30.4.2024 | Svátek má Blahoslav


Diskuse k článku

VĚDA: A přece to létá

Zřejmým problémem je, že není žádné vysvětlení, které bude univerzálně přijaté. Potud Mark Drela, profesor Massachusettského technologického institutu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Victorin 5.5.2020 14:50

Kolmane, z problematiky letu nechápete naprosto nic, protože letoun s dostatečně výkonným motorem letí i v tzv. praporu, tj. zcela beze vztlaku. Vykazujete zde pouze primitivní aroganci...

V. Kolman 5.5.2020 19:30

Ó nikoliv Victorine. Tvrdohlavě zaměňujete aerodynamický vodorovný let na "břiše" i na "zádech" s visením letounu na vrtuli (proudu výstupních plynů) ve vertikální poloze. U "přemotorovaných" strojů je to možné), ale tam už nelze hovořit o "letu".

Zkuste si o těchto věcech rozumně popovídat s leteckým akrobatem. Pomůže vám to!

J. Jurax 5.5.2020 21:15

Jistě. Třeba vrtulník ...

Běžná letadla kromě moderních stíhaček nedisponují takovým přebytkem výkonu, resp. tahu, aby mohla takzvaně viset na vrtuli, resp. sloupci plynů jako ten vrtulník; mimoto takhle nejsou řiditelná, protože aerodynamické řídící plochy nejsouce ofukovány nefungují; k manévru kobra se užívá vektorování tahu.

Speciální případy jsou Harrier, Jak-38 a F-35B, ty ovšem využívají ohýbání tahu, resp. ještě zdvihových motorů (Jak-38) či vztlakových dmychadel (F-35) a k řízení užívají řídících trysek odebírající horké plyny z motoru.

F. Houžňák 5.5.2020 7:39

Nejsem aerodynamik, ale když vidím malé letadlo letět na zádech, tak má nos trochu nahoru, takže bych laicky řekl, že to bude tím. Jinak co se týče vztlaku, podstatný je tam efekt, zapomněl jsem, jak se jmenuje, ale je to podle jeho objevitele, nějakého Maďara. Lze to poměrně lehce nalézt, i na Wikipedii. Ale otázka je to zapeklitá, něco jako "jakto, že čmelák může lítat?". To se taky dodneška přesně neví, ale funguje to.

P. Grigar 5.5.2020 11:09

Henri Coandă, Rumun.

F. Houžňák 5.5.2020 12:36

Tak Rumun. Děkuji. Proto jsem to nenašel.

P. Grigar 5.5.2020 17:08

..možná jste měl také na mysli Theodore von Kármána, který se zabýval podobnou problematikou(vírové stezky).

F. Houžňák 5.5.2020 17:26

Ne, neměl, o tom jsem věděl, že to on není, ač to byl taky aerodynamik. Ale možná mi tam vnesl to Maďarsko.

V. Kolman 5.5.2020 19:35

1*****

L. Písařík 5.5.2020 7:36

Při letu na zádech, pokud trvá déle, zaujímá letoun jinou polohu než při letu na břichu. Může to být tím, že upravuje náběhový úhel. Vzpomínám, že dopravní letadla typu TU vždycky letěla "do kopce" a to i když klesala, u jiných výrobců to nebylo tak markantní. Podobně letí i drak.

F. Houžňák 5.5.2020 7:41

Všechna letadla, když přistávají, letí "do kopce", pokud jste myslel tohle. I kachna tak přistává.

L. Písařík 5.5.2020 7:54

Nemyslel.

F. Houžňák 5.5.2020 7:56

Tak jak jste to myslel? Nic jiného mě nenapadlo. To je bona fide otázka.

V. Kolman 5.5.2020 10:32

Pánové Písaříku i Houžňáku, pravdu máte oba. Čím nižší rychlost - tím vyšší úhel náběhu křídla (=čumák nahoru) je zapotřebí k dosažení patřičného vztlaku. Zvláště při konečné fázi přistání.

Definice úspěšného přistání: "Je to pád aeroplánu z nulové výšky."

F. Houžňák 5.5.2020 10:39

No, z výšky limitně se blížící nule. Znáte ten vtip, jak jede biolog, fyzik a matematik ve Švýcarsku vlakem a vidí na poli černobílou krávu?

V. Kolman 5.5.2020 12:57

Bohužel neznám pane Houžňáku. Někdy bych si to docela rád poslechl.

F. Houžňák 5.5.2020 17:43

Je to asi takhle: Biolog, fyzik a matematik jedou vlakem po Švýcarsku, na nějaký kongres nebo co, a jak tak nemají co dělat, koukají v kupé z okna. Za zatáčkou vidí pastvinu a na ní jedinou krávu, černobíle strakatou, ocas proti směru jejich jízdy a hlavu po směru. A biolog povídá: hele, ve Švýcarsku mají černobíle strakaté krávy. Na to vece fyzik: pane kolego, to není úplně přesné, jediné, co můžeme říci, je to, že ve Švýcarsku mají nejméně jednu černobíle strakatou krávu. A na to se ozve matematik, ale pánové, to taky není přesné, jediné, co můžeme říci, je to, že ve Švýcarsku mají nejméně jednu krávu, která je nejméně z jedné strany černobíle strakatá.

V. Kolman 5.5.2020 19:51

Díky pane Houžňáku za vylepšení mé odpolední nálady.*****

P. Victorin 5.5.2020 15:04

Kolmane - chápete vůbec pojem "nulová výška"? Znamená letadlo nacházející se na ranveji, odkud logicky nelze "spadnout"...

V. Kolman 5.5.2020 19:49

Victorine - četl jste někdy nějakou solidní literaturu zabývající se teorií létání? Patrně nečetl. Jinak byste nemohl takovou ehm-nepatřičnost napsat.

Mimochodem - tu definici přistání jsem si nevymyslel já. Pochybujete tudíž o inteligenci lidí, kteří toho o létání (neurazte se) na rozdíl od vás ví "o něco" více.

V. Kolman 5.5.2020 20:24

Victorine - nezesměšňujte se psaním nesmyslů.

Říká vám něco, v letectví běžně používaný termín: "pádová rychlost"? Zkuste letět pádovou rychlostí v nízké hladině (třeba 50m). Zkuste dosedat s aeroplánem na cestovní (neřku-li maximální) rychlosti. V prvním případě to bude váš poslední hororový zážitek, ve druhém případě vám možná nebude stačit délka VPD a skončíte s rozbitým aeroplánem v poli.

J. Novotny 5.5.2020 11:31

Létal tak i Concord.

F. Houžňák 5.5.2020 17:45

U Concordu byla bitva. Letadlo se psalo Concorde.

P. Victorin 5.5.2020 7:36

K autorovu zajímavému článku, končícímu nezodpovězenými dotazy na fyzikální vysvětlení letu, když dle Bernoulliho rovnice by při klasickém profilu křídla měl letoun těžší vzduchu při "letu na zádech" být "vtahován k zemi" a nikoliv se držet "nahoře", já osobně, při vší své skromnosti, neshledávám žádných "záhad".

Je třeba si uvědomit existenci tří základních principů letu - 1) aerostatický, tj. létání balonů plněnými plyny lehčími vzduchu, 2) aerodynamický - tj. létání letadel těžších vzduchu, díky vztlaku na křídlech, vznikajícím jejich obtékáním vzduchem při určité dopředné rychlosti a 3) let dynamický, třeba kamene, střely nebo vesmírné rakety.

Vysvětlení letu letounu těžšího vzduchu "na zádech", vysvětluje výše uvedený princip ad 3) - jde o let tzv. dynamický, možný až při dosažení určité dopředné rychlosti, dané tahem dostatečně silného motoru či motorů...

J. Nevrkla 5.5.2020 8:21

Victorine, to vaše vysvětlení není let, ale úlet.

P. Victorin 5.5.2020 8:47

Nevrklo, pokud je vám fyzika a tzv. zdravý rozum cizí, lze vaši agresivně primitivní reakci pochopit...

J. Nevrkla 5.5.2020 9:03

Victorine, to kouzlo je v symetrii křídel a postavení slotu a výškovky.

P. Victorin 5.5.2020 9:14

Nevrklo, mýlíte se, a to naprosto! Nicméně opravdu neshledávám potřebu vás doučovat fyzikální principy letu a jejich realistickou aplikaci na zde položenou otázku...

PS Uvítám ale opravdu velmi, když mne svými absurdně hloupými názory přestanete "poučovat"...

J. Nevrkla 5.5.2020 9:16

Victorine, i v technice jste zřejmě Mimoň.

P. Victorin 5.5.2020 9:20

Nevrklo, od vás si o technice nechám přednášet. Zvláště o principech letu, který nechápete...