IS 3.3.2008 17:33

Re: Re: světoznámém časopisu Věda a technika mládeži 16/1990

VladaPing. Nerozumím, to je z přehledu publikací VK z doby, kdy byl ministrem financí. Klaus je prostě důsledný, oslovuje celou populaci od narození až do hrobu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šnek 3.3.2008 17:33

Žurnalista na volné noze, pan Čemák, má zřejmě málo zakázek a tak se vrhl na globální oblbování, oteplování.

Určitě mu to půjde. S komunisty a Paroubkem se pustí v Právu do Klause a má vyděláno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šnek 3.3.2008 17:26

Re: Re: Sopka Pinatubo

A to hoření uhlí jste nějak přehlédl.

Hezké: a přesto jsou antropogenní zdroje....

... a musím mít pravdu a musím a musím. Jak malej harant.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šnek 3.3.2008 17:23

Re: Re: Re: Klima netrvá jen 200 let

A opravdu to ti tuláci nebyli?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Moll 3.3.2008 17:22

Když jste napsal

"při čemž se tento růst zdá být větší v průmyslových oblastech a menší v místech menší koncentrace obyvatel." - nenapadlo Vás, že to s teorií globálního oteplování trochu nehraje? Pokud je oteplování globální, tak bude závislé na max na geografii, pevnina moře, zeměpisná šířka - rozdíly v hustotě osídlení v prťavé české kotlině by neměli hrát roli.

Naopak v teorii "oteplování teploměrů" je hustota osídlení významným prvkem.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=3315

Víte o tom, že nejteplejší místo v republice není Jižní Morava, ale Václavské náměstí, protože někde za rohem je teplárna, ze které samozřejmě část tepla uniká? A umíte si odpovědět na otázku, jak daleko je od něj Komenium, místo kde se teplota měří nejdéle v české republice?

Globální oteplování je jen šlendrián odborníků, kteří mlčí o věcech, ke kterým by měli rozhodně něco dodat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

VladaPing 3.3.2008 17:21

Re: světoznámém časopisu Věda a technika mládeži 16/1990

Světoznámém ?

Něco, jako "Science et vie" ? Či "Nature" ?

IS, děsíte mne...... Vaše ostatní argumenty pocházejí ze stejných zdrojů, tedy VTM (Věda a technika mládeži), ABC (Abeceda mladého přírodovědce a technika) či snad Čtyřlístek ?

I když takové "Haló noviny" také nejsou k zahození, že ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šnek 3.3.2008 17:19

Metelka by zsloužil 5 z matematiky.

Napsal jsem: Sopka Pinatubo vychrlila za tři dny víc, než emituje USA za celý rok - USA se podílejí asi 25ti procenty na světové produkci CO2. Dále jsem napsal, že Číňanům hoří uhlí a že jenom to už vyprodukuje za rok víc CO2 než celé Německo za stejnou dobu. Německo přispívá do světové produkce 5ti procenty.

Na to napíše Metelka, že lidstvo produkuje 120x víc CO2, bez jakéhokoliv důkazu, než příroda.

Tak kdo je zde jakej?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Kiebel 3.3.2008 17:18

Pane Metelko...

...opravdu Vás obdivuji,že ještě zvládáte diskutovat na psu.A děkuji za to,alespoň zde zazní i názor člověka co o klimatu něco ví...dík

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 3.3.2008 17:10

Nesmyslná debata

Diskutovat nad jedním měsícem v případě dlouhodobých klimatických změn je nesmysl. Teplotní výkyvy jsou samy o sobě špatný indikátor globálních poruch klimatu, protože jak každý ví, dokud bude planeta obsahovat nějaký led, teplota bude stoupat jen zvolna, protože se teplo spotřebuje na jeho tání. Takže průměrná teplota je ve skutečnosti velmi špatný indikátor předmětu debaty a protože věštíme z šumu, nabízí se otázka, zda má taková diskuse vůbec smysl.

Podle mě má diskuse o přechodu na alternativní zdroje energie smysl z toho hlediska, že můžeme zvážit, o kolik nám stoupne cena ropy, jak v důsledku toho klesne geopolitická stabilita a jak se v důsledku toho přiblížíme k globální nukleární válce. Měřítkem nám zde mohou být náklady na zbrojení a válčení o naleziště ropy (Kuvajt, Avghánistán, Irák) - ty ve skutečnosti udávají, kolik nás odkládání přechodu na alternativní zdroje stojí. Nikdo neumí odhadnout, jak se posílí autokratické režimy v Iráku, Číně a Rusku, když cena ropy stoupne na pětinásobek. Ochrana životního prostředí je v kontextu tohoto rizika druhotná, protože míru rizika vypuknutí jaderné války tržní ekonomika Václava Klause předpovědět neumí.

Západní země si toto riziko plně uvědomují a díky tomu např. Německo (jinak zcela závislé na dovozech ropy) pokrývá už 15% spotřeby z obnovitelných zdrojů a dalších 15% energie pokryjí úsporné technologie. V Německu stojí desítky tisíc biofermentorů nebo větrných elektráren, zatímco my v naší banánové republice nemáme nic a neustále jen diskutujeme u piva tak, jak to jen Češi uměji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stredocech 3.3.2008 17:05

Re: Re: Re: Re: Re: Opět trochu zafoukalo ...

Směšujete dva pojmy. Ty trojdráty se dělají kvůli izolační pevnosti vzduchu, pokud by byla atmosféra jiná, nebyly by možná potřeba. Opravdu se to ale chová jako trubka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

IS 3.3.2008 17:04

Klause příznivci ani nečtou, jemu rovnou věří.

O ozonové díře jako prostředku nátlaku environmentalistů se VK zmínil ve své knize Modrá, nikoli zelená planeta. O námitlách vůči motrealské smlouvě na ochranu ozonové vrstvy   VK napsal ve světoznámém časopisu Věda a technika mládeži 16/1990. Zřejmě, aby tomu porozuměli také jeho infantilní stoupenci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 3.3.2008 17:01

Hmm, že se tč. zjevně otepluje

S tim "zjevnym oteplovanim" jste  si opravdu jist??? (Globalne, ne  co se letosni zimy tyce ktera byla extremne mirna v Evrope a extremne snezna a mraziva v Asii)

http://www.junkscience.com/MSU_Temps/HadCRUG.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivan Nový 3.3.2008 17:00

Čumile,

třeba usilují o uznání jinde a to je špatně, pokud to tak je. Ale, myslím si, že mají jen jiný názor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stredocech 3.3.2008 16:57

Víte o tom, že náhrada nehořlavých freonů výbušným butanem,

vedla roku 1982 v Německu k explozi, která si vyžádala 3 mrtvé (prokazatelně v důsledku výbuchu!) a 17 raněných?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tokamak 3.3.2008 16:57

Re: dál mě překvapuje, že hladina moře za posledních deset tisíc let si klidně sama kolísá o 25 metrů

Možná že se pletu, ale mám pocit, že to bylo spíše o 125 metrů, když se to pak přelilo do Černého moře, tak podle toho vznikla hezká báje o Noemově arše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Psí vrah Čumil 3.3.2008 16:54

Hm, hm. Do oteplování sice moc nevidím, až na to, že se tč. zjevně otepluje,

ale rozhodně vidím dva, kteří v příštích pěti letech nemohou počítat s jakýmkoli uznáním Hradu - pana Čermáka a pana Metelku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sýček 3.3.2008 16:54

Oprava nepřesností:

wikipedie: "Od tohoto Simeonova proroctví o Ježíši-světle pochází zvyk, který se začal šířit zřejmě od 11. století: v tento den světily svíčky „hromničky“, které se během bouřek zapálené dávaly do oken a měly spolu s modlitbou chránit před bouřkami." No a můj dodatek - zažil jste někdy bouřku v noci bez umělého osvětlení - kdy je téměř dokonalá tma? Já ano, Blesk rozčísl oblohu, nestačil jsem zavřít oči, oči mne bolely, zatočila se mi hlava a udělalo se mi zle. Od té doby nechávám v bouřce svítit alespoň malé světlo a nejde-li jinak i svíčku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

notgreen 3.3.2008 16:33

Re: Pane Metelko,

Pokud znáte anglicky a víte něco z matematické statistiky, můžete začít na climateaudit.org a pak pokračovat. Pokud za prvé nebo za druhé nebo za obojí nic, musíte věřit. A vy věříte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ludva 3.3.2008 16:30

Počasí je základem náboženství

Ne nadarmo byli ve starověku nejvyššími bohy hromovládci jako Zeus nebo Perun. Typické projevy entalpie vlhkého vzduchu - bouřky se ještě nedávno zažehnávaly v katolických kostelích posvěcenými hromničkami. Dneska, pravda, hromosvod udělá lepší práci. A ty nejvyšší bohy si lidi velice ochotně zaměnili za změny klimatu způsobené člověkem. Tak jako kdysi bylo těžké postavit se blesku, dnes je těžké připustit si, že klima nemusí být (a nikdy nebylo) stálé. U některých indiánských civilizací bylo třeba za příznivé počasí platit lidskými obětmi. My jsme dále, platíme obyčejnými penězi. Indiánské civilizace se stejně rozpadly - jako naše ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivan Nový 3.3.2008 16:23

Jiří K.,

Ad 2. platí a platilo i v socialismu, realizovalo se korupcí mimo státní plán.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 3.3.2008 16:12

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nemoci a testovani leku

Pokud bude provedeno dostatečné množství měření (a to se dá statisticky odvodit, kolik by jich mělo být), tak lze s vysokou mírou jistoty konstatovat, že ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 3.3.2008 16:09

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nemoci a testovani leku

Abych porozumel, kdyz Metelka ma v jednom mesici (systematicky) vetsi prumernou telesnou  teplotu nez v druhem mesici/ roce , jak ze se meni zakladni soubor tech moznych realizaci?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 3.3.2008 16:06

Re: Re: Re: Re: Re: Nemoci a testovani leku

Například když se hodnota jednoho parametru (třeba teploty) začne systematicky zvyšovat. Začátek "švindlování" kostky = změna parametrů toho základního souboru, což se projeví i na hodnotách toho parametru v jednotlivých výběrech. Stejně tak systematické zvyšování teploty znamená, že se mění vlastnosti toho základního souboru všech možných realizací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 3.3.2008 16:06

Re: Re: Re: Nemoci a testovani leku

Pane jojo,  co to je prosim "ergodicnost" zemskeho klimatu, Vy  to umite definovat? Sem  s tim 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 3.3.2008 16:02

Re: Re: Re: Re: Nemoci a testovani leku

Hmmm

Jak poznate, ze zemsky klimat "svindluje" ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jojo 3.3.2008 15:59

Re: Re: Nemoci a testovani leku

co tim jako myslite? Mluvite o ergodickych procesech? Jestli ano, pak o nahodnych procesech oc envite.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 3.3.2008 15:54

Re: Re: Re: Nemoci a testovani leku

Jednoduchý. Házení kostkou. Čísla 1,2,3,4,5,6, každé má stejnou pravděpodobnost, že padne. Průměr hozených čísel by tedy měl být 3.5. Házejte si série třeba po 100 hodech, zapisujte si čísla a počítejte průměry přes těch 100 hodů. Přesně těch 3.5 Vám vyjde málokdy. Prostě charakteristiky toho jednoho výběru (série 100 hodů) nemusejí být identické s vlastnostmi celého souboru (nekonečně mnoho hodů, tam by se průměr limitně blížil k těm 3.5).

Přesto lze i z jedné série 100 hodů slušně odhadnout, v jakém intervalu leží ten průměr (a s jakou pravděpodobností) a hlavně - pokud by kostka začala švindlovat (nestejné pravděpodobnosti jednotlivých čísel), při dostatečném počtu hodů se to dá dost spolehlivě identifikovat.

Stačí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 3.3.2008 15:44

Re: Re: Nemoci a testovani leku

Dejte nejaky priklad mimo klimat, at kazdy  lepe vidi o cem je rec...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 3.3.2008 15:33

Re: Nemoci a testovani leku

Pane Zahradníku, proč by nás to mělo přivádět k zuřivosti? To, že existuje třeba jen jeden výběr ze základního souboru všech možných realizací - to je přeci v naprostých základech statistiky. Objevujete dávno objevené...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 3.3.2008 15:29

Nemoci a testovani leku

Jeste  problematictejsi  (a privadejici mnohe klimatology - statistiky k zurivosti, kdyz  je na to upozornite) je ten fakt, ze u klimatu mame  k pozorovani jednu jedinou trajektorii unikatniho dynamickeho systemu.

Je to, jako kdybyste nejakym "super"doktorum  nekde na cizi planete privezl exemplar

jednoho kosmonauta (aniz by meli jakykoliv jiny vzorek zivota zde na Zemi) a oni se bavili vymyslenim leku  pro nej. Kdyby si udelali jeho dobry matematicky model tak  OK ale  provozovat na nem statistiku (treba mereni teplot)    testovanim ucinku ruznych  "leku" - na tom  jednom jedinem exemplari,  ktery maji - to neni nic moc, kdyz ten clovek navic  nezije nekonecne dlouho a  meni se znacne v case

• reagovat
• nahlásit příspěvek