost s jakou určitý počet částic obsažený v lidském mozku vytvoří v tak obrovském souboru částic konfiguraci lidského mozku.

Lidský mozek je ovšem v kontextu vesmíru zcela maličký a vyskytuje se sporadicky - obrovské uspořádané systémy jako jsou galaxie nebo černé díry pouhou náhodou nevysvětlíme. Ale eterová teorie umožnuje pochopit i toto. Aby vzájemně odpuzující se částice mohly tvořit prostor, musí se chovat jako rtutové kapky, nemohou se jen tak vzájemně prostupovat. Každá částice tvořící vakuum musí mít povrchový spin. Zatímco důsledky vzájemných srážek  částic (translace) se vzájemně vyruší, jejich povrchový spin se sčítá a dřiv nebo později vytvoří gigantický vír v časoprostoru. Vznik černých děr ve vakuu je tedy tím nevyhnutelnější, čím je to vakuum rozsáhlejší.

Tento model má i svoje sociologické analogie a implikace. Např. zástup lidí, pokud nejsou názorově diferencovaní připomíná bosonový kondenzát, informace se přes něj šíří vysokou rychlostí a je to malý kauzální prostor. Pokud je takový zástup složen z individualit, jejich rozdílné názory se zprůměrují a na větší vzdálenost se bude takový zástup chovat jako tupá masa. To je riziko demokracie v případě, že se rozhoduje o otázkách jako globální oteplování a pod. - ty lidi se na ničem neshodnou.

Ale v případě, že ty lidi zastávaj společnej názor, byt infinitezimální, jejich postoje se sečtou a dřív či později dají vzniknout singulárním postavám jako Stalin nebo Hitler, který tvoří názorový černý díry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 2.7.2009 0:53

Re: Mohou tedy dokazat ze za tou nahodou neni opravdu Buh

Mimochodem vznik a udržování náboženství  a jejich postav je taky emergentní záležitost, tolik lidí zkrátka tak trochu věří v Boha, až se mezi nimi jeden z lidí prohlásí za jeho proroka. Lidi jako Napoleon, Stalin nebo Hitler nebo Einstein jsou produkty své doby. I já jsem produkt emergentních mechanismů - kdybych v ucelené formě koncept eteru kvůli narůstajícím konceptuální problémům současný fyziky neoprášil a nezrekapituloval, dřív či později by to udělal někdo jiný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Machi 2.7.2009 10:30

Re: Mohou tedy dokazat ze za tou nahodou neni opravdu Buh

Promiňte, ale srovnávat Einsteina s Napoleonem, Hitlerem a Stalinem je poněkud mimo mísu, a mírně řečeno i neslušné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.7.2009 6:59

Re: Mohou tedy dokazat ze za tou nahodou neni opravdu Buh

Protože, jak jste sám prokázal, je Vaše pojetí éteru nekonzistentní, vysvětlíte jím cokoliv. A vysvětlil byste jím i opka toho čehokoliv. Tak prostě nekonzistence funguje. Takže vytvářet i sledovat takovéto nekonzistentní vysvětlování je ztráta času.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.7.2009 10:30

Re: vysvětlíte jím cokoliv. A vysvětlil byste jím i opka toho čehokoliv

To tvrdíte vy.

Zkuste to demonstrovat na nějakém příkladě, jistě to nebude v tak obrovském rozsahu čehokoliv problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.7.2009 10:39

Re: vysvětlíte jím cokoliv. A vysvětlil byste jím i opka toho čehokoliv

Mohl byste si prosím změnit nick? Používáním toho mého vnášíte zmatek do diskuse.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 2.7.2009 10:40

Re: vysvětlíte jím cokoliv. A vysvětlil byste jím i opka toho čehokoliv

Aha, sorry - netuším, jak se mi do toho pole jméno dostal. Omlouvám se...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

sardinka 2.7.2009 11:02

Re: vysvětlíte jím cokoliv. A vysvětlil byste jím i opka toho čehokoliv

Myslím, že klíčovým problémem evolucionismu, je extrémní extrapolace - pozorovatelné a vysvětlitelné jevy natáhnu na miliony a miliardy let a protáhnu nekonečným vesmírem a pak ať mi někdo vyvrátí, že se za tu dobu a v tom obrovském prostoru nemůže stát neuvěřitelný řetězec náhod, které ve finále vytváří řád. Problém je ale v tom, že nekonečný čas a prostor nehrají ve prospěch náhody vedoucí k řádu - to je spíš taková berlička (když si něco nedokážu představit, tak by to mohlo vyjít).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.7.2009 11:09

Re: vysvětlíte jím cokoliv. A vysvětlil byste jím i opka toho čehokoliv

sardinka: Problém je ale v tom, že nekonečný čas a prostor nehrají ve prospěch náhody vedoucí k řádu ...

To samozřejmě není pravda. Pokud řádem nazvete nějakou posloupnost jevů nebo organizaci prvků, pak nekonečno naopak k existenci lokálních zdání řádu vede. Nekonečno je totiž HODNĚ veliké - zvětší sebenepatrnější nepravděpodobnost v jistotu. A v našem případě navíc stačí jen dostatečně velké konečno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stoura 2.7.2009 10:57

Re: vysvětlíte jím cokoliv. A vysvětlil byste jím i opka toho čehokoliv

Vezmu teorém, že "Zephir není psem". Předpokládejme, že existuje nějaký důkaz tohoto teorému. Poté použiji Zephirovu větu "eterová teorie to ilustruje konceptem pěny éterovejch fluktuací - na vetší vzdálenosti se logika důkazu tříští a postupně jde dokázat jak teorém tak i jeho opak."  A tím máme pomocí Zephirovy eterové teorie dokázáno, že Zephir psem je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek