Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
23.4.2024 | Svátek má Vojtěch
Diskuse k článku
EKOLOGIE: Větrné elektrárny v české kotlině
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
vita 13.2.2006 10:58Re: Re: Vítr v malém měřítku Výborně, MLOKU1, učuňte tak.
A pak nám poreferujte, jak se vám krásně žije, odpojeno od sítě.
Jsem na vás věru zvědav!
|
|
|
MLOK1 13.2.2006 12:43Re: Re: Re: Vítr v malém měřítku Za svého ranného dětství jsem pobýval u své babičky na plzeňsku v chudičké chaloupce bez elektřiny. Svítilo se petrolejkou, pro vodu se chodilo do studny a také to šlo. Pohodlné to ovšem moc nebylo. Ale pokud by se musela vyrobit elektřina POUZE! pro umírněné svícení "spořivkami", ledničku, TV a radio, pak by i malý výkon (0,5 - 1 kW) mohl stačit. Nešlo by si ovšem příliš "vyskakovat". |
|
|
Larus 13.2.2006 11:20Re: Re: Vítr v malém měřítku Ačkoliv o úplné nezávislosti sním, pravděpodobně by se (mi) nepodařilo nastavit systém tak, aby běžel sám bez pravidelné a časté údržby. Nebo bych si na to netroufal (zatím? :-). Dovedu si představit nezávislý systém za cenu významné změny spotřebního chování, to by mě žena hnala. A nechtěl bych nezávislost za cenu toho, že pět let budu ladit nastavení aby to šlapalo a potom se rozbije generátor ve VE a můžu začít znovu... Ze stejného důvodu se mi nelíbí topení dřevem - je s tím moc práce. Proto novostavbu jedině jako pasivní dům :-). |
|
|
Sam Křepelka 13.2.2006 13:33Re: Vítr v malém měřítku Památkáři mi u chalupy nedovolí ani sluneční kolektory, natož větrník. Ten bych si tam ale stejně nepostavil. |
|
|
damian.frach@atlas.cz 13.2.2006 9:06pebble budoucnost vidim v atomovych "pebble bed" reaktorech; levny, jednoduchy, pasivne bezpecny, seriove vyrabeny. A vysokoteplotni pro ziskavani vodiku z vody. Pres den elektrina, v noci vodik. 100-200MW - idealni aby se dal stavet primo u spotrebitelu. |
|
|
kapitán 13.2.2006 8:52Třetí krize populační exploze Homo sapiens 1. krize
nedostatek lovné zvěře pro všechny lidi v regionu
přešlo se na zemědělství
2. krize
nedostatek půdy pro zemědělství všech (dědictví statků)
přešlo se na průmysl
3. krize
nedostatek energie pro průmysl všech (Čína, Indie ...)
Přejdeme na počty populací LOVCů
|
|
|
roz 13.2.2006 8:50Občas přece zafouká Občas přece zafouká, tak proč ten větříček nevyužít. Také by bylo třeba postavit do průsmyků Krušných hor přílivové elektrárny. Jednou přece musí přijít tsunami, které sem mořskou vodu přivede. A bylo by přece škoda tento zdroj energie nevyužít. |
|
|
Lapil 13.2.2006 19:11Daleko rozumnější mi připadá nebránit přítoku energeticky bohaté vody v průsmycích a místo elektráren přílivových postavit elektrárny odlivové - tuším by stačily tři (Labe, Morava, Odra?)
|
|
|
krok 13.2.2006 8:39Zákon Chyba je právě v tom zmiňovaném zákoně 180/2005. Ten je evidentně diskriminační!! Elektřina je jen jedna!! Není žádný důvod jedny dodavatele finančně zvýhodňovat před jinými. |
|
|
Vorda 13.2.2006 8:29VE jsou prima kšeft Už to před časem někdo publikoval. Dejme tomu, že 1KWhod EE nakoupené od ČEZu stojí 3 Kč. Prodaná 1 kWhod EE z větrníku je za 9,- Kč. Dále už stačí být trochu podnikavý - na větrník je třeba namontovat elektromotor, který bude točit vrtulí. Hravě si spočítáte, že bude-li mít namontovaný motor 100 kW a bude pohánět generátor s účinností 80%, pak vyrobíte v generátoru 80 KW za cca 720 Kč, zatímco za odebranou energii zaplatíte 300 Kč. Hravě získáváte 420 Kč za hodinu, tedy měsíčně cca 300 tis Kč. To už je slušný příjem, ne? A pak že se ekologie nevyplácí... |
|
|
kapitán 13.2.2006 8:55Re: VE jsou prima kšeft Ještě větší kšeft uděláte když si najmete BIO-Ukrajince co budou šlapat do dynama. |
|
|
Vorda 13.2.2006 9:00Re: Re: VE jsou prima kšeft Tak jsem si to spočítal, a kdepak, BIO Ukrajinci jsou oproti moudrým ekologickým dotacím moc drazí. |
|
|
kapitán 13.2.2006 9:14Re: Re: Re: BIO ukrajinci Není možná :-)
A počítal jste všechny existující dotace na tento OBNOVITELNÝ přírodní zdroj ?
|
|
|
Vorda 13.2.2006 10:07Re: Re: Re: Re: BIO ukrajinci V zájmu snížení nákladů jsem si tento OBNOVITELNÝ zdroj OBNOVOVAL sám. Nevyplácí se to.
Zdraví Apolinář Vorda.
|
|
|
dvd 13.2.2006 11:22Ještě lepší kšeft je svítit zářivkou na fotovoltaické články !
|
|
|
MLOK1 13.2.2006 13:17Re: Ještě lepší kšeft dvd, budete se možná divit, ale akumulátorové svítilny dobíjené fotovoltaickými články jsou už v prodeji. Bez těch akumulátorů by to arciť nemělo smysl :-)) |
|
|
aubis 13.2.2006 8:20ekoteroristická lobby Jako obyvatel Krušných hor tiše pláču. Větrníky rostou. Jsou ošklivé, drahé a k ničemu. A hory smrdí. Pod vlivem masáží lidé přešli z lokálních topidel na plyn. Ten ale tak podražil, že většina vytáhla z kůlny stará dobrá kamna a pálí vše, co hoří. Takhle po ránu projíždět vesnicí, kde všichni právě zatápějí... A nad tím mlčí větrník. Vítr obvykle nestačí dodat dost švihu, takže vrtule stojí. Většinu času. Ale zelená lobby opět triumfuje. A penízkyse sypou do správné kapsy. Když slyším o tom, jak je někdo "vystudovaný ekolog", střílel bych. Tak proč, sakra, nepoužívá to, co ho učili? Tedy zařizovat život tak, aby byl co nejvíce šetrný k přírodě a člověku. Občas mi připadne, že člověk z toho vypadl. Kdejaká žoužel má své ochránce. Ale normální člověk ne. Kolik let se bojuje o průtah Karlovými Vary. Jeho koncepce nebyla nejdokonalejší. Ale ukončit čtyřproudovou komunikaci uprostředlázeňského!!! města sérií semaforů, na kterých se desítky minut stálo, je ještě stupidnější. Kdyby se místní vůdce melounů nechtěl zviditelňovart, mohlo se již dávno jezdit po celé trase a peníze, vycintané díky růstu cen na o desetiletí zpožďenou stavbu mohly sloužit projektu a stavbě skutečného obchvatu. A lázním by zůstal důstojný vjezd pro lázeńské hosty a jejich zásobování. |
|
|
tjuska 13.2.2006 8:18Dobrý článek, jen bych chtěl poznamenat, že s těmi 35 tisíci km2 pro větrnou farmu o 1000 MW autor asi o pár řádů ujel. To je rozloha poloviny Česka! |
|
|
vita 13.2.2006 9:28Re: Dobrý článek, No, na km2 jsem to nepočítal, ale počítáme-li energii, tak na 1000MW elektrárnu v plném provozu potřebujeme v Česku tak 16 000 Jindřichovických věží. Kolik musí mít věž kolem sebe místa, aby si vzájemně nestínily, nevím. Ale o několik řádů to seknuto nebude. |
|
|
Honza 13.2.2006 19:33Re: Dobrý článek, O kus dál autor píše, že v severním Německu mají ve větrnících nainstalováno 16000 MW, tak to by bylo nějakých 560 tis. km2, o hodně víc než rozloha celého Německa ... :-) |
|
|
R 13.2.2006 7:58Jen samotný větrník jako větrná elektrárna je neúplná Jen samotný větrník jako větrná elektrárna je neúplná. Logický smysl by skutečně mělo, kdyby byla doplněna nějakým akumulátorem, jak už tady někdo napsal přede mnou. Reálná je jedině za dnešních podmínek přečerpávací elektrárna. Elektřina z větrníku čerpá vodu někde nahoru a když je potřeba, voda na pokyn dispečera vyrábí proud. |
|
|
jura-p 13.2.2006 9:52Re: Jen samotný větrník jako větrná elektrárna je neúplná A nebylo by to drahé? |
|
|
vita 13.2.2006 9:55Re: Re: Jen samotný větrník jako větrná elektrárna je neúplná A nebylo by to "neekologické", když "ekologové" brání výstavbě každé přečerpávací elektrárny na kterémkoli příhodném místě? A to myslím doslova. Nevynechali jediné vytypované místo. |
|
|
jkotek 13.2.2006 11:08Re: Jen samotný větrník jako větrná elektrárna je neúplná Je mi lito, ale precerpavacka u vetrniku je IMHO blbost. Precerpavaci elektrarna musi mit pri ukladani elektriny urcity (nemaly - napr.50% Dukovan) prikon, ktery ji nekolik vetrniku neposkytne. Takze spise akumulatory nebo ohrev vody. |
|
|
L 13.2.2006 7:55Studena fuze Co takhle zkusit studenou fuzi. Staci si vygooglovat "cold fusion" a dostaneme spoustu informaci. Ma to ale spoustu problemu, jmenuji jen nektere. 1) nejsou penize na vyzkum, protoze se pri soucasnem stavu nevi, jak z toho delat bomby. 2) nic se u toho nepali, tudiz neni videt poradny ohen, takze to proste neni ono. 3) Penize jsou vic potreba na vyzkum podnebi na Marsu, na to je potreba poradne velka raketa a to kazdy chape. 4) Je treba podporit horkou fuzi, protoze ta prece uz musi fungovat, i kdyz doposud nejde a nejde at vedci slibuji cokoliv. |
|
|
JE 13.2.2006 8:32Re: Studena fuze Nezlobte se, ale kde jsou nejake RELEVANTNI odkazy na clanky POTVRZUJICI moznost studene fuze? (Tedy mimo casopisy s neexistujicim JIF.) |
|
|
L 13.2.2006 13:26Re: Re: Studena fuze Nevim, co presne minite temi relevantnimi odkazy. To, co se da vygooglovat, jsou zalezitosti jiste spis popularizacni. Je to vse v anglictine a doufam, ze by to nemel byt problem. Dale je moznost si tam nekde sehnat nazvy casopisu, ktere se studenou fuzi zabyvaji. Tam by mohly byt odborne clanky. To bude mozna to, co Vy povazujete za relevantni.
|
|
|
vita 13.2.2006 13:51Re: Re: Re: Studena fuze Prozatím jsem neviděl seriózní článek v seriózním časopise, který by se studenou fúzí zabýval. Od těch dob, co Fleishmann a Pons zažili svou čtvrthodinku slávy, jiní se je pokoušeli napodobit, někteří údajně uspěli (a získali granty) načež s ostudou museli přiznat, že co naměřili, byly chyby měření a velká touha to naměřit. A to je takový rok 89-90. |
|
|
L 13.2.2006 15:07Studena fuze a seriozni casopisy To, ze seriozni casopisy neco odmitaji, neznamena nutne, ze je to spatne. Takovych prikladu je opravdu hodne a nemusime jit moc daleko v historii. Odehrava se to neustale.
Kdyz ale nekdo z Ceske akademie ved (CAV) rekne, ze je neco spatne a ze to tudiz nemohou casopisy CAV publikovat, vim, ze je to asi dobre. Jenze casopisy CAV asi nepatri mezi seriozni.
Uvedu jeste pro nazornost, ze kdyz nekdo pracuje na nejake akademii, rika se mu akademik. Jenze to je take dost posmesne pojmenovani a temer urazka.
|
|
|
liberal shark 13.2.2006 7:45reálný program Osobně považuji využívání nízkopotenciálních zdrojů energie s malou hustotou (vítr a slunce) na výrobu elektřiny za neefektivní nesmysl, který životnímu prostředí nijak nepomáhá. V podmínkách ČR má smysl soustředit se na zateplování budov, sluneční ohřev užitkové vody a rozvoj kolejové dopravy. Například převedení těch milionů kamionů ročně na systém Ro-La by mělo obrovský ekonomický i hospodářský dopad. Představte si ty desetitisíce tun nafty, zničené silnice a dopravní nehody, ke kterým by nedošlo.
|
