Surfer 14.8.2008 15:50

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajímavý údaj

   Podrobností je plno, stačí hledat, ale na RealClimate to asi nenajdete. Například http://www.climateaudit.org/?p=2964 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 14.8.2008 20:25

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajímavý údaj

Tak tenhle vzorec je velice jednoduchý a funguje na principu, že nejlepší odhad dopočítávané chybějící anomálie teploty (odchylky od dlouhodobého průměru) je aritmetický průměr anomálií sousedních měsíců.  Vychází se tady z předpokladu jisté perzistence těch teplotních anomálií, což je věc, která se na řadě míst na zemi skutečně projevuje (teplotní anomálie zpravidla "nelítají" náhodně nahoru a dolů z kladných do záporných hodnot, ale drží se vždy několik měsíců v kladných a pak třeba několik měsíců v záporných hodnotách). Je ale taky jasné, že takto dopočítané údaje by se neměly použít pro výpočet dlouhodobých měsíčních teplotních průměrů (těch "T s pruhem") pro doplnění dalšího chybějícího údaje v budoucnosti, protože vnášejí do toho měsíčního průměru určitou nejistotu (i když ne velkou pro delší časové řady). Pokud je mi ale známo, k výpočtu průměru se v GISS používají jen naměřené údaje, ne údaje dříve doplněné a odhadnuté.

Velikost chyby při tomto způsobu odhadu se samozřejmě dá zjistit (a nepochybuji o tom, že to bylo provedeno) pomocí křížové validace.

Že se ty řady i zpětně upravují je logické. Poměrně rychle mohou být k dispozici předběžná data. Ta jsou ale často nevalidovaná. Při validaci (logická kontrola dat, vzájemná kontrola mezi blízkými stanicemi apod.) se může přijít na některé chyby, ty se opraví a samozřejmě pak je třeba přepočítat prakticky celou řadu (změní se některá "T", ale i některá "T s pruhem"). Pro delší řady by ale změny v datech neměly být nijak velké ani časté.

Jistě by se ale daly najít i další a možná lepší algoritmy...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EW 18.8.2008 15:07

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajímavý údaj

Ja mam spis problem s tou automatickou adjustaci nekterych stanic podle sousednich stanic do 1000 km, kdyz mnohde to muze byt sakra odlisny prubeh. Treba ve stredni Evrope jsou prubehy podobne - cetla jsem ty publikace o homogenizaci dlouhych teplotnich rad, takze tady to nepochybne jde zcela legitimne pouzit.

Nicmene ty skoro pulstupnove adjustacni schody GISS u jihoamerickych stanic diskutovane na Climate Audit...to bylo zcela jiny kafe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L.Metelka 18.8.2008 15:19

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajímavý údaj

To je všechno závislé na tom, jak klesají korelace teplot se vzdáleností stanic. To taky není všude stejné.

Na druhou stranu - z vlastní zkušenosti považuji řadu CRU za lepší, než co má GISS a pokud to jde, používám CRU....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 13.8.2008 10:34

Re: Stovky a tisíce měřících stanic, které jsou ovlivněny např. větší zastavěností okolí

Stejně tak mohou být ovlivněny vzrůstem vegetace směrem dolů. Z tak obecných trendů se nedá nic věštit. Ale máme tu tající ledovou pokrývku oceánů a ledovce v Tibetu a expandující pouště v Africe a Austrálii. To jsou nejlepší dlouhodobě integrující teploměry, které lze těžko zpochybnit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jaan 13.8.2008 11:03

Re: Re: Stovky a tisíce měřících stanic, které jsou ovlivněny např. větší zastavěností okolí

Jistě nikdo nezpochybňuje fakt že některé ledovce tají. Tají od poslední doby ledové. To také nikdo nezpochybňuje, ne? To jest přinejmenším 6000 let. Kde máte vliv člověka?

Jak vysvětlíte, že Grónsko (Greenland) bylo zelené? Nebylo tehdy tepleji než dnes? Nevrací se jen kima do stádia ve kterém již bylo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

gill 13.8.2008 12:22

Re: Re: Re: Stovky a tisíce měřících stanic, které jsou ovlivněny např. větší zastavěností okolí

Každý papouškuje zelené Grónsko a melouny v Polabí. Jenže tyhle změny postupují příliš rychle, ne ve stovkách, nanejvýš desítkách let, ale znatelnými změnami uvnitř jedné generace.

Padlo to tu x-krát: nezajímají mě grafy, ale posuny různých jevů v přírodě, například vegetačních cyklů, koridorů zvěře, výskytu hmyzu, struktury mořské fauny a flóry, výskytu mikroorganismů, atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

butterfly 13.8.2008 12:37

Re: Re: Re: Re: Stovky a tisíce měřících stanic, které jsou ovlivněny např. větší zastavěností okolí

Kde berete jistotu, že změny postupují příliš rychle ? Vy tady žijete stovky či tisíce let - nejste ten proslulý zfilmovaný Highlander ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

butterfly 13.8.2008 12:47

Re: Re: Re: Re: Re: Re: zajímavý údaj

Vypněme odlučovače popílku u všech fabrik na světě,  začněme znovu topit dřevem a uhlím, zlevněme leteckou dopravu o 70% (aby lítalo 3x víc letadel)  a to by v tom byl čert, aby ta teplota zase neslezla zpátky ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šumavák 12.8.2008 17:31

Re: Na zastavení AIDS, na zajištění dostatku vody a jídla není zapotřebí vynaložit ani cent.

chceš říct: Nešukat !, jo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N :-))) 12.8.2008 17:34

Re: Re: Na zastavení AIDS, na zajištění dostatku vody a jídla není zapotřebí vynaložit ani cent.

No, to je zaručená 100% bezpečnost pro ty, co jsou schopni kondom žvekjat s "pocitem bezpečí". Nebo si ho nakrájet do polívky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Schumacher 12.8.2008 17:49

Zas tak extrémně ne, ale

rozhodně ne každý s každým.  A netentononc do vody sloužící k pití. A pracovat. A přemýšlet. V praxi to vypadá tak, že tam přijedou aktivisti, vyčistí a vykopají studny, udělají hráze, vysvětlí co a jak, předvedou jak co pěstovat. A když odjedou, do roka je tam zase poušť a ve studnách nas*áno. Netřeba létat do Afriky, stačí se poohlédnout po životě některých našich spoluobčanů. V jedné ruce láhev chlastu, v druhé cigáro, před sebou panděro jak Říp, kolem sebe neskutečný m*dník, ale spoustu keců o dizgriminaci. Ani koště nejsou schopni vzít a zamést.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. J. 12.8.2008 19:06

Re: Na zastavení AIDS, na zajištění dostatku vody a jídla není zapotřebí vynaložit ani cent.

Beze slov

• reagovat
• nahlásit příspěvek

houmr 12.8.2008 17:14

Re: To, ze se otepluje i to, ze se na tom clovek podili

Kdy prosim tvrdil Lomborg neco jineho? Ze se otepluje pise uz ve sve prvni knize... Nebo nam sem nalejete nejakou citaci ze nekdy tvrdil neco jineho? Nebo si jen tak vymyslite jako vzdycky?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

milan007 12.8.2008 17:17

Re: To, ze se otepluje i to, ze se na tom clovek podili

Otepluje se, ale vliv člověka na to je patrně zanedbatelný. Ve 14-tém století bylo o cca 4 st. více, za to také může člověk ??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 12.8.2008 17:36

Re: Ve 14-tém století bylo o cca 4 st. více

Určitě přitom netály ledovce v té míře, jako to pozorujeme dnes, kdy se obnažuje jádra ledovců 40.000 let stará.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivan Nový 12.8.2008 17:43

ZEPHIRE,

no ony se obnažují, protože 80% ledu, který nás dělil od těchto vrstev už roztál v 15. století :-)))) Trochu myslete vlastní hlavou a nenechejte se zmýlit velkými čísly. A to tání ledovců naopak dokazuje, že klimatologické modely jsou špatné. Letos roztálo hodně ledovců v Arktidě, a na klimatu se to nijak neprojevilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lájoš B. 12.8.2008 19:46

Re: ZEPHIRE,

Co to je za hnusnou propagandu o tajících ledovcích ? Klaus přece jasně řekl, že ledovce tají jen ve filmu Al Gora !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 12.8.2008 21:42

Re: letos roztálo hodně ledovců v Arktidě, a na klimatu se to nijak neprojevilo

Naopak, to tání ledu je projev klimatických změn. Když hodíte do vody kostku ledu, zvostane studená, dokud se led nerozpustí - to je elementární fyzika, my dear Watson. Nečekal bych tedy velké změny v globální teplotách, dokud se ten led nerozpustí. Zajímavější to bude, až ledová pokrývka zmizí a začne to ovlivňovat celkové albedo planety.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 12.8.2008 18:24

Re: Re: Ve 14-tém století bylo o cca 4 st. více

proč se Gronsko jmenuje jak se jmenuje ?Greenland ?Už 1000 let ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 12.8.2008 21:53

Re: proč se Gronsko jmenuje jak se jmenuje ?Greenland

To je taky elementární fyzika, Watsone... Mějme vodu v hrnci: když je voda v hrnci vlažná, chladí se pomalu a napříč hrncem se ustaví mohutné proudění, které funguje jako tepelný výměník. V případě Atlantského oceánu je to Golfský proud, který odvádí teplo od rovníku k pólům  - no a Grónsko a Island mu stojí jako na potvoru v cestě´, takže jsou jeho teplou vodou ohřívané jako ústředním topením.

Když je voda horká, situce se podstatně změní: proudění je mnohem výraznější, ale nešíří se podél hrnce, ale voda cirkuluje v mnoha malých turbulencích nastojato. Golfský proud tím podstatně oslabí a oteplování Grónska se - paradoxně k o několik stupňů vyšší teplotě oceánu - zpomalí, protože k němu zdaleka tolik teplé vody od rovníku nepřitéká. Počasí se stane výrazně kontinetálnější a sušší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N :-))) 12.8.2008 23:51

Re: zelený magor Zephir IP: 85.160.172.xxx

A to jsi opsal odkud?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šumavák 12.8.2008 23:59

Re: Re: proč se Gronsko jmenuje jak se jmenuje ?Greenland

a vypukne malá doba ledová.Led začne narůstat, Pevninský ledovec zase bude až do krkonoš a přežijí jen malé skupinky lidí, poschovávané v chladících věžích atomových elektráren.Po opustěné krajině, vyzdobené stožáry zulámaných větrných eletráren bude  na dvou metrech sněhu vítr proháněk oběžník EU s pokynem k boji proti globálnímu oteplování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. J. 12.8.2008 18:57

Re: Re: Ve 14-tém století bylo o cca 4 st. více

Z toho jasně vyplývá, že před 40 000 lety tam bylo "tepleji", aby " něco" mohlo narůstat.Jasný?S tačí "juknout do Alp, po odtání části sněhu byly odhaleny pozůstatky vojáků z první Světový. A teď babo raď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 12.8.2008 21:57

Re: Re: Re: Ve 14-tém století bylo o cca 4 st. více

Pozor, to je opět fyzika, tentokrát jev známý jako regelace ledu. Každé těžké těleso se ledem či sněhem pomalu propadá, protože led teče, i když je napohled v polotuhém stavu. Kostky ledu se mrazem zaoblují a přitavují se k podkladu. No a nebožtíci postupně propadávají do starších, nekolik desítek tisíc let starých vrstev. Globálnímu oteplování např. vděčíme za objev Alpského "Otziho".

• reagovat
• nahlásit příspěvek