Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
TECHNIKA: Jak pohánět letadla?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Blecha 2.11.2021 12:32Vy neznáte Alexandra Fjodoroviče a jeho parní letadlo? Styďte se. |
|
|
V. Novák 2.11.2021 12:28Já vím - a taky vím, že je to k Mičurinovi strašně nespravedlivé. On byl nevzdělaný, protože ho vyloučili "pro neúctu k autoritám" ze všech středních škol Ruské říše, ale byl experimentátor od pánaboha, takže mu Lysenkovy pokusy smrděly. Ale dokázat, že je podvodník, nemohl, protože neměl ty teoretické znalosti. Což mu nejspíš zachránilo život... |
|
|
V. Novák 2.11.2021 12:25Povídejte, přehánějte - hlavně konkretizujte... |
|
|
V. Novák 2.11.2021 12:24Ve vašem případě bz se dalo říci jedině, že jste klepl hlavičkou o hřebíček... Asi je vám už souzeno sežrat každého jógra, co vám kdy přistane před očima. Nechť vám jde váš technooptimismus k duhu. ps - konstruktéři Titaniku byli šmahem též technooptimisté, když už tak rád citujete z historie... |
|
|
F. Zrcek 2.11.2021 12:23Novinkám fandím i v létání, ostatně vrtulník na solární pohon vzlétl i na Marsu při méně než 100x nižším tlaku než na Zemi. Udivuje výkon některých živočichů, čmelák, vážka, kolibřík, nebo taková dlouhozobka. Mají ovšem vesměs malou hmotnost. Škoda, že neznáme přesněji fígle používané při letu druhohorního Quetzalcoatla (údajně dorůstal na výšku žirafy). Mám ale potíže s představou transportního letadla na baterky. Akumulátor v principu není příliš vhodný mobilní zdroj a nevím, nakolik je fyzikálně reálné ho podstatně vylepšit (vyšší hustoty uskladněné energie na hmotnost či objem). Vymyslet v praxi použitelný princip skladování elektrické energie (třeba na principu kondenzátoru nebo supravodivé smyčky) je zatím čistá scifi. Všechno, co v přírodě funguje, je přeměna elektrické energie na chemickou a naopak. Moderní analogie je palivový článek a solární panel. A pak už zbývá jen princip dynama a nutnost něčím točit... |
|
|
V. Kolman 2.11.2021 12:20Pozn.: Pokud odhlédnu od použití termočlánků jako čidel pro měření teploty, nebo (termokříž) pro měření VF proudu. |
|
|
V. Novák 2.11.2021 12:17Ne - Marconi to zkoušel bez drátu. Morse po drátě. Samozřejmě až poté, co mu JdC poradil, aby se vykašlal na tahání za špagáty i semafory... |
|
|
V. Kolman 2.11.2021 12:16Už kolem roku 1946 se ve vědeckopopulárních časopisech tu a tam objevovaly zmínky o aATOMOVÉM pohonu automobilů/letadel. Fungovalo by to, ale byla by malá životnost řidičů/pilotů...... V nejnovější době se tento druh pohonu nejspíš používá ve vojenství u hypersonických raket. Tam je ta vysoká radiace spíše vítanou přidanou hodnotou |
|
|
V. Kolman 2.11.2021 12:10V tom s vámi pane Petře souhlasím. Teď trochu od věci: Termočlánky se moc v praxi (pokud je mi známo - možná se mýlím) nepoužívaly a nepoužívají. Nicméně, někdy v šerém technickém dávnověku (kolem roku 1950) , kdy se ještě používaly bateriová rádia s elektronkami, tak v té době vyráběli v SSSR termočlánek, který se nasadil na cylindr petrolejové lampy a ten "krmil" v pustých stepích radiopřijímače. Fungovalo to prostě: Jedna sekce - přímo na žhavení elektronek a druhé sekce - pomocí vibračního měniče získávala potřebné anodové napětí. |
|
|
V. Petr 2.11.2021 11:52Takže, už jsem napsal, že motory B-29 dávaly za letu cca 5 MW. Na 1 m2 plochy kolmo ke slunci dopadá v létě asi 1,3 kW ale fotovoltaické panely přemění v elektřinu jen zlomek této energie. Plocha křídel B-29 byla 161 m2. Z toho si spočtěte možný přínos elektřiny z FV k pohonu letadla. 50 kW, 1% potřebného výkonu je až moc velký odhad... |
|
|
V. Kolman 2.11.2021 11:52Hyperlook Elona Muska? |
|
|
M. Valenta 2.11.2021 11:45testovacím provozu |
|
|
V. Petr 2.11.2021 11:45Pokud trochu rozumíte vědě a technice, měl byste vědět, že existují dvě věci. Něco může být v principu možné, ale zatím to neumíme nebo ne na úrovni běžného použití. V oblasti baterií by to byl palivový článek, který jinak měli už Američané v programu Apollo. A pak jsou věci, které jsou v principu nemožné. Např. uložit do lithiového článku tolik energie, jako do benzinové nádrže! |
|
|
V. Klepetko 2.11.2021 11:17Úvaha o letadlech na elektrický pohon je zcela mimo technickou realitu. Je to jen sen, jedna ze zcela nerealistických alternativ, asi jako toto: https://www.national-geographic.cz/clanky/budou-nam-nad-hlavami-letat-jaderne-reaktory.html |
|
|
V. Kolman 2.11.2021 11:15Pane Rado, považuji vás za přemýšlivého člověka a lecčem s vámi souhlasím. Ale: Účinnost elektromotoru a spalováku je jedna věc - tam elmotor jasně a bez diskuze vede. Problém je v objemu a váze toho, co ty motory "krmí". "Zlepšit" akumulátory tak, aby mohly konkurovat benzinu - v to nedoufám. Elektromobily/elektroletadla ale ve městě a na krátké vzdálenosti mají své opodstatnění. |
|
|
J. Prikner 2.11.2021 11:02To jep úplná blbost!! |
|
|
V. Kolman 2.11.2021 11:02MARCONI |
|
|
V. Kolman 2.11.2021 11:01Velmi rozumný názor pane Bařinko, tomu nelze nic vytknout. Jedině - snad - možná..... doplňovat "palivo" za letu solárními panely při letu nad oblačností a použít menší a lehčí akumulátor. Experimentálně se to už leckde zkouší. Jestli bude/nebude tento druh pohonu použitelný i u dopravních letadel - to ukáže budoucnost. Určitě ne brzy. |
|
|
V. Novák 2.11.2021 11:00A co teprv modely na zkroucenou gumu!!! Jak ty pěkně létají!!! |
|
|
J. Nevrkla 2.11.2021 11:00Aha, tak pardon. To je z toho zažitého pejorativního - to je takový Mičurin... |
|
|
V. Novák 2.11.2021 10:59Nepřijde vám divné, že letecké modely už desetiletí na gumapohon létat mohou a také létají? Proč nepropagujete ten? |
|
|
V. Novák 2.11.2021 10:54Ty lze přece přehlasovat! Nový člověk, nová společnost, nové zákony - včetně fyzikálních!! Konzervativče!!! |
|
|
V. Kolman 2.11.2021 10:52Odpovím vám pane Langere naprosto upřímně: Letět s takovou neprověřenou novinkou ROVNOU Možná potom (v době svého mládí) bych si troufl i přes oceán. |
přes oceán, to ne. Na to jsem příliš srab a nejsem sebevrah. Ale po polétání po okolí, "ošahání", co to éro všechno to umí...... a NEUMÍ.......
|
|
V. Novák 2.11.2021 10:51A protože "selský rozum" občas zklamává, tak máme matematiku a fyziku. Vy ovšem nikoli... |
|
|
V. Novák 2.11.2021 10:49To jste si spletl s Lysenkem. Mičurin sám Lysenka kritizoval - ale i když se ten Mičurinem zaklínal, nenechal ho publikovat. |
|
|
D. Bařinka 2.11.2021 10:48Elektrický pohon letadel je naprosto nepoužitelný dnes, a pokud nenastane opravdu převratný objev v oblasti skladování elektrické energie, nepoužitelným zůstane. Důvod je jednoduchý: u letadla je extrémně důležitá jeho prázdná hmotnost. Každé letadlo má jednoznačně danou a certifikovanou tzv. maximální vzletovou hmotnost, kterou určuje mnoho faktorů, jako například pevnost a životnost jeho konstrukce, výkon motorů atd., bylo by to na dlouhé povídání. Ale podstatné je, že rozdíl této maximální vzletové hmotnosti a prázdné hmotnosti je využitelný na platící zatížení, tedy cestující nebo náklad, a na hmotnost uložené energie pro pohon letadla. Z toho tedy plyne, že čím více hmotnosti vyhradím energii, tím méně toho odvezu. Čím dál letím, tím energie potřebuju víc (a to nejen na samotný let, ale na předepsané rezervy, zase by to bylo dlouhé vyprávění). Pokud energii uložím ve formě leteckého paliva, dostanu se na použitelné hmotnosti. U baterií zcela jistě ne. Příklad, české 19-místné letadlo L 410 má kapacitu nádrží 1300 kg paliva Jet A-1, které vydrží na let "do suchých nádrží" v trvání přes 4 hodiny. 1300 kg Jet A-1 reprezentuje cca 14 000 kWh. Pokud budeme uvažovat účinnost sytému turbovrtulový motor/vrtule 30%, na palubě je k dispozici až 4200 kWh čistě na pohon letadla. Pokud budeme uvažovat energetickou hustotu baterií 0,2 kWh na kg, a to je spíše optimistické číslo, tak na 4200 kWh potřebujeme baterii o váze 21 tun!!! Pro info, maximální vzletová hmotnost L 410 je 6600 kg... A to ještě, a to je také velmi důležité, pokud letíme kratší let, naplníme ne 1300 kg paliva, ale méně, čímž zvýšíme platící zatížení. Ale baterie nebudou lehčí, když je nabijeme jenom na polovinu... |
|
|
V. Novák 2.11.2021 10:46Zkuste to po drátě, Morse! |
|
|
V. Kolman 2.11.2021 10:40No tak jste mi pane Langere hezky vynadal Vidím, že jsem klepl hřebíček na hlavičku. Vaším majestátem cloumá hněv No a když jsme u těch akumulátorů. Ano byly desítky pokusů a slepých uliček. Ale (netvrďte, že nemám pravdu!) jeden z této plejády se "kupodivu" ujal a i vy používáte ve vašem mobilu, elektronářadí, notebooku..... Li-ont, nebo Li-pol akumulátor. P.S. - Nevím, čím jste se živil vy - zkuste se pochlubit, ale já jsem celý svůj život aktivně přicházel do styku s technikou a nejsem (to nechť posoudí jiní) takový zabedněnec, blb a trulant, jakého se tu ze mě snažíte dělat vy. |
|
|
Š. Hašek 2.11.2021 10:29Znám nejméně tři osoby (zajímavé je, že všechny jsou vysokoškolačkami "pocitových věd"), které by Vás nenechaly ani domluvit!!! Vlastně ani ne kvůli tomu, že by nevěděly o čem povídáte, ale protože by vyhrkly - ale "nejde o to, jak to dopadne, jde o to se alespoň pokusit"! (!!!) Aby bylo jasno, nemám nic proti "pocitovým vědám". Ale pokud jde o konstrukci lokomotivy, přístroje EKG, vykování kuchyňského nože, látku na dámské kalhotky, ......... , tak se raději držím té matematiky! Zkráceno. |
|
|
R. Langer 2.11.2021 10:27Kde a jaká? Konkrétně? |
