CLIMATEGATE: Britský parlament bude šetřit
A je to tady! Zvláštní výbor pro vědu britského parlamentu si posvítí na klimatology a důvěryhodnost jejich dat a závěrů. Možná to nebude úspornými žárovkami.
Zatímco v internetových diskusích se ještě zcela nedávno příznivci řádu oteplářů vysloveně vysmívali možnosti závažného vyšetřování, nyní se zdá, že jim přes všechno to oteplování úsměv možná poněkud zamrzne.
Po vyhlášeních samotné University of East Anglia (UEA), ke které Climate Research Unit (CRU) patří a která formálně ohlásila, že se bude případem uniklých emailů a dat zabývat - což vzhledem k možnému konfliktu zájmů vzbudilo spíše rozpaky -, totiž přichází studená sprcha: Zvláštní výbor britského parlamentu pro vědu a techniku totiž ohlásil, že bude případ uniklých emailů a dat z CRU vyšetřovat také.
A nepůjde zde zřejmě o formální otázku, zda je legální zveřejnit emaily z oné instituce (která, placena z veřejných peněz, měla dávat dohromady analýzy a data globálních teplot, podle kterých se pak má vědět, zda se tedy globálně otepluje, případně o kolik), ale o jejich obsah a zřejmě nejen to. Veřejná slyšení začnou v březnu. Každý, který má na věci nějaký zájem, může komisi zaslat své podání.
Komise je to pěkná. Podle posledních zpráv v ní zasedají jak zapálenější, tak vlažnější příznivci oteplářského alarmismu (historik-muzikant, farmář, ošetřovatelka-byznysmenka, lékař, elektronický inženýr a živnostník), tak i ti, jež nechává více či méně chladnými (sociolog, chemický technolog, programátor-analytik, biochemik, historik, analytický chemik, imunolog a profesor chemie)
Tři hlavní otázky, které parlamentní komise položila jsou tyto:
- Jaké budou hlubší důsledky zveřejných odhalení pro pověst vědeckého bádání?
- Jsou kompetence a rámec nezávislého přezkumu, ohlášeného UEA 3. prosince, adekvátní?
- Do jaké míry nezávislé jsou ony dva další mezinárodní datasety? (viz níže)
Čistě pro doplnění: Jak jsem již uvedl, University of East Anglia, zřejmě pod tlakem rozsáhlé publicity, ohlásila 3. prosince minulého roku, že provede přezkum, co se vlastně v CRU odehrálo. Vytyčila si tyto úkoly:
1. Prozkoumat vyhackovanou emailovou komunikaci a další relevantní emailovou komunikaci CRU, aby se zjistilo, zda jsou zde důkazy manipulace, resp. potlačení dat, které by byly v rozporu s přijatelnou vědeckou praxí a mohly by zpochybnit některé z výsledků výzkumů.
2. Přezkoumat politiku a praxi - v získávání, sestavování, postupování k vědecké kontrole, jakož i šíření dat a vědeckých poznatků - ze strany CRU a jejich soulad nebo nesoulad s nejvyššími standardy vědecké praxe.
3. Přezkoumat, zda CRU pracuje v souladu s politikou a praxí univerzity ohledně žádostí spadajících pod zákon o svobodném přístupu k informacím (FOIA) a Nařízení o informacích o životním prostředí (EIR) v souvislosti se zveřejňováním dat.
4. Přezkoumat a přijmout doporučení ohledně odpovídajících struktur vedení, dozoru a bezpečnosti CRU a spolehlivosti, ucelenosti a zveřejňování dat, která má v držení.
Zdá se ovšem velmi výmluvné, že i přes to, že UAE ohlásila takovéto vyšetřování, vkládá se do věci britský parlament - a to ještě dříve, než vůbec vyšetřování na UAE pořádně začalo. Ovšem vzhledem k závažnosti věci a možných vpravdě globálních důsledků - nejen pro důvěryhodnost celého vědeckého establishmentu klimatologie, ale i vůbec jimi vytvářených podkladů, na jejichž základě mají být zaváděna rozsáhlá politická a ekonomická opatření po celém světě - se nelze zase až tak divit.
Co zní zvlášť zlověstně, je ona třetí otázka, kterou parlamentní výbor pokládá. Nemusí to být každému jasné, proto se pokusím vysvětlit, o co jde.
Analýzy teplot zemského povrchu z pozemních stanic na světě provádějí zejména tři organizace - CRU ve Velké Británii, pak Goddard Institute for Space Studies (GISS), který patří k NASA, a Global Historic Climate Network (GHCN), který patří k National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) - obojí v USA.
Všeobecně se mělo dosud za to, že každá z těchto organizací vychází z vlastních setů dat, tzv. panelů, které zahrnují řady měření ze vhodně rozmístěných pozemních měřících stanic okolo Země. Výsledky byly pak vzájemně porovnávány a zdály se být víceméně ve shodě.
Když se ale začala systematicky sbírat data ze satelitních měření, ukázalo se, že teploty měřené satelity neodpovídají teplotám, které vycházely z měření na pozemních stanicích, a narozdíl od nich zpočátku ukazovaly na mírné ochlazování. Protože se však mělo za to, že je měření na pozemních stanicích na třech nezávislých setech důvěryhodnější, začaly se trendy satelitních dat upravovat podle nich na základě hned několika teoretických konceptů, které pro to byly promptně vytvořeny.
Vyskytlo se v průběhu let opravdu jen málo těch, kteří by si položili otázku, zda nemůže být něco v nepořádku: ne jenom se satelity, ale i s pozemními měřeními, resp. sběrem dat a výběrem stanic do oněch panelů. Když však nesrovnalosti rostly a byly objeveny některé zásadní problémy se sestavováním panelu stanic GISS (jak jsem informoval zde), začala být otázka, zda přece jen nemůže být něco v nepořádku s pozemními měřeními, znovu aktuální.
Jak jsem si sám ověřil u klimatologa ČHMÚ p. L. Metelky, tak například, co se týče ČR, zahrnuje panel CRU tyto měřící stanice:
1. Praha-Klementinum (nadm. výška: 197 m - v naprostém centru Prahy - údaje korektně výškově upravovány podle stanice na Ruzyni do společné řady);
2. Praha-Ruzyně (nadm. výška: 380 m - na největším českém letišti, nedávno výrazně rozšířeném);
3. Brno-Tuřany (nadm. výška: 237 m - na druhém hlavním letišti v ČR, nedávno výrazně rozšířeném);
4. Ostrava-Mošnov (nadm. výška: 257 m - na třetím hlavním letišti v ČR, nedávno výrazně rozšířeném);
5. Cheb (nadm. výška: 483 m - na východním okraji města v bezprostředním sousedství průmyslové zóny, jmenovitě rozsáhlých vyasfaltovaných ploch parkoviště kamionů, přibližně 3 km západně od vodní nádrže Odrava).
Panel GISS pak obsahuje v současnosti tyto stanice:
1. Praha-Ruzyně spojená do společné řady s nejmenovanou stanicí, kterou GISS nijak neidentifikuje (měření za období 1880-1939 a 1948-2009);
2. Brno-Tuřany (1951-2009);
3. Ostrava-Mošnov (1950-2009);
4. Cheb (1950-2000);
5. Milešovka (1906-2009);
6. Praha-Libuš (1971-2009)
7. Mariánské lázně (jen za období 1951-1960)
Je patrné, že více než polovina stanic ve dvou různých panelech je identická, jedná se často o letiště zatížené výrazně se rozšiřujícím leteckým provozem, není zahrnuta žádná souvislá řada měření za celé sledované období, jen jedna (složená) řada měření pokrývá (skoro) celé sledované období 1880-2009, a panel tedy podle mého názoru jasně není pro ČR a dané období reprezentativním vzorkem - zvlášť ne pro porovnávání dřívějších teplot s pozdějšími.
Jak to vypadá se stanicemi v dalších zemích zahrnutých do těchto panelů, nedokážu říci, neboť panel CRU nebyl pořádně zveřejněn a šéf CRU se v jednom z emailů aféry Climategate podle všeho nechal slyšet, že data raději zničí, než aby je vydal nezávislým výzkumníkům k přezkoumání - jakkoli mu to v Británii ukládá zákon (FOIA). Nechal se rovněž slyšet, že "téměř všechna data, která jsou v archivu CRU, jsou stejná jako v archivu GHCN". Později ze svého postu šéfa CRU odstoupil a sdělil veřejnosti, že se data CRU "ztratila při stěhování".
Jak to obvykle bývá s těmi parlamentními komisemi, víme, najdou se magické kulky, vykutálení viníci zakutálení v neexistujících jeskynních komplexech na druhém konci zeměkoule, případně velké kulové. Nechávám nicméně na laskavém čtenáři, aby si dal dohromady, nakolik je ona třetí otázka britského parlamentu legitimní a jak závažné by mohlo mít její případné pravdivé zodpovězení důsledky.
Zatímco v internetových diskusích se ještě zcela nedávno příznivci řádu oteplářů vysloveně vysmívali možnosti závažného vyšetřování, nyní se zdá, že jim přes všechno to oteplování úsměv možná poněkud zamrzne.
Po vyhlášeních samotné University of East Anglia (UEA), ke které Climate Research Unit (CRU) patří a která formálně ohlásila, že se bude případem uniklých emailů a dat zabývat - což vzhledem k možnému konfliktu zájmů vzbudilo spíše rozpaky -, totiž přichází studená sprcha: Zvláštní výbor britského parlamentu pro vědu a techniku totiž ohlásil, že bude případ uniklých emailů a dat z CRU vyšetřovat také.
A nepůjde zde zřejmě o formální otázku, zda je legální zveřejnit emaily z oné instituce (která, placena z veřejných peněz, měla dávat dohromady analýzy a data globálních teplot, podle kterých se pak má vědět, zda se tedy globálně otepluje, případně o kolik), ale o jejich obsah a zřejmě nejen to. Veřejná slyšení začnou v březnu. Každý, který má na věci nějaký zájem, může komisi zaslat své podání.
Komise je to pěkná. Podle posledních zpráv v ní zasedají jak zapálenější, tak vlažnější příznivci oteplářského alarmismu (historik-muzikant, farmář, ošetřovatelka-byznysmenka, lékař, elektronický inženýr a živnostník), tak i ti, jež nechává více či méně chladnými (sociolog, chemický technolog, programátor-analytik, biochemik, historik, analytický chemik, imunolog a profesor chemie)
Tři hlavní otázky, které parlamentní komise položila jsou tyto:
- Jaké budou hlubší důsledky zveřejných odhalení pro pověst vědeckého bádání?
- Jsou kompetence a rámec nezávislého přezkumu, ohlášeného UEA 3. prosince, adekvátní?
- Do jaké míry nezávislé jsou ony dva další mezinárodní datasety? (viz níže)
Čistě pro doplnění: Jak jsem již uvedl, University of East Anglia, zřejmě pod tlakem rozsáhlé publicity, ohlásila 3. prosince minulého roku, že provede přezkum, co se vlastně v CRU odehrálo. Vytyčila si tyto úkoly:
1. Prozkoumat vyhackovanou emailovou komunikaci a další relevantní emailovou komunikaci CRU, aby se zjistilo, zda jsou zde důkazy manipulace, resp. potlačení dat, které by byly v rozporu s přijatelnou vědeckou praxí a mohly by zpochybnit některé z výsledků výzkumů.
2. Přezkoumat politiku a praxi - v získávání, sestavování, postupování k vědecké kontrole, jakož i šíření dat a vědeckých poznatků - ze strany CRU a jejich soulad nebo nesoulad s nejvyššími standardy vědecké praxe.
3. Přezkoumat, zda CRU pracuje v souladu s politikou a praxí univerzity ohledně žádostí spadajících pod zákon o svobodném přístupu k informacím (FOIA) a Nařízení o informacích o životním prostředí (EIR) v souvislosti se zveřejňováním dat.
4. Přezkoumat a přijmout doporučení ohledně odpovídajících struktur vedení, dozoru a bezpečnosti CRU a spolehlivosti, ucelenosti a zveřejňování dat, která má v držení.
Zdá se ovšem velmi výmluvné, že i přes to, že UAE ohlásila takovéto vyšetřování, vkládá se do věci britský parlament - a to ještě dříve, než vůbec vyšetřování na UAE pořádně začalo. Ovšem vzhledem k závažnosti věci a možných vpravdě globálních důsledků - nejen pro důvěryhodnost celého vědeckého establishmentu klimatologie, ale i vůbec jimi vytvářených podkladů, na jejichž základě mají být zaváděna rozsáhlá politická a ekonomická opatření po celém světě - se nelze zase až tak divit.
Co zní zvlášť zlověstně, je ona třetí otázka, kterou parlamentní výbor pokládá. Nemusí to být každému jasné, proto se pokusím vysvětlit, o co jde.
Analýzy teplot zemského povrchu z pozemních stanic na světě provádějí zejména tři organizace - CRU ve Velké Británii, pak Goddard Institute for Space Studies (GISS), který patří k NASA, a Global Historic Climate Network (GHCN), který patří k National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) - obojí v USA.
Všeobecně se mělo dosud za to, že každá z těchto organizací vychází z vlastních setů dat, tzv. panelů, které zahrnují řady měření ze vhodně rozmístěných pozemních měřících stanic okolo Země. Výsledky byly pak vzájemně porovnávány a zdály se být víceméně ve shodě.
Když se ale začala systematicky sbírat data ze satelitních měření, ukázalo se, že teploty měřené satelity neodpovídají teplotám, které vycházely z měření na pozemních stanicích, a narozdíl od nich zpočátku ukazovaly na mírné ochlazování. Protože se však mělo za to, že je měření na pozemních stanicích na třech nezávislých setech důvěryhodnější, začaly se trendy satelitních dat upravovat podle nich na základě hned několika teoretických konceptů, které pro to byly promptně vytvořeny.
Vyskytlo se v průběhu let opravdu jen málo těch, kteří by si položili otázku, zda nemůže být něco v nepořádku: ne jenom se satelity, ale i s pozemními měřeními, resp. sběrem dat a výběrem stanic do oněch panelů. Když však nesrovnalosti rostly a byly objeveny některé zásadní problémy se sestavováním panelu stanic GISS (jak jsem informoval zde), začala být otázka, zda přece jen nemůže být něco v nepořádku s pozemními měřeními, znovu aktuální.
Jak jsem si sám ověřil u klimatologa ČHMÚ p. L. Metelky, tak například, co se týče ČR, zahrnuje panel CRU tyto měřící stanice:
1. Praha-Klementinum (nadm. výška: 197 m - v naprostém centru Prahy - údaje korektně výškově upravovány podle stanice na Ruzyni do společné řady);
2. Praha-Ruzyně (nadm. výška: 380 m - na největším českém letišti, nedávno výrazně rozšířeném);
3. Brno-Tuřany (nadm. výška: 237 m - na druhém hlavním letišti v ČR, nedávno výrazně rozšířeném);
4. Ostrava-Mošnov (nadm. výška: 257 m - na třetím hlavním letišti v ČR, nedávno výrazně rozšířeném);
5. Cheb (nadm. výška: 483 m - na východním okraji města v bezprostředním sousedství průmyslové zóny, jmenovitě rozsáhlých vyasfaltovaných ploch parkoviště kamionů, přibližně 3 km západně od vodní nádrže Odrava).
Panel GISS pak obsahuje v současnosti tyto stanice:
1. Praha-Ruzyně spojená do společné řady s nejmenovanou stanicí, kterou GISS nijak neidentifikuje (měření za období 1880-1939 a 1948-2009);
2. Brno-Tuřany (1951-2009);
3. Ostrava-Mošnov (1950-2009);
4. Cheb (1950-2000);
5. Milešovka (1906-2009);
6. Praha-Libuš (1971-2009)
7. Mariánské lázně (jen za období 1951-1960)
Je patrné, že více než polovina stanic ve dvou různých panelech je identická, jedná se často o letiště zatížené výrazně se rozšiřujícím leteckým provozem, není zahrnuta žádná souvislá řada měření za celé sledované období, jen jedna (složená) řada měření pokrývá (skoro) celé sledované období 1880-2009, a panel tedy podle mého názoru jasně není pro ČR a dané období reprezentativním vzorkem - zvlášť ne pro porovnávání dřívějších teplot s pozdějšími.
Jak to vypadá se stanicemi v dalších zemích zahrnutých do těchto panelů, nedokážu říci, neboť panel CRU nebyl pořádně zveřejněn a šéf CRU se v jednom z emailů aféry Climategate podle všeho nechal slyšet, že data raději zničí, než aby je vydal nezávislým výzkumníkům k přezkoumání - jakkoli mu to v Británii ukládá zákon (FOIA). Nechal se rovněž slyšet, že "téměř všechna data, která jsou v archivu CRU, jsou stejná jako v archivu GHCN". Později ze svého postu šéfa CRU odstoupil a sdělil veřejnosti, že se data CRU "ztratila při stěhování".
Jak to obvykle bývá s těmi parlamentními komisemi, víme, najdou se magické kulky, vykutálení viníci zakutálení v neexistujících jeskynních komplexech na druhém konci zeměkoule, případně velké kulové. Nechávám nicméně na laskavém čtenáři, aby si dal dohromady, nakolik je ona třetí otázka britského parlamentu legitimní a jak závažné by mohlo mít její případné pravdivé zodpovězení důsledky.
Převzato z blogu autora s jeho souhlasem.
