Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
CLIMATEGATE: Britský parlament bude šetřit
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Vít Květoň 2.2.2010 14:02Re: mgr.Mildo No upřímně řečeno, já si moc nepotrpím na podobná prohlášení o jakémkoli oboru, zvlášť když o té problematice moc nevím. K těm denním průměrům. Víte, ono je to otázka historie vývoje meteorologie v jednotlivých zemích. |
|
|
Mirek Šejna 2.2.2010 14:12Re: mgr.Mildo denní průměry se dlouhodobě měří tak, že se vezmou teploty ze 7.hodiny, 14.hodiny a 21.hodiny. Ten poslední údaj se vynásobí dvěma a celkový součet se dělí čtyřmi. Pro kontrolu dlouhodobých trendů průměrných teplot je nutné používat tento algoritmus stále, aby se srovnávalo srovnatelné. Není v tom žádná snaha o manipulaci. Naopak. Tuto metodu zavedli naši předkové před více než 200 lety a pokud chceme jejich údaje porovnávat s našimi, pak musíme dodržet stejné postupy, jako naši předkové. Jinak bychom porovnávali hrušky s jabkama. |
|
|
Vít Květoň 2.2.2010 14:27Re: mgr.Mildo Znovu opakuju, že toto neplatí pro celý svět a celou historii měření, dokonce ani v Čechách ne. |
|
|
honzak 2.2.2010 15:46Re: mgr.Mildo děkuji, on šejna nechává zlost cloumat svým majestátem a poněkud se zacyklil. Snad se dožiju toho, že eurobyrokrati takové věci jako výpočet průměrné denní teploty (nebo způsob kreslení zabezpečovacích schémat) SJEDNOTÍ ALESPOŇ V EVROPĚ! Tím znemožní všechny prodavače deště a vykladače trendů. |
|
|
Mirek Šejna 2.2.2010 15:59Re: mgr.Mildo to jsem netušil, že když Vám sdělím, jak se počítá denní průměrná teplota, tak se mnou cloumá zlost. No ale když myslíte..... |
|
|
Mirek Šejna 2.2.2010 16:03pane Květoni pro hlavní meteorologické stanice to ale platí. T.j. platí to pro Klementinum, Libuš, Ruzyni, Mošnov...... atd. A důvod je zcela prozaický - t.j. snaha dodržet stejné metody jako před desítkami let, aby se nezměnily podmínky pro teplotní řady. Na většině stanic se samozřejmě měří teplota nepřetržitě. Ale pro výpočet průměrné teploty se berou je ty mnou uvedené tři údaje. |
|
|
JL1944 2.2.2010 15:14Re: mgr.Mildo Pro presnost nutno dodat, ze jde o mistni t.j. stredni slunecni cas. Salve. |
|
|
IronNick 2.2.2010 12:36Re: mgr.Mildo Různá nadmořská výška Vám při počítání globálních teplotních průměrů nevadí? Satelity samozřejmě "průměrují" i vertikálně, ale mají podle mě jednu velkou výhodu: odpadá problém výběru "standardních" stanic a počítání "vážených" průměrů. Satelitní měření mi připadá mnohem robustnější. (Pochopitelně málo vhodné pro meteorologické účely.) Mimochodem, pro obyčejného smrtelníka je důležitá LOKÁLNÍ teplota na povrchu v místě, kde žije, nikoliv jakási GLOBÁLNÍ... |
|
|
Mirek Šejna 2.2.2010 12:44Re: mgr.Mildo mě tedy opravdu různá nadmořská výška nevadí. Pro sledování změn klimatu je rozhodující trend a nikoli absolutní hodnoty. Jinými slovy pokud je v Praze Klementinu průměrná roční teplota 10°C a na Sněžce 3°C, pak pokud se během 20 let v Klementinu oteplí z 10 na 11 stupňů a na Sněžce ze 3 na 4 stupně. Pak je trend stejný. |
|
|
IronNick 2.2.2010 14:24Re: mgr.Mildo Ok, ale pak nemá smysl mluvit o průměrné globální teplotě a násilně pro ní vymýšlet nějaké fyzikální interpretace, ale výhradně o lokálních klimatických trendech a případně - čistě statisticky - o aritmetických průměrech těchto trendů...? K tomu dvacetiletému oteplení mě napadá takový příklad ze života: Můj otec už desítky let chová králíky. Každý rok je samozřejmě jejich počet jiný, ale řekněme, že se dá mluvit o jakémsi "normálním počtu", tak zhruba na desetileté škále s fluktuacemi <10% kolem této hodnoty. Myslíte, že mám zkusit lineární regresí zjistit, o kolik se počet těch králíků zvýšil za posledních pět let? Chápete, zajímal by mě ten pětiletý trend... :) |
|
|
Vít Květoň 2.2.2010 12:56Re: mgr.Mildo Záleží na cíli sledování. V každém případě je podstatná tzv. homogenita časové řady, což je kardinální problém. Pokud pak děláte průměr ze stále stejných stanic, tak rzodílná nadmořská výška nemusí vadit, pokud ovšem předpokládáte, že v různých výškových pásmech se ty trendy teplot chovají stejně. To samo o sobě je předmětem výzkumu, takže je třeba být při interpretacích dost opatrný. Pokud jde o satelitní měření teploty, tak ta se pro meteorologická měření používají dost široce, ale pro měření časových trendů to zrovna není to zatím není pravé ořechové (už kvůli délce dostupných řad a principům satelitních měření, např. problémům s oblačností atd. (viz nějaká učebnice) |
|
|
Vít Květoň 2.2.2010 12:13Re: Satelitní měření je nejexaktnější možnost, bohužel spíše do budoucna Mgr. Mildo, seznamte se trochu podrobněji s principy satelitních měření, než začnete pindat. |
|
|
R 2.2.2010 11:14Co se týká Mošnova u Ostravy provoz na letišti tam zas tam moc velký není. Nevím,kde přesně tam ta stanice je, ale kromě leteckého provozu může mít vliv na teploty ještě velká průmyslová zóna, která tam v posledních letech vznikla hned vedle letiště. Jinak je mošnovské letiště v podstatě ve vesnické oblasti víceméně mezi poli. |
|
|
Mard 2.2.2010 11:19Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Na teplotu nemá ani tak vliv provoz (tj. třeba teplé plyny z motorů letadel), ale zejména vyzařování rozsáhlých (zejména tmavých) ploch (typicky asfaltový povrch). Tráva díky svému obsahu vody se mnohem méně rozpálí vlivem slunečního záření a její vyřazování je mnohem nižší. |
|
|
Fouc 2.2.2010 11:27Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Taky mám dojem, hlavně mě zaráží, že se vůbec používají data z Klementina, ať už je "adjustují" jakkoliv. Bydlím ve městě jehož centrum je stejného charakteru jako to pražské, a v létě v noci dlažba přímo sálá, teplota vzduchu tam musí být nejméně o 5 stupňů vyšší než na polích kolem města. A co se týká časové řady, asi bude fakt rozdíl mezi naměřenou teplotou v době, kdy se kolem proháněli vlci, a dnes, kdy kolem krouží milion aut a desítky kilometrů kolem je souvislá kamenná nebo betonová plocha. |
|
|
Mirek Šejna 2.2.2010 11:58Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Klementinum používali do poloviny 50.let minulého století. Pak to nahradili Ruzyní. Myslím, že se snaží pracovat s daty co nejméně ovlivněnými urbanizací. Ale zdá se, že klimaskeptickým hnidopichům se nezavděčí. Těm by nevyhovovalo ani to, kdyby stávající meteostanice byly nahrazeny stanicemi z českých hor. Před pár dny tu totiž klimatolog Metelka upozornil, že trend oteplování je v Česku jeden z největších na horských stanicích Churáňov, Šerák, Lysá Hora a Přimda. A naopak nejpomalejší trend oteplování byl paradoxně zjištěn právě na těch letištích. |
|
|
honzak 2.2.2010 12:27Re: Co se týká Mošnova u Ostravy zcela bez ironie - a co Milešovka? Proti zmíněným má hodně dlouho řadu hodnot a její BEZPROSTŘEDNÍ okolí se prakticky nezměnilo (nepočítáme-li nákladní lanovku). |
|
|
Honza42 2.2.2010 12:34Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Jak se změnila prašnost za posledních 200 let. Komíny? Máme? Velkorypadla? Máme? |
|
|
libienski 2.2.2010 15:29Re: Co se týká Mošnova u Ostravy No třeba v Mošnově asi nijak:-) Jinak v Ostravě komíny máme, ale většina už nefachčí a velkorypadla tam občas dojíždějí z Prahy:-) |
|
|
honzak 2.2.2010 18:09Re: Co se týká Mošnova u Ostravy mezi námi - jak se na stanici Ruzyně projevila praktická likvidace těžkého průmyslu na Kladně? V roce 1951 se určitě na Ruzyni valily tuny popílku a plynů z vysokých pecí a koksáren (ona pověstná rudá záře nad Kladnem).... Jinak prach od velkorypadel se asi na vrchol Milešovky normálně nedostane. Z komínů elektráren Počerady a Prunéřov asi jo. |
|
|
EW 3.2.2010 13:21Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Milesovka? Ano, ta je soucasti GHCN, z ktereho cerpa GISS. Jen nevim, proc data GHCN konci v roce 1990. Ze by za poslednich 20 let nenasli cas na update? http://climexp.knmi.nl/getminall.cgi?someone@somewhere+11464+MILESOVKA+ |
|
|
Honza42 2.2.2010 11:28Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Travní porost nikdy není možno ohřát na teplotu vyšší, než nějakých 30-40°C , natož aby se "rozpálil" (biologové upřesní), protože pak nastává smrt rostliny, čemuž se právě rostlina brání vypařováním vody. Ochlazovací účinek rostlin je obdivuhodný. Pokud spočítáte výpar lesíka, zjistíte, že chladící výkon pár hektarů je výkonově srovnatelný s celým Temelínem. |
|
|
Jenda 2.2.2010 11:44Re: Co se týká Mošnova u Ostravy No jo, ale z toho lesa se (vetsinou) viditelne nekouri, narozdil od tech chladicich vezi. Ze ve vysledku jaderka odpari stejne mnozstvi vody jak kdyby na vsech tech ji zastavenych plochach bylo obilne pole, to uz ekologistum nedojde. |
|
|
EW 2.2.2010 16:09Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Co se tyka Turan, tak tam ometani teplomeru leteckymi motory zvysuje maximalni teploty - dokonce se o tom i pise. Takze to je opravdu vyber stanice jak vino... Za povšimnutí stojí několik výrazných špiček na křivce rozdílů mezi Mendlovým náměstím a Tuřany, kdy maximální teplota na letišti je vyšší než v centru města. Lze to pravděpodobně přičíst skutečnosti, že automatická meteorologická stanice na letišti je umístěna v těsné blízkosti plochy, na níž se letadla otáčejí před odbavovací halou a stanice Vaisala je schopna zaznamenat i krátkodobé zvýšení teploty vzduchu a pokud přirozený průběh počasí v daném dni nepřinese vyšší teplotu, označí ji jako maximum. http://www.amet.cz/webmendel/MendelClanekPD05.pdf |
|
|
libienski 2.2.2010 17:15Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Zdá se, že první větší rozdíl se objevil, když přistál papež, to bylo nejen letadlo, ale ti lidi to zadýchali..... |
|
|
EW 3.2.2010 13:10Re: Co se týká Mošnova u Ostravy A neco vecneho by nebylo? |
|
|
krmič 2.2.2010 14:24Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Trošičku mimo téma, ale když jste zmínil Mošnov. Mě velice štve, že se skoro všude uvádí meteorologická stanice Mošnov jako OSTRAVA. Pro neznalé - je to asi tak daleko jako Kralupy nad Vltavou od Prahy. Počasí tam bývá od Ostravy skutečně velice odlišné. Přitom v Ostravě je je meteorologická stanice v Porubě, tedy skutečně v Ostravě, i když na kraji města. Z nějakého důvodu se prý její údaje nesmí uvádět, už jsem zapomněl proč (pan Květoň to jistě ví). Na webu ovšem k dispozici jsou. Odkaz neuvádím - hledej, Šmudlo. A ještě zajímavost. Kousek od této stanice má meteostanici VŠB-TUO. Ta je ovšem umístěna na střeše devítipatrové budovy a neslouží k měření ve smyslu standardní meteorologie nebo dokonce klimatologie, nýbrž pro potřeby institutu geoinformatiky. Přesto jsou její údaje zajímavé. Velmi podrobně vše uvedeno na stránkách VŠB-TUO. |
|
|
Vít Květoň 2.2.2010 16:00Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Název Ostrava Mošnov (stanice se u nás jmenuje Mošnov) podle mne se užívá kvůli telišti (letiště Ostrava Mošnov (tak jako např. Praha Ruzyně nebo Moskva Šeremetěvo atd., kde se ty vzdálenosti od centra berou trochu jinak, tam 50km není žádná míra). Pokud jde o Porubu, tak má kratší časovou řadu než Mošnov a není mi známo, že by se její údaje nesměly uvádět (máte-li na mysli nějaké politické důvody). Je to prostě stanice jako každá jiná. Když už jsem v tomhle vlákně, tak Milešovka pochopitelně patří k nejváženějším stanicím (meri od r. 1905) s malými přerušeními, mj. i v důsledku Velké listopadové revoluce v ČR. A ještě poznámka: jedna věc jsou velkoprostorové trendy na jednotlivých stanicích a druha věc jsou problémy mikroklimatu nebo místního klimatu. Ale sem se to nevejde. |
|
|
krmič 2.2.2010 17:08Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Nešlo mi o klimatologická měření a řady, proto jsem taky napsal, že je to trochu mimo téma. Ale poněkud mě uráží, že v běžném přehledu počasí v médiích se uvádí počasí v ospalé díře, kde je pár obyvatel, zatím co velkoryse se zanedbá město se 300 000 obyvateli. V tom je opravdu něco jako "politika", nezdá se vám? :-) |
|
|
krmič 2.2.2010 18:59Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Ještě mi to nedá. V takovém podniku jako ČMHÚ jistě musí někdo určit, ze kterých stanic se budou poskytovat údaje pro širokou veřejnost - normální vnitropodniková politika. Takže si dovedu živě představit směrnici ředitele, která zakazuje pracovníkům stanice v Porubě komunikovat s médii. A na tom webu je jasně napsáno: Jakákoliv další medializace dat je zakázána!
|
