30.4.2024 | Svátek má Blahoslav


Diskuse k článku

VĚDA: A přece to létá

Zřejmým problémem je, že není žádné vysvětlení, které bude univerzálně přijaté. Potud Mark Drela, profesor Massachusettského technologického institutu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Kolman 5.5.2020 20:40

Let v praporu? Tento termín tu čtu

Victorine poprvé. Dosud jsem s s ním v literatuře, zabývající se letectvím nesetkal. Ale může být, že se jedná o velmi zřídka používaný termín (možná pouze vámi).

P.S.-Nezaměnil jste s pojmem - listy vrtule "v praporu"?

J. Basler 5.5.2020 13:42

Podobného jsou ve vědě mraky, například kvantová mechanika, obecná teorie relativity a podobně. Nemluví o chemii a biologii, to je už úplná hrůza ;-). Kdysi dávno jsem fyziku (a související matematiku) studoval a šla z toho hlava kolem... Naštěstí po převratu v 89 začaly vycházet "populárně vědecké" knihy, kde se dá spousta věcí dobře najít

P. Victorin 5.5.2020 14:28

Pane Baslere, Váš zájem o fyziku a nikoliv o primitivní konfrontace zde, je úctyhodný. Ovšem "kvantová mechanika, obecná teorie relativity a podobně", které zmiňujete, jsou fyzikální disciplíny nemající s principy létání prakticky žádnou souvislost. Pro ty, kteří chtějí fyzikálním principům letu správně porozumět, se snad srozumitelně i pro laiky, ovšem se zdravým selským rozumem, vyjadřuji zde v 7:36 hod...

J. Basler 5.5.2020 14:51

Jasně, vzal jsem to obecněji mimo hlavní téma, pardon. Ale konkrétně, mám knihu na tohle téma https://www.databazeknih.cz/knihy/jak-letaji-251328. je parádní od R. Dvořáka (taky populární věda ;-)

P. Victorin 5.5.2020 14:58

Pane Baslere, z mé strany je všechno vůči vám OK... Přátelsky zdravím!

V. Církva 5.5.2020 16:33

Když už jste naťukl chemii. Ta se zabývá i počítačovou chémií, tvoření modelů molekul, přesto se zdá že tyto výpočty nesplnily svoje očekávání. Nakonec chemie využívá tradiční laboratorní postupy.

M. Krátký 5.5.2020 12:26

Škoda, že tu již delší dobu není pan Jan Čech - každé úterý si jeho příspěvky čtu jako první - a k té dnešní, níže umístěné diskusi by také mohl nám něco vysvětlit - hezký den všem

A. Jaroš 5.5.2020 11:51

Pánové, kdo z vás si všiml jak se dramaticky změnil rovný tvar křídel velkých letadel na jejich konci, kde ca před časem začali přidávat podivné křidýlka a stehýnka otočené vzhuru, kdo z vás si troufne na fundované vysvětlení? Kdo z vás na to má? Že by pan fyz. chemik?

R. Dubravský 5.5.2020 12:07

Tyto tzv. winglety usměrňují proudění vzduchu kolem konců křídel a zmírňují jejich vibrace.

M. Krátký 5.5.2020 12:17

olopírováno od velkých, krásně plachtících ptáků - například El kondor pasa - viz zde :

https://www.youtube.com/watch?v=QqJvqMeaDtU

a pusťte si zvuk - hezký den

P. Grigar 5.5.2020 16:39

.. navíc zlepšují podélnou stabilitu při nižších rychlostech, start/přistání.

P. Victorin 5.5.2020 14:38

Jarošu, jde o tzv. winglety, které se vztlakovým efektem nemají nic společného, slouží k minimalizaci turbulencí na koncích křídel. Celkem realisticky vám to zde dříve vysvětluje, tuším pan Doubravský...

J. Poláček 5.5.2020 15:15

Mluvíte o tzv. wingletech. Tato úprava křídel snižuje indukovaný odpor - šetří palivo. Je to běžné na dopravních letdech, u menších letadel se ale často jedná spíše o estetický prvek, u kterého je efekt poklesu odporu problematický.

P. Victorin 5.5.2020 15:24

Pane Poláčku - je to stále o tom samém, co zde jako prvý uvedl pan, tuším Dubrovský, po něm já a nyní ještě jinými slovy i Vy...

J. Novotny 5.5.2020 11:33

Díky, super článek. Lze se aspoň chvíli hádat o něčem jiném, než o politice.

V. Kolman 5.5.2020 10:23

Pan Houžňák tady nakousl otázku letu čmeláka. K tomu se váže úsměvná historka.

V jedné letecké továrně měli v konstrukční kanceláři na zdi velký obrázek čmeláka. K tomu kdosi moudrý a se smyslem pro humor připsal:

"Vzhledem k malé nosné ploše a vysoké váze nemůže teoreticky vzlétnout. Čmelák to však neví a proto létá."

F. Houžňák 5.5.2020 10:40

Starý, ale dobrý.

P. Grigar 5.5.2020 11:42

Veškeré teoretické poučky jsou toliko lidskou snahou o vysvětlení jevů, odehrávajících se v našem okolí většinou nezávisle na našem chtění.

Zpomalené záběry pohybu křídel čmeláka jsou velmi zajímavé. Pracuje s víry-rozběhovým, náběžným, odtokovým a s jejich vzájemnými interakcemi, jeho čtyři křídla mění úhel náběhu, tvar, profil, časování pohybu. Oproti pevným plochám letadel dokáží ty pohyblivé hmyzí zvýšit vztlak 4-6 násobně. Evoluce na tom pracovala cca.300 milionů let. My jsme na začátku, dohnat hmyz asi nemůžeme, ale snad udržet na dohled nebo aspoň neztratit stopu.. jako jsme se pokoušeli v dobách budování socialismu za tím zatrachtilým kapitalismem .

F. Houžňák 5.5.2020 12:38

Jsou to hrozné potvory, my na to s diferenciálním počtem a ony jenom tak.

P. Grigar 5.5.2020 17:04

.. mě by zajímaly parametry řídící jednotky, která to kmitání ovládá. Octomilka kmitá na frekvenci 250Hz, čmelák pouhých 149Hz.

F. Houžňák 5.5.2020 17:33

No, je to pár neuronů, tedy ve smyslu několik desítek či stovek, ale nějak to funguje.

P. Victorin 5.5.2020 16:00

Kolmane, vámi zcela případně zmíněný let čmeláka lze nejlépe připodobnit principu letu helikoptéry, což je let s rotujícími nosnými plochami...

P. Grigar 5.5.2020 17:30

..leč i čmelák dokáže použít křídla klasicky, jako pevnou nosnou plochu, a tím pádem nám přesahuje do kategorie konvertoplánů.(např. V22 Osprey). Potvora.

J. Lukavsky 5.5.2020 8:56

"Jenže ono letí, i když se obrátí „břichem vzhůru“" no nejsem pilot, ale asi by ten dotyčný potvrdil, že při letu na zádech musí zvednout čumák, čili neletí vodorovně. Je tu někdo na Psovi letec? J.L. end

F. Houžňák 5.5.2020 9:00

Letců je tu spousta, ale samej teoretik.

P. Victorin 5.5.2020 9:18

Pane Lukavský, při letu "břichem vzhůru“, čili "na zádech", jde o to, co jsem se zde pokusil srozumitelně objasnit v 7:36 hod. Zkuste na to kouknout, snad pochopíte, že jde o fyziku, nikoliv o to, zda je zde mezi námi letec...

A. Jaroš 5.5.2020 11:41

Pane P.Victorine, asi jen opomenutím to bylo, že jste neuvedl zásadní citaci na článek v časopise Aviatika a kosmonautika z r. 1978 No 10 autor Ing. V. Klaus CSc: Poznámky k řešení teorie letu "na zádech" , kde je uvedený matematický model řešení pro některé speciální případy soustavou dif. rovnic na bulharské kalkulačce ELKA. Příště prosím uvádějte zdroje svých příspěvku.

P. Victorin 5.5.2020 13:49

Jarošů, oceňuji, že váš pokus o žert, spojující irelevantně problematiku létání se socialistickým ekonomem celoživotně proslulým chabým úsudkem, nejen v oboru jeho odbornosti, neobsahuje primitivní agresivitu...

J. Poláček 5.5.2020 9:32

Vždy musíte zvednout čumák. To zvednutí je pro to aby jste nastavil křídlo na potřebný úhel náběhu a mohl tak letět vodorovně. Při letu na zádech nastavíte větší úhel náběhu - kompenzujete tím horší vlastnosti profilu křídla klasického letounu. Když klesáte nebo stoupáte tak nastavujete úhel náběhu menší/větší než je ten potřebný pro vodorovný let. Úhel náběhu měníte i při letu vodorovným letem při vyšší či menší rychlosti --- větší rychlost letu = vyšší vztlak = menší potřebný úhel náběhu. Podobně i změna výšky letové hladiny, vyšší výška = nižší hustota vzduchu = menší vztlak = kompenzujeme větším úhlem náběhu. Úhel náběhu je důležitá veličina a u velkých letadel se za účelem vstupní informace do systému řízení musí měřit (B 737 MAX je příklad jak to nedělat).

V. Kolman 5.5.2020 10:13

Polopatické (v dobrém slova smyslu!) vysvětlení pane Poláčku. Tomu by měl porozumět i jedinec fyzikou nepolíbený.