Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
DOKUMENT: Manhattanská deklarace ke klimatickým změnám
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Kanuk 8.3.2008 18:59Re: Re: Zelení a klimatické změny Tak nějak nevím. Podle mých nahodilých informací jsou zelení u vlády v Německu, nebo aspoň byli, celkem nedávno. |
|
|
D.M. 8.3.2008 19:57Re: Re: Zelení a klimatické změny Jako byvalemu stranikovi jako jste vy stacilo, prosim, kolik let na prozreni |
|
|
I.L. 9.3.2008 10:55Re: Re: Re: Zelení a klimatické změny Na fakulte nebyli, ani ve zminovane organizaci (od poloviny 70 let co pamatuji resp. koncem 80 let, kdy jsem to uvidel i zevnitr...) lidi s kadrovackymi sklony resp. bylo jich minimum a neurcovali jiz celkovou atmosferu skoly, kam byli bezne prijimani napr. i deti disidentu. Coz neznamena, ze lide se smirackymi, udavacskymi a kadrovackymi sklony na fakulte neexistuji i dnes, viz Vas pripad |
|
|
I.L. 9.3.2008 10:59Re: Re: Re: Re: Zelení a klimatické změny oprava: "bezne prijimany" vzpominam napriklad na dceru Jana Sokola, prijatou na mff rok pote, co jeji otec podepsal Chartu 77 |
|
|
Kyklop 8.3.2008 18:54Re: Zelení a klimatické změny Dříve, když vítr odnesl celou vesnici, tak za to mohli bohové, kteří se na nebohé vesničany rozlobili za jejich hříchy. Dnes za vítr můžou klimatické změny, vyvolané člověkem, což je prý trest za jeho hříchy ... |
|
|
Kanuk 8.3.2008 19:04Re: Re: Zelení a klimatické změny Ti vesničané jsou hloupí. Kdyby si koupili odpustky od p. Goreho, tak by se jim to nestalo. |
|
|
Jirka 8.3.2008 18:30Zase že by ten Klaus měl zase pravdu. To se musí zakázat. |
|
|
Ludva 8.3.2008 16:03Pod to bych se podepsal Svého času jsem nekriticky přijímal argumenty typu - CO2 je hlavní viník, způsobuje globální oteplování, okyselí vodu v mořích, zničí korály a pod. Když si to ale spočtete, tak zjistíte, že absorpční pásy CO2 leží mimo vyzařování zemského povrchu, obsah uhlíku v moři je řádově vyšší, než příspěvek z fosilních paliv. Rozpouštěním vápenců kyselinou uhličitou pH v moři neklesá, ale naopak roste. To nemluvím o zvětrávání křemičitanů, které pravděpodobně je schopno většinu CO2 absorbovat. Asi je lepší nebojovat s klimatem, ale regovat na změny, přizpůsobovat se. Od toho jsme lidé, kteří mají myslící mozek. Mimochodem, děkuji Psu, že tyto věci diskutuje. |
|
|
Šumavák 8.3.2008 16:07Jak kdo, příteli, jak kdo ! myslíte že třeba vedení strany zelených myslí ? (Na něco jiného než na vlastní koryto?) |
|
|
M. Lapin 8.3.2008 16:18Re: Pod to bych se podepsal Prosím vás, odkiaľ beriete také nepresné informácie. Hlavný absorpčný pás CO2 leží na okraji atmosférického okna vodnej pary (okolo 7,5 mikrometra), teda takmer v maxime vyžarovania zemského povrchu pre teplotu okolo 15 °C. Obsah uhlíka v oceáne je síce veľmi vysoký, no pri zvyšovaní teploty morskej vody sa uvoľňuje do atmosféry, lebo klesá absorpčná schopnosť morskej vody pre CO2, príspevok fosílnych palív je teraz asi 9 miliárd ton uhlíka ročne, pričom v oceáne sa z toho nemôže zachytiť viac ako 3,5 miliardy ton a do fosílií sa nemôže uložiť v priemere viac ako 0,5 miliardy ton ročne. |
|
|
M.Lapin 8.3.2008 16:24Re: Re: Pod to bych se podepsal Opravujem, ten pás 7,5 mikrometra platí pre metán, CO2 má pás na druhej strane atmosférického okna, teda okolo 13 mikrometrov, čo je tiež blízko maxima vyžarovania zemského povrchu pri teplote 15 °C, ale z druhej strany. Ospravedlňujem sa. |
|
|
Šumavák 8.3.2008 16:29pri zvyšovaní teploty klesá absorpčná schopnosť morskej vody pre CO2,.... ano, to je opravdu strašné ! A co organismy v té mořské vodě? Také platí, že při zvyšování teploty klesá absorpční schopnost? Ubývá jich se zvyšující se teplotou? Mně je jen divné, že většina korálů a rostlin je v mělkých teplých mořích a ne v mariánském příkopu na na severním pólu...... |
|
|
M.Lapin 8.3.2008 16:38Re: pri zvyšovaní teploty klesá absorpčná schopnosť morskej vody pre CO2,.... Budete sa čudovať ale ale je to inak. Najviac biomasy sa v oceánoch vytvorí v studených vodách neďaleko Antarktídy. Nie som v tejto oblasti odborník, aj mňa to prekvapilo, keď som si nedávno prečítal knižku Arktída a Antarktída od známej biologičky Karoline Sturmerovej. Korály musia mať pevný podklad v plytkej a teplej vode, preto takmer neexistujú v Atlantiku. |
|
|
Šumavák 8.3.2008 16:49ano, to sa čudujem! to "najviac" to je absolutně díky velikosti oceánu, anebo na m3 třeba ? Kolik z toho dělají psychrofilní bakterie? A poč se ty korály ( to je ukládání CO2 jak vyšité) teda netvoří na atlantickém pobřeží Británie či Norska? to je přece pevné dost, ne? |
|
|
M.Lapin 8.3.2008 16:52Re: ano, to sa čudujem! Jednoducho tam nie je dosť teplo, terajšie korály potrebujú celoročne stabilnú teplotu nad 25 °C. |
|
|
Šumavák 8.3.2008 17:02Aha ! Takže když se dostatečně oteplí, porostou ty krály i tam, ano? nebudou ty korály, při rozšíření pásma kde rostou, vázat odpovídajícně více CO2 ??? |
|
|
M.Lapin 8.3.2008 17:10Re: Aha ! Takže když se dostatečně oteplí, porostou ty krály i tam, ano? To je celkom možné, ibaže podľa toho, čo som si naštudoval, korály rastú neuveriteľne pomaly a množstvo vytvorenej biomasy sa nedá vôbec porovnávať so studenými oceánmi. Tam je ale veľký problém v tom, že pokiaľ by došlo k zvýšeniu pobrežnej teploty pri Antarktíde tak, že by zmizol šelfový ľad v lete, tak by sa narušila existujúca ekologická rovnováha a došlo by k dramatickému zníženiu vytvorenej biomasy, čím by sa ohrozila existencia skoro všetkých väčších morských živočíchov na južnej pologuli. To netvrdím ja ale biológovia a nemám dôvod im neveriť. |
|
|
Šumavák 8.3.2008 18:06množství biomasy a katastrofické scénáře při jejím úbytku sem zatahujete Vy. Já od začátku mluvím o TRVALÉM ukládání CO2 a jeho nárůstu při zvýšené teplotě. Jako byste o tom nechtěl slyšet ?? |
|
|
I. Laengsfeld 8.3.2008 18:47Re: Re: Aha ! Takže když se dostatečně oteplí, porostou ty krály i tam, ano? Tak by proste bylo min velryb, a vic koralu... A kdy ze to maji zmizet selfove ledy u Antarktidy? V letech 3000 - 4000 ? navic posledni dobou se tam spis ochlazuje, ne? |
|
|
mirek 8.3.2008 19:29Re: Re: Re: Aha ! Takže když se dostatečně oteplí, porostou ty krály i tam, ano? Koráli jsou simbióza mezi živočichem a řasou a ta potřebuje slunce, ale zároveň jí níčí ultrafialové paprsky, proto ta určitá hloubka a umístění je opravdu závislé na teplotě. Jinak ta deklarace je blbost a taky si protiřečí, kdo je schopen kritického myšlení ten si to najde. |
|
|
M.Lapin 8.3.2008 17:04Re: ano, to sa čudujem! Ešte k tomu množstvu, Sturmerová tvrdí, že je tam najviac vytvorenej biomasy aj na m2 povrchu oceánu, čo mňa prekvapilo. Bude to asi tým, že tropické oceány sú nedostatočne nasýtené kyslíkom. |
|
|
Kanuk 8.3.2008 18:55Re: pri zvyšovaní teploty klesá absorpčná schopnosť morskej vody pre CO2,.... Šumaváku, nevím, jestli se nemýlíš. Proč asi velryby se na leto stěhují do polárních oblastí? Já se domnívám, že to je proto, že tam je ve vodě víc CO2 a proto tam roste víc planktonu - velrybího žrádla. Toho planktonu tam může růst víc také proto, že tam jsou delší dny. |
|
|
Šumavák 8.3.2008 19:09Kanuku, já ovšem stěhování velryb neřeším ! Já mluvím o mechanismu vytváření vápenatých schránek korálů, jako trvalého úložiště CO2. Jestli tam mají velryby víc žrádla, nebo tam prostě hibernují jako třeba medvědi,protože se jim v chladné vodě sníží metabolismus není ta rozhodující otázka k odstraňování CO2 z atmosféry. |
|
|
Kanuk 9.3.2008 9:48Re: Kanuku, já ovšem stěhování velryb neřeším ! Šumaváku, já myslím, že to s odstraňováním CO2 ze vzduchu souvisí. CO2 fixují nejen korály, ale spousta jiných mořských organismů, které po přirozeném uhynutí klesají ke dnu. A předpokládám, že v polárních vodách tyto organismy mají lepší růstové podmínky, protože jednak je tam víc CO2 a jednak tam je delší den (v letě). Může být otázka, jak tyto podmínky (CO2, světlo) jsou ovlivňovány teplotou, která by - podle selského rozumu - také měla mít vliv na rychlost tvoření biohmoty. |
|
|
Ludva 8.3.2008 16:39Re: Re: Pod to bych se podepsal Hlavní absorpční pás CO2 - valenční vibrace odpovídá maximu záření černého tělesa o teplotě 400 oC. Druhý pás - deformační vibrace odpovídá maximu vyzařování tělesa teploty mínus 80 oC. Proto se domnívám, že je to převážně mimo vyzařování zemského povrchu. Samozřejmě, ještě existují podružné absorpce, takže vliv CO2 na skleníkový efekt je zřejmý. A co se týče biologické pumpy, která převádí uhlík do mořských sedimentů - tak jsem našel i údaje 10 miliard tun ročně. Ale omlouvám se za nepřesnosti, jsem laik (chemik) a toto není vědecký časopis. V tom moři existuje uhličitanový pufr - kyselina uhličitá-hydrogenuhličitan vápenatý a změna pH není tak prudká, jak by odpovídalo pouhému rozpouštění CO2 z fosilních paliv. Ovšem to hlavní, a v tom souhlasím s naším prezidentem je, že nelze byrokraticky řídit lidskou činnost zejména v oblasti fosilních paliv. Jejich spotřeba bohužel neustále roste a omezení snižuje životní úroveň. Zastaví to až jejich nedostatek. |
|
|
M.Lapin 8.3.2008 16:48Re: Re: Re: Pod to bych se podepsal Asi študujeme celkom odlišnú literatúru. Našiel som niečo na Wikipedii, aj keď je to len schematický obrázok, je v rozpore s vašim tvrdením http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Atmospheric_Transmission.png |
|
|
Ludva 8.3.2008 17:47Re: Re: Re: Re: Pod to bych se podepsal Ten graf znám, vyzařování zemského provrchu (červená) přesně zapadá mezi absorční pásy CO2. Ale opravdu, o to nejde, je třeba hledat řešení. Vy myslíte, pane Lapine, že omezíte spotřebu fosilních paliv, když se v Číně a Indiii prudce rozvíjí automobilní průmysl ? Podle odhadu spotřeba fosilních paliv poroste z 10 miliard asi na 15 miliard tun ročně. Třeba v Číně jsem ještě nedávno četl o spotřebě 1 miliarda tun uhlí ročně a teď už dvě. Realisti říkají - zatím nic lepšího než štěpení jádra neexistuje. Biopaliva můžou mít kontraproduktivní efekt. Pokud se budou pěstovat na místě tropických pralesů určitě. |
|
|
M.Lapin 8.3.2008 20:35Re: Re: Re: Re: Re: Pod to bych se podepsal To máte pravdu, ibaže si ja myslím, že existuje rad ďalších možností ako znížiť množstvo emitovaného fosílneho uhlíka. 1) Nové technológie pri výrobe a spotrebe energie, v priemysle, doprave a bytovom hospodársve. 2) Úspory energie a tovarov v tých prípadoch, keď je spotreba zbytočná. 3) Využívanie OZE vtedy, keď je to efektívne. 4) Vedecký pokrok v probléme využitia termojadrovej reakcie, prípadne iných doteraz netušených zdrojov energie. Klasické JE považujem stále za jednu z dobrých, aj keď nie najlepších možností. Preto je povinnosťou vyspelých krajín pomôcť rozvojovým krajinám, aby neopakovali tie isté chyby ako my. |
|
|
Pete Brich 8.3.2008 22:10Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pod to bych se podepsal To jste přepsal z akčního programu ÚV, Lapine? PB |
|
|
xxx Kubeš 8.3.2008 15:50Autorovi článku
|
