18.5.2024 | Svátek má Nataša


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
kakuro 25.4.2007 9:28

Re: Re: Re: Re: Zmatení pojmů - 2

Hezká hašišová pohádka, jenomže já mluvím o technické stránce věci a zajímá mě co se děje ve skutečnosti, z pohádek se mosty po kterých přejede autobus s lidma, stavět nedají.

maja 24.4.2007 20:58

I like to hulit,hulit.Van Basten Rijkaard(rajkard),Gullit(chulit).

Horkýže slíže;-)jo, když se řekne zákon, jaký máte pocit Mr. kakuro?Snad svobody? A  když si uvědomíte, že s tím zákonem nic neprovedete, tak ho v podstatě zrušíte, protože si řeknete, já se na to můžu.......a děláte si po svém. Není li žalobce, není soudce. A když někdo někoho chce dusit, všechny zákony jsou.......a je tam prý teplo.......

maja 24.4.2007 20:30

Re: Re: Re: Zmatení pojmů - 2

Znám jednu pohádku,.... i když kdo ví....., to prý byli různé energie, které o sobě nic netušili a pak najednou světlo a oni se uviděli, a začali se ukazovat a předvádět a každá chtěla být tou nejzajímavější a nejoblíbenější a samozřejmě aby jí bylo nejvíce........Každá molekula, každá buňka, jak jsem přesvědčena myslí stejně, jak jsme schopni myslet jako lidi, byť to tady jistě mnozí zavrhnou, ale to jsou právě ty pocity, které jsme schopni definovat a uvědomovat si. Potřebovali se nějak vyvinout, a abychom je mohli vnímat tak nějak hromadně stějně tak to chtělo hodně moc času. Každá buňka se svým chtěním přitahovala a nebo odpuzovala, stejně tak to funguje na všech úrovních bytí. To je ta svoboda, moct chtít přijímat, nebo zavrhovat informace. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, Je možné, že by se našli bytosti, které by sdíleli stejnou svobodu?Jsou hranice? Nebo si je jenom vytváříme?Chtění, přání a touha to dělá, tak to vnímám.Jsou to energie jako vše kolem, ve výsledku i ta svoboda.

maja 24.4.2007 20:15

Re: Re: Re: Re: Re: Zmatení symbolikové

Absolutní svobodou může být děj, předchůdce existence.Vše co probíhá je to co můžeme ovlyvňovat rozhodováním.  To co existuje je a co nejsme schopni vnímat není. Jestli svobodu nevnímáme tak jistě není. Ale vše se hezky zamotává aby se to mohlo rozmotat. Cítím, že rozumím co říkáte. Obtížně se vysvětluje něco z" vysokoškolských skript  žákům páté třídy ZŠ". Navíc vysvětlování chce hodně energie. Říkám si, jestli by mohlo být jednodušší aby na to přišel každý sám, jak to může být.

Hezký večer

Jan 24.4.2007 15:51

Re: Re: předpoklady

Existence deterministického chaosu způsobuje, že je zde informační bariéra: neznám-li současný stav systému s nekonečnou přesností, nejsem schopen rozeznat, zda se chová deterministicky nebo stochasticky. Potíž je právě v tom, že jde o omezení či vlastnost modelu.

Jan 24.4.2007 15:42

Re: Re: ještě dodatek

Já jsem neřekl, že v deterministickém světě pravda neexistuje. Pouze v něm ztrácí smysl, protože všechny diskuse a použité argumenty jsou předem dány. V tom světě vlastně není diskuse, jde o loutkové divadlo.

Zephir 24.4.2007 10:02

Re: vliv topologických vlastností vesmíru na jeho determinovatelnost

Pokud ve vesmíru není nijak shora omezenej počet dimenzí (a nikde nevidím důvod, aby byl), bude se nám každej pohyb v takovým počtu dimenzi z našeho 3D pohledu/projekce nutně jevit indeterministickej a chaotickej.

Lze si to představit tak, že budeme promítat stín úsečky rotující podle všech dostupných os ve dvou, třech a více dimenzích na dvourozměrnej papír. Současně s tím, jak se nám bude úsečka pohybovat čím dál trhaněji a náhodněji se nám bude zkracovat její délka.

Z toho vyplývá, že kvantová neurčitost malejch objektů je vlastně jen důsledek toho, že je pozorujeme v časoprostoru, který má mnohem víc dimenzí, než je ten náš.

Jinými slovy, veškerej chaos lze "zdůvodnit", převést na kauzální chování tím, že ho převedeme na harmonickej pohyb ve vyšších dimenzích. A těch si můžeme zavést kolik chceme, jelikož časový dimenze lze převést na prostorový dimenze, je takovej přístup ekvivalentní sledování vesmíru od historie jeho vzniku. Pokud je ovšem počet dimenzí skutečně nekonečnej, nikdy se jeho příčiny nedobereme. Sama podstata našeho chápání kauzality je v podstatě nekonečně rekurzívní, všechno, i samotná kauzalita by podle něj mělo mít svou příčinu.

Ivo Vašíček 24.4.2007 9:25

oba články jsou v rubrice úvaha

Jinak s Vaším příspěvkem v podstatě  souhlasím. Diskuse jsou vždy problematické, protože jednotlivé odpovědi reagují na bezprostředně na sebe a při zobecnění mohou vyznívat dosti nepřesně. Důvodem proč do některých věcí "rýpu" je, že se mi nelíbí, když začíná být všeobecně přijímán nějaký pohled na svět a absolutizován jako jediný správný. Důsledkem je slepá víra laické veřejnosti v jakousi jedinou "vědeckou pravdu". Následky jsou vidět v diskusích, kdy místo argumetů a logiky řada diskutérů používá své encyklopedické znalosti, které opisuje bez toho, že by jim porozuměli.

Co se týče Plankovy délky a  Plancova času je možné je skloubit do sebe tako: Plankova délka určuje nejmenší rozlišení mezi dvěma různými informacemi a Plankův čas je nejmenší časový úsek ve kterém se informace může změnit. Relativnost těchto jednotek ve vztahu ke klasickým kjednotkám prostoru a času je v takovém případě nepodstatná a jejich současné vyjádření v metrech a sekundách je jen konkrétní přepočet vztahující se k podmínkám ve kterých se nachází naše vztažná soustava.

Clara 24.4.2007 9:18

Re: poznámka

Dakujem vam za poctivost : ako jeden z mala diskuterov zacinate zdrvujucou sebakritikou - zistili ste, ze mate slabe nervy na citanie. Ale aj to, co ste lehce precitali, vas podrazdilo.

... Víte vůbec co je to vesmír? Vesmír je všechno. I když bude třeba topologicky otevřený, bude jako fyzikální systém uzavřený a mimo něj nic jiného nebude. A zase, může se třeba ukázat, že prostor má více než tři dimenze. Potom bude třeba jako vesmír chápat prostor i s jeho dalšími rozměry. ...

Naozaj mate slabe nervy. Namiesto snahy domysliet dosledky tunajsej debaty, predpisujete vesmiru, co moze a co nemoze.

Pritom ste tu iba docasne, o kratku chvilu budete znova iba vesmirny prach, zo subjektu objekt.

juchů 24.4.2007 0:09

poznámka

Nemám nervy na pročtení všech příspěvků i samotného článku. Často se tady ale operuje s termíny a myšlenkami kvantové mechaniky (ne kvantové teorie pole). Jen upozorňuji na to, že v případech kdy kvantové mechanice dobře rozumíme z matematického hlediska (tj. když neuvažujeme kolaps vlnové funkce), je kvantová mechanika deterministická v laplaceovském smyslu, ale v Hilbertově prostoru! Ne v prostoru konfiguračním nebo fázovém, jak známe determinismus z klasické mechaniky.

Lehce jsem pročítal oba články a tady jsou reakce: Nebyl podán žádný argument, ze kterého by vyplýval vliv topologických vlastností vesmíru na jeho determinovatelnost (resp. nedeterminovatelnost) z hlediska časového vývoje. Víte vůbec co je to vesmír? Vesmír je všechno. I když bude třeba topologicky otevřený, bude jako fyzikální systém uzavřený a mimo něj nic jiného nebude. A zase, může se třeba ukázat, že prostor má více než tři dimenze. Potom bude třeba jako vesmír chápat prostor i s jeho dalšími rozměry.

Plackova délka, Planckův čas...to jsou prostě pro některé případy výhodně zavedené jednotky. Nikdo neví, jest-li existují kvanta délek prostoru a času. Jen si představte, jaké by s tím byly problémy! Musela by být nalezena jasná korespondence se speciální teorií relativity. Podle ní totiž nemůže něco takového jako invariantní kvantum délky existovat. Resp. co by to bylo za kvantum délky, pokud by jeho velikost závisela na stavu pozorovatele? Je to obtížný matematický problém.

Celkově, pokud provádíte takové úvahy, bylo by dobré je jasně označit za filosofické a nepublikovat je v sekci vědy.

Zephir 23.4.2007 17:48

Co je čas podle vlnový teorie éteru

Podle vlnový teorie éteru http://superstruny.aspweb.cz/ je čas je plochá dimenze časoprostoru.

 Vakuum je podle týhle teorie tvořený vnitřkem hustý černý díry, složený z těsně namačkanejch odpuzujících se částic. V takovým prostředí se energie nešíří v podélnejch vlnách, ale podél povrchů houbovitejch flukutací hustoty. Všude jinde se chaotickej pohyb částic vzájemně vyruší, nemůže tedy sloužit k přenosu energie.

http://superstruny.aspweb.cz/images/fyzika/aether/foam_part.gif

Jako časoprostor tedy slouží každá fluktuace hustoty éteru. Tím, že je spláclá (gradient hustoty má oválnej průřez) se energie nutí šířit v několika málo směrech - dimenzích, podobně jako se šířej vlny na hladině rybníka. No a ten směr, ve kterým je ta fluktuace nejhustší je čas. Proto se vlny na hladině šířej v prostoru, ale ne ve svým lokálním čase napříč hladinou. Samozřejmě, fluktuace hustoty úplně dokonale nikdy zploštěný nejsou, protože ani v černý díře nepanuje absolutní tlak, čím je hustší, tím pomalejc se v ní hydrostatickej tlak přenáší. Proto pozorujeme zbytkový rozměry časovejch dimezí z předinflační éry jako kvantový fluktuace - jde vlastně o pohyb v mnoha časovejch dimenzích současně. Z uvedenýho taky vyvplývá, že časový dimenze slouží v dalším úrovni časoprostoru jako rozměrový a naopak. Vnitřek bublin éteru je silně chaotickej a žijou v něm supersymetrický částice, který si lebedí v časoprostorech o mnoha časových dimenzích současně. Navenek se ovšem projevujou jen slabě. S ohledem na speciální charakter problematiky času prosím o případný další dotazy směřovat sem.

http://193.85.233.106/.chatroom/87521

Ivo Vašíček 23.4.2007 16:58

dík za odkaz

tabulka vcelku zajímavá. Nemám žádné skálopevné přesvědčení, to jste mne špatně pochopil a souhlasím, že to může být, tak i tak. Podstatné však je a kvůli tomu jsem se přel, že když definujeme určité předpoklady implikují jednoznačně jednu nebo druhou variantu - konečný Vesmír zahrnující vše v jednom celku implikuje determinismus, ostatní varianty ne

ii 23.4.2007 14:42

Re: není to žádná koncepce

Zaciname se tocit v kruhu. Vy neco tvrdite a ja po Vas chci dukaz. Misto abyste mi dukaz predlozil, po me chcete dukaz jiny. Ja Vam zadny dukaz nahodnosti predlozit nemohu, protoze nevim, ktery fyzikalni model sveta je ten spravny. Navic jsem presvedcen, ze to ani principalne neni mozne. (Treba jen proto, ze o svete za hranicemi pozorovatelneho Vesmiru nemam zadne informace). Na http://en.wikipedia.org/

wiki/Interpretation_of_quantum_mechanics je popsano nekolik interpretaci kvantove mechaniky. Co muzete udelat je, ze pridate odstavec napr. "Vasickova interpretace".

Z dosavadni diskuze jsem ziskal pocit, ze tabulku byste asi vyplnil takto:

deterministic: yes, waveform real: NA, unique history: yes, hidden variables: NA, collapsing wavefunction: NA, observer role? none.

V kazdem pripade je Vase interpretace jen jednou z mnoha. Nevim proto, kde se ve Vas bere to skalopevne presvedceni, ze prave ta Vase interpretace je spravna.

kakuro 23.4.2007 13:33

Re: deterministický paradox

To je taky přelud, a zase bych mohl vyjmenovat několik "protiopatření" která jsou technického rázu ne principielní a vypadá to zase na záměr, tentokrát nepredikovatelnosti budoucnosti.

Skoro to vypadá že my všichni žijem jakož i "Vesmír" existuje v živém plastickém "snu" nějaké těžko zkoumatelné obludně výkonné inteligentní "technomysli" která se snaží uniknout determinismu a "nesvobodě" fungování sama sebe která se bojí podívat se sama na sebe protože pak mizí všechna tajemství vše je známo dopředu, proto pokládá věštění za ohavnost...

Ivo Vašíček 23.4.2007 13:18

deterministický paradox

Ono lze snadno dokázat, že nedokážeme předpovědět budoucnost, i když není náhodná. V každém Plankově čase se počet existujících informací zdvojnásobí. Když budeme popisovat elementární jev do všech podrobností, budeme potřebovat k jeho detailnímu vyčerpávajícímu popisu jeho budoucnosti více informací než existuje v současnosti.

kakuro 23.4.2007 13:05

Re: taky myslím ? že to nejde ?

Jo ale to se nesmíte podívat "za roh", je to totiž sebeklam nebo "nepochopení" co ti "vysvětlovači" myslí "Vesmírem" oni vám totiž obratem řeknou že Vesmírem myslí "všechno co existuje" tj. co by se normálně nezvalo velvesmír, nadvesmír, univerzum nebo tak nějak, v pojmologii je vůbec hroznej bordel.

Já to beru tak jakože beru v potaz všechno co existuje i to co nedokážem nazvat natož zjistit jak to funguje a jak se "to" zapojuje do toho co už dokážeme měřit, prostě když se dost "odzoomuje" je to jeden systém [i když by zas někdo mohl namítnout že můžou existovat "vesmíry" který se nijak neovlivňujou (což je čirá spekulace) tak to by bylo stejně bezpředmětný], jak se systémy můžou jakkoliv ovlivnit v jakémkoliv čase (což se nedá předem třeba určit) či jeho části už je to systém jeden.

Nepřímé důkazy mluví jednoznačně pro determinismus, no a co se týče přímých bude prostě determinismus vždycky nezlousknutelný oříšek, skoro to vypadá na záměr :-)

kakuro 23.4.2007 12:43

Re: Re: Re: Re: Zmatení symbolikové

Může být při určité omezené rozlišovací schopnosti, ale když tohle přijmu tak mě to nijak neobohatí, to je prostě konstatování stavu ale neříká to nic o tom jak vzniká zvuk kýhání co se děje v hlavě kachny atd. Když by ses o objekt zajímal, pak bys třeba zjistil že to není kachna ale plyšová figurka z poutě která kejhá díky nasamplovanýmu zvuku skutečné kachny a ty ses nechal nachytat protože se díváš z moc velké dálky.Mě zajímá pravda, ne atrapa z poutě = falešný vysvětlení.

Myslím že ne, nejde o schopnost rozeznat nebo ne, můžete například udělat robota vypadajícího jako člověk ale člověk to nebude, pokud to má být 100% člověk musí se replikovat všechno, "slizovité" tělo, fungování (snad i včetně evoluce, prostředí atd.), robot není schopen všeho co člověk a nebude dokud se jím plně nestane.

Něco podobnýho je to s tou svobodou, 100% svoboda je něco co je víc jak božství, bytost s absolutní svobodou by byla zároveň absolutní zrůda i "láskař" zárověň absolutní úchyl i hlídač systému, absolutně mocný i bezmocný zároveň, opravdová svoboda prostě neexistuje je vnitřně rozporná.

, podobně je to s tou svobou myslí, ani bůh ji nemá svobodnou, pokud existuje.

"Svobodná" mysl je určitě přelud a FAKE, má se něčemu takovému přibližovat, k čemu to ? (vidím "kachnu", vypadá to jako kachna, kejhá to jako kachna ale není to kachna)

Ivo Vašíček 23.4.2007 12:26

taky myslím ? že to nejde ?

Jen jsem ve svém článku spekuloval, s tím, že někteří "vysvětlovači" pojímají Vesmír jako uzavřenou soustavu, v podstatě objekt jehož jsme součástí, kromě kterého neexistuje už vůbec nic. Pokud by to tak bylo (což si nemyslím), nutně by se musel chovat deterministicky , tak jak se objekty chovají.

kakuro 23.4.2007 12:18

Re: vlastností fyzikální veličiny je to že umožňuje měření

On je problém i když se počítá diskrétně, je třeba zavádět "uklidovou" veličinu do které se schovává zaokrouhlení které při diskrétních výpočtech vždy vzniká a sem tam obsah této "úklidové" veličiny vyhřezne jako "částice" po naplnění určité meze, to zaručí že ze systému nikde nic nemizí ani nikde nic nepřibývá, jinak by se po x krocích simulace ocitla buď bez energie nebo by prostor dosáhl maximální energetické meze - na všech bodech a v obou případech by se defacto už nic nedělo. Součet energie ve všech kódovaných stavech a strukturách musí být pořát roven výchozí hodnotě, pokud by se prostředí nechalo na "konci" (nebo v jakémkoliv časovém bodě) simulace zkolabovat do jediné výsledné hodnoty musí být tato rovna výchozí kolapsní hodnotě při spuštění. (A to je přesně to co vědeckotechnické simulace nedělají protože ... není známo, aproximuje se, dělá se to jinak a určitá nepřesnost nevadí atd.)

Ivo Vašíček 23.4.2007 12:13

není to žádná koncepce

ani teorie, je to pouze jiný pohled na to samé. Na výsledky experimentů ani model či, předpovědito nemá naposto žádný vliv. Stejně tak jako na to házení kostky nemá vliv, že vím, že vržené číslo vyplívá z výšky hodu, počáteční polohy a rychlosti kostky. Tyhle informace stejně nedokáži změřit, takže se spokojím s pravděpodobnotí 1:6. Když se chcete opírat o důkazy, uveďte mi jeden jediný, který by dokazoval, že jevy jsou náhodné. Kdyby jste to dokázal je to na Nobelovku, takový důkaz totiž nikdy nikdo nepředložil. Osobně jsem smířen s tím, že když je něco v současnosti nepředpověditelné, použiji pravděpodobnostní model, ale s vědomím, že je to jen pomůcka. Dle prosté logiky však nemohu z úspěšného použití této pomůcky automaticky implikovat, že exaktní příčiny pro jev neexistují.

987 23.4.2007 11:53

Re: Re: Re: Zmatení symbolikové

Americane rikaji: "If a bird walks like a duck and swims like a duck and quacks like a duck then it must be a duck". Pokud nejste schopen rozeznat, ze ten FAKE je FAKE a ne bytost vybavena svobodnou mysli, pak ho klidne muzete za bytost vybavenou svobodnou mysli povazovat.

Ivo Vašíček 23.4.2007 11:48

vlastností fyzikální veličiny je to že umožňuje měření

Plancův čas je vlastně krok změny. Dalo by se to přirovnat, kdybychom si vesmír představili jako computer, k době mezi dvěma operacemi procesoru. Určitě by bylo optimální, kdyby byl základní jednotkou času, ostatně i Plancova délka pro délku. Umožnilo by nám to pracovat převážně s přesnými celočíselnými výsledky. Nechápu proč by to bylo v rozporu s logikou. Dělení je pouze matematická operace. Prostě reálné časy jsou násobky Plancových časů, to že to počítáme v sekundách je pouze náš problém.

kakuro 23.4.2007 11:38

Re: Re: Zmatení pojmů - 2

Mě vrtá hlavou jak je to že cítíme příjemný nebo nepříjemný pocity, chemie to je reprezentace nějaké informace, nějaký molekuly se potkají jiný z nich vzniknou nebo se jen některý trochu změní, všechno jde přeložit do informace, a teď ať mi někdo poví jak je možný že jedna informace vystupuje jako příjemná a druhá jako nepříjemná ? co to vlastně dělá ?

kakuro 23.4.2007 11:34

Re: Re: Re: rád bych slyšel fundované vysvětlení proč je čas považován za fyzikální veličinu

No dobrý no a kde je ta kolize s logikou ? a už vůbec nechápu proč by neměli platit nějaký zákony když je čas diskrétní.

Když budu provádět fyzikální simulaci na PC tak udělám krok (posunu částice, naplním pole, cokoliv), aplikuju vzorce, provedu krok, aplikuju vzorce... ono to ani jinak nejde, kdybys jakoukoli sílu aplikoval nekonečněkrát za sekundu (v nediskrétní čase) tak ti všechny hodnoty okamžitě vyletí taky k nekonečnu, neříkám že skutečný čas tohle krokování dělá přesně takhle a že se "život toho co je" chová přesně tak, ale nějak tak to bude.

Samozřejmě z toho nevyplívá že Pl.Č. je zrovna ta nejmenší diskrétní hodnota.

qwert 23.4.2007 11:18

Re: Re: rád bych slyšel fundované vysvětlení proč je čas považován za fyzikální veličinu

Protože se tu vlastně říká, že existuje interval, který nelze dále dělit : 10-43s, respektive přesněji, že v kratších časových úsecích přestávají platit fyzikální zákony.

Z čistě filosofického hlediska asi není problém představit si ideu kratších časových úseků, matematicky rovněž není problém.

Tudíž lze tvrdit, že naše pozorovací chopnosti zatím potvrzují platnost fyzikálních zákonů v rozsahu polouzařeného intervalu času <Planckova čas,  +nekonečno), nikoli, že neexistují kratší časové úseky.

kakuro 23.4.2007 11:00

Re: rád bych slyšel fundované vysvětlení proč je čas považován za fyzikální veličinu

Skutečný čas ti nevysvětlím, zajímá mě ale proč si myslíš že diskrétní struktura času koliduje s logikou.

qwert 23.4.2007 10:41

rád bych slyšel fundované vysvětlení proč je čas považován za fyzikální veličinu

rád bych slyšel fundované vysvětlení proč je čas považován za fyzikální veličinu, když se de facto nemá o co opřít. Planckův čas (ca. 10-43 s) nám říká, že časová osa v našem světě nemůže mít jemnější dělení, což je v rozporu s filosofií a logikou. Nepatří tedy čas do kategorie abstraktních pojmů namísto do fyzikálních tabulek??

Stach 23.4.2007 9:46

Re: Re: předpoklady

Jo, logicky konzistentni, ale spatne reseni. Logicka nerozpornost je jen nutnou, nikoliv vsak postacuji podminkou pravdivosti. Postacujici se pravdivy vztah ke skutecnosti. :-) A obavam se, ze svym finalnim resenim se nahoda dostava mimo oblast logiky, protoze prekracuje vsechny nase prostredky, kterymi kdy budeme disponovat. Takze poskakovani radosti nad logickou nerozpornosti je v tomto pripade mi prijde, omlouvam se, jako roztomila radost petileteho ditete. :-)

Jinak ale jsem pro logiku v tomto pripade, samozrejme, protoze vylouci spoustu spatnych reseni. Nicmene to spravne nenajde, protoze ji chybi tvorivost, a i kdyz jsem vlastne nakonec zastance absolutniho determinismu, rekl bych, chybi ji svobodna vule, protoze je jen deterministicka. :-)

kakuro 23.4.2007 9:41

Re: nic takového jsem netvrdil

Jak izolovaný systém ? to jde ? myslím že ne. Každý systém musí být nějak realizován, subsystém i upsystém, tohle má řešení jenom v systémovém zacyklení úrovní systému - nejvyšší část je zároveň nejnižší, dokonce jsou na tomto vypracované fyzikální teorie.

Systém nemuže být "neizolovaný", když mluvíme o neizolovaném systému tak je to chyba která vznikla protože stojíme moc blízko a nevidíme to celé (systém).

Stach 23.4.2007 9:34

Re: předpoklady

Zacatek dobry, ale neurcitost kvantove mechaniky je jen relativni, jak se da pochopit z teorie superstrun. A deterministicky chaos? Nebudte k smichu. Vzdyt prece prubehy jejich funkci jsou presne deterministicke a ze malou zmenou pocatecniho stavu se dosahne vyrazne zmeny vysledku je sice zabavna hracka, ale problemu existence nahody se vlastne netyka. To by musela byt pocatecni zmena nekonecne mala a vysledek nenulovy, aby to tak bylo. Samozrejme jde takovou matematickou funkci predvest, ale jak jste jiz rekl, matematika je jen nepresny model reality. V realite ma nakonec vsechno nenulova kvanta, abych uz podruhe proti vam pouzil vas argument, tentokrate kvantovku.